TV PROGRAM ČT art

Ladislav Smoljak jako zapálený turista se vydává za hudebními velikány a po jejich stopách, které zanechali na českých hradech a zámcích. Nešetří námahy, aby se na vlastní oči podíval na místa spjatá s událostmi, která většinou známe jenom jako heslo z učebnice... Návštěva zámku, který sehrál důležitou roli v životě slavné operní pěvkyně i celé umělecké generace. Podíváme se na místa, odkud Jarmila Novotná podnikala velká umělecká turné do operních domů na celém světě, kde psal Svatopluk Čech báseň "Ve stínu lípy", František Ženíšek maloval návrh opony pražského Národního divadla, kde se před Mnichovem konala neúspěšná mírová jednání lorda Runcimana a kde se Jan Masaryk (další častý návštěvník Litně a velký obdivovatel Novotné) svěřoval se svými smutnými zkušenostmi z jednání se Stalinem.

V letech 2011 až 2012 uspořádala skupina Olympic sérii deseti koncertů, na kterých si připomněla klíčová alba ze své dlouholeté existence. Počátky se datují v roce 1968 prvním a hned velmi úspěšným albem Želva. Pak následují další – Pták Rosomák, Prázdniny na Zemi, Laboratoř... až po 17. album Sopka. Kapela koncerty odehrála v tehdejší sestavě Petr Janda, Milan Broum, Jiří Valenta a Milan Peroutka a na několika koncertech se objevili i hosté Pavel Chrastina, Ladislav Klein, Jiří Korn a další. Vznikl tak unikátní projekt, který připomněl některé i méně hrané skladby, ale vždy zazněly i obecně známé hity z toho kterého období.

„Pěšáci“, „Attention Aux Hommes!“, „Tanečnice“, „Opakování“... S výčtem známých hitů pražské kapely Tata Bojs by se dalo dlouho pokračovat. Vždy energičtí, za dobu své existence mnohokrát jiní, precizní ve svém koncepčním přístupu k vizuálnímu a hudebnímu uchopení jednotlivých alb a vystoupení. Není divu, že se Marek Najbrt rozhodl nejít cestou konvenčního dokumentu. Příběh kapely vypráví formou hravé koláže, složené z bohatých archivů, záznamů koncertů i futuristických hraných vsuvek s herci z divadla Vosto5. Před očima se nám tak skládá obraz osobité kapely, jež se i přes alternativní povahu své tvorby po právu řadí mezi přední tuzemské hudebníky.

Kanadský cyklus němých skečů viděli diváci poprvé v roce 2011. Prakticky okamžitě si získal oblibu po celém světě, vysílal se například v Itálii, Španělsku, ale také v Indii, Řecku či Brazílii. Každou epizodu tvoří krátké humorné scénky o délce patnácti až devadesáti vteřin, kde se opakují v zásadě čtyři hlavní tematické okruhy a kde uvidíme v různých rolích tři herce a tři herečky. Jsou jimi Réal Bossé, Martin Drainville, Antoine Vézina a Sylvie Moreauová, Julie Ménardová a Sharlene Royerová. Objeví se v různých sestavách jako manželé, kolegové, milenci, jako popletení policisté, hloupí mafiáni, svérázní chirurgové, nešikovní tatínkové malých dětí, trosečníci na ostrově, vojáci v zákopech. Na exteriérech se nešetřilo, můžeme tedy obdivovat krásy Severní i Jižní Ameriky, karibských ostrovů, ale i evropské scenérie Řecka či Švýcarska. Pilíře širokého autorského a realizačního týmu tvoří režisér Pierre Paquin a scenárista Denis Savard, řadu nápadů ovšem do pořadu přinášejí i sami herci.

Vendula Chalánková. Dokumentární cyklus ČR (2020). O. Horák sleduje cesty výjimečných děl z ateliérů do výstavních síní. Obrazy, koláže i animované filmy nepřehlédnutelné V. Chalánkové.

Holanďané pod Zvičinou. Dokument (2013). Jedinečná kultura komunity Holanďanů, kteří našli svůj nový domov pod Zvičinou

Koncert k 10. výročí houslových kursů v Luhačovicích. Účinkují Václav Hudeček a vítězové uplynulých ročníků.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 13.11./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Pavla Horáková je česká spisovatelka, která se narodila v Plzni, žije střídavě v Praze a v Mikulově. Vystudovala překladatelství, tlumočnictví a serbistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Spolupracuje s Českým rozhlasem. Za svůj román Teorie podivnosti získala Magnesii Literu. Dokumentární série, na níž pracovaly režisérky Adéla Jandec Sirotková, Petra Všelichová a Eva Tomanová, se věnuje fenoménu posledních let, kdy na českém literárním nebi září řada žen.

Německý hudební génius Richard Wagner (1813–1883) v 19. století otřásl hudebním světem. Přední představitel hudebního romantismu a reformátor operního divadla prožil bouřlivý život. Přes deset let prožil v politickém exilu po celé Evropě, prošel si chudobou i zběsilými útěky před vymahači dluhů, jeho soukromý život byl plný milostných avantýr, které šokovaly tehdejší společnost. Mnoho detailů z Wagnerova života poměrně věrně líčí životopisný snímek Magický žár, i když některá fakta byla zkreslena pro dramatické účely. Ve filmu věhlasného skladatele, dramatika a dirigenta s oslnivou osobností ztvárnil tehdy začínající britský herec Alan Badel. Výpravný snímek s velmi početným obsazením, opulentními operními kulisami a okázalými kostýmy režíroval William Dieterle, který hojně využíval Wagnerovu hudbu v aranžmá Ericha Wolfanga Korngolda. Na pozadí střípků z Wagnerova života můžeme sledovat operní čísla z jeho nejvýznamnějších operních děl jako Rienzi, Bludný Holanďan, Tannhäuser, Lohengrin nebo čtyřdílný opus Prsten Nibelungův. Wagnerův příběh začíná v roce 1834, kdy se ambiciózní mladík po studiích v Lipsku stává dirigentem operního divadla v Magdeburgu. Srdce talentovaného hudebníka bije pro Mozarta, Beethovena a půvabnou herečku Minnu Planerovou, která se do něj okamžitě zamiluje a později se stává jeho manželkou. Ctižádostivý Richard má ty nejvyšší ambice a sní, že jednou bude skládat vlastní moderní opery a dobude s nimi celý svět. Tehdejší podmínky v německých divadlech jsou tak špatné, že raději odjíždí do zahraničí a osud ho zavane do Paříže. V srdci hudebního světa se počítá spíš pověst než talent, proto se svou odvážnou vizí nové opery jako dramatické symfonie neuspěje. V jeho operách má každá postava a každý dramatický prvek svůj zvláštní motiv. Ve stísněných podmínkách zde ale dokončí Bludného Holanďana a poprvé se zde setká s hudebním skladatelem Franzem Lisztem, jehož dcera Cosima se později stává Wagnerovou osudovou ženou. Kvůli spirále dluhů ho ale pronásledují věřitelé, dokonce se ocitne ve vězení. Po propuštění se vrací do své vlasti do Drážďan, kde po uvedení svého stěžejního díla Bludný Holanďan sklízí fenomenální úspěch. Následně se ale podílí na neúspěšné revoluci, zapojí se do květnového povstání v roce 1848 a je na něj vydán zatykač, jeho díla jsou zakázána. Z Richarda Wagnera se na dlouhá léta stává kočovník a vyhnanec po celé Evropě ve službách opery a žádostivosti, jeho milostné aférky šokují hudební veřejnost.

Goethův Faust svedl dohromady soubor Národního divadla s legendárním režisérem Otomarem Krejčou. Atmosféru zkoušek na inscenaci, v níž ztvárnili hlavní role J. Hartl, B. Rösner, R. Lukavský a Z. Stivínová, zachytil osobitým způsobem dokument režiséra Rudolfa Adlera, scenáristy a pedagoga, který zemřel v pondělí ve věku 84 let. Snímek uvádíme jako vzpomínku a k uctění jeho památky. Kamera K. Hynek a M. Jícha.

Úvodem zazní muzikálový hit Jen se s písničkou smát v podání H. Vondráčkové. Poté režisér J. Vašta uvádí další díl cyklu, který se dochoval výjimečně celý. Studio A a divadlo Rokoko slavili společně v Československé televizi Silvestr 1964 a tento zábavný pořad divákům nyní nabízíme. V rámci něj uvidíme a uslyšíme vedle písniček i řadu scének z repertoáru divadla v podání D. Vostřela, J. Šaška, Z. Najmana, A. Šůry a dalších, které reflektovaly současné dění na poli socialistické kultury. Zazní písně Diga Diga Do, Navěky, Vidím tvůj stín, Jo, třešně zrály, V naší kanceláři, Kdyby sis oči vyplakala, Divoký koně, Co z toho mám, Roň slzy, Už dávno nejsem dítě, Buď pořád se mnou, Já bych si rád najal dům, Nemohu ti dát víc, než lásku a další.

John Mayall je mezi bílými bluesmany naprosto ojedinělým zjevem. Spolu s Alexisem Kornerem a Grahamem Bondem patřil mezi první průkopníky elektrického blues. Bývá nazýván „otcem bílého blues". V jeho kapele hráli snad všichni skvělí muzikanti od šedesátých let až do současnosti. Kytaristé Eric Clapton, Jack Bruce, Peter Green, John McVie, Mick Fleetwood, Mick Taylor, Harvey Mandel, Jon Hiseman, Andy Fraser, Coco Montoya a další. Rodáka z nevelké vesnice poblíž Manchesteru na svět a posléze k hudbě přivedl jednoznačně jeho otec Murray Mayall, kytarista a jazzman tělem i duší. Po vojně Johna Mayalla přijali na Manchester College of Art. Studoval výtvarné umění, ale muzika mu nedala. V roce 1963 se práce ve výtvarném designu vzdal a rozhodl se pro bluesovou hudbu. Přestěhoval se do Londýna, kde v Marquee klubu viděl hrát Alexise Kornera, a to urychlilo jeho rozhodnutí dát se definitivně do služeb profesionální muziky. Ostatně to, že jeho předchozí praxe nebyla ztracenými lety, se dá i dnes poznat v tiráži mnohých obalů jeho alb. Osobité blues Johna Mayalla vám přinášíme prostřednictvím jeho pražského koncertu v Kongresovém paláci, jenž se uskutečnil roku 2011.

Kdo by si nepamatoval na Tři mušketýry s Michaelem Yorkem v roli D’Artagnana? Šlo sice o koprodukční velkofilm odehrávající se ve Francii a v hlavních ženských rolích se objevily výhradně Američanky (Raquel Welchová, Faye Dunawayová a Geraldine Chaplinová), ale nehynoucí slávu přinesl právě Británii. A nejen slávu, ale také peníze. Populární a hvězdně obsazený byl i snímek Robin a Mariana, v němž stárnoucí hrdiny nesmrtelného příběhu ztvárnili Sean Connery a Audrey Hepburnová. Vedle velkofilmů s hvězdnými obsazením ale v Británii vznikaly tiše a nenápadně například rané filmy výtvarníka a punkového umělce Dereka Jarmana a v neposlední řadě i klenoty filmové tvorby dnes legendární skupiny Monty Python, a to Život Briana a Monty Python a Svatý Grál.

Kdo by si nepamatoval na Tři mušketýry s Michaelem Yorkem v roli D’Artagnana? Šlo sice o koprodukční velkofilm odehrávající se ve Francii a v hlavních ženských rolích se objevily výhradně Američanky (Raquel Welchová, Faye Dunawayová a Geraldine Chaplinová), ale nehynoucí slávu přinesl právě Británii. A nejen slávu, ale také peníze. Populární a hvězdně obsazený byl i snímek Robin a Mariana, v němž stárnoucí hrdiny nesmrtelného příběhu ztvárnili Sean Connery a Audrey Hepburnová. Vedle velkofilmů s hvězdnými obsazením ale v Británii vznikaly tiše a nenápadně například rané filmy výtvarníka a punkového umělce Dereka Jarmana a v neposlední řadě i klenoty filmové tvorby dnes legendární skupiny Monty Python, a to Život Briana a Monty Python a Svatý Grál.

Týdeník ArtZóna si všímá všeho podstatného, co se stalo na domácí i zahraniční kulturní scéně, a to ve všech jejích oblastech a žánrech. Nabízí nejen informace o důležitých počinech hudby, tance, divadla, filmu i literatury, výtvarného umění i designu, ale také klade otázky, hledá souvislosti a přináší kritické reflexe.

Týdeník ArtZóna si všímá všeho podstatného, co se stalo na domácí i zahraniční kulturní scéně, a to ve všech jejích oblastech a žánrech. Nabízí nejen informace o důležitých počinech hudby, tance, divadla, filmu i literatury, výtvarného umění i designu, ale také klade otázky, hledá souvislosti a přináší kritické reflexe.

Lomper se zoufale snaží získat manželův respekt, a tak sází vše na jednu kartu, zatímco Kůň absolvuje osudovou schůzku s posudkovou lékařkou.

Holubář. Seriál USA/VB (2023). Dycky Sheffield! Pokračování osudů party přátel z průmyslového města, kde se život s nikým nemazlí.

ČR/SR (2008). 007 – Výběr z hroznů. Gipsy.cz, V. Třešňák, R. Grigorov, Diego, Eggnoise, Miou Miou, Družina, D. Nvotová a další. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

007 - Výběr z hroznů. Gipsy.cz, V. Třešňák, R. Grigorov, Diego, Eggnoise, Miou Miou, Družina, D. Nvotová a další. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

V dalším vydání hudebního pořadu kombinujícího záznam koncertu s dokumentárním pohledem do zákulisí muzikantů a prostředí, v němž se jejich vystoupení koná, vás pozveme do dech-beroucí atmosféry vyprodaného krnovského legendárního Kofola Music Clubu, kde vůbec poprvé v životě vystoupil Ben Cristovao se svými hosty. Tuzemská ikona generace Y se nestydí být mainstreamovým hip hoperem. Začínal v talentové soutěži, prohýřil dlouhé roky, ale teď se stal absolutním profesionálem a spolupracuje s kanadským producentem. Jeho videoklipy jsou nejsledovanější z celé české hudební scény. Navíc se sám vrhnul na objevování nových talentů. Coby bývalý závodník ve snowboardu také dál sportuje, věnuje se bojovým uměním a obdivuhodně zápasí i s převráceným životním biorytmem. Moderátoři Johana Matoušková s Pavlem Kučerou nahlédli i do muzikantského zákulisí Bena Cristovaa a dozvěděli se mnohé zajímavosti, které vytvořily pro současné mladé publikum jednu z největších domácích hudebních hvězd, která "jede bomby".

Dokument ČR. Dokument zachycující průběh jednoho z nejznámějších a nejpestřejších festivalů v ČR.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 14.11./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Rockový zpěvák s nezaměnitelným hlasem, který prošel úctyhodnou hudební cestu. Pro Českou televizi natáčí pořad o ikonách, a přitom sám je dávno jednou z nich. Začínal v 80. letech v metalové kapele Motorband, aby se brzy stal jedním z nejvýraznějších hlasů českého rocku. V 90. letech zazářil v triu B.S.P. po boku Oty Balage a Michala Pavlíčka. Jeho kariéru definovalo i účinkování v titulní roli legendárního představení Jesus Christ Superstar. Kromě muzikálových rolí zaujal i akustickým projektem No Guitars. A dnes bude Kamil Střihavka v klubu Doupě vyprávět svůj hudební příběh za doprovodu kapely Leaders.

Koncert hvězd proti bezmoci se letos uskuteční již posedmé, opět v osobitých prostorách Pražské křižovatky. Organizátorem koncertu je spolek Alsa, organizace, která se v České republice tématikou ALS, neboli amyotrofické laterální sklerózy, zabývá jako jediná. Aktivity spolku se snaží podchytit širokou problematiku tohoto onemocnění. Velmi úzce spolupracuje s Neurologickou klinikou VFN v Praze, kde působí tým odborníků specializující se na toto vážné onemocnění. Lidé s ALS patří v oblasti péče na 2. místo v klientele hospiců, mobilních hospiců a podobně. Výtěžek z benefičního koncertu, kde zahrají Ondřej G. Brzobohatý, 4 Tenoři, Radka Fišarová, Barbora Klepal Šampalíková s kapelou, Maranatha, Gospel Choir, Epoque Quartet, Adam Vopička, Arte Levite, Jan Sklenář, Peter Pecha a Annamária d’Almeida, poputuje právě pacientům s onemocněním ALS – na rekondiční pobyty, fyzioterapii a provoz centra v Americké ulici na pražských Vinohradech. Moderátorkou večera je Daniela Brzobohatá.

Poutavý hudební cyklus vypráví o ženách, které se prosadily na kdysi výhradě mužské rockové scéně navzdory všem překážkám. Nabízí příběhy největších umělkyň, které se podělily o své intimní příběhy a postřehy, o své inspirace, touhy a motivace. Druhá část mapuje období, kdy se hudebnice inspirovaly punkem a dokazovaly, že i ony umí hrát tvrdě, nekompromisně a velmi nahlas. Chtěly všem ukázat, že to, co dokáží muži, umí stejně, možná i lépe. Tehdejší atmosféru přibližují například Jayne Countyová, Kate Piersonová z kapely The B-52’s nebo Joan Marie Larkinová vystupující jako Joan Jett.

Písničkář a evangelický farář Svatopluk Karásek je nepřehlédnutelnou postavou českého undergroundu. V době, kdy mu komunisté zakázali vykonávat kněžské povolání, se rozhodl šířit víru i své myšlenky vlastními písněmi a některé z nich v této komunitě doslova zlidověly. Po podpisu Charty 77 čelil nebývalému šikanování a v rámci akce StB pojmenované Asanace byl donucen vycestovat. Žil ve Švýcarsku. Čeští emigranti vzpomínají na jeho tamní bohoslužby jako na výjimečné akce, které by se svojí atmosférou daly přirovnat k fotbalovému zápasu. Jeho návrat z emigrace krátce po listopadu 1989 se přímo na pražském hlavním nádraží proměnil v happening, který pro mnoho lidí znamenal ten okamžik, kdy do tehdejšího Československa opravdu dorazila svoboda.

Kanadský cyklus němých skečů viděli diváci poprvé v roce 2011. Prakticky okamžitě si získal oblibu po celém světě, vysílal se například v Itálii, Španělsku, ale také v Indii, Řecku či Brazílii. Každou epizodu tvoří krátké humorné scénky o délce patnácti až devadesáti vteřin, kde se opakují v zásadě čtyři hlavní tematické okruhy a kde uvidíme v různých rolích tři herce a tři herečky. Jsou jimi Réal Bossé, Martin Drainville, Antoine Vézina a Sylvie Moreauová, Julie Ménardová a Sharlene Royerová. Objeví se v různých sestavách jako manželé, kolegové, milenci, jako popletení policisté, hloupí mafiáni, svérázní chirurgové, nešikovní tatínkové malých dětí, trosečníci na ostrově, vojáci v zákopech. Na exteriérech se nešetřilo, můžeme tedy obdivovat krásy Severní i Jižní Ameriky, karibských ostrovů, ale i evropské scenérie Řecka či Švýcarska. Pilíře širokého autorského a realizačního týmu tvoří režisér Pierre Paquin a scenárista Denis Savard, řadu nápadů ovšem do pořadu přinášejí i sami herci.

Mick Jagger je frontmanem skupiny The Rolling Stones už přes 60 let. Jeho kreativní a komerční vize byla klíčová pro úspěch skupiny. Díky svým schopnostem vedl kapelu k neuvěřitelným hudebním výšinám. I díky němu zůstali Rolling Stones pohromadě i přes mnohé obtíže, jako byly osobní neshody, měnící se móda a postoje fanoušků. Exklusivní rozhovory s členy kapely dávají možnost nahlédnout do její historie. Nechybí ani dosud nezveřejněné záběry a výpovědi slavných hudebních kolegů, mezi kterými nechybí třeba Tina Turner nebo Sheryl Crow.

Kdo chce chodit s chlapem, co má raka? A kdo chce chodit s chlapem, co furt lže? Pýcha předchází pád. O tom se přesvědčí zakrvácený, stále však hrdý Sandy. Naproti tomu Norman se dme pýchou nad svou dcerou Phoebe.

Stařičký Norman zvažuje odchod do důchodu a hledá životní smysl. Sandy zase považuje za nesmysl nápad své dcery přenechávat chod své herecké školy slavným hvězdám. Norman i Sandy nakonec poznají, že vše je jen ve hvězdách.

Kim Novaková je vlastně jakousi americkou obdobou Jiřiny Bohdalové, až na to, že na rozdíl od naší žijící legendy už ta americká velmi dlouho nenatočila žádný film. Narodila se v únoru 1933 do rodiny českých přistěhovalců jako Marilyn Novaková. Po herectví ani po slávě nikdy netoužila, všechny příležitosti za ní přišly samy, aniž vyvíjela jakoukoli snahu. Když ve svých dvaceti letech propagovala na celoamerickém turné ledničky, všiml si jí jeden choreograf a dal o ní vědět do Columbia Pictures. A tam se právě v té době začali poohlížet po náhradě za svůj někdejší "zlatý důl", Ritu Hayworthovou. Zrodila se další hvězda, která ale nehodlala šéfovi studia Harrymu Cohnovi nic darovat. Když po ní chtěl, aby se přejmenovala na Marlowovou, odmítla se vzdát českého příjmení, na něž byla hrdá. Jejich spolupráce byla dlouhodobým soubojem, z něhož krásná a talentovaná herečka vyšla se ctí. Zahrála si v legendárním Hitchcockově Vertigu, v dramatu Uprostřed noci a pamatovat si ji můžeme i z role afektované filmové hvězdy v Rozbitém zrcadle, kde zazářila po boku Elizabeth Taylorové.

Ladislav Smoljak jako zapálený turista se vydává za hudebními velikány a po jejich stopách, které zanechali na českých hradech a zámcích. Nešetří námahy, aby se na vlastní oči podíval na místa spjatá s událostmi, která většinou známe jenom jako heslo z učebnice... Návštěva zámku, který sehrál důležitou roli v životě slavné operní pěvkyně i celé umělecké generace. Podíváme se na místa, odkud Jarmila Novotná podnikala velká umělecká turné do operních domů na celém světě, kde psal Svatopluk Čech báseň "Ve stínu lípy", František Ženíšek maloval návrh opony pražského Národního divadla, kde se před Mnichovem konala neúspěšná mírová jednání lorda Runcimana a kde se Jan Masaryk (další častý návštěvník Litně a velký obdivovatel Novotné) svěřoval se svými smutnými zkušenostmi z jednání se Stalinem.

Marek Hlavica uvádí kontaktní pořad pro všechny, kteří se rozhodli zůstat v pátek doma. Účinkují: dvě pozoruhodné hudební kapely, B. Obozněnková a další zajímaví nejen hudební hosté.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Televizní záznam hry Ladislava Stroupežnického v proslulém představení činohry Národního divadla a v mistrovském režijním ztvárnění Miroslava Macháčka, neztrácí ani po letech nic na své kvalitě. Své herecké umění tu prokázali Luděk Munzar (vysloužilý voják Bláha), Josef Kemr (švec Habršperk), Jiří Vala (starosta Dubský), Blanka Holišová (jeho žena), Ivan Luťanský (syn Václav), Josef Somr (první radní Bušek), Naděžda Gajerová (jeho žena), Zuzana Šavrdová (dcera Verunka), Jana Hlaváčová (Markytka), Petr Kostka (radní Šumbal), Klára Jerneková (jeho žena), Václav Postránecký (krejčí Fiala), Taťjana Medvecká (dcera Kristina) a mnoho dalších. Realistické drama, v němž se boj o prvenství v obci prolíná s bojem o místo ponocného a s přerušovanými námluvami dětí dvou bohatých sedláků, je především hrou o našem národním charakteru. Současný divák tu najde i prvky detektivního pátrání, kterého se chopí švec Habršperk, aby zjistil, kdo psal paličskou ceduli neboli anonym vyhrožující žhářstvím. Může sledovat jednání na obecním zastupitelství a vykutálené radní, kteří se starají jen o své blaho a mění názory podle toho, jak se jim to hodí. Hospodské řeči, hádanice a pranice, ale i laskavost a odpuštění... O magii legendárního představení Národního divadla se zasloužila především precizní a nadčasová režie spolu s hereckými výkony, které oživují postavy každou replikou, gestem či pohybem. Dokazují, že Naši furianti mohou rezonovat v každé době, a že český divák se tu může i dnes nad lecčím, co dobře zná ze svého života, od srdce zasmát.

Do povědomí filmových diváků se zapsal jako představitel většinou kladných hrdinů westernů (V pravé poledne), ale jeho neokázalé herectví slavilo úspěchy i ve válečných příbězích (Četař York) a dokonce v komediích. Zejména spolupráce s Frankem Caprou (Úžasná událost, To je John Doe) mu dovolila rozvinout smysl pro suchý humor i výsměch strnulým společenským konvencím. Byl ovšem také idolem žen a ani v šestapadesáti letech se nezalekl výzvy v podobě vytvoření milostného páru s Audrey Hepburnovou ve snímku Odpolední láska. Co bylo pro něho ještě příznačné? Vyhýbal se hrdinským pózám, které na rozdíl od něj zbožňoval John Wayne, naopak zdůrazňoval neokázalost svých postav, kterým nebyly cizí obavy ani strach, zvláště když musely čelit zbabělosti či nepochopení svého okolí.

Šestadvacetiletá Elise má před sebou skvělou baletní kariéru. To, co zahlédla těsně před vstupem na jeviště, znamenalo chvilkovou nesoustředěnost a úraz, kvůli kterému musela navždy odložit baletní špičky. Pro Elise skončil život, neví, jak dál. Během pobytu na umělecké rezidenci v Bretani, kde Elise pracuje jako pomocnice v kuchyni se jí otevře nový obzor. Mezi Paříží a Bretaní, skrze setkání a zážitky, zklamání a naděje se Elise sbližuje se souborem současného tance. Její cestou zpět do života je cesta sebepoznání...

Slavnostní večer na podporu nemocných ALS v působivých prostorách Pražské křižovatky. Účinkují: O. G. Brzobohatý, 4 Tenoři, R. Fišarová, B. Klepal Šampalíková s kapelou, Maranatha, Gospel Choir, Epoque Quartet, A. Vopička, Arte Levite, J. Sklenář, P. Pecha a A. d’Almeida.

Výčet hvězd, se kterými během své dlouhé kariéry pracoval skladatel a producent David Foster, ohromí snad každého hudebního fanouška. V sedmdesátých letech to byli například George Harrison, Alice Cooper nebo Dolly Partonová, v osmdesátkách pak třeba Michael Jackson, Whitney Houstonová nebo Paul McCartney. Na přelomu tisíciletí z jeho umění těžili Celine Dionová nebo Michael Bublé. V rozhovoru s Paulem Toogoodem David Foster přiblíží nejen spolupráci s různými interprety, ale i důvod jeho přechodu z hudebních studií do muzikálového světa na Broadwayi.

Skinheadi proti fašismu /Rozpor/ a hrubé zrno pouze pro otrlé /Electrick Mann/ v dalším vydání hudebně-diskusního pořadu o české a slovenské pop music. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

Dokument. Netradiční dokument o muzikantech nominovaných na Ceny hudební kritiky Apollo 2014, s reflexemi současné tuzemské hudební scény v podání Adriana T. Bella, Borise Carloffa, Lenky Dusilové a Baromantiky, skupiny DVA, dua Kieslowski, kapely Sklenik a formace Zrní i předních hudebních kritiků. Kamera Z. Kunc.

Dokument (2011). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát s jazzovým trumpetistou Lacem Deczim. Uvádí Š. Bednářová.

Holanďané pod Zvičinou. Dokument (2013). Jedinečná kultura komunity Holanďanů, kteří našli svůj nový domov pod Zvičinou

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

V předvečer státního svátku připomínajícího výročí sametové revoluce letos v pražském Rudolfinu v podání České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a sólistek Lucy Crowe a Okky von der Damerau zazní Mahlerova Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“, dirigentskou taktovku pozvedne finský dirigent Sakari Oramo. K dílu rakousko-českého skladatele Gustava Mahlera má Česká filharmonie úzký a hluboký vztah, což dokládá mimo jiné mahlerovský komplet pro label Pentatone, který první český orchestr nahrává pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova. Druhá symfonie svým rozsahem patří k nejdelším Mahlerovým symfoniím, má neobvyklou pětivětou strukturu a dává prostor vokálním sólistkám a v závěrečné větě rovněž i pěveckému sboru.

Opakování 16.11./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Keith Richards. Dokument VB. Opakování 21.11./ČTart. Charismatický kytarista legendární kapely hovoří o své lásce k hudbě a životě rockové ikony

V letech 2011 až 2012 uspořádala skupina Olympic sérii deseti koncertů, na kterých si připomněla klíčová alba ze své dlouholeté existence. Počátky se datují v roce 1968 prvním a hned velmi úspěšným albem Želva. Pak následují další – Pták Rosomák, Prázdniny na Zemi, Laboratoř... až po 17. album Sopka. Kapela koncerty odehrála v tehdejší sestavě Petr Janda, Milan Broum, Jiří Valenta a Milan Peroutka a na několika koncertech se objevili i hosté Pavel Chrastina, Ladislav Klein, Jiří Korn a další. Vznikl tak unikátní projekt, který připomněl některé i méně hrané skladby, ale vždy zazněly i obecně známé hity z toho kterého období.

V pražské O2 Aréně se 7. prosince 2016 završil vývoj jedné legendy československé a posléze české hudební scény. Ikonická kapela Pražský výběr ohlásila právě na tento den svůj „pravděpodobně poslední“ koncert, na kterém ji v největší české hale doprovodila řada hostů, mezi nimiž nechyběli Vojtěch Dyk, excentrická Jana Kratochvílová, operní diva Gabriela Beňačková, herečka Iva Pazderková i někdejší člen kapely Ondřej Soukup, a především pak Český národní symfonický orchestr pod vedením Stevena Mercuria. Česká rocková skupina Pražský výběr byla založená v roce 1976 klávesistou, skladatelem a zpěvákem Michaelem Kocábem. Ve druhé polovině 70. let se orientovala na jazz rock, který byl v té době populární. Na začátku 80. let přistoupila k celkové změně stylu, tehdy působila jako jedna z nejvýznamnějších českých skupin tzv. nové vlny, posléze se lehce stylově dotkla i punku a vynikla i do té doby nevídanou jevištní prezentací. V letech 1983–1986 byl Pražský výběr komunistickým režimem zakázán, ke koncertování a vydávání alb se mohl vrátit až ve druhé polovině 80. let. Po roce 1989 vystupovala skupina spíše sporadicky, větší množství koncertů znovu pořádala až v novém tisíciletí. Český národní symfonický orchestr vznikl v roce 1993 a zařadil se, jako jeden z předních českých souborů, k nejvytíženějším orchestrům v Evropě. Renomé si získal zejména pro všestranné schopnosti v širokém spektru žánrů, ať už se jedná o hudbu klasickou, filmovou, jazzovou nebo muzikálovou, a doma i v zahraničí se tradičně těší obrovskému zájmu publika. Společný koncert s rockovou skupinou Pražský výběr poskytl divákům a posluchačům nevšední a neopakovatelný zážitek.

Dokument. Portrét tvůrce originálních fikčních světů, od jehož narození letos uplynulo 100 let. Jeho filmy a seriály jako Ikarie XB 1, Pan Tau či Lucie, postrach ulice, se staly fenoménem nejen v komunistickém Československu, ale i na Západě.

Galerie kočárů se ve Versaillském zámku nachází v přízemí královských stájí. Mají tu své místo ty nejkrásnější slavnostní kočáry. Je tu k vidění Napoleonův kočár, patřící ke kolekci čtyřiceti berlin, které v roce 1810 tvořily defilé u příležitosti Napoleonovy svatby. Kočár nebyl určen k cestování, nýbrž ke slavnostním příležitostem a měl především přitáhnout pozornost. Dnes je součástí kulturního dědictví, jehož veškeré zápůjčky a opravy se pečlivě dokumentují. Vedle Napoleonova kočáru tu stojí i prezidentské limuzíny, povoz, kterým jel Karel X. k pomazání, kočárky dětí Ludvíka XVI. či sáně používané dvořany při hrátkách na sněhu ve Versailles. Součástí dědictví Versailles je také od vzniku Oranžerie v roce 1663 více než tisícovka stromů. Dvakrát ročně musí zahradníci všech 1 500 stromů přemístit, v létě je vynést ven, a na zimní období je umístit do budovy. I uvnitř Oranžerie se zachovává klasický ráz francouzských zahrad, to znamená pravidelnost a přísná symetrie. Nejstarší rostliny mají přes 200 let a všechny, což je jejich zvláštnost, neustále dlí ve velkých květináčích, jakýchsi ochranných truhlících. To, jak se rostlinstvo rozmisťuje, vychází z inventáře, který byl pořízen v roce 1715, tedy v roce smrti Ludvíka XIV. Kromě velkých budov, jako je nedávno restaurována Královská kaple, galerijních zážitků v salonu Ludvíka XIV., kde se nachází sbírka malířství 16. a 17. století, a přísných linií dokonale sestříhaných okrasných rostlin, nabízí Versaillské panství ovšem také uvolněnou pohodu v anglické zahradě Malého Trianonu s bujnou vegetací a vesničkou s rybníkem.

Ladislav Smoljak jako zapálený turista se vydává za hudebními velikány a po jejich stopách, které zanechali na českých hradech a zámcích. Nešetří námahy, aby se na vlastní oči podíval na místa spjatá s událostmi, která většinou známe jenom jako heslo z učebnice... Návštěva zámku, který sehrál důležitou roli v životě slavné operní pěvkyně i celé umělecké generace. Podíváme se na místa, odkud Jarmila Novotná podnikala velká umělecká turné do operních domů na celém světě, kde psal Svatopluk Čech báseň "Ve stínu lípy", František Ženíšek maloval návrh opony pražského Národního divadla, kde se před Mnichovem konala neúspěšná mírová jednání lorda Runcimana a kde se Jan Masaryk (další častý návštěvník Litně a velký obdivovatel Novotné) svěřoval se svými smutnými zkušenostmi z jednání se Stalinem.

Opera Tosca má velmi dlouhou historii. V roce 1887 napsal jeden z nejslavnějších francouzských dramatiků té doby, Victorien Sardou, divadelní hru se stejnojmenným názvem – La Tosca. Objednala si ji tehdy nejproslulejší herečka a královna evropských jevišť Sarah Bernhardtová. Byla bohatá a nechávala si od největších osobností evropského divadla psát role. Byly to obvykle silné ženské postavy, v nichž mohla naplno rozvinout svůj talent a stavět na odiv své herecké umění. A přesně to byl i případ Tosky. Je to příběh operní pěvkyně, která svůj život zasvětila umění, a nic jiného ji nezajímalo. Nikdy se nestarala o politiku a společenské dění, jenom o zpěv. Zároveň byla velmi zbožná a Panence Marii nosila do kostela květiny a šperky. Najednou je však vržena do středu politického dění, protože její milý, republikánský liberál Cavaradossi, byl zatčen monarchistickým despotou baronem Scarpiou. Tosca musí zaujmout jasné stanovisko. Nakonec ji okolnosti doženou k tomu, že spáchá vraždu, což je zcela v rozporu s její vírou a přesvědčením i dosavadním, poněkud naivním, přístupem k životu. Geneze této opery je dlouhá a složitá. Puccini pověřil adaptací Sardouova textu své přátele, libretisty Luigiho Illicu a Giuseppeho Giacosu. Jenže se jim pořád nedařilo proměnit francouzské drama v italskou operu, a po jisté době ztratil Puccini o dílo zájem. Práva k uvedení hry koupil od Sardoua italský nakladatel Riccordi, a rozhodl se adaptací pověřit jiného skladatele, Alberta Francchettiho. Ale ani ten se moc daleko nedostal. Po nějaké době si na hru opět vzpomněl Puccini a pomalu na ní začal pracovat. Tosca se roku 1900 konečně dočkala premiéry v římském Teatro Costanzi. Naopak autor původního dramatu, Victorien Sardou, sledoval průběh adaptace velmi pozorně. V jednu chvíli uvažoval Puccini s libretisty o tom, že by změnili konec a místo sebevraždy by Tosce napsali velkou árii, v níž by zešílela. Jenže Sardou s tím nesouhlasil. A protože měl jako autor poslední slovo, k této úpravě nedošlo. „Nakonec se Puccini se Sardouem shodli, že příběh nemůže skončit jinak než Tosčinou smrtí. Výsledné dílo zcela jistě patří k těm nejkrásnějším v celé operní literatuře a je stálicí světového operního repertoáru. Florii Toscu ztvárnily ty největší hvězdy pěveckého nebe, za všechny jmenujme Mariu Calasovou“, říká portugalský muzikolog Rui Vieira Nery, který v operní cyklu Superdiva pravidelně účinkuje, jako odborný poradce.

Dokument (2011). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát s akademickým sochařem Igorem Kitzbergerem. Uvádí Š. Bednářová.

Vendula Chalánková. Dokumentární cyklus ČR (2020). O. Horák sleduje cesty výjimečných děl z ateliérů do výstavních síní. Obrazy, koláže i animované filmy nepřehlédnutelné V. