TV PROGRAM Prima ZOOM

Tom Clancy napsal román, který odvyprávěl s naprostou jistotou. Hon na ponorku má být prý plná historických faktů a obsahuje velké množství přísně tajných informací. Původně proto vůbec neměla být vydaná. Nakonec opravdu vyšla a vznikl podle ní jeden z nejnapínavějších filmů s Seanem Connerym v hlavní roli. Ve skutečnosti ale došlo na poměrně podobný případ. Kapitán Kobzar patřil mezi esa sovětského námořnictva. Na jedné ze svých misích měl převážet skupinu záhadných pasažérů. Ve své ponorce se měl doplavit s ponorkou K-129 až k Havaji. Byl to starý stroj, veze ale na palubě jaderné hlavice schopné ničit celá města. Má moderní komunikační přístroj. Její velitel vůbec neví, co je čeká. Měli se hlásit na důležitých místech. V určitý čas se ale neohlásila. Celý stroj zmizel. U Havaje se odmlčela na několik dní. Možná se dostala do hledáčku amerických sil a nechtěla se prozradit. Mohla se ale také potopit. Nicméně tohle všechno je velký průšvih. Rusové nakonec obviní Američany, že jim ponorku potopili. Došlo podle nich ke kolizi, americký stroj prý do ruského narazil. Sověti prohlásí ponorku za ztracenou. Po čase ale našla americká hlídková loď ropnou skvrnu, ve které byly i radioaktivní prvky. Tohle bylo třeba prošetřit. Místo nakonec odhalí vrak ponorky a dodatečné snímky přiblíží i samotný vrak stroje. Podle odborníků je situace jasné, ponorka se nacházela jinde, než odkud se měla hlásit. Pravděpodobně skutečně posádka měla v plánu zběhnout. K čemu na palubě došlo? Obrázky ukazují, že měla v plánu vypálit jadernou hlavici. Minimálně se s ní nějak manipulovalo. Stačilo málo a mohlo dojít k jadernému konfliktu. Příběh Honu na ponorku je velmi podobný. Tom Clancy si příběh vymyslel? Podle odborníků je to spíše nemožné, zřejmě se dostal k nějakým tajným informacím. Spisovatel nejdříve prodával pojistky. Ale pak se proslavil díky své knize, a přesto v prodeji pojistek pokračoval dál. Začala se o něj zajímat FBI, která zjišťovala, jak přišel ke všem těm informacím?

To jste ještě neviděli! Seriál Hitlerova kronika zachycuje každodenní život v Evropě mezi lety 1889 a 1945. Mnoho z těchto působivých záběrů se objevuje na televizní obrazovce poprvé v barvě. Hitlerova kronika je v dnešní době mnohem aktuálnější než většina jiných portrétů a biografií nechvalně proslulého diktátora a vůdce nacistické říše. Vychází z dosud nejrozsáhlejší sbírky archivních materiálů, včetně historických záznamů z ještě nepublikovaných zdrojů. Předkládá Hitlerův život do nejmenších detailů na pozadí a v kontextu společenského dění první poloviny 20. století. To vše doplňuje moderní výklad dnešních historiků. Přesvědčte se na vlastní oči o tom, že snaha ovlivnit politické vnímání světa a narušit demokracii omíláním populistických řečí, falešných zpráv i naprostých lží není nic nového. Sledovat, jak se znovu historie opakuje, je znepokojivý, a přesto zajímavý zážitek.

Bývalý agent CIA Mike Baker vyšetřuje přísně tajné vládní programy, které využívají špičkovou vědu a nejmodernější technologie. Při svém pátrání se Mike setkává s experty, vládními zaměstnanci a vědci, aby pronikl do záznamů o černých operacích hlouběji než kdokoli před ním. V pokračování vzrušujícího dokumentárního seriálu odtajňuje poznatky o robotické válce budoucnosti, tajemstvích paranormálních jevů, záhadném světě kontroly mysli nebo mysteriózní špionážní Misi 7.

Mohla by být pravda, že v našem dnešním světě straší duchové a mimozemšťané číhají za každým druhým rohem? Mrazivý dokumentární seriál Tajné složky UFO vyšetřuje tajuplné a vyloženě záhadné incidenty. Od smrtících požárů vzniklých bez zjevné příčiny, přes strašidelná setkání s nemrtvými, až po mysteriózní světla na obloze vyvolávající další otazníky o životě za hranicemi naší planety.

Jeremy Wade získal potřebná povolení, aby se mohl vydat na průzkum největší čínské řeky Jang-c’-ťiang. Jako obvykle chce zjistit, jestli se v tomto veletoku ještě nacházejí nějaké velké ryby, jmenovitě veslonos čínský a jeseter čínský. Při ústí řeky v Šanghaji zjišťuje, že na trhu se prodávají převážně ryby z umělých chovů. Pokud jde o řeku, ryb v ní ubývá a existuje tu i skupina buddhistů, která ryby nakupuje na tržišti a hází zpět do vody. I v městské prefektuře Wu-chu zjišťuje Jeremy, že rybáři loví v řece téměř výhradně malé rybky, ale i těch je málo. Muži tvrdí, že alespoň trochu napomohl zákaz lovu po čtyři měsíce v roce. Ale i tak, když si Jeremy s rybáři vyjede na řeku, do obrovské sítě uloví jen jednoho sumečka, a přesto se rybář zdá být spokojený. Wu-chan je aglomerace, která se velice rychle rozrůstá. Jeremy se zde setkává s ekologem, který mu vyjmenovává některé důvody stále se zmenšujícího počtu ryb v řece. Velké průmyslové podniky svými odpadními vodami silně znečišťují vodu. Je třeba vést široce založenou informační kampaň, aby si lidé uvědomili hrozící nebezpečí. Na řece je v této části mimořádně hustá lodní doprava. Přepravován je například písek těžený z blízkého jezera Dongting, druhého největšího sladkovodního jezera v Číně. Tady by Jeremy rád zjistil, vyskytuje-li se tu ještě vzácná sviňucha hladkohřbetá, která trpí následkem kalné vody a přílišného hluku způsobovaného obřími jeřáby. I zde se najdou lidé, kteří proti tomu energicky vystupují a mají úspěch. Pokud jde o veslonosa čínského, není jisté, jestli už v přírodě nevyhynul. Stavba obrovských vodních děl jako je přehrada Tři soutěsky, vybudovaná jako ochrana proti záplavám a vyrábějící množství elektrické energie rovnající se 18 atomovým elektrárnám, zabraňuje rybám volně proplouvat řekou až na jejich obvyklá trdliště. Odborník, s nímž Jeremy na toto téma hovoří, zmiňuje, že posledního veslonosa viděl na vlastní oči před 15 lety. Jeseter čínský se naproti tomu chová ve speciálním centru a zdá se, že v budoucnosti by díky odchovu v zajetí mohly jeho počty stoupnout. Kromě Tří soutěsek jsou ale na řece i další přehrady. Stavbě některých se ale díky protestům venkovanů, kteří měli přijít o své domovy, přece jen podařilo zabránit. Příkladem je plán na vybudování vodního díla v soutěsce Tygřího skoku. Vesničané se tehdy uchýlili k zajetí pěti zaměstnanců konsorcia, které mělo stavbu realizovat, a jejich protest kupodivu přinesl kýžený výsledek. Řece Jang-c’-ťiang ale hrozí ještě jedno nemalé nebezpečí, a tím je pomalé vysychání některých z jejích početných pramenů na Tibetské náhodní plošině v nadmořské výšce asi 4 500 metrů. Tam kromě této řeky pramení ještě Mekong a Žlutá řeka. Vysycháním pramenů a potoků trpí zdejší kočovní obyvatelé, kteří se odjakživa stěhovali za vodou. Jeden z nich pak zavede Jeremyho na závěr jeho cesty k jednomu ještě stále tekoucímu pramenu veletoku Jang-c’-ťiang …

Dokument

Dokument. To nejzajímavější ze světa. Už od roku 1995!

Příběh Francise Drakea. Dokument VB (2024). Po staletí piráti terorizovali oceány, přepadali lodě, zmocňovali se zajatců, plenili osady, muži i ženy toužili po krvi a bohatství a naháněli strach celým populacím. Vydejte se s námi na moře, kde piráti hledali své štěstí...

Genevive Brétonová je mladá a chytrá Pařížanka. Vede si deník a popisuje události kolem narůstajícího konfliktu mezi Francií a Pruskem. Popisuje také blokádu Paříže a snahu vyhladovět zdejší obyvatele. Ve válečné vřavě nakonec umírá i její snoubenec. Němci brali možnost bojovat s Francií jako příležitost ke svému sjednocení. Německý stát dosud neexistuje, je jen několik desítek německých zemí, které navíc mezi sebou neustále soupeří, a tohle je skvělá záminka německý lid spojit. Rok 1870 tedy německé země využijí k jednotnému boji a následnému spojení v jeden celek. Prusko-francouzský konflikt zasel do srdcí Francouzů nenávist, kterou k Němcům chovali po několik generací od tvrdého ponížení, jakého se jim dostalo v roce 1870 během války. Němci si nebrali servítky, obklíčili Paříž, uspořádali korunovaci císaře ve Versailles a po válce Francouzům zabrali Alsasko a Lotrinsko.

Vydejte se po stopách divokých vůdkyň tří různých smeček, které během jednoho z nejhorších období sucha v africké Keni ze všech sil hledají vodu. Připojte se ke královskému klanu slonů, sledujte, jak se samice divokého psa Fénix ubrání dotírajícím hyenám, a buďte u toho, když šimpanzice Kuleta ochrání mláďata před hladovými predátory.

Dokument ČR. Cestujte s námi po Česku a poznejte nejzajímavější místa naší země

Dokument. To nejzajímavější ze světa. Už od roku 1995!

Na cestě za polární kruh. Dok. seriál, N (2022). Vydejte se na cestu po dvou nejkrásnějších evropských pobřežních silnicích v naprosto odlišných krajinách – v Norsku a na Mallorce. Klikatí se horským terénem, kolem vesniček, přehrad a prudkých srázů s úchvatnými výhledy...

Dokument USA (2022). Dva týmy líčí své shledání s giganty z žraločího světa. V lednu 2019 přilákala zdechlina vorvaně k Havaji obrovské samice žraloka bílého, další obr se ukázal na Tahiti v roce 2018. Poznejte jejich příběhy...

Seriál z produkce National Geographic odhaluje strašidelné útvary ukryté pod vlnami oceánů. Vychutnejte si je v plné kráse. Sledujte, jak se díky nejnovějším vědeckým poznatkům a špičkovým digitálním animacím podařilo „vysušit“ oceány. Nenechte si ujít fascinující příběhy o běžně nevídaných přírodních skvostech a pozůstatcích katastrof způsobených člověkem. V pokračování seriálu se podíváme mimo jiné na tajemství mrtvých z Pompejí, Pearl Harbor nebo Jantarovou komnatu.

