TV PROGRAM Prima ZOOM

Boeing 737 je v nesnázích, pilota oslepuje déšť. Na palubě jsou američtí vládní úředníci a vlivní podnikatelé. 3. dubna 1996 je v Dubrovníku sychravo. Americký ministr obchodu se snaží o obnovení obchodu v poválečné Jugoslávii. Armádní letadlo s označením IFO-21 letí hustým deštěm a bouřkovými mraky. Občas musí změnit trasu, aby zůstalo v bezpečném koridoru. Ministr obchodu a ostatní diplomaté z toho nejsou nadšení. Spěchají na jednání, myslí si, že se nemůže nic stát. Přistávací systém v Dubrovníku byl za války zničen a nový je teprve objednán. Pilot letadla, které přistálo v Dubrovníku před hodinou doporučuje případný odklon na letiště ve Splitu. To by však politiky nepotěšilo. Letoun sestupuje hustými mraky. Piloti očekávají, že uvidí letiště, ale uvidí horu, do které následně narazí. Americká armáda zahajuje ihned pátrání. Na letištní věži není radar, takže nikdo nemá ponětí, kde letadlo vlastně skončilo. V prohledávané oblasti jsou bouřky a mlha, minimální viditelnost. Vrak je nakonec nalezen pomocí informace od jednoho vesničana. Těla jsou roztroušená po okolním pohoří. Stane se malý zázrak, v zadní části letounu je přeživší technická seržantka. Na místě jsou chorvatští a američtí vojáci. Jde o nebezpečný terén, v oblasti jsou minová pole. Těžce raněná seržantka je odvezena do nemocnice. Po cestě však umírá, havárii tak nikdo nepřežil. V USA začíná vyšetřování. Šíří se fámy, že šlo o sabotáž v podobě fiktivního přistávacího majáku v horách. Tato teorie se však nepotvrdí. Armádní letadlo nemělo černou skříňku, ani záznamník hovorů v kokpitu. Let se odchýlil od kursu na letiště. Podaří se najít automatický radiový kompas letadla. Na palubě byl jen jeden kompas, pro úspěšné přistání by byly lepší kompasy dva. Piloti použili inerciální navigaci. To bylo příčinou odklonu kurzu. Piloti měli k dispozici mapu, kde byla uvedena nepřesná, nižší minimální výška. Piloti snažící se zahlédnout letiště, si mysleli, že jsou v bezpečné výšce. Vyšetřování zjistilo, že byly porušeny standardy amerického Ministerstva obrany. Tragédie si vyžádala čistku na vysokých postech armády a zavedení přísnějších bezpečnostních standardů. Kanadský dokumentární seriál (2007)

Vydejte se na cestu nelítostným a nehostinným podnebím zamrzlých norských hor s elitními záchranáři, kteří vyrážejí na pomoc řidičům, co nečekaně uvízli na cestě. Sledujte, jak větrem ošlehaný tým odhodlaně bojuje proti živlům, aby udržel přístup životně důležitým silničním spojům. Speciální adrenalinový seriál přináší ohlédnutí za nejnáročnějšími misemi Thorda Paulsena a spol. z oblíbeného seriálu Záchrana na zledovatělé silnici. Když přijde náhlá změna počasí, ať už se přiženou přívalové deště, nebo sněhové vánice, týmy elitních norských záchranářů mají vždy plné ruce práce. V nejnáročnějších podmínkách v celé Evropě riskují zdraví i holé životy, aby pomohli řidičům v nouzi a udrželi silnice průjezdné. Chce to zvláštní druh mužů a žen, kteří se nebojí překážek, mají odvahu překonat i ty nejtěžší výzvy, a když je potřeba, druhý den do toho jít znovu. Když se dálnice změní na ledovou sáňkařskou dráhu, mají potíže náklaďáky, osobní auta i dodávky. A je jen na našich hrdinech, skutečných bojovnících silnic, aby pomohli.

Neapolský supervulkán, který ohrožuje Evropu. Dokument Fr. (2023). Francouzská riviéra je rájem na zemi, ale Nice by mohlo být v budoucnu zničeno obří katastrofou. Vědci se shodují, že dříve či později přijde ničivé zemětřesení následované smrtící tsunami. A nad Neapolí se vznáší hrozba sopečného výbuchu. Nachází se zde totiž supervulkán Campi Flegrei...

Odhalte ještě větší záhady, odkryjte ještě temnější tajemství dávno opuštěných staveb a zjistěte ještě více o nekalých plánech nacistické Třetí říše, které měly umožnit Adolfu Hitlerovi ovládnout celý svět. Dokonce i více než půl století po konci druhé světové války nacházíme stopy po kdysi přísně střežených Hitlerových tajemstvích od maskovaného bunkru vrchního velení přes tajnou základnu superzbraní nebo tunely vykopané pod různými hrady, až po hluboký les, v jehož nitru se ukrývá hororový biologický experiment. Najdete odvahu vyrazit po jejich stopách? Nově objevené historické dokumenty, nečekané výsledky terénních výzkumů a překvapivé nálezy z archeologických vykopávek pomáhají osvětlit nejtemnější nacistické plány a nastínit mrazivou vizi toho, co se mohlo stát, kdyby se Hitlerovým poskokům podařilo dosáhnout všeho, o co usilovali.

Šestidílná televizní dokumentární minisérie o přírodě z roku 2025, která je propagována jako obnovená verze původní minisérie Putování s dinosaury z roku 1999, ačkoli bez vracejících se členů štábu ze seriálu z roku 1999. Každá epizoda se ponoří do konkrétního dinosaura objeveného na aktivním nalezišti. Příběh každého z nich je sestaven prostřednictvím paleontologické práce v terénu a také scén s počítačem generovanými snímky v prostředí hraných herců.

Dokument

Nejen Češi jsou národ chatařů, i Norové se ve volném čase vydávají do svých horských příbytků. O ty, které svým majitelům padají na hlavu, se postarají interiérový designér Halvor Bakke a jeho řemeslně zdatní kamarádi. Užijte si fantastické chatové proměny na pozadí krásné přírody v pokračování oblíbeného norského seriálu.

Po krátkém úvodu se ocitáme ve Flashback Salvage, přichází klient - realitní makléř a sběratel fotoaparátů. Projde Tedovu sbírku a nějaký kus koupí. Také ho zaujme tabule, kterou nedávno přivezli. Má klienta, který bude mít zájem, a tak ji také hned koupí. Za vše zde nechá 400 dolarů. Další den je tu další práce – rozebrání 100leté stodoly. Je z pěkných jilmových trámů, nahoře má také pěkné věžičky. Ted s Nickem a Brandonem vyřezávají dřevo, je to spousta prken. Uvnitř najdou i nějaké pěkné věci, které si tu majitelé schovali. Na dřevo zde má hned zájemce, ten jím obloží svůj obchod. Ted dostane 1000 dolarů. Další dřevo vyřezávají ve výšce, mají vysokozdvižnou plošinu. Nick zjišťuje, že práce ve výškách nejsou pro něj, střídá ho tedy Brandon. Ten se ještě s kolegou Markem vydává na střechu pro věžičku. Když je jedna dole, Adam se pouští do stržení stodoly. Ted doufá, že druhá věžička přežije a sejmou ji, až bude střecha na zemi. Bagr se pouští do díla a stodola je zakrátko srovnána se zemí. Tedův tým rozebere asi 200 plechů, ze kterých je střecha, vezmou litinový dopravník a trámy. Ty na místě roztřídí a nařežou. Ted už má na trámy a další dřevo zájemce, ten přijede a domluví se na 8500 dolarech. Adam mu materiál rovnou naloží. Sejmou i věžičku a mohou zpět na základnu, Ted s Adamem ještě zavezou zbývající dřevo do místního muzea. Tam poslouží na podlahu truhlářské dílny. Na základnu přijíždí klientka Alison, má zájem o skleněné předměty – skleničky a další věci. Je to za pěkných 175 dolarů. Trojice míří za další prací, Ted koupil práva na vyklizení 150 let staré továrny na boty. Vstupují a nachází nábytek, kopyta na výrobu bot, nejspíše řezačky na kůži, starou i moderní tiskárnu, šicí stroje na kůži atd. Uvnitř to vypadá, že se zde přestalo před cca 70 lety ze dne na den pracovat a vše zůstalo, jak bylo. Ted kontaktuje klienta Matthewa, který dělá boty na zakázku, něco ho jistě zaujme. Dál prochází kancelář a hledají ještě nějaké retro cennosti, poté vše nanosí do přívěsů a vrací se na základnu. Tam je klient ještě pro prkna ze stodoly, těch je tu asi 23m2. Domluví se na 700 dolarech. Adam a Ted mají novou příležitost pro Nicka, ten má rád stroje a demolice. Pro Teda je to součást byznysu, Nick usedá do bagru a pouští se do své první demolice. S domem si poradí a všichni mohou být velmi spokojení. Zpět na základně je další klientka, ta přijíždí pro skříň. I ona se vyzná v oboru a Tedovi řekne více o srubové dece ze začátku 20. století, kterou našel ve škole. Hodnota je 400-600 dolarů. Švec Matthew je zde kvůli strojům z továrny na boty, přesně ví, co že to Ted zachránil. Má zájem a po vyjednávání si stroje odveze za 3800 dolarů. V závěru se tým zaměstnanců věnuje videím a příspěvkům na sociální sítě, věří v navýšení prodeje, tedy výnosů. Kanadský dokumentární seriál

Na světě existuje více než 10 000 měst, z nichž polovina před 40 lety neexistovala… A 55 % světové populace – přes 4 miliardy z nás – nazývá tato města domovem a každý týden se k nám stěhuje další milion. A všechna tato města jsou v té či oné formě měřena. Počet obyvatel, životní náklady, míra kriminality, rozloha, úmrtnost a porodnost, teplota, HDP… To jsou typy čísel, která definují naše města. Protože města nejsou nic jiného než soubor čísel. Sama o sobě jsou ale jen souborem čísel. Čísla. Vaše základní statistiky. Ale podívejte se za číslo a najdete fascinující příběh. A tento příběh vás dovede k dalšímu číslu. A toto číslo odhaluje další příběh a ten příběh se spojuje s dalším číslem… …a než se nadějete, máte součet města; jeho obyvatele a jeho původ, jeho jedinečnou kulturu, jeho určující politiku, jeho ekonomické silné a slabé stránky… Součet všech měst extrapoluje, zkoumá a propojuje čísla, která tvoří naše města. Tato nová dokumentární série je fascinující a rychlou cestou po celém světě.

Šestidílné pokračování slavného a veleúspěšného přírodovědného seriálu Zmrzlá planeta znovu vzniklo za účasti legendárního sira Davida Attenborougha. Zmrzlá planeta odhaluje fascinující divokou přírodu v nejchladnějších oblastech světa: v Arktidě a Antarktidě, ve vysokých horách, na zamrzlých pouštích, v zasněžených lesích i v ledových oceánech. A zároveň představuje jejich okouzlující a charismatické zvířecí obyvatele. Ať už to jsou tučňáci, lední medvědi, sněžné opice nebo sibiřští tygři, každý druh musí napnout svaly a sebrat všechnu svou sílu. Jedině tak se hrdinům Zmrzlé planety může podařit překonat těžké překážky a přežít v extrémním prostředí.

Žádná není jako ona. Sledujte velkolepý příběh o našem domově, který se začal psát už před čtyřmi a půl miliardami let. Od dramatického vzniku planety Země po příchod člověka a nakoukněte do budoucnosti, co bude dál. Během jednoho z nejtemnějších období v historii planety Země bylo zahubeno až 90 % všech druhů. K nejhoršímu hromadnému vymírání zvířat a rostlin na naší planetě došlo před 252 miliony let. Život se v té chvíli ocitl doslova na pokraji úplně zkázy. Ale navzdory zkáze a ničení si život nějakým zázračným způsobem našel cestu. Po ní začali kráčet dinosauři, i když také oni se nakonec nevyhnuli totálnímu vyhubení. Jak tyto, ale i další dramatické události probíhaly, přibližuje tento velkolepý seriál. Sledujte vzrušující, a někdy dokonce nervy drásající kapitoly z bouřlivé historie Země. Buďte u toho, jak ji doba ledová uvězní v mrazivém sevření nebo jak se promění z pustého světa na zelený ráj. Od prvních vulkanických záchvěvů až po příchod člověka, a ještě dále do budoucnosti.

Legendární závod plachetnic Route du Rhum, který se koná každé čtyři roky, začíná v Bretani a končí na Guadeloupe. V plavbě přes Atlantik hrají klíčovou roli pasáty. Pasáty trvale vanou na obou stranách rovníku. Rozvíjejí se mezi anticyklonou vysokého tlaku a tišinou nízkého tlaku. Mění směr podle polokoule, na severní vanou od severovýchodu na jihozápad a na jižní polokouli od jihovýchodu na severozápad. Objevili je mořeplavci v 15. století a díky nim přepluli Atlantik až k americkému kontinentu. První oblastí na pasátové trase v Atlantiku jsou Kanárské ostrovy, především suchý vulkanický ostrov El Hierro. Vítr vanoucí z afrického pobřeží podporuje rozvoj zdejšího ekosystému. Vegetace se přizpůsobila a jalovce chvojky odolávají větru zkroucené a vleže. Garoé, posvátný strom El Hierra, zadržoval na svých listech zkondenzovanou vodu z mraků a dával zdejším lidem vodu. Vítr pomohl také dorozumívání obyvatel v hornatém prostředí ostrova. Komunikují spolu až na vzdálenost pěti km pískáním. Jazyku se říká El Silbo. Pasáty zaručují i rozmanitost podmořského života okolo Kanárských ostrovů, kde najdeme rostlinné i živočišné druhy jak atlantské, tak středomořské. Proudění pasátů způsobuje výstup hlubinného proudu s velkým množstvím živin. Na své dlouhé cestě od ostrovů do Jižního Atlantiku využívají pasáty i buřňáci, kteří mají na Kanárských ostrovech své hnízdící kolonie. V období sucha pasáty také nesou písek se živinami z afrických pouští až do Atlantiku, kde minerály ovlivňují rozvoj mořských živočichů a napomáhají důležitému rybolovu. V 80. letech vědci učinili velký objev. Tuny minerálního prachu ze Sahary a Sahelu dopadají až do Karibiku a dokonce pomáhají přežití Amazonie. Francouzský dokumentární seriál (2024)

Příběh pavouka. Dokument N (2023). Poznejte nezapomenutelné příběhy tří drobných tvorů. Křižáka pruhovaného, mouchy domácí a slunéčka sedmitečného...

Sledujte největší technické úspěchy světových železnic – od horských tratí po městské megaprojekty. Pomocí působivých záběrů, grafiky a odborníků poznejte průlomové konstrukce i odvážné inženýry, kteří vybudovali moderní železniční síť po celém světě… Britský dokumentární seriál (2018)

Cenami ověnčený tým tvůrců, kteří natočili úspěšný film Tajný život chaosu, přichází s jedinečným televizním pořadem o fyzikálních zákonech přitažlivosti. Připravte se na nečekaný pohled do minulosti, přelomové vědecké poznatky a vzrušující nové experimenty. Společně s moderátorem, geniálním profesorem Jimem Al-Khalilim, navštívíme laboratoř LIGO ve Spojených státech amerických, kde došlo k objevu gravitačních vln, a dozvíme se o nejnovějších teoriích o vesmíru na základě studia nejmocnějších zdrojů přitažlivosti – černých děr. Jinde dokonce Jim využije Einsteinovy teorie relativity, aby zjistil, jak zemská přitažlivost ovlivňuje věk a rychlost pohybu člověka.

V Holandsku je patrný zajímavý jev, nějaká pyramida. Je v blízkosti obce Austerlitz a je obklopená borovicovým lesem. Kde se tam vzala a proč? Tvar má stejný jako ty slavné egyptské pyramidy, jde o nějaký odkaz? Mohl sem dosáhnout egyptský vliv? Proč by ale takový monument stavěli místní? Pyramidy sloužily jako hrobky a truhlicemi pokladů zesnulých králů. Tady přeci taková kultura nikdy nevládla. Pyramidy jsou také v Mexiku, Íránu a dalších zemích. Tahle pyramida je ale postavená z hlíny a písku a navíc je zatravněná. Na vrcholu navíc stojí i obelisk. Kdepak, tady se musí hledat důvody v lidském záměru, protože k obelisku vedou schody. Může jít o rozhlednu, protože okolí je lesnaté a kouká do širého okolí. Jde o bývalé vojenské cvičiště z dob Napoleona. Nechal ji postavit francouzský generál, který se nechal inspirovat pyramidami v Gíze. Uprostřed ruských lesů našli podivná objekt, takovou kopuli, objekt ve tvaru koule. Z výšky vypadá podobně i kopule v Římě, tady tohle je ale opravdu stavba celá ve tvaru koule. JE vyrobená člověkem, povrch je kovový. Monolity našli i jinde na zemi, tady tenhle kovový útvar má ale vchod. V takových kulovitých útvarech se často nacházely radary, které sloužily špionáži. I v ruském lese jde o podobný objekt. Pravda je ale ta, že se utrhla koule při přepravě jinam a Rusové už ji tady nechali, její další přeprava by byla nákladná, takže tady prostě objekt stojí bez využití. V Británii je na zemi velký obrys lva, který leží na zemi v trávě na svahu. Jde o historický obrázek? Lev byl pravidelným zobrazením na různých zbraních, na zbrojích a ve znacích panovníků a rytířů. Ve skutečnosti je Británie těchto obrazů na zemi plná. Britové je vytvářeli jako memento k významným událostem nebo jako připomínka lidí a jevů. Komu vůbec kopec a lev patří? Ve skutečnosti jde o pozůstatek místní zoo, která tady kdysi vznikla a patřila k prvním v Evropě, které byly volně přístupné veřejnosti. Lev měl na zoo upozornit i letadla, měl je upozornit, že jsou v prostoru zvířata. V Brdech v České republice je cesta v lese, která nikam nevede. Jde o bývalý bazén, které se tady v Česku těšily vždy velké oblibě? Pokud by to byly bývalé lázně, musel by tu být také nějaký zbytek vodovodní sítě, a ten tady není. Mohly by to být tedy zbytky hradu? Na zemi jsou navíc podivné kruhy, jako by po povrchu někdo kroužil. Podobně se z džungle vyjevuje bývalý viadukt, silnice, která také nikam nevede, projekt byl nákladný a stal se nakonec nepotřebným. Experti nakonec vysvětlují, že jde o bývalé staré letiště pro malá letadla. Kdysi totiž v prostoru bylo vojenské cvičiště. Letiště bylo postaveno pro Nacisty, pak sloužila armádě dál i po druhé světové válce. Kanadský dokumentární seriál (2024)

V dalším díle dokumentární série se vědci snaží pomocí moderních technologií objasnit záhadu lochnesské příšery. První svědectví o přízračném tvoru žijícím ve skotském jezeře Loch Ness pocházejí ze třicátých let minulého století a od té doby prý tuto příšeru spatřili již tisíce lidí. Vědci se proto pokoušejí pomocí moderních technologií odhalit samotné dno jezera a pokusit se tak podivný jev vysvětlit. Díky důkladnému skenu celého dna zjišťujeme, že se zde nenachází žádná jeskyně nebo podobný úkryt, ve kterém by tento tvor žil. Podle nejrůznějších fotografií by se mohlo jednat o druh dinosaura. Tato domněnka je vyvrácena díky faktu, že ještě dlouho po vyhynutí těchto tvorů bylo jezero Loch Ness jen velká kostka ledu, ve které by tvor nepřežil. Vyvrácena je i spekulace, že by se mohlo jednat o velrybu či jiný druh mořského živočicha, protože jezero není propojeno s mořem. Podobný úkaz se sice vyskytuje u jezera Bajkal, zde se však nejedná o čistě vodní tvory. V Bajkalském jezeře jsou dále prozkoumány fyzikální jevy, při kterých kvůli malým sopečným kráterům na dně dochází v jezeře ke kulminaci horkých plynů, což má za následek tvorbu podivných jevů na hladině. Podobný jev je pozorovatelný i v jezeře Loch Ness. Díky proudům vody může docházet k přemisťování jakýchkoli předmětů na hladině a to i proti větru. Posledním zkoumaným fenoménem je havárie vysokorychlostního plavidla, které začátkem padesátých let na hladině jezera Loch Ness za zcela nejasných okolností ztroskotalo. Nejnovější výzkum ukazuje, že se i ve chvílích, kdy se hladina jezera zdá absolutně klidná, může objevit vlnka od lodi i několik hodin poté, co loď na jezeře pluje. To vysvětluje i havárii vysokorychlostního plavidla, které nejspíše na podobnou zbloudilou vlnku narazilo. Příčinou jevu známého jako Lochnesská příšera jsou tedy s největší pravděpodobností pouze vlny na hladině, způsobené proplouvajícími loděmi.

Mikroskopický vesmír. Dokument USA (2011). Vydejte se do světa planet, komet, hvězd, souhvězdí a galaxií! Na cestě od středu sluneční soustavy až k okrajům vesmíru nahlédneme do jeho nejskrytějších tajemství...

Průkopníci z NASA stojí na špici celosvětového vývoje moderních technologií. Jejich vynálezy vymyšlené za účelem dobývání a výzkumu vesmíru nacházejí využití i na Zemi. Dříve nepředstavitelné vychytávky se stávají běžnou součástí našich každodenních životů. Nahlédněte s námi do zákulisí NASA a zjistěte, jak byste se i vy mohli podílet na vývoji dalšího přelomového objevu. Zjistěte, jak se rodí roboti pro mimozemské prostředí s nulovou gravitací nebo nové rovery, které budou brázdit povrch Měsíce i Marsu. Podívejte se, jak se staví moderní řídicí střediska. Sledujte, jak NASA vede celé lidstvo do budoucnosti.

Dobrodruzi, kteří v 15. až 18. století prozkoumávali svět na moři i na pevnině, sehráli významnou roli v dějinách světové globalizace. Mezi těmi českými, dnes téměř zapomenutými, byl Heřman Czernin z rodu Czerninů z Chudenic. Narodil se v roce 1576, ve čtyřech letech osiřel. Ve 14 letech odjel do Itálie, kde sloužil jako páže lombardskému vévodovi. Heřman byl vzděláván v diplomacii a v politice. Poté se účastnil turecké války v Uhrách, kde poznal významného šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Jako jeho sluha s ním odjel v roce 1598 na cestu po Orientu. Jejich cesty se poté rozešly. Heřman Czernin ve službách císaře Rudolfa II. byl povýšen na hejtmana Starého města pražského. Stál v čele úspěšné mírové delegace k osmanskému sultánovi Ahmeda I. Heřman byl katolík. Když byli poraženi čeští stavové, získal tituly a jejich zkonfiskovaný majetek. Na dvoře Ferdinanda II. byl Heřman jedním z jeho důvěrníků. V roce 1627 získal hraběcí titul. Během znovuotevření válečného konfliktu s Osmany vedl druhou delegaci k sultánovi Ibrahimu I. Byla úspěšná, Heřman byl oslavován za to, že zabránil válce s Turky. Stal se místodržitelem českého království. Neměl potomky a obrovské jmění odkázal svému prasynovci Humprechtu Janu Czerninovi. Heřman zemřel v roce 1651. Byl to tvrdý muž, ziskuchtivý, ale politicky velmi schopný. Byl jedním z nejmocnějších mužů v tehdejší habsburské monarchii. --- Koncem 16. století působí v nově objeveném kontinentu, v Americe první naši krajané. Obchodník, kartograf a politik Augustin Heřman se narodil v Mšenu. O jeho životě se ví málo. V roce 1628 se jeho rodina odstěhovala do Amsterodamu. Augustin asi studoval kartografii a nastoupil k Východoindické společnosti. Byl nejprve námořníkem i korzárem. Odplul do Ameriky. V roce 1644 se stal v Novém Amsterodamu agentem holandského obchodního domu. Obchodoval s tabákem, cukrem, kožešinami a s otroky. Po roce 1647 si koupil vlastní loď a osamostatnil se. Po růstu vlivu Angličanů se přidal na jejich stranu. V roce 1659 vypukly pohraniční spory s anglickou jižní kolonií Maryland. Augustin byl pověřen sestavením mapy. V roce 1670 mapu dokončil a byla tak dokonalá a přesná, že se používala celé 18. století. Získal vysokou odměnu a postavil si v Marylandu sídlo Bohemian Mannor. Své velké jmění odkázal dětem. Zemřel v roce 1686. Byl kolonizátorem, obchodníkem bez skrupulí a otrokářem, ale i schopným politikem, mecenášem a autorem významného kartografického díla. Český dokumentární seriál (2026)

Profesorka Bettany Hughes se vydává na cestu Egyptem, při které odhalí minulost deseti mumifikovaných těl. Každá mumie vypráví tisíce let starý životní příběh zločince, dítěte, kněze i faraona… Britský dokumentární seriál (2020)

Dne 17. červenec 2007 došlo na letišti Congonhas v brazilském Sao Paulo k tragické nehodě letu 3054 aerolinky TAM Airlines, jedná se o letadlo Airbus A320. Letiště Congonhas s ranvejí 35 L je považováno za velmi nebezpečné letiště, které se nachází uprostřed města, kolem jsou domy a silnice, ale především má krátkou ranvej – dráha je dlouhá pouhých 2000 metrů a nachází se na kopci. Za deště je velmi obtížné na tomto letišti přistát. Letiště je také jedním z nejvytíženější letišť na světě. V červenci 2007 v Sao Paulu hustě pršelo, město se potýkalo se záplavami, krátce před přistáním déšť uzavřel dráhu. Poté byla ranvej znovu otevřena a dva zkušení piloti letu 3054 se chystali na přistání. Jenže během přistání vyšlo najevo, že nefunguje jeden obraceč tahu, což je důležitý prvek pro snížení brzdné dráhy, který má vliv na tah motoru. Ranvej byla mokrá a klouzala, absence jednoho obraceče tahu byla pro piloty velkou výzvou. Letadlo se stalo neovladatelným, sjelo z ranveje a narazilo do budovy letiště a čerpací stanice, což způsobilo obrovský požár. Tragickou nehodu nepřežilo všech 199 cestujících a několik lidí na čerpací stanici a uvnitř budovy. Letadlo Airbus A320 bylo obecně považováno za velmi bezpečné. Vyšetřovatelé potřebovali zjistit příčinu tragické nehody, aby předešli dalším. Také je zajímalo nebezpečí letiště Congonhas, protože jen den předtím zklouzlo z dráhy jiné letadlo. Vyšetřovatelé zjistí, že starší a zkušenější pilot špatně ovládal letadlo. Zřejmě ho absence jednoho obraceče zmátla natolik, že nedokázal dobře ovládat oba motory. Motor s vyřazeným obracečem zrychloval, ačkoliv měl zpomalovat, Nerovnoměrný tah tlačil letadlo doleva, odkud se letadlo zřídilo z ranveje. Alarm piloty nevaroval o tom, že jeden z motorů funguje špatně a piloti nechápali, co se s letadlem děje. Byl zjištěn i nedostatek na ranjvei, kdy byl povrch ranveje narušený a chyběly odvodňovací drážky na ranveji. Kanadský dokumentární seriál (2011)

Nemůžeme začít jinak než telefonátem. Po něm vyjíždí Thord na cestu a snaží se pomoci. Tentokrát je to kamion, která sjel z cesty a zastavil se o kameny. Jinak by už skončil v moři. Thord konstatuje, že kamion už nepojede, motor je na odpis. Navíc je vůz opravdu napíchnutý na kamenech. Je třeba zvednout tahač a kameny odstranit. Jakmile se podaří hevery zvednout tahač, menší kameny je možné odstranit ručně. Ale pak musí přijet i další vůz, aby kameny odtáhl navijákem. Jakmile ale kameny odsouvají pryč, tahač se začne naklánět, je třeba ho zajistit, Thord musí pod něj, to je hodně nebezpečné. Když se to podaří, může se pak tahač zapnout na lano a je možné ho odvézt z místa. Thord to zase zvládl. Práci má i Ole, který se snaží držet nad vodou firmu, kterou vede se svým otcem. Po úrazu otce je to na něm. Takže rozhoduje. Jede k rypadlu, které se naklonilo ze skály a hrozí, že spadne. Ole bude muset pomoci. Chce použít ostatní bagry jako stabilizační kůly, za které může třetí soupravu zapnout. Ovšem jeden z řidičů ztratí nervy a chce s vozem odjet. Ole neví moc, co dál, ale brzy dostane nápad. Povolá tedy soupravu. Je to stres, jsou na místě šest hodin a ještě nezačali ani táhnout. Ole zavolá o třetí soupravu, která poskytne jistotu. Vyjde to, všichni spolupracují a pracují jako dobrý tým, proto se práce zdařila. Zdá se, že Ole je na správném místě v čele firmy. Umí rozhodovat a poradit si v těžkých chvílích. Thord pak jede zase k zaseklému kamionu. Ten blokuje silnici, projedou jen osobní auta. Kamion je zaklíněný do skalní stěny, nebude to jednoduché. Thord má ale nápad, odpojí tahač a vyjede od návěsu, ke kterému se připojí ve vhodnějším úhlu. Chce pak vycouvat na cestu. I tak ale volá Tora, aby mu pomohl s dalším vozem. Jede se podle plánu, ale pak Torovi přestane fungovat naviják. To je zrada. Je třeba ho opravit a to zabere čas. Thord je naštvaný, ale teď není čas situaci ještě zhoršovat. Ale plán se nakonec podaří, takže jsou všichni nakonec spokojení. Tor ale nemůže oslavovat, musí rovnou k další nehodě. Zasahuje u stroje plného písku. Začala na cestě klouzat a narazil do skály. Tor má obavu, jestli to zvládne s jedním vozem, ale pokouší se to vymyslet. Tor si chtěl popotáhnout zadní část náklaďáku, ale ani se nehne, je příliš těžký. Tor pochopí situaci a chce auto tahat po obou stranách. Tohle je teprve dobrý plán, který funguje a Tor má radost, silnice je opět průjezdná. Norský dokumentární seriál (2023)

Víte, co vedlo k největším katastrofám naší doby? Seriál Mimo kontrolu, který je prvním uceleným rozborem těchto tragédií, pokračuje. Díky výpovědím svědků, názorům expertů, archivním záběrům a trojrozměrné digitální animaci se podařilo dešifrovat a vysvětlit, co přesně se stalo, dokonce i z technického a vědeckého úhlu pohledu.

Indie: Něco mezi. Dokument Pol. (2019). Cestovatelka Martyna vás zavede na fascinující místa po celém světě. Poznáte kulturu, zvyky a domorodé obyvatele různých zemí. Podívejte se s ní do Mexika, Jihoafrické republiky, do Senegalu či do Indie...

Libanon: Válka není žena. Dokument Pol. (2019). Cestovatelka Martyna vás zavede na fascinující místa po celém světě. Poznáte kulturu, zvyky a domorodé obyvatele různých zemí. Podívejte se s ní do Mexika, Jihoafrické republiky, do Senegalu či do Indie...

Toto je příběh o velikosti – příběh o tom, jak se muž, spárovaný s historickým okamžikem, stane obrem. Pro Winstona Churchilla válka znamenala rozdíl. A jaký to byl rozdíl. Tento dokumentární cyklus nám pomáhá pochopit, jak mohl hrát jediný člověk tak významnou roli v dějinách. Seriál oživí okamžiky z jeho dětství, které ovlivnily jeho pozdější rozhodnutí, analyzuje jeho projevy a prostřednictvím bohatého a pestrého výběru archivních záznamů ilustruje válku, kterou musel Churchill podstoupit.

Série Válečné továrny změní způsob, jakým nahlížíte na druhou světovou válku. A přitom je to příběh, který se překvapivě nikdy předtím nedostal na televizní obrazovky. Příběh o válečných továrnách – skutečný příběh o tom, jak byla válka opravdu vybojována, vyhrána a prohrána. Ať už máte vojáků, kolik chcete, ať jsou vaši generálové sebegeniálnější, ať je vaše strategie sebeodvážnější, v žádné válce nezvítězíte, když nebudete mít dost nábojů, oceli, letadel, jídla a tanků. Druhá světová válka byla velkým střetem továren. Tento strhující a neuvěřitelný historický seriál je víc než jen velkolepým příběhem o válečné mašinérii. Ve skutečnosti je neznámým a utajeným příběhem o skutečné podobě druhé světové války.

Vydejte se na cestu západní částí Pyrenejského poloostrova. Díky jeho unikátní lokaci mezi Evropou a Afrikou je domovem mnoha zajímavých druhů zvířat i rostlin. První díl diváky zavede do národního parku Peneda-Geres v severozápadním Portugalsku, kde krajinu tvoří pohoří, žulové útesy, hluboká údolí a řekami protnuté lesy. Jedna z posledních divokých oblastí Portugalska je pak domovem mnoha druhů, které se adaptovaly podmínkám, přesto některé bojují o přežití.

Dokument

Dokument ČR. Cestujte s námi po Česku a poznejte nejzajímavější místa naší země

Dokument. To nejzajímavější ze světa. Už od roku 1995!

Herec Richard Grant se vydává po stopách epické cesty Homérova legendárního hrdiny Odyssea. Poznává nádhernou středomořskou krajinu a odhaluje hranici mezi fakty a fikcí… Britský dokumentární seriál (2026)

V roce 2018 vybuchla na východě USA bombová cyklóna. Jednalo se o náhlý pokles atmosférického tlaku, který způsobil ohromnou bouři s větrem dosahujícím síly hurikánu. Cyklona zasáhla i gigantickou výletní loď, která zrovna končila svou cestu a mířila zpět do Spojených států. Již po pár hodinách musely být kvůli extrémně silnému větru a obrovským vlnám uzavřeny všechny venkovní paluby. Zanedlouho poté vplula loď do oka bouře a počasí se ještě více zhoršilo. Podmínky na pevnině nebyly o nic lepší. Nejvíce zasažený byl vrchol Mount Washington, kde se nachází meteorologická stanice. Teplota zde klesla hluboko pod bod mrazu a vítr byl natolik silný, že by člověk venku utrpěl omrzliny už po několika sekundách. Delší pobyt v těchto podmínkách by pak mohl vést až k trvalému poškození kůže. Nepříznivé počasí překvapilo i obyvatele města Muskegon. Oblast byla pokrytá sněhem a silnice byly zmrzlé, kvůli čemuž docházelo ke kolizím vozidel. Bombová cyklóna nakonec trvala celkem 4 dny. Během této doby přišlo o život 22 lidí a více než 300 tisíc domácností se ocitlo bez elektřiny. Co se týče výletní lodi, všichni pasažéři se naštěstí brzy dostali do bezpečí, ale pro mnoho z nich se jednalo o nejstrašlivější zážitek v životě. Britská hora Ben Nevis vystupuje do výšky 1350 metrů nad mořem. V roce 2018 se rozhodla jeden z místních vrcholů zdolat zkušená horolezkyně Claire Maxtedová společně se svým kamarádem Paulem. Zpočátku byl výstup poměrně snadný, jelikož sněhové podmínky umožňovaly bezpečné používání cepínů. Jak však stoupali výše, terén byl odhalenější a na některých místech už nebylo možné horolezecké nástroje použít. Claire se tedy začala bát, zda se dokáže na skále udržet. Kvůli velmi nízkým teplotám a silnému větru se navíc nezačala cítit dobře, a tak Paul nakonec raději zavolal horskou záchrannou službu, která je oba dostala do bezpečí. Les Trois Vallées je největší lyžařskou oblastí na světě, a to ve francouzských Alpách. V roce 2017 si sem jela zalyžovat skupinka profesionálních lyžařů, ale během jízdy se nečekaně strhla lavina a jednoho z nich pohřbila zaživa. Mladý lyžař jménem Mika zůstal uvězněný pod sněhem celkem 6 minut, než ho jeho přátelé lokalizovali pomocí lavinových vyhledávačů a vyprostili. Kdyby pátrání trvalo o něco déle, jeho šance na přežití by byla minimální. Se svým vlastním extrémním zážitkem se pak v roce 2018 zapsal do dějin bývalý britský mariňák Tim Howell, který se specializuje na skoky na lyžích ze skalnatých výběžků. Ten se rozhodl skočit z masivu Glencoe Mountain ve Skotsku. Jeho skok byl nakonec úspěšný, díky čemuž se stal prvním člověkem, který ve Spojeném království provedl skok na lyžích z útesu. Britský dokumentární seriál (2021)

Morlokové se po šílené sicilské misi konečně vracejí domů - pět rezavých vojenských vraků, stovky kilometrů, jedna svatba a hromada nervů. Majkl a Džulí prožijí emotivní návrat k jejím kořenům, zatímco zbytek týmu bojuje s únavou, poruchami a byrokracií. Na konci mise se tým loučí s Jessicou, ale i přes chaos dokazuje, že Morlok Motors drží pohromadě díky humoru, loajalitě a tvrdohlavosti. Německý dokumentární seriál (2025)

Po krátkém úvodu míříme s Peterem na farmu za teletem, které začalo kulhat. Majitel má obavy, že na něj šlápnul býk či kráva. Teleti jsou tři týdny, noha je oteklá a jak se ukazuje, zlomená. Dostane klasickou sádru, poté se vrátí k matce, která ho kojí. Dostane také analgetika na bolest. Snad bude noha za pár týdnů v pořádku. Později sledujeme, jak Peter přijede sundat sádru, s výsledkem je spokojen a telátko nohu hned zapojí. Do Wetherby přijíždí dáma s 18 potkany, ty bere na kompletní prohlídku. Ujme se jich Julian, za pomoci majitelky a asistentky je prohlédne, zváží atd. 17 potkanů projde bez obtíží, u jedné samice ale najde bouli- možná nádor mléčných žláz. Naplánují operaci, tam přijde majitelka ještě s druhým potkanem, který špatně dýchá. Julian odhalí infekci dýchacích cest, dá potkanovi antibiotika a kyslík. Zatím se pouští do operace, s asistentkou samičku uspí, oholí a zbaví rostoucího nádoru. Operace jde dobře a rychle, samička se snad plně zotaví. Po probuzení jí dá Julian pastu, ona ho nevděčně kousne. Na dobu zotavení dostane stylový límec proti vykousání stehů. Matt míří na farmu, kde potřebuje pomoc stará slepá hluchá ovce Sunshine. Zvětšuje se jí oko a hrozí vážné zranění, je třeba jí oka zbavit. Matt jí dá sedativa a lokální anestezii, poté se pustí do zákroku. Ten proběhne bez obtíží, všichni mohou být spokojení. Později sledujeme, jak se Sunshine spokojeně pase na louce. Petera v ordinaci čeká očkování štěňat jezevčíka, dvojice dam přiveze hned 4. Peter štěňata zkontroluje, všechna jsou v pořádku a při očkování ani neprotestují. Na jedné z klinik se ocitá toulající velký černý pudl, fenku našel muž ve městě a dovezl ji sem. Postarají se o ní a kontaktují majitele- telefon je na obojku. Dáma zakrátko přijede a fenku si odveze. Britský dokumentární seriál (2022)

U afrického pobřeží uprostřed Atlantského oceánu po miliony let řádily podmořské sopky, které vytvořily sopečné souostroví – Kanárské ostrovy. Každý z nich má svou vlastní tvář. Rostou zde rostliny a žijí živočichové, kteří se nikde jinde nevyskytují. Proto se tomuto sopečnému souostroví přezdívá evropské Galapágy a proto jsou také přísně chráněné. Nachází se zde 146 přírodních rezervací včetně čtyř národních parků, sedmi biosférických rezervací zapsaných na seznamu UNESCO a první evropské rezervace určené pro velryby. Pětidílný seriál zachycuje Krásy Kanárských ostrovů a přibližuje fascinující úkazy, jedinečné přírodních oblasti, ale i to, jak jedinečné sopečné souostroví vůbec vzniklo. Národní park Timanfaya na ostrově Lanzarote a Národní park Teide na dobře známém Tenerife mají možná nejúchvatnější sopečnou krajinu na světě. V roce 2021 navíc došlo na dalším ostrově La Palma k výbuchu sopky, jenž byl nejdelší a nejničivější vulkanickou erupcí v Evropě za posledních 500 let. Ale zároveň se stal nulovým bodem ve vývoji místní přírody. Na nově vzniklých plochách se tím pádem objevuje úplně nový život, který se přizpůsobuje okolním podmínkám a nabízí fascinující podívanou. A to pořád není všechno! Navzdory jejich malé rozloze se na ostrovech vyskytuje mnoho mikroklimatických oblastí od pouští přes subtropy až po vysoké hory. Přestože Kanárské souostroví leží na stejné zeměpisné délce jako Sahara, největší poušť na světě, panuje tady věčné jaro. Je to způsobeno pasáty, které s sebou na své cestě přes Atlantik přinášejí velké množství vláhy. Na ostrovech také žije mnoho ohrožených druhů zvířat: buřňák šedý, velbloud kanárský, obrovská ještěrka El Hierro, polorejnok křídlatý nebo sup mrchožravý. Chcete se s nimi seznámit?

Plovoucí paláce. Dokument Fr. (2025). Caligula vládl římské říši pouhé čtyři roky a jeho jméno je synonymem pro excesy a tyranii. Nedávné archeologické objevy v podobě majestátních a megalomanských staveb umožňují přehodnotit odkaz tohoto kontroverzního císaře...

Míříme do Střední Ameriky a vracíme se časem do období cca 1200–1000 př. n. l. Kočovní Mayové se usídlili kolem bažin v srdci tropického pralesa. Tito sběrači a lovci museli vyřešit nedostatek vody, tu museli během dešťů nějak zachytit a uchovat pro období sucha. Míříme do ruin města Calakmul, to oživuje počítačová simulace. Tvoří ho 6750+ staveb, dominuje 45metrová pyramida. Díky lidaru džungle mizí, detekuje terénní nerovnosti. Je to jakýsi 3D rentgen oblasti. Pokračujeme do města Naachtun, kde bývalo přes 200 000 obyvatel. 95 % Mayů byli rolníci, jsou zde patrné terasy a vyvýšená pole. Tehdejší dynastie měla ve znaku netopýry. Měli kamenné nástroje, neměli kola, tažná zvířata. Výživu zajišťovala trojice kukuřice, fazole, tykve. Používali také vypalování, měli celkově udržitelný systém. Pozorováním hvězd se dokonale orientovali v roce, měli tak zemědělský kalendář atd. Ve městě Tikal sledujeme důmyslný systém nádrží na dešťovou vodu. Kromě samotného deště do nádrží stékala voda ze staveb a náměstí. Také si jednotlivé rodiny stavěly malé podzemní nádrže. Ty vyhloubili a stěny utěsnili vápnem. Zlatý věk zažila Mayská říše v období 700–900, ve 40 městech žilo asi 10 milionů lidí. Ta však netvořila jedno velké království, města soupeřila a válčila. To bylo možné jen v době, kdy nebyli muži třeba na polích. Dalším tématem je vápno a jeho velké využití. K jeho výrobě potřebovali obrovské množství dřeva, a tak ve velkém likvidovali okolní lesy. Na dřevě se také každodenně vařilo. Kolem 8. století vymýtili 60–70% lesa, důsledkem byla ztráta vody a změna vzdušné vlhkosti. To mohlo způsobit nebývalé období sucha. Dr. Cook z NASA modeluje klima v éře Mayů, jejich odlesňování skutečně způsobilo několik nežádoucích efektů a celkovou změnu klimatu. Srážek ubylo o 5–15%, to bylo dlouhodobě neudržitelné. Nedostatek vody, kukuřice, paliva atd. Elita stavěla další a další budovy, aby uspokojili bohy, ale tím situaci jen zhoršili. Nepomohly ani stupňující se rituály s lidskými oběťmi. Nakonec se hladovějící společnost vzbouřila, elity padly a lidé města opustili. Bylo to kolem roku 900. Vzorky z Tikalu také odhalují, že nádrže na vodu byly kontaminované nebezpečnými řasami, také rtutí zřejmě z pigmentu ruměnky, kterým natírali pyramidy. V závěru se hovoří o tom, kam až Mayové došli, kde byla nalezena např. keramika apod. Mayové tedy nezmizeli, starý společensko-politický systém se transformoval. Mayové, tedy jejich potomci, jsou stále zde. Prophétie Maya: la Chute d’un Empire.

Pro stavitele železnic byly hory a vysoké kopce vždy překážkou. Hory a kopce si vždy od stavitelů železnic a konstruktérů lokomotiv vyžadovaly nová, neotřelá, ale především funkční řešení. Příkladem jsou takové stavby, jako první ozubnicová železnice na horu Rigi ve Švýcarsku, železniční trať mezi přístavem Guayaquilem a městem Quito v Ekvádoru, Stoosbahn ve Švýcarských Alpách, železniční trať mezi Bristolem a Birminghamem ve Velké Británii a rakouská Semmeringská dráha… Britský dokumentární seriál (2019)

Firma Biggin Hill Heritage Hangar je známá restaurováním válečných letadel značky Spitfire. Její majitel, Peter Monk, si před dvaceti lety doslova v garáži postavil ze sehnaných součástek svůj první spitfire. Dnes Monk vlastní firmu o třiceti lidech a ročně provede restauraci až čtyřech strojů. Teď má těžký úkol, musí za devět měsíců zrestaurovat Spitfire Mark 9, který patří řecké nadaci. Mechaniky čeká práce na stroji složeném ze sedmi tisíc dílů. Vedle práce na renovovaném stroji se ale musejí lidé z Monkovy firmy připravit na leteckou přehlídku, která se koná na jejich domovském letišti. Na závěr přehlídky mají dokonce vystoupit dva Monkovy stroje, Spitfire a Hurricane. Znamená to stroje na vše připravit. Také křídlo z renovovaného spitfiru pro řeckého majitele může jít do lakovny. Předtím ale musel Monk sehnat speciální koncovky křídel, protože řecký stroj je verze Spitfiru se zkrácenými křídly. Šéf pozemního týmu se má možnost setkat s válečnou leteckou mechaničkou, Gladys Unsworthovou. Žena mu povypráví o tom, co dělala za války, a Monkův muž si uvědomí, že svou důležitou práci zlehčuje. Křídlo řeckého stroje je nalakováno. Stane se tak v nejvyšším čase. Začíná totiž letecká přehlídka. Monkovy stroje ještě doprovázené Spitfirem, který přiletěl z Holandska, slaví skvělý úspěch…

Speciální epizoda se zaměřuje na letecké nehody z posledních 50 let, způsobené selháním tlakování kabiny nebo explozivní dekompresí. Díl kombinuje několik tragických událostí, které vedly k zásadním změnám v konstrukci letadel a bezpečnostních standardech.

Od vzniku platidel se celý svět donekonečna točí kolem peněz a lidé dělají vše pro to, aby se k nim dostali. Včetně toho, že organizují nejprohnanější a nejnákladnějších loupeže všech dob. Charismatický Pierce Brosnan, který se proslavil jako představitel agenta 007 Jamese Bonda, se stal průvodcem vzrušujícího seriálu. Ohlédneme se za největšími loupežemi historie – prostřednictvím dramatických rekonstrukcí, vzrušujícího stylu vyprávění, špičkových vizuálních efektů a vzpomínek očitých svědků. Uvidíme, jak složité plány jsou zločinci schopní vymyslet, i co všechno jsou ochotní udělat, aby se neprávem dostali k životnímu bohatství.

V srdci Asie leží rozlehlé vyprahlé krajiny, které se táhnou od Arábie na západě až po východní Čínu na východě. Na pouštích a stepích přežijí jen ti nejhouževnatější. Mongolská poušť Gobi rozkládající se na milionu km2 je domovem jednoho z nejvzácnějších tvorů na Zemi, gobijského poddruhu medvěda hnědého. Dlouho byl považován za mýtus a dnes je na světě pouhých 40 jedinců. Většina zvířat v Gobi je aktivní v noci. Tarbíček dlouhouchý je zdejším nejnebezpečnějším lovcem. Loví hmyz, nepije, vodu získává z potravy. V Číně leží Taklamakan, poušť, jíž se přezdívá Moře smrti. Naopak na jihu je poušť plná života – Tharská poušť v Indii. Je to nejhustěji osídlená poušť na světě, žije tu 20 milionů lidí. Ze severu sem migruje na 30 000 jeřábů panenských. Zdejší náboženství džinismus proklamuje duchovní vztah ke zvířatům. Na okraji pouště se rozkládá křovinatý les, poslední útočiště lva perského. Loví mláďata axisů indických. V Íránu leží poušť Lút, která je nejžhavějším místem na zemském povrchu. Teploty tu dosahují 80 stupňů. Na jih od Íránu se rozkládá největší písečné moře dun na světě Rub-al-Chálí. Písek, který odnáší vítr, tvoří v Perském zálivu pouštní ostrovy. Na jednom z nich hnízdí 60 000 kormoránů arabských. Na hranici Kazachstánu a Uzbekistánu leží nejmladší poušť na Zemi Aralkum. Aral byl čtvrtým největším jezerem na světě. V 60. letech byla řeka napájející jezero přehrazena kvůli zavlažování bavlníkových plantáží. Dnes se tu tvoří písečné bouře, které se šíří přes Asii na východ. Asijské pouště se s oteplováním rozšiřují do euroasijské stepi. Největší travnatá pláň na světě začíná v Maďarsku a končí v Číně. V mongolských pláních roste nízká tráva a obývá je divoká kočka manul lovící hlodavce. Gazely dzeren v zimě migrují za potravou přes nebezpečnou transsibiřskou magistrálu. Žije tu poslední skutečný divoký kůň na světě, kůň Převalského. Britský dokumentární seriál (2024)

Americké národní parky jsou klenoty, které se mohou pyšnit unikátními přírodními scenériemi. Zároveň jsou to však místa plná jedinečných živočichů, která stojí za to prozkoumat… Americký dokumentární seriál (2023)

Víte, co vedlo k největším katastrofám naší doby? Seriál Mimo kontrolu, který je prvním uceleným rozborem těchto tragédií, pokračuje. Díky výpovědím svědků, názorům expertů, archivním záběrům a trojrozměrné digitální animaci se podařilo dešifrovat a vysvětlit, co přesně se stalo, dokonce i z technického a vědeckého úhlu pohledu. Poznejte ty největší tragédie prostřednictvím třetí série.

Slavné skotské jezero Loch Ness je dost hluboké na to, aby se do něj vešel mrakodrap. A také dostatečně temné a neprostupné, aby dokázalo ukrýt jakékoliv tajemství. Žije v něm příšera? Tato velkolepá přírodovědná mini série přináší kompletní a definitivní příběh o pátrání po lochnesce prostřednictvím fascinujících příběhů lidí, které tato záhada neodolatelně přitahuje. Neznámé a neprobádané vody i tajuplná atmosféra už dlouho přitahují ke břehům jezera Loch Ness miliony zvědavých očí. Místo, jež proslulo po celém světě, svědčí o dlouholetých sporech, senzačních podvodech, fatálních nezdarech a hořkých zklamáních. Kvůli nim se dobrá pověst Loch Ness potopila hluboko až na samotné, nedostatečně zmapované, dno jezera. Divoké a horečnaté honbě za stále neobjevenou příšerou padlo za oběť nespočet lidských životů. A to i přesto, že se světoví vědci dávno shodli: nic takového jako lochneska nemůže skutečně existovat. Tato vzrušující mini série odhaluje dramatické zvraty a nečekaná překvapení, které opakovaně obletěly celý svět – ať už jde o nová odhalení, šokující fotografie nebo senzační záběry zachycující bájnou příšeru z jezera. Vydejte se po stopách lochnesky a možná objevíte něco, co vás překvapí, totiž že za záhadou příšery z hlubokého jezera Loch Ness se ukrývají ještě hlubší lidské příběhy.

Historická série Hitlerovy tajné mise zkoumá šest nečekaných, smělých a nemilosrdných vojenských operací. Odhalte, jaké nehoráznosti dokázal vymyslet a nařídit Adolf Hitler ve snaze ovládnout osud celé Evropy a zajistit směřování i výsledek druhé světové války. Šest přísně tajných, politicky velice ošemetných a velice komplikovaných misí. Každá velice riskantní a s naprosto odlišným dopadem. Všechny vymyšlené a osobně nařízené Adolfem Hitlerem a také vykonané jeho nejlepšími veliteli. Po pečlivém a velice zevrubném výzkumu, který probíhal v německých, anglických a italských archivech, a dokonce i za zavřenými dveřmi Vatikánu, nyní konečně vycházejí na světlo světa. Historický seriál odhaluje, s jakými nehoráznostmi přišel Hitler ve snaze rozhodnout o budoucím osudu celé Evropy a konečném výsledku druhé světové války.

Už jste se někdy podívali do vlčího doupěte? Až v roce 1945, kdy skončila druhá světová válka, spojenečtí vojáci náhodou objevili rozlehlou nacistickou základnu v srdci francouzského venkova. Tři obranná pásma bránila v přístupu k zvláštním budovám uprostřed. Byl mezi nimi plavecký bazén, jednací místnosti i bunkr, do kterého by se vlezl jenom jeden jediný člověk. K čemu mohlo sloužit tak podivné místo a jak to, že ho Spojenci neodhalili mnohem dříve? Odpovědi na tyto ale i další tajuplné otázky přináší nové epizody vzrušujícího seriálu Tajné nacistické základny. Zjistěte, jak základny rozmístěné na strategických místech na pobřeží, tajuplné stavby a zařízení i nejmodernější technologie své doby umožnily nacistům terorizovat celý Atlantský oceán. Odhalte, jak a kde vědci v Hitlerových službách, kteří se snažili udržet Luftwaffe ve vzduchu, zkonstruovali vynález zkázy. Podívejte se na rozsáhlou síť pohřbených bunkrů v nizozemském Haagu, jež je pozůstatkem největší bitev druhé světové války, na kterou nikdy nedošlo. Navštivte tajuplný komplex na francouzském venkově – nové epizody tohoto seriálu odhalují další tajné nacistické základny.

Od počátku lidstva vznikl nespočet teorií, co způsobí jeho zánik. Možná to bude asteroid, černá díra nebo něco ještě tajemnějšího, je ale něco, co můžeme udělat, abychom předpověděli budoucnost a ochránili se před apokalypsou? Skončí naše civilizace, nebo najdeme způsob, jak přetrvat?

Pokračování fascinujícího seriálu přináší další vzrušující příběhy a potenciální důkazy o tom, že planetu Zemi v dávných dobách navštívili zástupci mimozemských civilizací. Patnáctá série se zaměřuje na relikty z Roswellu, kde podle některých ztroskotalo UFO, častá pozorování neidentifikovatelných létajících objektů nad Chile, skutečné Muže v černém nebo záhadu tajuplných kamenných soch vystavených od Egyptu po Velikonoční ostrovy. Je možné, že před desítkami tisíci let vzkvétala na naší planetě technologicky vyspělá civilizace? Potvrzují artefakty z Roswellu, že tam skutečně ztroskotala mimozemská vesmírná loď? Stal se nechvalně proslulý ranč v americkém Utahu rejdištěm mimozemské biologické entity? Proč je jihoamerická Chile místem, kde dochází k nejčastějším pozorováním UFO na světě? Existují opravdoví Muži v černém a spikla se snad americká vláda s mimozemšťany? Co mají společného tajuplné kamenné sochy postavené na různých místech naší planety od Egypta až po Velikonoční ostrovy? Na tyto i další otázky se pokusí odpovědět další pokračování vzrušujícího i mírně mrazivého historického seriálu Vetřelci z dávnověku. Jeho tvůrci zkoumají 75 milionů let důkazů o tom, že naši planetu v minulosti navštívily neznámé mimozemské civilizace. Teprve ve 21. století vědci, odborníci a vládní agentury z celého světa konečně spojili síly a snaží se najít definitivní důkaz o existenci mimozemského života. Ale i když to nikdo z nich nechce otevřeně přiznat, „hon na mimozemšťany“ probíhá už několik dlouhých desetiletí.

Podél severní části kalifornského pobřeží v letech 2020 a 2021 došlo během krátké doby k sedmi útokům žraloků bílých. Jeden z útoků byl smrtelný – první za v této části Kalifornie za posledních 16 let. Tato událost šokovala místní komunitu i odborníky, protože severní Kalifornie, konkrétně oblast od Santa Cruz po Crescent City, nebývá považována za místo s častým výskytem těchto incidentů. Odborníci z různých oblastí – mořské biologie, ekologie, oceánografie i ochrany přírody – zvažují několik možných příčin. Jedním z hlavních faktorů je nárůst populací mořských savců, zejména tuleňů a lachtanů, kteří tvoří přirozenou potravu pro velké bílé žraloky. Díky ochraně těchto zvířat se jejich počet výrazně zvýšil, což láká predátory blíže k pobřeží. Další teorií je změna teploty oceánu způsobená klimatickou změnou, která může ovlivňovat migrační trasy žraloků a měnit jejich chování i výskyt v určitých oblastech. Žraloci se tak mohou déle zdržovat v mělkých vodách nebo oblastech, kde se vyskytují lidé. Odborníci také upozorňují na fakt, že čím více lidí se věnuje aktivitám ve vodě, jako je surfování nebo potápění, tím větší je pravděpodobnost setkání s těmito predátory. Některé útoky mohou být podle biologů takzvanými průzkumnými kousnutími, kdy žralok zkoumá neznámý objekt. S největší pravděpodobností za útoky žraloků nestojí náhlá agrese, ale soubor ekologických, klimatických a lidských faktorů, které dohromady vytvářejí podmínky, v nichž ke konfliktům mezi lidmi a žraloky může docházet častěji. Vědci zjišťují, co vše je dále příčinou tohoto fenoménu. When Sharks Attack and Why. USA 2023:

Dříve než nastoupí bourací stroje, tým společnosti Priestly Demolition prohledá budovu, odnese a následně prodá všechno, co má nějakou cenu. Nalezené věci vyprávějí své příběhy. V této epizodě uvidíme vyklízení a demolici veřejné budovy, taverny a hotelu ve městě Timmins.

Dokument

Po krátkém úvodu se přidáváme k Bettany Hughesové, která navštěvuje Pompeje. Líčí, jak 24. října 79 explodoval Vesuv a místo včetně obyvatel pohřbil pod silnou vrstvu popela, kamene. Síla exploze byla mocnější než při atomové bombě. Pompeje byly tržním městem, 2 dny před explozí ráno začínal klasický den. V pompejské pekárně bylo rušno, ale město pociťovalo otřesy a objevovaly se praskliny na domech. Raksha Daveová prochází luxusní sídlo movitého Tiberia Vera, měl tu fontánu, soukromé lázně, jídelnu, také jakýsi sexuální pokoj. Bettany pak líčí, jak asi probíhalo poledne na hlavní třídě- třídě hojnosti. S archeologem prochází termopolium – středomořský fastfood. Takových vývařoven bylo v Pompejích asi 100. John Sergeant vyráží do Neapole, která v mnohém Pompeje připomíná. Jde po hlavní třídě mezi bytovými domy, mezi rychlými občerstveními. Neapol exploze přečkala, Pompeje na druhé straně Vesuvu to štěstí neměly. Raksha navštěvuje sledovací centrum, nyní je Vesuv dokonale monitorován. V roce 79 byla celá sopka zarostlá zelení, nevypadala nebezpečně a lidé věřili, že jde pouze o zemětřesení. Bettany představuje odlitky z Pompejí, jsou to těla pokrytá kamenem, popelem, což uvnitř vytvořilo jakousi schránku. Těla pak uvnitř shnila a prázdnotu vyplnili sádrou. Nyní máme to privilegium do dvou ze 103 odlitků nahlédnout pomocí CT. První to bude „Maur“, možná africký otrok či dokonce gladiátor. Nalezen byl s železnou tyčí. Druhý je zřejmě muž, který byl součástí skupiny, prchající skrze bránu Pompejí. Tým odváží odlitky do nemocnice, my zatím míříme za archeology. Raksha vstupuje do komplexu budov, který byl objeven již roku 1915. Poničila je válka i sesuv půdy, archeologové ale odhalují budovy nadále a pomalu odkrývají fresky. Zadní budovy patří k jedněm z nejnověji odhalených, uvnitř jsou amfory a další velké nádoby- dokonale zachovalé! Bettany vstupuje do hrobky s freskami, jsou na nich výjevy z života bohatého majitele. Je tu i jeden výjev z gladiátorského souboje. I dva dny před erupcí se možná odpoledne odehrávaly gladiátorské hry, Bettany s Rakshou vstupují do arény. Líčí, co se tu dělo, filmy to úplně nevystihují. Po zápasech odnášeli otroci zbohatlíky domů- do palácových domů. Do jednoho ze sídel Bettany vstoupí, aby si udělala představu, jak mohl probíhat večer. Bohatou rodinu obsluhovali otroci, když večeřeli pod širým nebem u svého malého vodopádu, ležíce na matracích a polštářích. Co asi jedli zjišťuje Raksha v pompejské výzkumné laboratoři. Ve sbírce je např. i bochník chleba, další tradiční ingredience se pokusí v Neapoli na trhu pořídit John. Shání koriandr, kmín, mrkev, býčí varlata. Připomíná také, že některé pro nás typické italské ingredience tehdy neměli- např. těstoviny nebo rajčata. Vracíme se do nemocnice, kde odlitky přenáší z vozů do CT. Jednu část „Maura“ musí vynechat- má roztažené ruce a nevejde se do stroje. John jde do specializované restaurace na slavnostní římskou hostinu, nahlédne do kuchyně, převlékne se a poté už jsou mu přinášeny chody. Na všem si pochutná, dokonce i na varlatech. CT přináší úžasné výsledky, prvně prohlíží prchajícího muže. Uvnitř jsou zřejmé kosti, podle pánevní kosti jde navíc nejspíše o ženu. „Maur“ je jistě muž, avšak jen cca 15letý mladík. Nejde tedy o žádného drsného gladiátora, nýbrž chlapce. Novými poznatky, odpočtem posledních 24 hodin do exploze a upoutávkou na další díl epizoda končí. Britský dokumentární seriál (2017)

Herodes nastoupil na trůn v roce 37 př.n.l. Dával popravovat desítky obyvatel včetně dětí. Ale šlo o složitou osobnost. Byl to nemilosrdný vrah, nebo mocenská figurka? Herodes se narodil v Jeruzalémě coby poloviční Arab. Nebyl židovského původu, proto patrně vyrůstal jako outsider. Konverze k judaismu však tehdy byly běžné. Caesar věnoval jeho otci právo jmenovat syny správci území. Už záhy se prý Herodes choval krutě - nechal prý mimo soud popravit nějaké bandity. Už v raných fázích své politické kariéry prý byl bezohledný a mazaný. Nezastavil se před ničím - chtěl vládnout celé zemi. Po atentátu na Caesara vládl Markus Antonius. Vycházející hvězdou je Herodes. Po útěku z vězení mu Řím udělil královskou korunu Judeje. Pořád však trvaly spekulace o jeho židovském původu. Přestože už měl ženu i syna, oženil se Herodes k upevnění moci se 17letou vnučkou velekněze Mariamné, která patřila do mocné vladařské dynastie Hasmoneovců. První manželku a dítě nechal vyhnat z královského dvora. Od té doby měl přístup k nejmocnějšímu rodu v zemi. S manželkou měl dva syny, kteří mu zajistili panovnickou legitimitu. Plánoval, že jeho manželka má v případě jeho smrti zemřít, aby už si nikoho nemohla vzít. Často také označil spolupracovníky za zrádce a nechával je popravit. Nechal sledovat i bratra Mariamné, který se stal veleknězem. Po celém království měl agenty. Nechal zavraždit vlastní příbuzné, podle psycholožky fungoval ve stavu přežití a potlačoval emoce. Začal být paranoidní i vůči manželce, která ho měla otrávit. Dostal ji k soudu a nechal popravit. Poté se zaměřil na vybudování chrámu v Jeruzalémě - ohromnou vápencovou stavbu pokrytou zlatem, aby posílil svůj odkaz. Herodovy reformy zahrnovaly také rozvoj vodovodního systému. V roce 9 př.n.l. se dopustil vojenské chyby. Vytáhl do boje na území dnešního Jordánska. Císař Augustus mu to ostře vytkl. Jeho paranoia se dotkla i vlastních synů, podezříval je, že proti němu plánují spiknutí. Nechal oba své syny popravit, a přeťal tak linii s dynastií, do které chtěl původně patřit. Jeho špatná pověst však má kořeny v činu, kdy už mu bylo asi sedmdesát. Doslechl se podle bible, že se narodil Ježíš a nechal vyvraždit chlapce do věku dvou let. Doboví historici však žádný podobný čin nezmiňují, což je nepravděpodobné. Možná šlo spíše o pozdější náboženskou propagandu. Za jeho hroznou pověstí však stojí spíše poprava jeho vlastních synů. U Betléma také došlo k bitvě, kde zemřela řada mladých mužů. V roce 4 př.n.l. se král smířil s první manželkou a synem. Poté je však nechal uvěznit a popravil i prvorozeného syna. Herodes udržel mír v zemi přes třicet let, poté se dostavil chaos a boje. Jeho život prý ovládal pud sebezáchovy. Byl to krvavý král, ale ve své době to prý nebylo nic výjimečného, jen kromě soudních procesů, kdy nechal zabít i vlastní syny. Britský dokumentární seriál (2025)

Už několik zim obývá berlínský Alexanderplatz rostoucí hejno špačků. Zatímco jiní odlétají za teplem, tito ptáci zůstávají. Podmanili si rušné nádraží i srdce místních obyvatel… Německý dokument (2024)

Dokument ČR. Cestujte s námi po Česku a poznejte nejzajímavější místa naší země

Dokument. To nejzajímavější ze světa. Už od roku 1995!

Dokument VB (2024). Alan Cumming se vydává na velkolepé dobrodružství na palubě Royal Scotsman, ikonického luxusního vlaku, který slibuje jedinečnou cestu nádhernou skotskou krajinou...

Na západním pobřeží Austrálie se potápějí dva kamarádi. Chvíli si to užívají, pak si ale všímají, že se zhoršila viditelnost. Pak jeden z nich spatřil žraloka bílého, který plaval pod nimi. Možná vycítil strach, protože zvíře změnilo směr a šlo po jednom z nich, Alexe. Vzal ho za nohu a vyskočil s ním z vody. Pak dopadli a žralok odplaval pryč. Zřejmě zjistil, že to není jeho potrava. Oba se rychle snažili dostat z vody na loď. Alex má roztrhanou nohu, doslova na kusy. Jsou daleko od pobřeží, takže se hodně bojí, jestli nevykrvácí příliš brzy. Nakonec se podaří ho dostat na sál a nohu mu opravit, ale není to bez následků. Tento případ ale zaujal experty, kteří chtějí zjistit, proč žralok zaútočil. Šlo tedy o žraloka bílého, který použil nejúčinnější taktiku, kdy vyskakují z vody při lovu. Je neskutečné, že Alex takový útok přežil. Oba mladíci rybařili, možná kapka krve přilákala žraloka blíže. Došlo k tomu při harpunování, mohlo to žraloka nějak nastartovat? Může si zvuk harpuny spojit s krmením? Experimenty dokazují, že zvuky žraloky dokáží přilákat. Pak je tu ale další příběh. Tyler se rád potápí a harpunuje. Ve vodě tedy s kamarádem hledají ryby. Chtějí harpunovat. Pak ale na Tylera zezadu najede žralok bílý a ukousne mu ploutev. Tyler prchá, ale dojde mu, že bez harpuny má menší šanci, takže se pro ni vrací. Žralok po něm jde znovu, a tak mu Tyler raději nastaví ruku místo, aby se nechal kousnout do těla. Naštěstí k tomu nedojde, ale žralok se vrací znovu, Tyler ho bodne harpunou do boku a tím si možná zachrání život. Pak se snaží dostat z vody. Tyler zjistí až na břehu, že ho žralok nakonec opravdu pokousal do nohy. Musí tedy do nemocnice. Tyler ale s harpunou pouze plul a nevystřelil, takže nebyl to zvuk, co žraloka přilákal. Nebo možná stačilo jen nabíjení přístroje. Experti dokazují, že u Australských břehů je harpunování velmi rozšířené, zvířata si na to za ty roky mohla opravdu vzniknout a reagovat tak na zvuk nabíjení nebo výstřelu harpuny. Vědí totiž, že poblíž bude potrava. Spojují si to tedy s mrtvými rybami a snadnou kořistí. Americký dokument (2023)

Dokumentární minisérie Rybí království přináší strhující příběh o zurčících arktických potůčcích a burácejících řekách, statisících jezer a pobřeží, které se vine okolo celé zeměkoule. A především je to příběh o všech rybách i jejich sousedech, kteří v tomto prostředí žijí. Ale všechno není tak růžové, jak se to na první pohled zdá. Lidská činnost způsobila tomuto jedinečnému ekosystému obrovské škody nadměrným rybolovem, rozšiřováním měst a využíváním vodních elektráren. Některé druhy ryb se už nemohou rozmnožovat a hrozí jim vyhynutí. Díky obětavým lidem, kteří si uvědomují, že je na nás, abychom tento stav zvrátili, však ještě existuje naděje. Seznamte se s fascinujícími hrdiny ve vodě i na souši, jejichž řešení problémů je stejně tak chytré jako inspirativní.

Boeing 737 je v nesnázích, pilota oslepuje déšť. Na palubě jsou američtí vládní úředníci a vlivní podnikatelé. 3. dubna 1996 je v Dubrovníku sychravo. Americký ministr obchodu se snaží o obnovení obchodu v poválečné Jugoslávii. Armádní letadlo s označením IFO-21 letí hustým deštěm a bouřkovými mraky. Občas musí změnit trasu, aby zůstalo v bezpečném koridoru. Ministr obchodu a ostatní diplomaté z toho nejsou nadšení. Spěchají na jednání, myslí si, že se nemůže nic stát. Přistávací systém v Dubrovníku byl za války zničen a nový je teprve objednán. Pilot letadla, které přistálo v Dubrovníku před hodinou doporučuje případný odklon na letiště ve Splitu. To by však politiky nepotěšilo. Letoun sestupuje hustými mraky. Piloti očekávají, že uvidí letiště, ale uvidí horu, do které následně narazí. Americká armáda zahajuje ihned pátrání. Na letištní věži není radar, takže nikdo nemá ponětí, kde letadlo vlastně skončilo. V prohledávané oblasti jsou bouřky a mlha, minimální viditelnost. Vrak je nakonec nalezen pomocí informace od jednoho vesničana. Těla jsou roztroušená po okolním pohoří. Stane se malý zázrak, v zadní části letounu je přeživší technická seržantka. Na místě jsou chorvatští a američtí vojáci. Jde o nebezpečný terén, v oblasti jsou minová pole. Těžce raněná seržantka je odvezena do nemocnice. Po cestě však umírá, havárii tak nikdo nepřežil. V USA začíná vyšetřování. Šíří se fámy, že šlo o sabotáž v podobě fiktivního přistávacího majáku v horách. Tato teorie se však nepotvrdí. Armádní letadlo nemělo černou skříňku, ani záznamník hovorů v kokpitu. Let se odchýlil od kursu na letiště. Podaří se najít automatický radiový kompas letadla. Na palubě byl jen jeden kompas, pro úspěšné přistání by byly lepší kompasy dva. Piloti použili inerciální navigaci. To bylo příčinou odklonu kurzu. Piloti měli k dispozici mapu, kde byla uvedena nepřesná, nižší minimální výška. Piloti snažící se zahlédnout letiště, si mysleli, že jsou v bezpečné výšce. Vyšetřování zjistilo, že byly porušeny standardy amerického Ministerstva obrany. Tragédie si vyžádala čistku na vysokých postech armády a zavedení přísnějších bezpečnostních standardů. Kanadský dokumentární seriál (2007)

Vydejte se na cestu nelítostným a nehostinným podnebím zamrzlých norských hor s elitními záchranáři, kteří vyrážejí na pomoc řidičům, co nečekaně uvízli na cestě. Sledujte, jak větrem ošlehaný tým odhodlaně bojuje proti živlům, aby udržel přístup životně důležitým silničním spojům. Speciální adrenalinový seriál přináší ohlédnutí za nejnáročnějšími misemi Thorda Paulsena a spol. z oblíbeného seriálu Záchrana na zledovatělé silnici. Když přijde náhlá změna počasí, ať už se přiženou přívalové deště, nebo sněhové vánice, týmy elitních norských záchranářů mají vždy plné ruce práce. V nejnáročnějších podmínkách v celé Evropě riskují zdraví i holé životy, aby pomohli řidičům v nouzi a udrželi silnice průjezdné. Chce to zvláštní druh mužů a žen, kteří se nebojí překážek, mají odvahu překonat i ty nejtěžší výzvy, a když je potřeba, druhý den do toho jít znovu. Když se dálnice změní na ledovou sáňkařskou dráhu, mají potíže náklaďáky, osobní auta i dodávky. A je jen na našich hrdinech, skutečných bojovnících silnic, aby pomohli.

Velký třesk: Zrození našeho vesmíru. Dok. seriál, N (2025). Vesmír už mnoho století fascinuje celé lidstvo. Vědci pečlivě studují čas i prostor a snaží se postupně, kousek po kousku, vyřešit obrovskou hádanku. S pomocí stále propracovanějších technologií se odborníkům nedávno podařilo najít přelomové odpovědi na stovky let staré otázky...

Dokument VB (2022). Poznejte ničivou sílu počasí. Smrtící tornáda, hurikány, bouře, zemětřesení, tsunami či záplavy...

Neapolský supervulkán, který ohrožuje Evropu. Dokument Fr. (2023). Francouzská riviéra je rájem na zemi, ale Nice by mohlo být v budoucnu zničeno obří katastrofou. Vědci se shodují, že dříve či později přijde ničivé zemětřesení následované smrtící tsunami. A nad Neapolí se vznáší hrozba sopečného výbuchu. Nachází se zde totiž supervulkán Campi Flegrei...

Odhalte ještě větší záhady, odkryjte ještě temnější tajemství dávno opuštěných staveb a zjistěte ještě více o nekalých plánech nacistické Třetí říše, které měly umožnit Adolfu Hitlerovi ovládnout celý svět. Dokonce i více než půl století po konci druhé světové války nacházíme stopy po kdysi přísně střežených Hitlerových tajemstvích od maskovaného bunkru vrchního velení přes tajnou základnu superzbraní nebo tunely vykopané pod různými hrady, až po hluboký les, v jehož nitru se ukrývá hororový biologický experiment. Najdete odvahu vyrazit po jejich stopách? Nově objevené historické dokumenty, nečekané výsledky terénních výzkumů a překvapivé nálezy z archeologických vykopávek pomáhají osvětlit nejtemnější nacistické plány a nastínit mrazivou vizi toho, co se mohlo stát, kdyby se Hitlerovým poskokům podařilo dosáhnout všeho, o co usilovali.

V srpnu 1944 se v Normandii u Falaise se snaží spojenecké jednotky porazit Němce a musí vyřadit kulomet. Velitel nemůže najít dobrovolníka, a tak na úkol vydá sám. Spojenecké kanadské jednotky se v tanku blíží k francouzské vesnici, když je zasáhne přátelská palba ze spitfirů nad nimi. Ani žlutý kouř coby znamení nepomůže. Jeden voják popadne britskou vlajku a stoupne si na pole před klesající letadla. V této kapse teď bojují polské a kanadské jednotky. Velitel se obává, že noční útok je příliš riskantní, mají prý vyčkat. Němci se snaží uniknout stále užší mezerou. Kanadské jednotky pod velením majora Davida Currieho se přesunuly do městečka. Currie a jeho muži pokračují v zadržování Němců, kteří se přes linii snaží uprchnout. Většina je ráda, že se dostane do zajetí. Ale útoky stále pokračují, dokonce na tanky, které se bez podpůrné pěchoty nemohou v těsných prostorách bránit. Velitelé už předčasně slaví uzavření kapsy a s dalšími posilami už nepočítají. Německý velitel a jeho muži se v noci snaží obejít spojenecké tanky. Vojáci se snaží dostat k ústupovému mostu. Velitel Meindl a jeho muži se přiblížili až ke kanadským tankům, na které však nechtějí zaútočit, jen proklouznout a uniknout. Němci se pak snaží více otevřít mezeru v linii z obou směrů, aby mohlo uprchnout více jejich vojáků. Velení už se nesoustředí na řízení posil, a tak se vojáci v kapse musí spoléhat sami na sebe. Velitel Marten se sám vydává zničit kulometné hnízdo, vrací se i s ukořistěným kulometem. Currie se ocitá bez svých velitelů, mužů stále ubývá. Náhodou na jejich pozici dorazí protitankové jednotky, které zabloudily, a bitvu pak otáčejí. Kapsou prý uniklo asi 50 tisíc vojáků ze 100 tisíc, které se mohli přeskupit na severu. Velitel Meindl unikl z kapsy a na konci války se dostal do britského zajetí. Currie dostal Viktoriin kříž, nejvyšší vyznamenání britského impéria. V Kanadě byl 17 let seržantem parlamentu. Kanadský dokumentární seriál (2021)

Motor Merlin pomohl vyhrát válku. Vyráběl ho Rolls-Royce a zasazoval se do letounů Spitfire. Byl to nejrychlejší motor, který mohl pohánět letadlo. Špičkový motor byl naprosto zásadní pro nadvládu nad nebem. Merlin nepoháněl pouze Spitfire, ale také Hurricane, který ve skutečnosti sestřelil mnohem více nepřátelských letounů. Důležité bylo samozřejmě jeho postupné vylepšování, ze začátku se totiž potýkal s mnoha problémy, které bránily letadlu se v boji moci naklánět a otáčet, jak bylo potřeba. Začátek firmy Rolls-Royce se začal v roce 1904, kdy se do ruky Charlese Rollse dostalo auto, které sám sestrojil Royce a dal mu jméno po síle deseti koní. Rolls byl tak nadšený novinkou, že s ní dojel až do Londýna a slíbil, že bude dělat vše, aby tyto vozy uměl prodávat. Rolls byl aristokrat, který vystupoval na veřejnosti, Royce byl mozek a inženýr, který dohlížel na technické záležitosti. Dlouho tohle duo nefungovalo, protože Rolls se v roce 1910 účastnil leteckého festivalu, při kterém zahynul po pádu letadla. Royce tedy zůstal na značku sám, razil teorii, že je třeba vyrábět málo, ale kvalitně a za drahé peníze. Naprosto odlišný od přístupu například Forda, který tvrdil, že je třeba vyrábět rychle, hodně a levně. Brzy vzniklo slavné auto Silverghost, které je dodnes legendární a v podstatě jedno z nejoblíbenějších. Po vypuknutí první světové války se pak rozhodl Royce, že je třeba vyrábět motor do letadel. Právě ze Silverghostu se dal základ použít a dát mu jen mnohem vyšší výkon. Brzy byl Eagle považovaný za nejlepší letecký motor první světové války. Před druhou světovou válkou pak bylo nasnadě sestrojit nový moderní motor, který už dávno před tím se snažil zkonstruovat sám Royce, když trávil důchod na venkově. Jeho zdravotní stav se zhoršoval a v roce 1933 umírá. Jeho nástupci tedy pokračovali v jeho práci. Zásadním letadlem byl také letoun Mosquito, který dokázal doletět nad Berlín a shodit bomby během projevu Hermana Göringa. Mosquito byl ze dřeva a tím mnohem rychlejší než ostatní. Měl v sobě zabudované hned dva motory Merlin. Po peripetiích po smrti Royce se nakonec ujali výroby Merlinu v Detroitu. Motory se pak dodávaly do Mosquita, ale zlomový byl až fakt, že motory se začaly dávat do letadel Mustang, stíhačky mohly doprovázet bombardéry a rapidně se snížil počet sestřelených amerických bombardérů. Na konci války se pak Rolls-Royce rozhodl dodávat dál motory do letadel. Automobilová divize se ale rozdělila do BMW a Volkswagenu. Britský dokumentární seriál (2021)

Na stovek je několik tisíc druhů hadů a každý z nich je něčím speciální. Na zvláštních místech žije například smrtonoš zmijí, žijící na pouštích Západní Austrálie, kde o potravu nezavadí dlouhé dny a proto, aby šetřil energii, jen leží a namísto aktivního hledání vábí svou kořist na pohyb konce ocasu připomínajícího malou larvu. Mornár olivový zase žije v moři a na ocasu má světločtivé senzory, takže dokáže vnímat ("vidět") základní obrysy ocasem, čehož využívá při lovu. Jiní hadi se vyznačují zvláštnostmi v potravě - chřestýšova běloretý z JV Asie má speciální zuby, které mu jako dva prsty na střídačku posouvají potravu do chřtánu, japonský had areas iwasaki žere jen hlemýždě, kobra žebrovaná z Namibie zase výhradně chameleony. Hadi jsou i různých velikostí - užovka červovitá je tak tenká, že se schová mezi stébla trávy a loví červy, oproti tomu anakonda velká může mít až 250 kg, délku autobusu a své velké kořisti loví vody, zabíjí je škrcením. Zuby jsou dalším rysem, specifickým u mnohých druhů hadů - zmije gamburská má zuby dlouhé až 5 cm a celý život jí dorůstají nové. Jiní hadi se zvláštně pohybují, třeba bojga rajská, která dokáže díky schopnosti zploštit své tělo do tvaru křídla létat vzduchem, nebo chřestýš rohatý, který se na rozpáleném písku pohybuje bokem tak, že se dotýká země vždy jen dvěma částmi těla, přesto dokáže vyvinout rychlost i 29 km/h. Zvláštními druhy jsou všichni chřestýši, které spojuje to, že rodí živá mláďata s jedem a bez chřastidel, která jim dorůstají až během života. A korálovka je přirozeným predátorem chřestýšů, protože je imunní vůči jejich jedu, i proto se jí přezdívá "hadí král". Indonéská kobra dokáže plivat jen až do 2 metrů a vždy míří do očí protivníka, kterého tím dokáže i oslepit. Někteří hadi mají málo jedu, proto musí kořist dlouho držet v tlamě, aby jim neutekla dřív, než zemře. Zmije rohatá, žijící na afrických pouštích, má dva růžky a před horkem se zavrtává do chladného písku, odkud jí růžky koukají, zatímco křovináři ostnitý má nad očima šupinky připomínající řasy. Krajta mřížkovaná, která dorůstá až 9 metrů, přesto dokáže šplhat po stromech a kořist poté přepadá seshora, při žraní dokáže čelist rozevřít až do 180 stupňů. V korunách stromů žije a loví i liánovec kapský, štíhlý had, který splývá s větvemi a loví hlavně ještěrky. Druhů hadů je spousta a dokument se snaží dokázat, že je každý z nich něčím zvláštní. Americký dokument (2020)

Představte si, že s rodinou trávíte dovolenou snů někde na pláži. Ale ať už jste v jakékoli části světa, stačí jenom zlomek vteřiny a idyla se rázem změní v naprostou noční můru. K náhlým, nečekaným a nevyprovokovaným útokům žraloků dochází poměrně často. Jejich motiv přitom zůstává záhadou nejen pro místní obyvatele, ale i vědce. Adrenalinový seriál Když žraloci útočí se zaměřuje na nejkomplikovanější a nejzáhadnější incidenty. Snaží se objasnit, proč dochází k nebezpečným a často smrtícím střetům se žraloky, v naději, že pokud dostatečně porozumíme chování žraloků, budeme schopni počet jejich útoků omezit. V šesté sérii se zaměříme na takové případy, jako když v roce 2019 na pobřeží Severní Karolíny došlo ke čtyřem útokům žraloků za pouhé dva měsíce, nebo odhalíme nebezpečnou tvář exotických Baham.

Po krátkém úvodu míříme do Lalibely v Ethiopii, je poutním místem kvůli 11 monolitickým kostelům, vytesaným do země do skalního podloží. Tyto chrámy nemají obdoby, je to jedinečný inženýrský kousek z 12. století. Stavitelem byl král Lalibela, pokoušel se zde vystavět nový Jeruzalém. Dílo vznikalo 20 let, podle symbolů byli možná zapojeni templáři. Další teorie hovoří o tom, že v chrámech mohla být ukryta archa úmluvy. Pokračujeme na JV Turecka, kde byl v říjnu 1994 nalezen sloup a později starobylý podzemní komplex. Göbekli Tepe bylo později datováno jako mnohem starší- staré 12000 let. Musela je vystavět neznámá civilizace- lovci a sběrači. Vše může souviset také s potopou světa, kdesi zde měla skončit plavba Noemovy archy. Další teorie hovoří o tom, že zde mohla být rajský zahrada – Eden. Pokračujeme do hrabství Meath v Irsku, kde se nachází hrobka Newgrange. Postavena byla asi 3500 př. Kristem, na konci doby kamenné. Vše je mimořádně přesné, monumentální, jedná se o průchozí hrobku. V interiéru jsou lidské kosti, objevuje se symbol trojspirály. V den zimního slunovratu sem jedním otvorem dopadá světlo na komoru přesně 17 minut. Možná je tento paprsek cestou pro duchy do posmrtného světa. Možná zde prováděli rituály, kdy komunikovali s mrtvými- radili se s předky apod. Pokračujeme do provincie Nevsehir v Turecku, kde byl roku 1963 objeven komplex podzemního města, starý tisíce let. O vzniku Derinkuyu kolují různé teorie, v každém případě se jedná o podzemní pevnost, kterou používalo několik kultur. Byly zde objeveny nástroje z období paleolitu, město je tak staré cca 12000 let a možná mělo být úkrytem před nepřízní klimatu. Další destinací je řecká akropole a na ní chrám Parthenon. 100 000 tun mramoru tvoří dokonalou stavbu, která je však optickým klamem. Už roku 447 před Kristem byli schopni vystavět chrám, který kompenzuje perspektivu. V závěru míříme do Homestead na Floridě, kde Ed Leedskalnin- přistěhovalec z Lotyšska, postavil jedinou známou moderní megalitickou stavbu. Korálový hrad stavěl v letech 1923-51 jen za pomoci trojnožky, kladky, řetězů. Sám tvrdil, že používal reverzní energii, často byl viděn v knihovně, kde studoval egyptské stavby- pyramidy. Jak ve skutečnosti něco takového dokázal zůstává záhadou. Epizoda tím končí. Americký dokumentární seriál (2021)

V listopadu 1953 zachytila radarová stanice amerického letectva neidentifikovatelný signál. Něco letělo podél kanadských hranic. Byla vyslána stíhačka z letecké základny Kinross s cílem identifikovat letoun. Cíl však nebylo možné zaměřit. Americká stíhačka náhle zmizela z pozemního radaru. Rozeběhla se pátrací akce, ale trosky nebyly nalezeny. Letadlo zmizelo beze stopy. Následně bylo zahájeno vyšetřování, ale někdo se jakoby snažil věci utajit. Badatelé se domnívají, že objekt na radaru mohl být nějaký časoprostorový portál, případně UFO. V té době byly populární filmy o mimozemšťanech. Situaci předcházel incident, kdy se v červenci 1952 objevilo sedm neidentifikovatelných objektů v okolí Bílého domu. Objekty dosahovaly rychlosti až 11,5 tisíce km/h. Velení americké armády se tehdy snažilo tento jev vyvracet a bagatelizovat. Svědkům často zaťukali na dveře muži v černých oblecích a donutili je mlčet. Badatelé mají teorii, že v roce 1953 se mohla stíhačka zřítit do jezera. Podivné je, že se nenašly žádné trosky nebo těla. V roce 2006 nahlásili amatérští potápěči nález vraku letounu na dně jezera. Následně však tito potápěči také beze stopy zmizeli. Na mnoha místech po světě, například na Novém Zélandu, v Novém Mexiku, Kanadě, apod. narušuje poklidný život obyvatel neustálý hluk. Jde o bzukot o velmi nízké frekvenci. Lidské tělo může vnímat rezidentní frekvenci, když okolní zvuk rezonuje a přirozenou frekvencí lidského těla. Tento zvuk může způsobit lidem zdravotní obtíže. Badatelé se domnívají, že hluk mohou způsobovat nějaké testy, které probíhají v tajných vojensko-průmyslových komplexech. Probíhají měření za pomocí citlivých přístrojů. Může jít i o hluk z okolních soukromých továren. Největší tajemství skrývá ostrov Zug, kde se nachází ocelárna. Nikdo přesně neví, co se tam vlastně děje. Některé teorie naznačují, že hluk může vydávat přirozeně naše planeta Země. Zvuky mohou být i důsledkem mořských vln. Tajemné zvuky slyší jen někteří citliví lidé. V kanadském městečku Carstairs řešili záhadu. U místního supermarketu selhávaly nevysvětlitelně automobily – nefungovalo dálkové ovládání, spouštěly se alarmy, apod. Lidé věřili, že by se mohlo jednat o mimozemšťany, případně paranormální jevy. Nakonec se zjistilo, že v jednom automobilu byla nainstalovaná rušička rychlostního radaru.

Britský herec a moderátor, sir Tony Robinson, se vydává na cestu kolem světa, která začíná v Paříži, kde se setkává s přítelem, který mu vysvětluje jemné detaily francouzské společenské etikety. V Německu Tony přirovnává jemnou projížďku v replice prvního automobilu k vzrušující jízdě v nejnovějším voze Formule 1. Poté se přesouvá do Maďarska, kde se hlavní město Budapešť velmi liší od toho, jak bylo za komunistické vlády. Nakonec se Tony vydává do Turecka, které se rozkládá na rozloze Asie, kde prozkoumává istanbulské trhy s kořením a navštíví hlavní vlakové nádraží, kde při rekonstrukcích byly odhaleny ruiny sahající až do roku 400 př. n. l.

Předávali zpravodajské informace, zachycovali komunikaci, kradli plány a mapovali cíle. Ale především vyvolávali ve společnosti hluboce zakořeněnou nedůvěru a všudypřítomnou paranoiu, kterou navždy ovlivnili směřování dějin. Studená válka. Zeměkoule rozdělená na dvě části. Globální závod o to, kdo jako první získá vojenskou převahu, který změnil podobu celého světa. Několik desetiletí probíhající konflikt se naštěstí nikdy nerozhořel na bojištích. Západ a východ se přesto nemilosrdně střetly tváří v tvář. Došlo k tomu za neméně dramatických okolností prostřednictvím jednotlivých agentů i celých spletitých špionážních sítí. Ať už šlo o oči vysoko na obloze nebo boty, které zanechávaly stopy hluboko za nepřátelskými liniemi, obě strany neúnavně slídily a usilovně se snažily získat pečlivě střežená tajemství svého protivníka. Někdy šli do akce špičkově vycvičení vládní agenti. Jindy to byli naverbovaní pomocníci, kurýři a místní spojky. Mnohdy se jednalo o přeběhlíky, zrádce, nebo dokonce nenápadné, hluboko zavrtané krtky. Všichni riskovali životy s jediným cílem: získat životně důležité informace o nepříteli.

Každý den v roce táhnou ptáci po neviditelných, ale zavedených vzdušných trasách. Dobu vzletu a přistání určuje klima a možnost potravy. Biotopy na všech zastávkách tažných ptáků musí patřit k nejchráněnějším místům. Jedna z nejdůležitějších oblastí setkávání ptáků v Evropě je na východním pobřeží Neziderského jezera, které leží na hranici mezi Rakouskem a Madarskem a v Národním parku Seewinkel východně od jezera. V březnu se tu objevují husy velké, které před tím, než se změnilo podnebí, dříve táhly do severní Afriky. Loví je orel skalní. V květnu přilétají z Etoshy v Namibii poštolky rudonohé. Kvůli půlročnímu pobytu na starém kontinentě uletí 15 000 km na sever, přes Gibraltar až do Seewinkelu. Jespáci bojovní na své cestě do Skandinávie a na Sibiř nabírají na Seewinkelu síly. Na stejné místo se vracejí i havrani polní a slavíci. Zdejší rozsáhlé pastviny připomínají africkou savanu, ale místo zeber a žiraf se po nich prohání šedý skot a buvoli. V květnu už skoro všichni ptáci u jezera hnízdí a pečují o svá mláďata. Cesta nakrmených jespáků vede do Finska a dále na sever, linduška horská směřuje do rakouských hor. Rekordmanem je bělořit šedý, který přezimuje na jihu Sahary. Mořští ptáci, rackové tříprstí a rybáci dlouhoocasí hnízdí na skalách na pobřeží Norska. Rybáci mají nejdelší tah mezi zemskými polokoulemi, až k jižnímu pólu, kde přezimují. V létě se na pobřeží Německa setkává na 150 000 bernešek bělolících z celé Evropy. Zimoviště mají v benátské laguně. U Neziderského jezera se objevují i plameňáci růžoví a luňáci červení. V říjnu odpočívá v maďarské pustě u Hornobágy desetisíce jeřábů z Finska a Pobaltí, kteří přezimují ve Francii a Španělsku. V listopadu se uzavírá roční cyklus. Pokud je málo potravy, tak husy velké odlétají ze Seewinkelu na Balkán a do Itálie. Zugvögel: Ein Jahr vergeht im Flug.

Na světě existuje více než 10 000 měst, z nichž polovina před 40 lety neexistovala… A 55 % světové populace – přes 4 miliardy z nás – nazývá tato města domovem a každý týden se k nám stěhuje další milion. A všechna tato města jsou v té či oné formě měřena. Počet obyvatel, životní náklady, míra kriminality, rozloha, úmrtnost a porodnost, teplota, HDP… To jsou typy čísel, která definují naše města. Protože města nejsou nic jiného než soubor čísel. Sama o sobě jsou ale jen souborem čísel. Čísla. Vaše základní statistiky. Ale podívejte se za číslo a najdete fascinující příběh. A tento příběh vás dovede k dalšímu číslu. A toto číslo odhaluje další příběh a ten příběh se spojuje s dalším číslem… …a než se nadějete, máte součet města; jeho obyvatele a jeho původ, jeho jedinečnou kulturu, jeho určující politiku, jeho ekonomické silné a slabé stránky… Součet všech měst extrapoluje, zkoumá a propojuje čísla, která tvoří naše města. Tato nová dokumentární série je fascinující a rychlou cestou po celém světě.

Dokument

Legendární závod plachetnic Route du Rhum, který se koná každé čtyři roky, začíná v Bretani a končí na Guadeloupe. V plavbě přes Atlantik hrají klíčovou roli pasáty. Pasáty trvale vanou na obou stranách rovníku. Rozvíjejí se mezi anticyklonou vysokého tlaku a tišinou nízkého tlaku. Mění směr podle polokoule, na severní vanou od severovýchodu na jihozápad a na jižní polokouli od jihovýchodu na severozápad. Objevili je mořeplavci v 15. století a díky nim přepluli Atlantik až k americkému kontinentu. První oblastí na pasátové trase v Atlantiku jsou Kanárské ostrovy, především suchý vulkanický ostrov El Hierro. Vítr vanoucí z afrického pobřeží podporuje rozvoj zdejšího ekosystému. Vegetace se přizpůsobila a jalovce chvojky odolávají větru zkroucené a vleže. Garoé, posvátný strom El Hierra, zadržoval na svých listech zkondenzovanou vodu z mraků a dával zdejším lidem vodu. Vítr pomohl také dorozumívání obyvatel v hornatém prostředí ostrova. Komunikují spolu až na vzdálenost pěti km pískáním. Jazyku se říká El Silbo. Pasáty zaručují i rozmanitost podmořského života okolo Kanárských ostrovů, kde najdeme rostlinné i živočišné druhy jak atlantské, tak středomořské. Proudění pasátů způsobuje výstup hlubinného proudu s velkým množstvím živin. Na své dlouhé cestě od ostrovů do Jižního Atlantiku využívají pasáty i buřňáci, kteří mají na Kanárských ostrovech své hnízdící kolonie. V období sucha pasáty také nesou písek se živinami z afrických pouští až do Atlantiku, kde minerály ovlivňují rozvoj mořských živočichů a napomáhají důležitému rybolovu. V 80. letech vědci učinili velký objev. Tuny minerálního prachu ze Sahary a Sahelu dopadají až do Karibiku a dokonce pomáhají přežití Amazonie. Francouzský dokumentární seriál (2024)

Příběh pavouka. Dokument N (2023). Poznejte nezapomenutelné příběhy tří drobných tvorů. Křižáka pruhovaného, mouchy domácí a slunéčka sedmitečného...

V divoké přírodě má každé zvíře nějakou roli. Matka a dítě. Dominantní a submisivní člen smečky. Lovec a sběrač. Vůdce a dělník. Všechno souvisí s taktikami a strategiemi, které si jednotlivé druhy osvojily, aby přežily v neúprosném divokém prostředí. Přírodovědný seriál Život v divočině přibližuje různé metody spolupráce, ale i různé podoby konfliktů, které zvířata používají, prožívají a někdy i přežívají. Od panovačných lvů po pracovité včely dělnice – odhalte, jak si vybírají partnery, vychovávají mláďata, vzájemně komunikují, rozdělují si práci, aby zajistili potravu, ochránili smečku a tím pádem vydrželi do dalšího dne.

Dok. seriál, ČR (2026). Odhalte osudy šesti zapomenutých českých dobrodruhů, kteří překonávali hranice známého světa. Poznejte Heřmana Černína, diplomata ve službách císaře, i Augustina Heřmana, odvážného korzára, obchodníka a kartografa, jehož mapa Ameriky přetrvala staletí, a dalších postav české historie...

Profesorka Bettany Hughes se vydává na cestu Egyptem, při které odhalí minulost deseti mumifikovaných těl. Každá mumie vypráví tisíce let starý životní příběh zločince, dítěte, kněze i faraona… Britský dokumentární seriál (2020)

Slavný a překrásně natočený přírodovědný seriál Nevlídná planeta zaměřuje pozornost na udivující množství zvířat, která se dokázala přizpůsobit i těm nejhorším, nejzrádnějším a nejkrutějším vrtochům evoluce. Vyhlášený dobrodruh a známý expert na přežití v nehostinné divočině Bear Grylls se stal průvodcem vzrušujícím pořadem, ve kterém nebojácně vyrazíme na nejvíce nehostinná místa světa. Právě tam, kam si troufne jenom málokdo, odhalíme nejvelkolepější příběhy o přežití v říši zvířat na rychle se měnící a často poněkud nevlídné planetě.

Začíná rušný den, skupiny orangutanů míří do džungle. Na ošetřovně přežili noci Mia i Erik, ale všichni je budou pečlivě sledovat. Dnes jsou skupiny opět spojené, dnešním tématem je socializace. Všichni se věnují jídlu, jen Jumbo se soustředí na ukradený plastový kelímek. Mia trpí vážnou anémií kvůli napadení měchovci, kteří se ve střevech živí její krví. Potřebuje transfuzi krve. Příčina Erikovy infekce je nejasná, v centru nemají potřebné vybavení k důkladnému vyšetření hlavy. Není jasné, jestli je vhodná další operace. Mládež v džungli zkouší lahodnou mízu stromu. Wine se místo toho zajímá o makaky, kteří orangutany pravidelně doprovázejí, aby jim sebrali jídlo. Mladou rodinku Sampit a Sawadee před pár lety zachránili z thajského cirkusu. Sampit porodila jako velmi mladá, byla podvyživená, ale teď už je v pořádku. Veterináři se domlouvají, že by dvojici měli vypustit na ostrov. Cinta sebrala kameramanovi klobouk, Yutris byl hrubě odmítnut Juniorem a vyčerpaně usíná u Valentina. Máma Sampit a Sawadee jsou zváženi a naloženi před cestou na přípravný ostrov. Spolu s nimi tam putují dva klidní samci, kteří tam snad budou pro Sampit vhodnými společníky. Medvědi se v druhém centru učí první pravidlo nového domova - nesmí se přibližovat k elektrickému ohradníku. Při pokusu po zkoumání hranic dostanou zásah proudem. 31letý Romeo patří k nejstarším členům centra. V minulosti u něj zjistili hepatitidu, a tak ho nevypustili k ostatním, ale dnes už se ví, že virus je v orangutaních populacích běžný. Romeo už je však pro vypuštění do opravdové divočiny starý. Nejmladší Topan a Alejandra si vytvořily těsné pouto. Mláďata se také učí stavět hnízdo. Mia je stále vážně ohrožena vážnou anémií. Musí se nalézt shoda na skupinu AB. 19letý samec Jarvo je vhodným dárcem. Tým se rychle připravuje a provádí transfuzi. Čtveřice orangutanů dorazí na ostrov do nového domova. Sampit a Sawadee lezou na strom, pak jsou na řadě dva samci. Jejich svačinu rychle kradou místní makakové. Wine se před odchodem z džungle loučí s makakem. Zdá se, že Erikovi je trochu lépe. Před večerkou se však centrem rozezní siréna. Alejandra nešťastně spadla a vážně si poranila oko. Britský koprodukční dokumentární seriál (2019)

Víte, co vedlo k největším katastrofám naší doby? Seriál Mimo kontrolu, který je prvním uceleným rozborem těchto tragédií, pokračuje. Díky výpovědím svědků, názorům expertů, archivním záběrům a trojrozměrné digitální animaci se podařilo dešifrovat a vysvětlit, co přesně se stalo, dokonce i z technického a vědeckého úhlu pohledu.

Indie: Něco mezi. Dokument Pol. (2019). Cestovatelka Martyna vás zavede na fascinující místa po celém světě. Poznáte kulturu, zvyky a domorodé obyvatele různých zemí. Podívejte se s ní do Mexika, Jihoafrické republiky, do Senegalu či do Indie...

Libanon: Válka není žena. Dokument Pol. (2019). Cestovatelka Martyna vás zavede na fascinující místa po celém světě. Poznáte kulturu, zvyky a domorodé obyvatele různých zemí. Podívejte se s ní do Mexika, Jihoafrické republiky, do Senegalu či do Indie...

Smrtící pověst. Dok. seriál, Kan. (2011). Zhlédněte zinscenované rekonstrukce, které pátrají po příčinách známých leteckých nehod. Archivní materiály, svědecké výpovědi a názory odborníků odhalí nová fakta...

Dokument Nor. (2023). Zledovatělé silnice v Norsku patří k těm nejnebezpečnějším v Evropě. Krutá zima je mění ve smrtelnou past. I sebelepší řidič se může dostat do problémů, a proto je zde k dispozici elitní skupina záchranářů...

Toto je příběh o velikosti – příběh o tom, jak se muž, spárovaný s historickým okamžikem, stane obrem. Pro Winstona Churchilla válka znamenala rozdíl. A jaký to byl rozdíl. Tento dokumentární cyklus nám pomáhá pochopit, jak mohl hrát jediný člověk tak významnou roli v dějinách. Seriál oživí okamžiky z jeho dětství, které ovlivnily jeho pozdější rozhodnutí, analyzuje jeho projevy a prostřednictvím bohatého a pestrého výběru archivních záznamů ilustruje válku, kterou musel Churchill podstoupit.

Série Válečné továrny změní způsob, jakým nahlížíte na druhou světovou válku. A přitom je to příběh, který se překvapivě nikdy předtím nedostal na televizní obrazovky. Příběh o válečných továrnách – skutečný příběh o tom, jak byla válka opravdu vybojována, vyhrána a prohrána. Ať už máte vojáků, kolik chcete, ať jsou vaši generálové sebegeniálnější, ať je vaše strategie sebeodvážnější, v žádné válce nezvítězíte, když nebudete mít dost nábojů, oceli, letadel, jídla a tanků. Druhá světová válka byla velkým střetem továren. Tento strhující a neuvěřitelný historický seriál je víc než jen velkolepým příběhem o válečné mašinérii. Ve skutečnosti je neznámým a utajeným příběhem o skutečné podobě druhé světové války.

Barevný korálový útes je nejvýznamnějším ekosystémem na mořském dně. Korály pokrývají půl procenta mořského povrchu, skýtají však domov pro jednu čtvrtinu mořského života. V korálech žijí drobní krabi. Vztahy jsou symbiotické. Krevety a poustevníčci hledají v korálech potravu. Po západu slunce se objevují drobné krevetky, ropušnice, lilijice a perutýni. Měkké korály tvoří kolonie polypů. Jejich pohyb je neúnavný. S prvními slunečními paprsky se objevuje pilníkotrn a plž modrý drak. Měchýřkový korál je jedovatý, ale krabi v něm žijící jsou proti jedu imunní. Ryba klaun obývá se svou rodinou sasanku. Rostlinu chrání před predátory. Sasanky poskytují domov i krevetkám, které zbavují různé živočichy parazitů. Korálový útes je choulostivý ekosystém. Kvůli změnám kvality vody trpí korály takzvaným bělením. Mořské okurky hledají mezi korály potravu. V ústním otvoru mají chapadla. Paropušnice ďábelská dokáže kráčet po mořském dně a ráda se zavrtává do písku. Klimatické změny korály zabíjejí. Kněžíci jsou agresivní a teritoriální ryby. Mořští červi, mnohoštětinatci, patří k nejrozšířenějším živočichům na korálových útesech. Chrochtal hledá úkryt v korálech. Je to drobná rybka. Murény na sobě mají živočichy, které je zbavují parazitů. Klidně vlezou muréně i do tlamy. Párek jehel je naštvaný na perutýna, který se rozhodl zabrat jim domov. Pruhouni žijí ve mělkých vodách v hejnech a dolují tunely. Murény jávské jsou veliké, ale mírumilovné. Ještěrohlavci platí za nenasytné predátory. Korály jsou jako ostrůvky nebo oázy, jejichž obyvatelé se navzájem tolerují. Díky změnám klimatu by mohly korály do konce 21. století vyhynout. Britský dokumentární seriál (2024)

Jen málokdo ví, že i pobřeží Aljašky skrývá vraky lodí prvních cestovatelů a podnikatelů, kteří se zde snažili žít. Mořský biolog Dr. Bradley Stevens a filmař Stefan Quinth jsou těmi, kdo v roce 2003 objevili vrak ruské lodi Kaďyak. Ta se potopila v roce 1860, když z tehdy ruské Aljašky převážela do San Franciska náklad ledu určený k chlazení potravin. Příběh lodi je zajímavou sondou do historie zdejší části světa. Zajímavým příběhem je ale i osud 31 potopených velrybářských lodí, které v roce 1871 uvízly v pobřežním ledu a led je následně zničil. Aljašský pilot Randy Beebe a Dr. James Delgado v roce 2015 zorganizovali vědeckou výpravu, která vraky těchto velrybářských lodí nalezla. Britsko-australský dokumentární seriál (2023)

Podle některých badatelů dokazují staré legendy, záznamy z kronik a archeologické nálezy, že na naší planetě mnohokrát v minulosti přistáli mimozemšťané. Jsou tyto důkazy přesvědčivé? Byli mimozemšťané předobrazem bohů…? Americký kontroverzní dokumentární seriál (2024)

V průběhu dějin se na celém světě ve stínech ukrývalo mnoho tajných organizací. Scházely se potají, měly tajemné cíle a prováděly různé záhadné rituály. U některých z nich si stále nejsme jistí, nakolik jsou historky s nimi spojené realitou či fikcí. Faktem ale zůstává, že mnoho z nich mělo na soudobou společnost významný vliv, a některé možná hrají významnou roli až dodnes.

Běluha pohybující se v norském přístavu je pojmenována Hvaldimir. Vychází najevo, že samec pravděpodobně uprchl z ruského výcvikového zařízení nedaleko norských hranic, ale Rusové to nikdy oficiálně nepřiznají. Hvaldimir se naučí lovit a vypadá to, že se mu daří, ale v r. 2024 je nalezeno jeho tělo. Podle norské policie jeho smrt nezapříčinili lidé. Britský dokumentární seriál (2024)

Pomocí průlomových technologií a skenování mořského dna nám mořští archeologové odkrývají tajemství potopených lodí, pokladů, a dokonce i měst. Pořad se snaží odpovědět na to, proč a jak se tam vše dostalo… Britsko-australský dokumentární seriál (2019)

Jak to vypadá v zákulisí obrovského terminálu, kde se každý den přesouvají tisíce lidí? Nebo na nádražích, kde každou minutu přijíždějí a odjíždějí vlaky? Jak jsou tyto megaplatformy strukturovány a kdo se stará o tyto rozsáhlé logistické operace? Od výroby baterií přes přístav v Brémách až po letiště v Lipsku – každé z těchto míst čelí každodenním logistickým výzvám.

Majestátní vlaky šplhají do strmých svahů Skalnatých hor, objíždějí Tádž Mahal a křižují Španělsko. Nastupte do pokračování oblíbeného cestovatelského seriálu a projeďte se po exotických železnicích v ještě exotičtějších koutech světa. Trasa Kiwi Rail na Novém Zélandu vede od aktivních sopek do hlubokých roklí, fantastického světa Hobita a Pána prstenů a dále do říše zázraků. Cesta po Tren Crucero trvá tři dny a prodírá se tropickými džunglemi Ekvádoru nahoru po Ďáblově nosu. Podívejte se, co je nutné k převozu 3000 tun dřeva z nitra švédských lesů na tisíce kilometrů vzdálené pily. Užijte si královskou osmidenní vyjížďku po Indii v luxusním Maharádžově Expresu a ještě mnoho dalšího v šesti poutavých epizodách, které určitě nenaberou žádné zpoždění.

Foreholmen. Dokument Nor. (2021). Nejen Češi jsou národ chatařů, i Norové se ve volném čase vydávají do svých horských příbytků. O ty, které svým majitelům padají na hlavu, se postarají interiérový designér Halvor Bakke a jeho tři řemeslně zdatní kamarádi

Od vzniku platidel se celý svět donekonečna točí kolem peněz a lidé dělají vše pro to, aby se k nim dostali. Včetně toho, že organizují nejprohnanější a nejnákladnějších loupeže všech dob. Charismatický Pierce Brosnan, který se proslavil jako představitel agenta 007 Jamese Bonda, se stal průvodcem vzrušujícího seriálu. Ohlédneme se za největšími loupežemi historie – prostřednictvím dramatických rekonstrukcí, vzrušujícího stylu vyprávění, špičkových vizuálních efektů a vzpomínek očitých svědků. Uvidíme, jak složité plány jsou zločinci schopní vymyslet, i co všechno jsou ochotní udělat, aby se neprávem dostali k životnímu bohatství.

Dokument

John Perkins - lovec ekonomik 1/2. Dokument ČR. John Perkins pracoval jako vedoucí poradce v konzultační firmě Světové banky. Byl bohatý, úspěšný, jednal se státníky po celém světě. Postupně ale došel k přesvědčení, že ekonomická pomoc rozvojovým zemím je jen sofistikovaný způsob, jak okrádat tyto země o jejich zdroje, chudé ožebračit a kolaboranty ocenit. Napsal světový bestseller, knihu Zpověď lovce ekonomik, a přešel na „druhou stranu“. V rozhovoru s Petrem Horkým přímo hovoří o vinících atentátů na prezidenty Panamy a Ekvádoru, hovoří o tom, jak přežil pokus o atentát. Dnes pomáhá jihoamerickým indiánům právě v boji proti nadnárodním koncernům. Možná nejvíc skandální a šokující rozhovor letošního roku. Pokud máte odvahu pohlédnout do tváře vlastní civilizace, podívejte se na 1. část

Po krátkém úvodu míříme s Peterem na farmu za teletem, které začalo kulhat. Majitel má obavy, že na něj šlápnul býk či kráva. Teleti jsou tři týdny, noha je oteklá a jak se ukazuje, zlomená. Dostane klasickou sádru, poté se vrátí k matce, která ho kojí. Dostane také analgetika na bolest. Snad bude noha za pár týdnů v pořádku. Později sledujeme, jak Peter přijede sundat sádru, s výsledkem je spokojen a telátko nohu hned zapojí. Do Wetherby přijíždí dáma s 18 potkany, ty bere na kompletní prohlídku. Ujme se jich Julian, za pomoci majitelky a asistentky je prohlédne, zváží atd. 17 potkanů projde bez obtíží, u jedné samice ale najde bouli- možná nádor mléčných žláz. Naplánují operaci, tam přijde majitelka ještě s druhým potkanem, který špatně dýchá. Julian odhalí infekci dýchacích cest, dá potkanovi antibiotika a kyslík. Zatím se pouští do operace, s asistentkou samičku uspí, oholí a zbaví rostoucího nádoru. Operace jde dobře a rychle, samička se snad plně zotaví. Po probuzení jí dá Julian pastu, ona ho nevděčně kousne. Na dobu zotavení dostane stylový límec proti vykousání stehů. Matt míří na farmu, kde potřebuje pomoc stará slepá hluchá ovce Sunshine. Zvětšuje se jí oko a hrozí vážné zranění, je třeba jí oka zbavit. Matt jí dá sedativa a lokální anestezii, poté se pustí do zákroku. Ten proběhne bez obtíží, všichni mohou být spokojení. Později sledujeme, jak se Sunshine spokojeně pase na louce. Petera v ordinaci čeká očkování štěňat jezevčíka, dvojice dam přiveze hned 4. Peter štěňata zkontroluje, všechna jsou v pořádku a při očkování ani neprotestují. Na jedné z klinik se ocitá toulající velký černý pudl, fenku našel muž ve městě a dovezl ji sem. Postarají se o ní a kontaktují majitele- telefon je na obojku. Dáma zakrátko přijede a fenku si odveze. Britský dokumentární seriál (2022)

U afrického pobřeží uprostřed Atlantského oceánu po miliony let řádily podmořské sopky, které vytvořily sopečné souostroví – Kanárské ostrovy. Každý z nich má svou vlastní tvář. Rostou zde rostliny a žijí živočichové, kteří se nikde jinde nevyskytují. Proto se tomuto sopečnému souostroví přezdívá evropské Galapágy a proto jsou také přísně chráněné. Nachází se zde 146 přírodních rezervací včetně čtyř národních parků, sedmi biosférických rezervací zapsaných na seznamu UNESCO a první evropské rezervace určené pro velryby. Pětidílný seriál zachycuje Krásy Kanárských ostrovů a přibližuje fascinující úkazy, jedinečné přírodních oblasti, ale i to, jak jedinečné sopečné souostroví vůbec vzniklo. Národní park Timanfaya na ostrově Lanzarote a Národní park Teide na dobře známém Tenerife mají možná nejúchvatnější sopečnou krajinu na světě. V roce 2021 navíc došlo na dalším ostrově La Palma k výbuchu sopky, jenž byl nejdelší a nejničivější vulkanickou erupcí v Evropě za posledních 500 let. Ale zároveň se stal nulovým bodem ve vývoji místní přírody. Na nově vzniklých plochách se tím pádem objevuje úplně nový život, který se přizpůsobuje okolním podmínkám a nabízí fascinující podívanou. A to pořád není všechno! Navzdory jejich malé rozloze se na ostrovech vyskytuje mnoho mikroklimatických oblastí od pouští přes subtropy až po vysoké hory. Přestože Kanárské souostroví leží na stejné zeměpisné délce jako Sahara, největší poušť na světě, panuje tady věčné jaro. Je to způsobeno pasáty, které s sebou na své cestě přes Atlantik přinášejí velké množství vláhy. Na ostrovech také žije mnoho ohrožených druhů zvířat: buřňák šedý, velbloud kanárský, obrovská ještěrka El Hierro, polorejnok křídlatý nebo sup mrchožravý. Chcete se s nimi seznámit?

Od počátku lidstva vznikl nespočet teorií, co způsobí jeho zánik. Možná to bude asteroid, černá díra nebo něco ještě tajemnějšího, je ale něco, co můžeme udělat, abychom předpověděli budoucnost a ochránili se před apokalypsou? Skončí naše civilizace, nebo najdeme způsob, jak přetrvat?

Historická série Hitlerovy tajné mise zkoumá šest nečekaných, smělých a nemilosrdných vojenských operací. Odhalte, jaké nehoráznosti dokázal vymyslet a nařídit Adolf Hitler ve snaze ovládnout osud celé Evropy a zajistit směřování i výsledek druhé světové války. Šest přísně tajných, politicky velice ošemetných a velice komplikovaných misí. Každá velice riskantní a s naprosto odlišným dopadem. Všechny vymyšlené a osobně nařízené Adolfem Hitlerem a také vykonané jeho nejlepšími veliteli. Po pečlivém a velice zevrubném výzkumu, který probíhal v německých, anglických a italských archivech, a dokonce i za zavřenými dveřmi Vatikánu, nyní konečně vycházejí na světlo světa. Historický seriál odhaluje, s jakými nehoráznostmi přišel Hitler ve snaze rozhodnout o budoucím osudu celé Evropy a konečném výsledku druhé světové války.

Už jste se někdy podívali do vlčího doupěte? Až v roce 1945, kdy skončila druhá světová válka, spojenečtí vojáci náhodou objevili rozlehlou nacistickou základnu v srdci francouzského venkova. Tři obranná pásma bránila v přístupu k zvláštním budovám uprostřed. Byl mezi nimi plavecký bazén, jednací místnosti i bunkr, do kterého by se vlezl jenom jeden jediný člověk. K čemu mohlo sloužit tak podivné místo a jak to, že ho Spojenci neodhalili mnohem dříve? Odpovědi na tyto ale i další tajuplné otázky přináší nové epizody vzrušujícího seriálu Tajné nacistické základny. Zjistěte, jak základny rozmístěné na strategických místech na pobřeží, tajuplné stavby a zařízení i nejmodernější technologie své doby umožnily nacistům terorizovat celý Atlantský oceán. Odhalte, jak a kde vědci v Hitlerových službách, kteří se snažili udržet Luftwaffe ve vzduchu, zkonstruovali vynález zkázy. Podívejte se na rozsáhlou síť pohřbených bunkrů v nizozemském Haagu, jež je pozůstatkem největší bitev druhé světové války, na kterou nikdy nedošlo. Navštivte tajuplný komplex na francouzském venkově – nové epizody tohoto seriálu odhalují další tajné nacistické základny.

Vyprahlé srdce. Dok. seriál, VB (2024). Vydejte se s Davidem Attenboroughem za poznáním krás Asie. Prozkoumejte spolu s ním nekonečné pouště, džungle plné života i tropická moře

Biscayne. Dokument USA (2023). Americké národní parky jsou klenoty, které se mohou pyšnit unikátními přírodními scenériemi. Zároveň jsou to však místa plná jedinečných živočichů, která stojí za to prozkoumat...

Podél severní části kalifornského pobřeží v letech 2020 a 2021 došlo během krátké doby k sedmi útokům žraloků bílých. Jeden z útoků byl smrtelný – první za v této části Kalifornie za posledních 16 let. Tato událost šokovala místní komunitu i odborníky, protože severní Kalifornie, konkrétně oblast od Santa Cruz po Crescent City, nebývá považována za místo s častým výskytem těchto incidentů. Odborníci z různých oblastí – mořské biologie, ekologie, oceánografie i ochrany přírody – zvažují několik možných příčin. Jedním z hlavních faktorů je nárůst populací mořských savců, zejména tuleňů a lachtanů, kteří tvoří přirozenou potravu pro velké bílé žraloky. Díky ochraně těchto zvířat se jejich počet výrazně zvýšil, což láká predátory blíže k pobřeží. Další teorií je změna teploty oceánu způsobená klimatickou změnou, která může ovlivňovat migrační trasy žraloků a měnit jejich chování i výskyt v určitých oblastech. Žraloci se tak mohou déle zdržovat v mělkých vodách nebo oblastech, kde se vyskytují lidé. Odborníci také upozorňují na fakt, že čím více lidí se věnuje aktivitám ve vodě, jako je surfování nebo potápění, tím větší je pravděpodobnost setkání s těmito predátory. Některé útoky mohou být podle biologů takzvanými průzkumnými kousnutími, kdy žralok zkoumá neznámý objekt. S největší pravděpodobností za útoky žraloků nestojí náhlá agrese, ale soubor ekologických, klimatických a lidských faktorů, které dohromady vytvářejí podmínky, v nichž ke konfliktům mezi lidmi a žraloky může docházet častěji. Vědci zjišťují, co vše je dále příčinou tohoto fenoménu. When Sharks Attack and Why. USA 2023:

Průlivy vždy sloužily jako mosty mezi světy, spojovaly moře a oddělovaly kontinenty. Průlivy jako Gibraltar, Pas-de-Calais, Malacca a Magalhaes jsou domovem jedinečných ekosystémů, kde endemická flóra a fauna vytvořila důležité interakce s kočovnými druhy a zároveň si vypěstovala mimořádnou odolnost tváří v tvář agresím moderního světa.

Víte, co vedlo k největším katastrofám naší doby? Seriál Mimo kontrolu, který je prvním uceleným rozborem těchto tragédií, pokračuje. Díky výpovědím svědků, názorům expertů, archivním záběrům a trojrozměrné digitální animaci se podařilo dešifrovat a vysvětlit, co přesně se stalo, dokonce i z technického a vědeckého úhlu pohledu. Poznejte ty největší tragédie prostřednictvím třetí série.