Letecká doprava je nejbezpečnějším způsobem přepravy osob i zboží – i při ní se však nehody tu a tam stávají. Seriál ukazuje dramatizované rekonstrukce skutečných leteckých katastrof spolu s rozhovory s odborníky na letectví a očitými svědky. V prvním dílu uvidíme havárii letu 243 společnosti Aloha Airlines, nehodu, která změnila dějiny letectví.

Muži a ženy, kteří se starají o provoz nejrušnějších severoamerických dálnic, neohroženě vyrážejí vstříc další nepředvídatelné zimě. Jak se jim podaří obstát v úplně nové bitvě proti nezkrotným živlům na důležité silnici 401? Sledujte odvážné záchranáře v pokračování napínavého seriálu.

Fascinující seriál o tajemstvích a záhadách vesmíru nabízí jedinečný pohled do zákulisí největších kosmických misí. Vědci a inženýři, kteří se na nich podílejí, odhalují mystéria vesmíru a vypráví neuvěřitelný příběhy o velkých skocích pro celé lidstvo. Nahlédněte do zákulisí největších misí zaměřených na průzkum vesmíru. Jejich tajemství a záhady odhalují vědci a inženýři, kteří jim zasvětili své životy. Existují další planety jako Země? Mohli bychom žít na Měsíci? Jak se zrodil vesmír? Podaří se nám někdy najít život na Marsu? Každá samostatná epizoda tohoto fascinujícího seriálu vypráví jeden z neuvěřitelných příběhů o přelomových okamžicích, které naprosto změnily způsob, jakým chápeme vesmír. Nechybí ani nejnovější vědecké poznatky, úžasné objevy a odvážné teorie. Každá vesmírná mise stojí miliardy dolarů, naplánovat ji a provést zabere několik desetiletí, a přitom existuje reálná možnost, že se něco nepovede a všechno nakonec selže. Ale vědci, inženýři, kteří na nich usilovně pracují, nikdy neustoupili a nezaváhali. Vychutnejte si neuvěřitelný příběh o dobývání a průzkumu vesmíru, jenž je zároveň dojemným filmem o odhodlání lidstva odhalit tajemství kosmu.

Nastal čas podívat se na náš starý vesmír úplně novým pohledem. Díky mnohým kosmickým záhadám se nám daří postupně odhalovat vlastní minulost, a dokonce i to, co nás ještě v budoucnu čeká. Od chvíle, kdy se lidstvo poprvé dostalo do vesmíru, už uběhlo padesát let. Ale nebesa teprve teď prozrazují svá největší tajemství. Robotické rovery zblízka zkoumají rudé kamení na Marsu. Sondy NASA přistávají ve vysoké rychlosti na prolétajících kometách. Gigantické teleskopy zachycují bouřlivé záběry zrození hvězd i jejich kolapsu a následného vzniku černých děr. Všechny tyto poznatky výrazně změnily způsob, jak vnímáme sami sebe. Protože naši vlastní planetu začínají sužovat následky globálního oteplování, je přirozené, že vzhlížíme do nebe a přemýšlíme o ostatních vesmírných nemovitostech. Je mezi nimi nějaká jiná planeta, kde by mohl existovat život? Nebo skutečně platí, že doma je doma? Podívejte se, jak došlo k fascinujícím revolučním objevům, a seznamte se s vědci a badateli, kteří si troufli do neprobádaných vesmírných končin.

Co se vymklo kontrole, takže došlo k některým z největších tragédií a katastrof současnosti? Pokračování mrazivého dokumentárního seriálu se zaměřuje na další nešťastné události a přináší ucelené rozbory, které odpovídají na palčivé otázky: Kdo? Co? Proč? A jak? Díky výpovědím svědků, odborně podloženým názorům expertů, archivním záběrům a trojrozměrné digitální animaci se úspěšně daří dešifrovat a vysvětlit, co přesně se stalo, dokonce i z technického a vědeckého úhlu pohledu.

Cíl zaměřen. Dokument VB (2024). Nahlédněte spolu s tvůrci do zákulisí frontové linie a poznejte, jaký je skutečný život letců, mechaniků a dalšího personálu na základně RAF...

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 se Hitlerovi projektanti a stavební inženýři snažili bagatelizovat roli, kterou hráli v souvislosti s holokaustem, a k brutálnímu režimu Třetí říše se nechtěli příliš znát. Dokumentární seriál mapující život a kariéru nejvýznačnějších konstruktérů a inženýrů všemocného führera odhaluje pravdu a ukazuje, jak aktivně se tyto osobnosti podílely na fungování válečné mašinérie, na rozdmychávání antisemitismu a na přesvědčování obyčejných Němců, aby podpořili osudnou expanzivní politiku tehdejšího totalitního systému.

V červnu 1934 dorazil Adolf Hitler poprvé na mezistátní návštěvu Itálie. Italský diktátor Benito Mussolini ho uvítal na letišti San Nicoló v Benátkách. Na pořadu jednání byly otázky týkající se samostatného Rakouska. Mussolini, přítel rakouského kancléře Dollfusse, byl jasně proti připojení Rakouska k Německu. Hitlerovi se to sice nelíbilo, nicméně si uvědomoval, že Mussoliniho si nemůže proti Německu poštvat. Mussolini byl právě na vrcholu moci. I přes Hitlerovo naléhání na konci dvoudenní návštěvy musel Hitler souhlasit, že se prozatím zdrží anexe alpské země. Mussolini však pochopil, že pro Hitlera není italským odmítnutím tato věc vyřešena. Když byl za několik měsíců Dollfuss zabit při nacistickém pokusu o puč, Mussolini byl přesvědčen, že za přítelovou smrtí stojí právě Hitler. Ten však Mussolinimu přísahal, že on opravdu na rukou Dollfussovu krev nemá. Mussolini zatoužil vejít do dějin jako obnovitel římského impéria a v roce 1935 Itálie zaútočila na Etiopii. Rázem se Itálie spolu s Německem ocitly v mezinárodní izolaci podporované postojem Společností národů. V roce 1936 navštívil Berlín hrabě Ciano, italský ministr zahraničí a švagr Mussoliniho v jedné osobě. Tématem jednání bylo opět Rakousko. Na toto téma jednal v Německu při státní návštěvě sám Mussolini. Při tomto jednání však Mussolini souhlasil se zavedením protižidovské politiky v Itálii. Hitler v této chvíli už Mussoliniho nebral nijak vážně. Bývalý vzor pro něj byl nedůsledný a málo praktický. V březnu 1938 Německo obsadilo Rakousko. Duce o tom nebyl Hitlerem dopředu vůbec informován. Následně Hitler odjel na státní návštěvu Itálie. Papež na protest proti Hitlerově přítomnosti opustil Řím. Hitler jednal s Mussolinim ohledně jižního Tyrolska. Hitler o něj neměl zájem, jeho zájmem bylo v té době Československo. V září 1938 se na mnichovské konferenci oba diktátoři opět potkali. Jednali se zástupci Velké Británie a Francie o Československu. Bez jeho představitelů. Hitler i Mussolini, tak jako jejich západní protějšky, se z konference vrátili s proklamací, že pro Evropu zachránili mír. Jenže už v březnu 1939 Hitlerova vojska obsadila zbytek Československa. V květnu téhož roku hrabě Ciano, italský ministr zahraničí, podepsal se svým německým protějškem Ribbentropem Ocelový pakt. Tento pak udělal z Itálie doslova německého vazala. V roce 1939 skončila španělská občanská válka. A právě v té době Ciano Mussolinimu sdělil své výhrady ohledně spolupráce s Němci. Možná i díky nim Mussolini odmítl italské zapojení do války s Polskem. O napadení Polska se Mussolini nicméně dozvěděl až z novin.

Přežití druhů je nová a vzrušující série, která zkoumá problémy a řešení, kterým čelí přežití druhů a objevování nových druhů. Připojte se k dobrodruhovi Benovi Fogleovi a jeho týmu zoologů a odborníků na divokou zvěř, kteří cestují po celém africkém kontinentu a hledají krutou pravdu o naší ubývající divoké zvěři. Ve snaze zůstat nestranný se Ben setká s pytláky, odpadlíky od pytláctví, lovci, ochránci přírody a agenty černého trhu. Zaměří se na vše od žraloků a oceánů až po pytláctví nosorožčích rohů a lov trofejí, od devastace způsobené odlesňováním až po nemoci pocházející z masa z buše. Ben na své cestě za poznáním faktů zažije strach, frustraci, naději i radost. V průběhu této série bude Ben Fogle poukazovat na nejnovější technologie, inovace a někdy i kontroverzní metody používané k podpoře přežití druhů na tomto úžasném kontinentu.

Caveman Rob a Adam Thorn jsou dva z nejzkušenějších ošetřovatelů zvířat na světě. Během jejich bohaté, dobrodružné a šíleně adrenalinové kariéry už byli pokousáni a poštípáni některými z nejsmrtelnějších tvorů naší planety. Vydejte se s nimi do odlehlých koutů Země, kde se snaží udělat svět bezpečnějším tím, že dají v sázku vlastní život. Jak? Postaví se tváří v tvář nejjedovatějším druhům zvířat, která známe, od tarantule Goliášovy, která požírá ptáky, až po obávanou krajtu síťovanou. A nabídnou jim část svého těla k pořádnému zakousnutí. To vše ve jménu vědy a všeobecného blaha. Hodnocení jejich příšerných zážitků na vědecké stupnici bolesti samozřejmě nemůže chybět!

Pětidílná série zkoumá desetiletí trvající vládní vyšetřování UFO. Čeká nás pravda o tajném programu americké vlády týkajícího se UAP, neidentifikovaných leteckých jevů, jinak známých jako UFO. Astronom J. Allen Hynek vede vědecké úsilí Projektu Modrá kniha o katalogizaci a vyšetřování civilních zpráv o UFO. Během 60. let 20. století a později navštívilo mnoho jaderných základen v USA UFO, ale díky lidem, jako byli Robert Salas a J. Allen Hynek, se veřejnost dozvěděla, že k těmto událostem skutečně došlo. Příběhy o těsných nehodách s UAP za letu podněcují diskusi o vážné hrozbě na naší obloze nejen v Americe, ale po celém světě. V roce 2015 piloti námořnictva hlásili podivná setkání s UFO, která nemají křídla, kokpit ani výfuk, ale nějakým způsobem dokážou létat velkou rychlostí.

Sloužila Antarktida po tisíce let jako základna mimozemských návštěvníků naší planety? Jaká je možnost, že tam najdeme ruiny zamrzlé starověké civilizace pohřbené pod ledem, nebo i samotné mimozemšťany? A co hlubiny oceánů? Hemží se prapodivnými tvory, kteří dokážou nevysvětlitelné, třeba i regenerovat celý mozek. Jako by ani nepocházeli ze Země. Pokračování fascinujícího seriálu přináší další vzrušující příběhy o možných Vetřelcích z dávnověku. Vzrušující historický dokumentární seriál Vetřelci dávnověku za velkého zájmu diváků zkoumá 75 milionů let důkazů o tom, že naši planetu v minulosti navštívily neznámé mimozemské civilizace. Ve 21. století vědci, odborníci a vládní agentury z celého světa konečně spojili síly ve snaze najít důkaz o existenci mimozemského života. Ale i když to nikdo z nich nechce otevřeně přiznat, tento „hon na mimozemšťany” probíhá už několik dlouhých dekád. Ve čtrnácté řadě prozkoumáme možnost, že v dávné minulosti navštívili Zemi mimozemšťané od malé hvězdy Sirius B, kteří předali své znalosti lidem v různých koutech naší planety. Zjistíme, jestli španělští dobyvatelé, kteří zlikvidovali mayskou civilizaci, nevymazali z historie také důkazy o vetřelcích dávnověku. A proč takřka všechny staré civilizace uctívaly hady?

Lafayettova eskadra byla americká dobrovolnická bojová letka, která vyrazila do Francie ještě předtím, než se Amerika zapojila do bojů první světové války. Oběti jejich členů hluboce posílily historický svazek mezi sesterskými republikami Spojených států amerických a Francie. A zároveň položily základy amerického válečného letectva a U.S. Air Force. Historický dokumentární film Lafayettova eskadra využívá předtím nezveřejněné archivní záběry, dopisy i vzpomínky a odhaluje vzrušující i nervy drásající zážitky z prvních bitev v oblacích.

Forth Bridge. Dokument VB (2022). Tim Dunn miluje vše kolem železnic. Společně s ním můžeme navštívit například Eurotunel pod Lamanšským průlivem, nádraží London Bridge nebo otočný železniční most Goole...

Bioložka a biochemička Liz Bonninová se vrací k vlastním kořenům. V tomto dokumentárním cestopisném seriálu, který kombinuje exotickou přírodu s jedinečnými místními kulturními zážitky, vyrazila na velkolepou výpravu po osmi karibských zemích. Od Trinidadu po Martinique a přes milion kilometrů čtverečních hladiny oceánu. Liz odhaluje nové a dosud neznámé zákulisí jedinečného ekosystému divokého Karibiku.

Dokument ČR. Cestujte s námi po Česku a poznejte nejzajímavější místa naší země

Pantanal: Brazilský klenot. Dokument Fr. (2024). Kakadu v Austrálii, brazilský Pantanal, Everglades v USA a španělský park Doňana jsou mokřady, které patří k největším na planetě. Jejich podoba se mění v závislosti na obdobích sucha, po nichž následují intenzivní srážky...

Dokument N (2023). Potrava je hnacím motorem téměř pro všechny tvory na naší planetě. Energetickou účinnost ovlivňují stravovací návyky, životní styl, metabolismus, kvalita potravy i sezónní vlivy...

Odkud se berou vlny a proč jsou vždy paralelní k pobřeží, ať už jsou na jakékoli straně? Tento seriál představuje nejzajímavější a nejkrásnější pláže světa. Zároveň odhaluje, jak fyzikální zákony, příroda a naše vlastní skutky přispívají k rozvoji těchto pobřežních oblastí.

Nová tajemství. Dokument Belg. (2020). Pompeje, rok 79 našeho letopočtu. Obyvatelé malého římského letoviska netuší, co se na ně valí. Nedaleko se totiž schyluje k erupci Vesuvu. O dva tisíce let později se Pompeje stávají nejvýznamnějším archeologickým nalezištěm v Evropě a nové vykopávky přinášejí nové objevy...

Berlín. Dokument Fr. (2022). Bombardování během druhé světové války zničilo centra i periferie mnoha velkých měst. Na jejich troskách pak byla umožněna realizace ambiciózních urbanistických plánů, které navždy změnily tvář evropských metropolí...

Jaro v jižní Africe začíná v září. Vracejí se sem statisíce stěhovavých ptáků, znovu se zaplní i kolonie terejů jihoafrických na ostrovech u jihoafrického pobřeží, kteří zde vyvádějí mladé. Na plážích v Namibii jsou početné kolonie lachtanů, kde také probíhá vrh mladých a jejich příprava na dospělost. Namibijské pouště na jaře pokryjí koberce pestrobarevných květů, které opylují různý hmyz a ptáci. S letním slunovratem v prosinci je již většina nových mláďat připravena začít samostatný život. Na začátku afrického léta kladou na jihu vejce karety obrovské, vylíhnou se na konci léta. Většinu afrického území sužují vysoké teploty a sucho, zvířata se tomu musela přizpůsobit. V deltě Okavanga je ale zatím vody dost, a to sem láká lvy ke stádům zeber, která spásají savany. V létě také připlouvají k africkým břehům za fytoplanktonem a krilem mořští obři, žraloci obrovští a keporkaci z arktických vod. Na začátku podzimu přicházejí deště, které ale brzy vystřídá období sucha. Stěhovavé druhy se vydávají za teplem, nebo na jih do arktických vod. Mláďata lachtanů už jsou samostatná. V savaně se termiti i další druhy snaží opatřit si zásoby na zimu. Pro kopytníky nastává období říje, stejně jako pro chameleony na Madagaskaru. Zima s sebou přináší sucho, což znamená pro mnohé druhy strádání a potíže, ale dravci to mají snazší, protože nacházejí více mršin. I rodiny surikat musí změnit jídelníček a spokojit se s hmyzími larvami. Během zimy vyvádějí mladé i ohrožení tučňáci brýloví v koloniích u jihozápadního pobřeží. Na západním pobřeží se tvoří během zimy husté mlhy, které přinášejí tolik potřebnou vláhu i do pouště Namib.

Adaptace. Dokument Austr. (2023). Zimní období ve vysokohorských oblastech klade na tamní zvířecí obyvatele mimořádné nároky. Pro přežití v drsných podmínkách se musí dokonale přizpůsobit – jak z hlediska udržení tělesného tepla, tak při hledání potravy...

Zelenáč. Dokument VB (2022). Sledujte z paluby tři traulery, které se snaží dosáhnout co největšího úlovku, aby se jim jejich cesta vůbec vyplatila. Uvidíme s tím spojenou námahu i rizika, které tito muži podstupují. Jejich výdělek je nejistý, ale při troše štěstí může být vysoký...

Zledovatělé silnice v Norsku patří k těm nejnebezpečnějším v Evropě. Krutá zima je mění ve smrtelnou past. I sebelepší řidič se může dostat do problémů, a proto je zde k dispozici elitní skupina záchranářů – poznejte je v norském dokumentárním seriálu.

Přistání na moři. Dokument Kan. (2005). Zhlédněte zinscenované rekonstrukce, které pátrají po příčinách známých leteckých nehod. Archivní materiály, svědecké výpovědi a názory odborníků odhalí nová fakta...

Seriál Mimo kontrolu je prvním uceleným rozborem všech největších katastrof naší doby – od havárie jaderného reaktoru v Černobylu přes teroristický útok na Dvojčata, až po nouzové přistání na hladině řeky Hudson uprostřed metropole New York. Díky výpovědím svědků, názorům expertů, archivním záběrům a trojrozměrné digitální animaci se podařilo dešifrovat a vysvětlit, co přesně se stalo, dokonce i z technického a vědeckého úhlu pohledu.

Sledujte, jak se Pao vydává do Španělska, Francie, Litvy, Estonska a Finska, kde se setkává se zajímavými individualitami, které se snaží vrátit řekám po celém evropském kontinentu jejich dřívější sílu a krásu. Jak? Tím, že rozboří hráze, které předtím lidé tak pracně budovali. Myšlenka odstranit řekám z cesty překážky se zrodila už v 80. letech minulého století. Původně pouhý sen hrstky ochránců přírody se postupně stal realitou. Životně důležité ekosystémy, které dříve existovaly v roztříštěné podobě, nyní vzkvétají. Stala se z nich vyhledávaná útočiště pro přírodu a předvádějí se v celé své původní kráse.

Nacistická Třetí říše je v troskách. Dříve mocnou zemi dohnaly ničivé následky a rozdrtila ji druhá světová válka. Její svrchovaný vůdce Adolf Hitler se schovává. Obávaný diktátor přestal podporovat vlastní lidi. Muž, který může za všechen chaos, nechává Německo napospas. Toto jsou poslední dny Adolfa Hitlera, zalezlého v bunkru pod zemí.

Čtyřčlenný tým dobrodružných filmařů vedený Cyrilem Chauquetem cestuje po světě a hledá obry z říše ryb. Mnozí z nich jsou v ohrožení kvůli ničení jejich přirozeného prostředí a nadměrnému komerčnímu lovu. Jejich cílem se tak stane například trnucha uruguayská, tarpon a kranas obrovský. Tým lovců přitom zažije situace, které mnohdy budou na hraně životě.

Jeden oceán, 20.000 ostrovů, čtvrtina světových zásob vody – jižní Pacifik. Osamělé ostrovy jsou zrozené sopečnou činností, jejich izolovanost umožnila vznik prapodivných tvorů a rostlin. O ostrovy se tříští jedny z největších vlna na světě. Bouře projdou trasu 4.500 km, než vlny narazí na mělčiny. Lidští kolonizátoři přišli také po moři a jízda na vlnách je zde tradicí více než 1 500 let. Tichý oceán je 16 000 km široký a jen méně než 1 % této plochy tvoří souš. Nejznámější jsou Havajské ostrovy, 2 000 km severně od rovníku. Většina ostrovů leží v teplých vodách, cestou k jihu se ostrovy mění – Nový Zéland nemá tropické podnebí, ale mírné. Studené proudy kolem Nového Zélandu s sebou přinesou i ledovce, které sem osm měsíců unáší proud z Antarktidy. V místě setkání teplého Pacifiku s proudy z Antarktidy leží MacQuarieův ostrov. Jde o jedinou pevninu, na kterou tučňáci za svůj život vstoupí. Oceánský proud odsud míří na západ k Severní Americe a dál na sever. O 13 000 km dál dosáhne studený proud rovníku a narazí na Galapágy. Voda se ohřála, ale je stále chladná a plná živin. Jen díky tomu zde mohou žít lachtani a tučňáci galapážští. V letech, kdy se objeví El Nino a mořský proud se obrátí a vystřídá studenou vodu teplá, se rybí populace zmenší a tučňáci i lachtani hladoví. Některé ostrovy jsou zcela odlehlé a jedním z nich je i ostrov Metoma, kde žijí krabi palmoví. Největší z nich mohou vážit až 4 kg s rozpětím nohou mají až 1 metr. I když v Pacifiku nejsou nijak ojedinělí, pouze na těchto opuštěných ostrovech se vyskytují v hojných počtech a velkých rozměrech. Možným důvodem je jistě izolace, protože na jiných ostrovech jejich místo v ekosystému zaujímají střední savci, kteří zde však nežijí. Havajské ostrovy jsou nejizolovanějším souostrovím na světě a spousta druhů zvířat a rostlin se sem dostala právě pomocí cyklónů. Bouře přinesla na ostrov i předky octomilky, ze kterých se vyvinuly spousty jejich variant. Na ostrově Pentecost provádí muži a chlapci rituál, při kterém vylezou na vysokou věž z klád, na kotník si uváží liánu a po hlavě skočí dolů. Tímto rituálem oslavují úrodu a předpovídají, jaká bude úroda příští rok podle toho, jak nízko nad zemí se skákající muži zastaví. Historie lidského osídlení je na ostrovech kratší než 2 000 let, ale do konce 12. století dokázali lidé kolonizovat všechny obyvatelné ostrovy. Oceán je hlavním symbolem jejich kultury – na Banksových ostrovech ženy pomocí úderů a pohybů těly do hladiny moře vytváří hudbu. Na Západní Samoe se jen jednu noc v roce objevují v mělkých vodách červi jménem palo.

Od počátku lidstva vznikl nespočet teorií, co způsobí jeho zánik. Možná to bude asteroid, černá díra nebo něco ještě tajemnějšího, je ale něco, co můžeme udělat, abychom předpověděli budoucnost a ochránili se před apokalypsou? Skončí naše civilizace, nebo najdeme způsob, jak přetrvat?

Pokračování fascinujícího seriálu přináší další vzrušující příběhy a potenciální důkazy o tom, že planetu Zemi v dávných dobách navštívili zástupci mimozemských civilizací. Patnáctá série se zaměřuje na relikty z Roswellu, kde podle některých ztroskotalo UFO, častá pozorování neidentifikovatelných létajících objektů nad Chile, skutečné Muže v černém nebo záhadu tajuplných kamenných soch vystavených od Egyptu po Velikonoční ostrovy. Je možné, že před desítkami tisíci let vzkvétala na naší planetě technologicky vyspělá civilizace? Potvrzují artefakty z Roswellu, že tam skutečně ztroskotala mimozemská vesmírná loď? Stal se nechvalně proslulý ranč v americkém Utahu rejdištěm mimozemské biologické entity? Proč je jihoamerická Chile místem, kde dochází k nejčastějším pozorováním UFO na světě? Existují opravdoví Muži v černém a spikla se snad americká vláda s mimozemšťany? Co mají společného tajuplné kamenné sochy postavené na různých místech naší planety od Egypta až po Velikonoční ostrovy? Na tyto i další otázky se pokusí odpovědět další pokračování vzrušujícího i mírně mrazivého historického seriálu Vetřelci z dávnověku. Jeho tvůrci zkoumají 75 milionů let důkazů o tom, že naši planetu v minulosti navštívily neznámé mimozemské civilizace. Teprve ve 21. století vědci, odborníci a vládní agentury z celého světa konečně spojili síly a snaží se najít definitivní důkaz o existenci mimozemského života. Ale i když to nikdo z nich nechce otevřeně přiznat, „hon na mimozemšťany“ probíhá už několik dlouhých desetiletí.

Nové technologie jako Google Earth nabízí pohled na zemi jako nikdy předtím. Z pohodlí domova lze probádat jakoukoli oblast, a není tedy divu, že se podařilo narazit na celou řadu skutečných záhad. Co jsou různé nezapadající objekty a máme pro ně racionální vysvětlení?

Ať už si dnes myslíme o sídlištích cokoli, byly to velkolepé a grandiózní architektonické projekty. Ale existuje i v této době něco, čím by nás ještě mohla tato dávno minulá éra architektury inspirovat? Moderní architektura betonových sídlišť východní Evropy bývá natolik unikátní, že pozorovatelům často doslova vyrazí dech. Odhalte nečekané a fascinující příběhy o tom, jak vznikala a jak se stavěla nepřehlédnutelná panelová sídliště. Zjistěte, jakou roli při tom sehrály experimentální politické proudy a utopické cíle.

Nejnovější dokumentární seriál odhaluje zázračné vynálezy a technologické inovace ukryté hluboko v nitru nejúžasnějších konstrukcí světa od největšího letadla až po největší vesmírnou loď. Každý z těchto zázraků techniky si pečlivě rozebereme s pomocí digitálních animací a díky expertize předních světových specialistů. Podívejte se, jak se z odvážných snů stává dechberoucí realita.

Obří umělý satelit běžně známý jako Mezinárodní vesmírná stanice, který obíhá okolo Země krkolomnou rychlostí 27 600 kilometrů za hodinu, je už více než dvacet let dočasným útočištěm lidstva ve vesmíru. Největší pozemní vozidlo světa, kterým je korečkový bagr nazvaný Bagger 293, dokáže každý den přesunout 240 tisíc kubických metrů. Oba tyto kolosální stroje jsou důkazem, že inovace odjakživa znamená konstruovat větší, rychlejší, delší a silnější vynálezy než cokoliv, co dosud vzniklo. Na jakých kolosálních nápadech to všechno stojí? Jaká omezení už se podařilo překonat? Jakým silám musí odolat a co už je na ně příliš? Dokumentární minisérie Kolosální stroje rozebírá design několika jedinečných vynálezů a odhaluje tajemství mechaniky, díky kterým nejen fungují, ale také naprosto změnily náš svět.

Tajuplný bermudský trojúhelník je nejznámějším nechvalně proslulým místem ve všech oceánech. Už po staletí nás nejenom děsí, ale zároveň fascinuje. Pod hladinou této záhadné vodní plochy ohraničené břehy Floridy, Bermud a Portorika zmizel nespočet lodí a letadel i s jejich nebohými posádkami. Podaří se někdy odhalit jejich tajemství? Během jediné noci v roce 1945 záhadně zmizelo pět letadel amerického námořnictva. Ztratil se i šestý letoun na pátrací a záchranné misi, který je měl najít. Dodnes se nepodařilo nalézt jediný vrak. Tehdejší novináři záhy narazili na zprávy o dalších pohřešovaných letadlech i lodích, ale i příběhy o zvláštních a nevysvětlitelných jevech sahajících až do období objevitelských plaveb Kryštofa Kolumba. Ale teprve nyní má nový elitní tým, který se rozhodl znovu prošetřit odvěké záhady bermudského trojúhelníku, v rukou tajnou zbraň: Podrobnou mapu, jež vznikala několik desetiletí a zachycuje polohu zatím neidentifikovaných podmořských vraků i dalších podezřelých anomálií. V napínavém seriálu Bermudský trojúhelník: Prokleté vody budeme sledovat, jak se v každé epizodě pokusí identifikovat jeden ze záhadných vraků. A přitom prozkoumá důkazy svědčící o dávných legendách i různé vědecky podložené teorie. Podaří se jim odhalit, co nebo kdo řádí v nitru bermudského trojúhelníku? Jsou to zabijácké tulácké vlny, obrovské bubliny unikajícího metanu, zhoubné víry nebo mrtvé zóny, ve kterých přestávají fungovat veškeré přístroje? O tom už se musíte přesvědčit sami. Protože když jde o bermudský trojúhelník, člověk si nikdy nemůže být předem jistý, co tam na něho čeká.

Nejnebezpečnější cesty na světě nepotřebují, aby o nich někdo vyprávěl nějaké báchorky. Jednoduše vzbudí respekt u každého, kdo se odváží po nich vyrazit. Hned jak vidí, jaké podmínky na nich panují. Tváří v tvář skutečnosti pak zbývá jediné. Sebrat veškerou odvahu. Lidé, zvířata a zboží. Na vyprahlých pouštních cestách, úzkých horských stezkách nebo zamrzlých ledových trasách. Je to nebezpečná výprava. Tak proč ji někdo vůbec podniká? Protože pro mnohé jsou tyto nebezpečné cesty jedinou možností, jak se dostat k rodině nebo převézt životně důležité zásoby. Podmínky na takových silnicích se mohou měnit rychle, nečekaně a ze dne na den, nebo dokonce z hodiny na hodinu. Také střet s divokou zvěří může udělat své. Proto není žádná jízda bez rizika. Ale tam, kde je nebezpečí, se ukrývá i nesmírná krása. Ať už vedou napříč deštným pralesem na tichomořském pobřeží Britské Kolumbie, přes pohyblivé písečné duny v poušti Thar nebo nedaleko tisíců migrujících pakoňů v africké Serengeti, jsou to jedinečné trasy. A žádná není stejná.

Dokument

James Harriot byl známý britský veterinář, který je považován na průkopníka zvěrolékařství. Veterináři Peter Wright, Julian Norton a zvěrolékaři z veterinární nemocnice Donaldsons Vets v Huddersfieldu jdou v jeho stopách. Městští a vesničtí veterináři pomáhají zvířatům všech druhů a velikostí. Jejich práce je rozmanitá a náročná, ale pokračují v Harriotově tradici.

Vědci a výzkumníci vyráží na trojici destinací, aby přiblížili záchranné programy několika skupin. Ty se věnují sajgám v kazašských stepích, mlokům v Bavorsku a na univerzitě v Trevíru a nosorožcům dvourohým v Namibii. Jak si vedou tyto ohrožené druhy a daří se zvyšovat jejich počty?

Bývalý agent CIA Mike Baker vyšetřuje přísně tajné vládní programy, které využívají špičkovou vědu a nejmodernější technologie. Při svém pátrání se Mike setkává s experty, vládními zaměstnanci a vědci, aby pronikl do záznamů o černých operacích hlouběji než kdokoli před ním. V pokračování vzrušujícího dokumentárního seriálu odtajňuje poznatky o robotické válce budoucnosti, tajemstvích paranormálních jevů, záhadném světě kontroly mysli nebo mysteriózní špionážní Misi 7.

Tom Clancy napsal román, který odvyprávěl s naprostou jistotou. Hon na ponorku má být prý plná historických faktů a obsahuje velké množství přísně tajných informací. Původně proto vůbec neměla být vydaná. Nakonec opravdu vyšla a vznikl podle ní jeden z nejnapínavějších filmů s Seanem Connerym v hlavní roli. Ve skutečnosti ale došlo na poměrně podobný případ. Kapitán Kobzar patřil mezi esa sovětského námořnictva. Na jedné ze svých misích měl převážet skupinu záhadných pasažérů. Ve své ponorce se měl doplavit s ponorkou K-129 až k Havaji. Byl to starý stroj, veze ale na palubě jaderné hlavice schopné ničit celá města. Má moderní komunikační přístroj. Její velitel vůbec neví, co je čeká. Měli se hlásit na důležitých místech. V určitý čas se ale neohlásila. Celý stroj zmizel. U Havaje se odmlčela na několik dní. Možná se dostala do hledáčku amerických sil a nechtěla se prozradit. Mohla se ale také potopit. Nicméně tohle všechno je velký průšvih. Rusové nakonec obviní Američany, že jim ponorku potopili. Došlo podle nich ke kolizi, americký stroj prý do ruského narazil. Sověti prohlásí ponorku za ztracenou. Po čase ale našla americká hlídková loď ropnou skvrnu, ve které byly i radioaktivní prvky. Tohle bylo třeba prošetřit. Místo nakonec odhalí vrak ponorky a dodatečné snímky přiblíží i samotný vrak stroje. Podle odborníků je situace jasné, ponorka se nacházela jinde, než odkud se měla hlásit. Pravděpodobně skutečně posádka měla v plánu zběhnout. K čemu na palubě došlo? Obrázky ukazují, že měla v plánu vypálit jadernou hlavici. Minimálně se s ní nějak manipulovalo. Stačilo málo a mohlo dojít k jadernému konfliktu. Příběh Honu na ponorku je velmi podobný. Tom Clancy si příběh vymyslel? Podle odborníků je to spíše nemožné, zřejmě se dostal k nějakým tajným informacím. Spisovatel nejdříve prodával pojistky. Ale pak se proslavil díky své knize, a přesto v prodeji pojistek pokračoval dál. Začala se o něj zajímat FBI, která zjišťovala, jak přišel ke všem těm informacím?

To jste ještě neviděli! Seriál Hitlerova kronika zachycuje každodenní život v Evropě mezi lety 1889 a 1945. Mnoho z těchto působivých záběrů se objevuje na televizní obrazovce poprvé v barvě. Hitlerova kronika je v dnešní době mnohem aktuálnější než většina jiných portrétů a biografií nechvalně proslulého diktátora a vůdce nacistické říše. Vychází z dosud nejrozsáhlejší sbírky archivních materiálů, včetně historických záznamů z ještě nepublikovaných zdrojů. Předkládá Hitlerův život do nejmenších detailů na pozadí a v kontextu společenského dění první poloviny 20. století. To vše doplňuje moderní výklad dnešních historiků. Přesvědčte se na vlastní oči o tom, že snaha ovlivnit politické vnímání světa a narušit demokracii omíláním populistických řečí, falešných zpráv i naprostých lží není nic nového. Sledovat, jak se znovu historie opakuje, je znepokojivý, a přesto zajímavý zážitek.

Lev. Dok. seriál, VB (2024). Vrcholoví predátoři patří k nejimpozantnějším tvorům na Zemi. Odhalte jejich lovící strategie a triky, kdy lov selhal a kořist unikla...

Blesk. Dok. seriál, VB (2022). Polární záře, blesky, sopečné erupce i kruhové duhy – přírodní úkazy, které lze spatřit ve správný čas a na správném místě. Tým vědců, dobrodruhů a filmařů se vydává zachytit jejich neuvěřitelnou krásu...

Jeremy Wade získal potřebná povolení, aby se mohl vydat na průzkum největší čínské řeky Jang-c’-ťiang. Jako obvykle chce zjistit, jestli se v tomto veletoku ještě nacházejí nějaké velké ryby, jmenovitě veslonos čínský a jeseter čínský. Při ústí řeky v Šanghaji zjišťuje, že na trhu se prodávají převážně ryby z umělých chovů. Pokud jde o řeku, ryb v ní ubývá a existuje tu i skupina buddhistů, která ryby nakupuje na tržišti a hází zpět do vody. I v městské prefektuře Wu-chu zjišťuje Jeremy, že rybáři loví v řece téměř výhradně malé rybky, ale i těch je málo. Muži tvrdí, že alespoň trochu napomohl zákaz lovu po čtyři měsíce v roce. Ale i tak, když si Jeremy s rybáři vyjede na řeku, do obrovské sítě uloví jen jednoho sumečka, a přesto se rybář zdá být spokojený. Wu-chan je aglomerace, která se velice rychle rozrůstá. Jeremy se zde setkává s ekologem, který mu vyjmenovává některé důvody stále se zmenšujícího počtu ryb v řece. Velké průmyslové podniky svými odpadními vodami silně znečišťují vodu. Je třeba vést široce založenou informační kampaň, aby si lidé uvědomili hrozící nebezpečí. Na řece je v této části mimořádně hustá lodní doprava. Přepravován je například písek těžený z blízkého jezera Dongting, druhého největšího sladkovodního jezera v Číně. Tady by Jeremy rád zjistil, vyskytuje-li se tu ještě vzácná sviňucha hladkohřbetá, která trpí následkem kalné vody a přílišného hluku způsobovaného obřími jeřáby. I zde se najdou lidé, kteří proti tomu energicky vystupují a mají úspěch. Pokud jde o veslonosa čínského, není jisté, jestli už v přírodě nevyhynul. Stavba obrovských vodních děl jako je přehrada Tři soutěsky, vybudovaná jako ochrana proti záplavám a vyrábějící množství elektrické energie rovnající se 18 atomovým elektrárnám, zabraňuje rybám volně proplouvat řekou až na jejich obvyklá trdliště. Odborník, s nímž Jeremy na toto téma hovoří, zmiňuje, že posledního veslonosa viděl na vlastní oči před 15 lety. Jeseter čínský se naproti tomu chová ve speciálním centru a zdá se, že v budoucnosti by díky odchovu v zajetí mohly jeho počty stoupnout. Kromě Tří soutěsek jsou ale na řece i další přehrady. Stavbě některých se ale díky protestům venkovanů, kteří měli přijít o své domovy, přece jen podařilo zabránit. Příkladem je plán na vybudování vodního díla v soutěsce Tygřího skoku. Vesničané se tehdy uchýlili k zajetí pěti zaměstnanců konsorcia, které mělo stavbu realizovat, a jejich protest kupodivu přinesl kýžený výsledek. Řece Jang-c’-ťiang ale hrozí ještě jedno nemalé nebezpečí, a tím je pomalé vysychání některých z jejích početných pramenů na Tibetské náhodní plošině v nadmořské výšce asi 4 500 metrů. Tam kromě této řeky pramení ještě Mekong a Žlutá řeka. Vysycháním pramenů a potoků trpí zdejší kočovní obyvatelé, kteří se odjakživa stěhovali za vodou. Jeden z nich pak zavede Jeremyho na závěr jeho cesty k jednomu ještě stále tekoucímu pramenu veletoku Jang-c’-ťiang …

Navzdory mnoha překážkám si díky koloběhu vody na naší planetě řeka vždycky najde cestu od pramene až do moře. Řeky se rodí v horách. Nad střechou Jižní Afriky mraky uvolňují vláhu, která dopadá na skalnaté vrcholy a díky síle gravitace se posunuje stále níže, až dolů k mořským břehům. Po určitou dobu zůstává voda uvězněna ve vyšších polohách v podobě ledu, ale ty se s příchodem prolomí, začíná tání a cesta pokračuje. Vodopády dopadají v kaskádách do hlubokých tůní a koroze podemílá pevné břehy i tvrdé žulové skály, hloubí nová údolí, mění krajinu a protéká stále dál a dál. Na úpatí hor řeky v rovinatých oblastech zpomalují a v období sucha úplně mizí. Zvířata ohrožená vyhynutím jsou na vodě životně závislá a také stromy nebo rostliny čerpají tuto životodárnou tekutinu z písčité půdy. Jakmile začne netrpělivě očekávané období deště, znovu ožívá celá země. Africký vodní svět je říše plná divů. Zveme vás na její návštěvu.

Nehody na závodních okruzích. Dokument USA (2023). Katastrofy způsobené přírodními živly bývají tragické. Poznejte jejich sílu a zjistěte, jak tornáda, záplavy nebo zemětřesení vznikají...

Bažina. Dokument It. (2020). Vášnivý dobrodruh Gibba se svým detektorem kovů prozkoumává místa, kde se odehrály důležité historické válečné události. Sleduje jejich stopy, aby našel poklady minulosti pohřbené hluboko v divoké přírodě...

Nejen Češi jsou národ chatařů, i Norové se ve volném čase vydávají do svých horských příbytků. O ty, které svým majitelům padají na hlavu, se postarají interiérový designér Halvor Bakke a jeho tři řemeslně zdatní kamarádi. Poznejte, jak se staví sen na norský způsob na pozadí krásné a divoké přírody, v už devátém pokračování oblíbeného seriálu.

Martyna Wojciechowská navštěvuje Nigérii, kde dánská dobrovolnice Anja Ringgren Lovénová s manželem zachraňuje děti obviněné z čarodějnictví. Jejich organizace Land of Hope mění životy těch nejmenších, kteří doplácí na pověry a chudobu v zemi. Martyna navštíví také Ukrajinu a přidává se k dámským hrdinkám, kterým válka změnila život. Jedna je porodní asistentkou a gynekoložkou, doktorkou, která neúnavně objíždí frontu a okupované oblasti. Další je přímo obětí, která se po ruském zajetí snaží jakožto aktivistka prolomit tabu kolem toho, co Rusové ženám dělají. Dále se vydá za zajímavými ženami Panamy, Hongkongu, Kanady, Brazílie a na Floridu.

Náročné demoliční projekty pokračují a opět dokazují, jak nebezpečné a komplikované mohou takové práce být. Ukazují, jak se týmy musí vypořádat s různými nepředvídatelnými situacemi.

Tichý oceán pokrývá třetinu plochy naší planety, existuje už 400 milionů let. Lemuje ho tektonická oblast a působí na něj srážení zemských tektonických desek. Voda vytváří formy života, které jsou architekty podmořské říše. Nejprimitivnější formy života tu přežily dinosaury a adaptovaly se na jedno z nejkonkurenčnějších prostředí na planetě. Před stovkami milionů let se příbuzní korálů osvobodili z usedlého života a změnili se v medúzy. Pak se objevili chodci a první obratlovci – kostnaté ryby. Později na souš vystoupili obojživelníci, plazi a savci. Někteří z nich se během evoluce vrátili do moře. Pacifik zaujímá plochu 155 milionů km2 a jeho hlubiny jsou zmapované méně než povrch Marsu. Každým rokem je objevováno téměř 2000 nových mořských druhů. Dno je stejně rozmanité jako pevnina – od mořských vrcholů, ostrovních atolů a lagun až po bariérové útesy. Ekosystémy korálových útesů dávají Pacifiku život.

Několik desítek kilometrů severně od britského města York se nachází hustý les Dalby. Jedná se o místo plné divokého života, tajemství a zázraků. Ještě před sto lety přitom tento les v podstatě neexistoval. Na konci první světové války sloužila místní půda jako zásobárna dřeva pro Velkou Británii. Dalby poskytuje dřevo i dnes, ale zároveň představuje útočiště pro mnoho jedinečných rostlin a živočichů. Podobně je na tom i les Cropton, jenž leží zhruba 20 kilometrů daleko od Dalby. Tento les je domovem pro bobry, nadané stavitele vysokých hrází, které pomáhají lidem i zvířatům, jelikož zamezují záplavám. Bobři jsou sice trochu neohrabaní, ale přírodu kolem sebe dokážou nevšedním způsobem změnit k lepšímu. Umí se dokonale přizpůsobit vodě, jež jim zároveň poskytuje bezpečí před predátory. Zatímco v Croptonu pracují bobři, v Dalby vytvářejí šikovní stavitelé největší bludiště ze suchého zdění na světě. Tento projekt je oslavou starého řemesla. Jeho cílem rovněž je, aby se lidé cítili propojeni s místní přírodou. Už teď má nedokončené bludiště ale své první návštěvníky. Těmi jsou motýli, čmeláci či různé rostliny. Čmeláci za den vynaloží hodně energie, a tak potřebují dostatek pylu a nektaru. Jsou schopni najít potravu až na vzdálenost osmi kilometrů. Úžasným zdrojem nektaru jsou například bodláky či chrpy, a to nejen pro čmeláky, ale i další hmyzí druhy. Dalby je také oblíbeným místem pro zmiji obecnou, jediného jedovatého hada ve Velké Británii. V létě jsou pak ve zdejší přírodě k vidění lelkové lesní, kteří se na zimu přesouvají do teplých krajin. Rádi vykukují ven až při stmívání, kdy loví můry. Lelkové a další ptáci jsou v lese šetrným způsobem chytáni a kroužkováni, aby bylo možné o nich po propuštění získat co nejvíce informací. Úspěšnost však není stoprocentní. Lelky se kolikrát podaří pouze zaslechnout či zahlédnout, nikoliv však chytit. Aktivní jsou za tmy také vydry, které si rády pochutnají na rybách či žábách. Dalby je tedy jednoduše unikátním místem, kde život zvířat i rostlin jen vzkvétá.

Prvotřídní historický dokumentární seriál využívá krvavé dějiště Kolosea jako dramatickou kulisu k vyprávění velkolepého příběhu o vzestupu a pádu Římské říše, a to z pohledu můžu a žen, kteří tady bojovali, zabíjeli a sami umírali. Odhalte krutou pravdu o životě římského gladiátora, který byl přes všechny výsady a slávu pouhým otrokem. Zjistěte, jakými fascinujícími způsoby dokázali římští císaři využívat Koloseum k upevnění své moci a okázalé demonstraci toho, že si na trůnu můžou dělat, co je napadne. Nenechte si ujít jedinečný pohled na klíčové období historie. A seznamte se s překážkami, které museli stavitelé Kolosea překonat. Každá epizoda se zaměřuje na jednu důležitou postavu, přičemž všechny jsou založeny na skutečných historických osobnostech. Děj seriálu se táhne přes několik tisíciletí a zachycuje lesk i bídu římského Kolosea až do pozdního období, kdy začalo chátrat – a nakonec se i rozpadat.

Když se Rusko chopí zbraní, celý svět zadrží dech. Tuto obří zemi na východě Evropy už několik století formují bitvy, ve kterých zvítězila i které prohrála. A také ti, co do nich vedli vojáky. Petr Veliký, který založil překrásný Petrohrad, s pomocí střelných zbraní a děl překreslil mapu celého kontinentu. Jeho následníci v dynastii Romanovců veleli největší a nejpočetnější armádě na světě, ale nakonec byli praženi bolševiky. Následně založený Sovětský svaz ustál vražednou mašinérii Adolfa Hitlera jen proto, aby pak krutě terorizoval vlastní lid. A po jeho rozpadu se Vladimir Putin postavil do čela bezostyšné snahy znovu oživit ruský imperialismus – všemi prostředky, dokonce i silou. Historický seriál Ruské války přináší neznámé archivní záběry, zasvěcené rozhovory s mezinárodními experty i vizuálně ohromující mapy a vypráví napínavý příběh o ruském boji za své vlastní cíle.

Letadlo Airbus. Dokument N (2019). Od obřích továren velikosti měst až po největší dopravní letadla na světě – vše na jejich výrobě je výjimečné. A právě kvůli jejich obřím rozměrům přináší celý proces také své vlastní výzvy a dramata...

Touha lidstva neustále posunovat a překonávat hranice toho, co už známe, někdy vede až k tragickým koncům – věda si přesto vždy zapamatuje každý klíčový okamžik. Co byli zač mučedníci mysli, kteří obětovali za nové poznatky vlastní život? Vědci zůstanou uvězněni uprostřed smrtící bouře. Vynálezce zničí jejich vlastní výtvory. Velcí myslitelé musí čelit tvrdým postihům, protože přišli na něco, na co ještě není společnost připravena. Navzdory tomu, že tito mučedníci mysli velice trpěli kvůli vlastní genialitě, jejich práce a vědecké objevy rezonují napříč celými dějinami lidstva. Španělský fyzik Servetus byl upálen na hranici kvůli tomu, že praktikoval pokročilé znalosti medicíny. George Mallory mohl být prvním mužem, který pokořil vrchol Everestu. Marie Curie posunula vědecké poznatky o radiaci daleko za hranice vlastního zdraví. Slavná Dian Fossey, která s velkými výsledky zkoumala život velkých opů, byla nakonec nalezena zavražděná ve vlastním táboře. Co byli zač tito muži a ženy vědy a jaké jsou jejich životní příběhy? Jakými dary obdařili lidstvo, než za své poznání museli zaplatit příliš vysokou cenu? Fascinující seriál Smrtící věda vypráví o legendárních vynálezcích, objevitelích a průzkumnících, kteří na svou práci tvrdě doplatili.

A nyní předpověď počasí. Bude pršet adrenalin, hrozí vraždy… napínavý dokumentární seriál Vražedné počasí přináší mimořádné příběhy o přežití a odolnosti v nepříznivém počasí, které se odehrály v různých částech světa. Podívejte se, jak je zachytily zpravodajské kamery, mobilní telefony a bezpečnostní technika. V napínavém seriálu uvidíte zvláštní a neobyčejné počasí, zkázu a zoufalství způsobené ničivými zemětřeseními, záplavami, tornády a sněhovými vánicemi v jejich nejhorší možné podobě. Nechybí ani nadmíru zajímavé a strhující rozhovory s lidmi, kterým se podařilo takovou pohromu přežít. Nebo se skutečnými hrdiny, kteří vyrazili na pomoc a navzdory neuvěřitelně náročným podmínkám riskovali vlastní krk, aby zachránili život někomu jinému.

Fascinující dokumentární seriál Hranice neznáma se zabývá novým věkem objevování a dobývání vesmíru, který rozpoutaly technologické inovace v privátním sektoru i ambiciózní plány globálních mocností. Sledujte, jak pokračují přípravy na další start soukromé vesmírné lodi, vyslání lidské posádky na Mars nebo objevení obyvatelných planet. Odhalte, jak noví hráči v tomto oboru, ať už státy nebo korporace, zásadně mění cíl lidstva na hranici neznáma.

Fascinující dokumentární seriál Hranice neznáma se zabývá novým věkem objevování a dobývání vesmíru, který rozpoutaly technologické inovace v privátním sektoru i ambiciózní plány globálních mocností. Sledujte, jak pokračují přípravy na další start soukromé vesmírné lodi, vyslání lidské posádky na Mars nebo objevení obyvatelných planet. Odhalte, jak noví hráči v tomto oboru, ať už státy nebo korporace, zásadně mění cíl lidstva na hranici neznáma.

Dokument ČR. Cestujte s námi po Česku a poznejte nejzajímavější místa naší země

Svět se vyvíjí a proto se člověk už tak často v Africe nesetká s tím, co zažili před sedmdesáti lety slavní cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Tým Srdcařů však nechce polykat kilometr a odškrtávat si navštívené země. Každý z týmu si v Africe našel čas i na své zájmy. Pro Jana Tutokyho je JAR motorkářským rájem. Projel na motocyklu silnice kolem pobřeží i horské stezky a dostal se i do jedné z rezervací, kde nejsou velké kočky a proto je tam vstup motorkám dovolen. Kameraman Ondřej Hošek přišel za volant dvanáctitunové Manky rovnou z autoškoly. Ve volných chvilkách jezdil na kole, v JAR jsou hezké cyklotrasy. Na pláži si vyzkoušel i kiting. Režisér Miroslav Náplava je vášnivý běžec a snažil se nevynechat ani jediný den. Od běhu ho neodradila ani nadmořská výška 2800 metrů v Dračích horách. Je dobrodruh a přespal i v kamenné chýši tamních pastevců. Do budoucna plánuje přechod hlavního hřebenu Dračích hor, ležící v nadmořské výšce 3000 metrů. Moderátorka Lucie Výborná si splnila sen a vylezla na vertikální pískovcovou stěnu vodopádů ve Waterval Boven a zkusila si i motorový paragliding. Afrika je jejich velká láska a budou se tam vracet za přáteli, za lidmi, kteří je zajímají, za přírodou i za novými dobrodružstvími.

Dokument

Vladimír Remek - první evropský kosmonaut. Dokument ČR. Vladimír Remek, první kosmonaut mimo Rusko a Ameriku, navíc člen vůbec první mezinárodní kosmické expedice. V roce 1976 odletěl spolu s Alexejem Gubarevem v rámci programu Interkosmos jako 87. člověk do vesmíru. Podle současných astronautů „každý do první stovky byl objevitel a dobrodruh, protože v té době nikdo netušil, jestli se vrátí na Zemi“. Další z kosmonautů, Georgij Grečko, o něm prohlásil, že Remek byl jeden z nejlépe připravených kosmonautů, jaké kdy při výcviku školil. Jak to tedy bylo s tehdejší cestou do kosmu, na co se lidé připravovali a jaké to bylo, hledět v návratovém modulu na rozžhavený plášť přistávací kapsle, prozradí Vladimír Remek

Dokument USA (2022). Dva týmy líčí své shledání s giganty z žraločího světa. V lednu 2019 přilákala zdechlina vorvaně k Havaji obrovské samice žraloka bílého, další obr se ukázal na Tahiti v roce 2018. Poznejte jejich příběhy...

Seriál z produkce National Geographic odhaluje strašidelné útvary ukryté pod vlnami oceánů. Vychutnejte si je v plné kráse. Sledujte, jak se díky nejnovějším vědeckým poznatkům a špičkovým digitálním animacím podařilo „vysušit“ oceány. Nenechte si ujít fascinující příběhy o běžně nevídaných přírodních skvostech a pozůstatcích katastrof způsobených člověkem. V pokračování seriálu se podíváme mimo jiné na tajemství mrtvých z Pompejí, Pearl Harbor nebo Jantarovou komnatu.

Lafayettova eskadra byla americká dobrovolnická bojová letka, která vyrazila do Francie ještě předtím, než se Amerika zapojila do bojů první světové války. Oběti jejich členů hluboce posílily historický svazek mezi sesterskými republikami Spojených států amerických a Francie. A zároveň položily základy amerického válečného letectva a U.S. Air Force. Historický dokumentární film Lafayettova eskadra využívá předtím nezveřejněné archivní záběry, dopisy i vzpomínky a odhaluje vzrušující i nervy drásající zážitky z prvních bitev v oblacích.

Pětidílná série zkoumá desetiletí trvající vládní vyšetřování UFO. Čeká nás pravda o tajném programu americké vlády týkajícího se UAP, neidentifikovaných leteckých jevů, jinak známých jako UFO. Astronom J. Allen Hynek vede vědecké úsilí Projektu Modrá kniha o katalogizaci a vyšetřování civilních zpráv o UFO. Během 60. let 20. století a později navštívilo mnoho jaderných základen v USA UFO, ale díky lidem, jako byli Robert Salas a J. Allen Hynek, se veřejnost dozvěděla, že k těmto událostem skutečně došlo. Příběhy o těsných nehodách s UAP za letu podněcují diskusi o vážné hrozbě na naší obloze nejen v Americe, ale po celém světě. V roce 2015 piloti námořnictva hlásili podivná setkání s UFO, která nemají křídla, kokpit ani výfuk, ale nějakým způsobem dokážou létat velkou rychlostí.

Sloužila Antarktida po tisíce let jako základna mimozemských návštěvníků naší planety? Jaká je možnost, že tam najdeme ruiny zamrzlé starověké civilizace pohřbené pod ledem, nebo i samotné mimozemšťany? A co hlubiny oceánů? Hemží se prapodivnými tvory, kteří dokážou nevysvětlitelné, třeba i regenerovat celý mozek. Jako by ani nepocházeli ze Země. Pokračování fascinujícího seriálu přináší další vzrušující příběhy o možných Vetřelcích z dávnověku. Vzrušující historický dokumentární seriál Vetřelci dávnověku za velkého zájmu diváků zkoumá 75 milionů let důkazů o tom, že naši planetu v minulosti navštívily neznámé mimozemské civilizace. Ve 21. století vědci, odborníci a vládní agentury z celého světa konečně spojili síly ve snaze najít důkaz o existenci mimozemského života. Ale i když to nikdo z nich nechce otevřeně přiznat, tento „hon na mimozemšťany” probíhá už několik dlouhých dekád. Ve čtrnácté řadě prozkoumáme možnost, že v dávné minulosti navštívili Zemi mimozemšťané od malé hvězdy Sirius B, kteří předali své znalosti lidem v různých koutech naší planety. Zjistíme, jestli španělští dobyvatelé, kteří zlikvidovali mayskou civilizaci, nevymazali z historie také důkazy o vetřelcích dávnověku. A proč takřka všechny staré civilizace uctívaly hady?

Žraloci. Dok. seriál, JAR/VB (2019). Ben Fogle cestuje Afrikou a zkoumá ohrožení i ochranu druhů. Setkává se s pytláky, ochranáři i experty, sleduje lov, černý trh, odlesňování i nové technologie pomáhající přežití divoké přírody...

Caveman Rob a Adam Thorn jsou dva z nejzkušenějších ošetřovatelů zvířat na světě. Během jejich bohaté, dobrodružné a šíleně adrenalinové kariéry už byli pokousáni a poštípáni některými z nejsmrtelnějších tvorů naší planety. Vydejte se s nimi do odlehlých koutů Země, kde se snaží udělat svět bezpečnějším tím, že dají v sázku vlastní život. Jak? Postaví se tváří v tvář nejjedovatějším druhům zvířat, která známe, od tarantule Goliášovy, která požírá ptáky, až po obávanou krajtu síťovanou. A nabídnou jim část svého těla k pořádnému zakousnutí. To vše ve jménu vědy a všeobecného blaha. Hodnocení jejich příšerných zážitků na vědecké stupnici bolesti samozřejmě nemůže chybět!

Bioložka a biochemička Liz Bonninová se vrací k vlastním kořenům. V tomto dokumentárním cestopisném seriálu, který kombinuje exotickou přírodu s jedinečnými místními kulturními zážitky, vyrazila na velkolepou výpravu po osmi karibských zemích. Od Trinidadu po Martinique a přes milion kilometrů čtverečních hladiny oceánu. Liz odhaluje nové a dosud neznámé zákulisí jedinečného ekosystému divokého Karibiku.

Dokumentární soap opera Orangutaní škola v džungli vypráví o veselých příhodách, trumfech i tragédiích tlupy osiřelých orangutanů, kteří se zúčastnili jedinečného lesního vzdělávacího projektu. Ještě o tom neví, ale na tyto zvědavé mlaďochy čekají velké věci. Když se jim podaří úspěšně absolvovat školu, mají možnost žít na svobodě v divočině. Než k tomu dojde, musí si projít mnoha trapnými chvilkami, přežít všechny slzy, špatné nálady i náctileté lásky, kterým se nevyhne žádný dospívající orangutan.

Hans Kammler. Dokument VB (2023). Hitler dobře věděl, že k šíření svých myšlenek, doktríny a k vyjádření velikosti plánované Třetí říše potřebuje odpovídající architekturu. Poznejte inženýry, kteří v této době řídili, projektovali a vyvíjeli...

Dokument N (2007). Mussolini byl zprvu pro Hitlera vzorem, později přítěží. Ve chvíli, kdy inciativu převzal Hitler, se italský vůdce už nikdy nedokázal vymanit z jeho moci a jen se závistí sledoval Hitlerovy úspěchy. Poznejte, jak se jejich vztah vyvíjel v průběhu času...

Dokument ČR. Cestujte s námi po Česku a poznejte nejzajímavější místa naší země

Dokument. To nejzajímavější ze světa. Už od roku 1995!

Dynastie Tudorovců trvala 118 let a navždy změnila celou Anglii. Po období občanské války se Tudorovci pustili do procesu, který nakonec vedl k míru, stabilitě i změnám krajiny. Mnohá z míst, která o nich svědčí, zůstala dodnes. Během středověku dominovaly krajině velkolepé katedrály, vystavěné ke slávě Boha. Období Tudorovců si naopak nejvíce pamatujeme jako éru velkolepých sídel, která vznikla, aby oslavovala ne víru, ale lidi, co v nich bydlí. Než vláda Tudorovců skončila, Anglie se prosadila na světové scéně a stala se jednou z nejmocnějších zemí Evropy. Dokument Británie z výšky: Tudorovci nahlíží na tuto pozoruhodnou periodu dějin z ptačí perspektivy. Pozoruhodné letecké záběry zachycují nejdůležitější historické a architektonické památky v jejich plné kráse. Nechybí Hampton Court Palace, přestavěný Jindřichem VIII., ani Londýnský Tower, kde byla popravena Anna Boleynová. Ať už jde o celá města, bohatě zdobené paláce nebo trosky opuštěných opatství, tento film oslavuje místa, kterými procházely dějiny.

Mise: Přežít. Dokument VB (2024). Guy Martin se v norském kempu Viking připojil ke Královské námořní pěchotě, aby absolvoval arktický výcvik. Od legendárního prolomení ledu přes pochod na sněžnicích až po nocování ve stanu, kde se učí, jak postupovat při omrzlinách...

Jejich práce je nebezpečná, ale velmi důležitá. Na jejich rozhodnutích závisejí materiální škody i lidské životy. Poznejte demoliční četu... Nic pro ně není nemožné! Můžou cokoli zničit, zdemolovat a totálně to srovnat se zemí. Sledujte několik profesionálních demoličních čet přímo v jejich zvláštní, každodenní práci. Uvidíte, jak strhnou k zemi několikapatrový blok budov a co je třeba zařídit, než dojde k demolici starého mostu nebo opuštěné továrny. A zjistíte, že je to pořádně těžká a nebezpečná fuška. Seriál Demoliční četa nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí destruktivního dění a krok po kroku sledovat profíky – ničitele v akci. Dávejte pozor, protože v Demoliční četě může i malá chyba způsobit obrovské neštěstí.

Jejich práce je nebezpečná, ale velmi důležitá. Na jejich rozhodnutích závisejí materiální škody i lidské životy. Poznejte demoliční četu... Nic pro ně není nemožné! Můžou cokoli zničit, zdemolovat a totálně to srovnat se zemí. Sledujte několik profesionálních demoličních čet přímo v jejich zvláštní, každodenní práci. Uvidíte, jak strhnou k zemi několikapatrový blok budov a co je třeba zařídit, než dojde k demolici starého mostu nebo opuštěné továrny. A zjistíte, že je to pořádně těžká a nebezpečná fuška. Seriál Demoliční četa nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí destruktivního dění a krok po kroku sledovat profíky – ničitele v akci. Dávejte pozor, protože v Demoliční četě může i malá chyba způsobit obrovské neštěstí.

Všude kolem nás existuje paralelní realita. Svět, kde všechny barvy září, a který se někdy vymyká naší představivosti. Tajná realita, stará tisíce let a obývaná tvory, kteří se naučili ovládat její kódy. Pro nás zůstává tento vesmír záhadou a vnímáme jen jeho zlomek – tu nejviditelnější část. Jak jsme oslněni denním světlem, uniká nám význam a jemné barvy této záhadné skutečnosti. Je nenápadná, ale všudypřítomná a září neustále v rostlinách, zvířatech, na souši i pod vodou. Fluorescence je tak trochu svátek divokého světa, na který lidé nebyli pozváni. Někteří vědci však toto světlo spatřili a snaží se proniknout k odhalení jeho tajemství. Barvy a světlo vysílají v přírodě zprávy, které se trpělivě učíme dešifrovat a před našima očima se fluorescence začíná jevit jako samostatný jazyk. Některé bytosti mají tento magický dar, který je mnohem rozšířenější, než by se mohlo zdát. Ať už jsou pokryti peřím, šupinami, listy nebo srstí. Přestože mají velmi odlišné vlastnosti, spojuje je jedna tajemná schopnost – fluorescence. Často zaměňujeme fluorescenci s bioluminiscencí což je chemická reakce, která probíhá v těle zvířete a nevyžaduje vnější světlo. Můžeme ji sledovat pouhým okem a zároveň je velmi energeticky náročná a je tedy nutné, aby její využití bylo přesné a úsporné. Skutečně, všude kolem nás září zvířata, rostliny i minerály. I když je tento jev pro naše oči neviditelný, hraje zásadní roli v přežití, lovu nebo rozmnožování těchto živých organismů a nám to pomalu odhaluje vazby mezi jedinci.

Dokumentární film z dílny Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze sleduje cestu dřeva z lesa až k moderním stavbám a představuje realizované dřevostavby v České republice – od rodinných domů po veřejné budovy. Otevřeně se přitom věnuje otázkám hoření dřeva, vlhkosti, akustiky i dalším technickým a vědeckým aspektům, a zároveň ukazuje, že se jich nemusíme bát. Objevte, jak mohou současná architektura a stavitelství vonět dřevem.

Vesmír už mnoho století fascinuje celé lidstvo. Vědci pečlivě studují čas i prostor a snaží se postupně, kousek po kousku, vyřešit obrovskou hádanku. S pomocí stále propracovanějších technologií se odborníkům nedávno podařilo najít přelomové odpovědi na stovky let staré otázky. A nová série přináší další zajímavé otázky a také odpovědi.

Fascinující dokumentární seriál Hranice neznáma se zabývá novým věkem objevování a dobývání vesmíru, který rozpoutaly technologické inovace v privátním sektoru i ambiciózní plány globálních mocností.

Fascinující dokumentární seriál Hranice neznáma se zabývá novým věkem objevování a dobývání vesmíru, který rozpoutaly technologické inovace v privátním sektoru i ambiciózní plány globálních mocností.

Historický seriál Moc a sláva Habsburků je velkolepou výpravou přes střední Evropu. Navštívíme úžasná místa s ohromným kulturním významem ve Francii, Švýcarsku, Itálii, Německu, Česku, Maďarsku a Rakousku. Vydáme se po stopách věhlasné Habsbursko-lotrinské dynastie a podíváme se na jejich 800letý historický odkaz z úplně nového úhlu pohledu. Habsburkové byli jedním z nejmocnějších rodů a jako takoví stáli v centru evropské politiky, kultury i ekonomie. Ať už šlo o jejich roli na trůnu Svaté říše římské nebo vytvoření mnohonárodnostní říše, jejich ohromný vliv zůstává i dnes naprosto nepřehlédnutelný. Navzdory tomu, že jejich vláda po první světové válce skončila, spojenectví, která uzavřely, stále přetrvávají. Dokumentární seriál Moc a sláva Habsburků přináší strhující příběhy o moci, jednotě a dědictví, které neznaly hranic.

Rob Bell odhaluje historii lodí, které změnily svět. V pokračování úspěšného dokumentárního seriálu odkrývá jejich nejhlubší tajemství a řeší takové záhady, jako proč si kapitán Cook vybral na svou velkolepou výpravu do Austrálie zrovna uhelnou loď HMS Endeavour nebo proč se Královské loďstvo vzdalo chlouby své flotily z dob druhé světové války, jíž bylo plavidlo Ark Royal. Rob se podílí na renovaci repliky slavné lodi Mayflower, která se připravuje na 400. výročí připlutí osadníků do Ameriky, a účastní se vyšetřování stavby i potopení Titaniku. Zjistí, jak nejrychlejší zaoceánská loď Queen Mary získala svůj titul, a navštíví první výzkumné středisko na mořských vlnách – plavidlo Discovery, které dopravilo Scotta a Shackletona na Antarktidu.

Tento vzrušující dokumentární seriál se ohlíží za nejznámějšími leteckými haváriemi v dějinách, ale asi ne tak, jak byste čekali. Sledujte, jak se zkušení a ostřílení piloti usazují do kokpitů nejmodernějších leteckých simulátorů a znovu prožívají rekonstrukci strašlivých událostí. Podaří se jim uspět tam, kde jejich kolegové tragicky selhali?

Dokument

Svět se vyvíjí a proto se člověk už tak často v Africe nesetká s tím, co zažili před sedmdesáti lety slavní cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Tým Srdcařů však nechce polykat kilometr a odškrtávat si navštívené země. Každý z týmu si v Africe našel čas i na své zájmy. Pro Jana Tutokyho je JAR motorkářským rájem. Projel na motocyklu silnice kolem pobřeží i horské stezky a dostal se i do jedné z rezervací, kde nejsou velké kočky a proto je tam vstup motorkám dovolen. Kameraman Ondřej Hošek přišel za volant dvanáctitunové Manky rovnou z autoškoly. Ve volných chvilkách jezdil na kole, v JAR jsou hezké cyklotrasy. Na pláži si vyzkoušel i kiting. Režisér Miroslav Náplava je vášnivý běžec a snažil se nevynechat ani jediný den. Od běhu ho neodradila ani nadmořská výška 2800 metrů v Dračích horách. Je dobrodruh a přespal i v kamenné chýši tamních pastevců. Do budoucna plánuje přechod hlavního hřebenu Dračích hor, ležící v nadmořské výšce 3000 metrů. Moderátorka Lucie Výborná si splnila sen a vylezla na vertikální pískovcovou stěnu vodopádů ve Waterval Boven a zkusila si i motorový paragliding. Afrika je jejich velká láska a budou se tam vracet za přáteli, za lidmi, kteří je zajímají, za přírodou i za novými dobrodružstvími.

Jaro v jižní Africe začíná v září. Vracejí se sem statisíce stěhovavých ptáků, znovu se zaplní i kolonie terejů jihoafrických na ostrovech u jihoafrického pobřeží, kteří zde vyvádějí mladé. Na plážích v Namibii jsou početné kolonie lachtanů, kde také probíhá vrh mladých a jejich příprava na dospělost. Namibijské pouště na jaře pokryjí koberce pestrobarevných květů, které opylují různý hmyz a ptáci. S letním slunovratem v prosinci je již většina nových mláďat připravena začít samostatný život. Na začátku afrického léta kladou na jihu vejce karety obrovské, vylíhnou se na konci léta. Většinu afrického území sužují vysoké teploty a sucho, zvířata se tomu musela přizpůsobit. V deltě Okavanga je ale zatím vody dost, a to sem láká lvy ke stádům zeber, která spásají savany. V létě také připlouvají k africkým břehům za fytoplanktonem a krilem mořští obři, žraloci obrovští a keporkaci z arktických vod. Na začátku podzimu přicházejí deště, které ale brzy vystřídá období sucha. Stěhovavé druhy se vydávají za teplem, nebo na jih do arktických vod. Mláďata lachtanů už jsou samostatná. V savaně se termiti i další druhy snaží opatřit si zásoby na zimu. Pro kopytníky nastává období říje, stejně jako pro chameleony na Madagaskaru. Zima s sebou přináší sucho, což znamená pro mnohé druhy strádání a potíže, ale dravci to mají snazší, protože nacházejí více mršin. I rodiny surikat musí změnit jídelníček a spokojit se s hmyzími larvami. Během zimy vyvádějí mladé i ohrožení tučňáci brýloví v koloniích u jihozápadního pobřeží. Na západním pobřeží se tvoří během zimy husté mlhy, které přinášejí tolik potřebnou vláhu i do pouště Namib.

Adaptace. Dokument Austr. (2023). Zimní období ve vysokohorských oblastech klade na tamní zvířecí obyvatele mimořádné nároky. Pro přežití v drsných podmínkách se musí dokonale přizpůsobit – jak z hlediska udržení tělesného tepla, tak při hledání potravy...

Fascinující dokumentární seriál o ženách z různých částí světa pokračuje. Zkušená cestovatelka a reportérka Martyna Wojciechowská znovu vyrazila do nejvzdálenějších, nejzajímavějších a nejvíce jedinečných koutů naší planety. Jako editorka polské verze magazínu National Geographic ví, kde pátrat po nejzajímavějších příbězích. Jako statečné a větrem ošlehané dobrodružce, která zdolala všech sedm nejvyšších vrcholů, jí nechybí odvaha dotáhnout věci do velkolepého finále. Nenechte si ujít její nejnovější příběhy a vzrušující zážitky.

Profesionální ničitelé Andrzeje Szibkého z polského města Trzebinia přijímají i takové zakázky, od kterých ostatní raději dávají ruce pryč. Sledujte, jak si poradí s budovami, co je třeba poslat k zemi, nepříjemným papírováním, zraněními i ztrátami trpělivosti v dalším pokračování výbušného dokumentárního seriálu.

Čtyřčlenný tým dobrodružných filmařů vedený Cyrilem Chauquetem cestuje po světě a hledá obry z říše ryb. Mnozí z nich jsou v ohrožení kvůli ničení jejich přirozeného prostředí a nadměrnému komerčnímu lovu. Jejich cílem se tak stane například trnucha uruguayská, tarpon a kranas obrovský. Tým lovců přitom zažije situace, které mnohdy budou na hraně životě.

Jeden oceán, 20.000 ostrovů, čtvrtina světových zásob vody – jižní Pacifik. Osamělé ostrovy jsou zrozené sopečnou činností, jejich izolovanost umožnila vznik prapodivných tvorů a rostlin. O ostrovy se tříští jedny z největších vlna na světě. Bouře projdou trasu 4.500 km, než vlny narazí na mělčiny. Lidští kolonizátoři přišli také po moři a jízda na vlnách je zde tradicí více než 1 500 let. Tichý oceán je 16 000 km široký a jen méně než 1 % této plochy tvoří souš. Nejznámější jsou Havajské ostrovy, 2 000 km severně od rovníku. Většina ostrovů leží v teplých vodách, cestou k jihu se ostrovy mění – Nový Zéland nemá tropické podnebí, ale mírné. Studené proudy kolem Nového Zélandu s sebou přinesou i ledovce, které sem osm měsíců unáší proud z Antarktidy. V místě setkání teplého Pacifiku s proudy z Antarktidy leží MacQuarieův ostrov. Jde o jedinou pevninu, na kterou tučňáci za svůj život vstoupí. Oceánský proud odsud míří na západ k Severní Americe a dál na sever. O 13 000 km dál dosáhne studený proud rovníku a narazí na Galapágy. Voda se ohřála, ale je stále chladná a plná živin. Jen díky tomu zde mohou žít lachtani a tučňáci galapážští. V letech, kdy se objeví El Nino a mořský proud se obrátí a vystřídá studenou vodu teplá, se rybí populace zmenší a tučňáci i lachtani hladoví. Některé ostrovy jsou zcela odlehlé a jedním z nich je i ostrov Metoma, kde žijí krabi palmoví. Největší z nich mohou vážit až 4 kg s rozpětím nohou mají až 1 metr. I když v Pacifiku nejsou nijak ojedinělí, pouze na těchto opuštěných ostrovech se vyskytují v hojných počtech a velkých rozměrech. Možným důvodem je jistě izolace, protože na jiných ostrovech jejich místo v ekosystému zaujímají střední savci, kteří zde však nežijí. Havajské ostrovy jsou nejizolovanějším souostrovím na světě a spousta druhů zvířat a rostlin se sem dostala právě pomocí cyklónů. Bouře přinesla na ostrov i předky octomilky, ze kterých se vyvinuly spousty jejich variant. Na ostrově Pentecost provádí muži a chlapci rituál, při kterém vylezou na vysokou věž z klád, na kotník si uváží liánu a po hlavě skočí dolů. Tímto rituálem oslavují úrodu a předpovídají, jaká bude úroda příští rok podle toho, jak nízko nad zemí se skákající muži zastaví. Historie lidského osídlení je na ostrovech kratší než 2 000 let, ale do konce 12. století dokázali lidé kolonizovat všechny obyvatelné ostrovy. Oceán je hlavním symbolem jejich kultury – na Banksových ostrovech ženy pomocí úderů a pohybů těly do hladiny moře vytváří hudbu. Na Západní Samoe se jen jednu noc v roce objevují v mělkých vodách červi jménem palo.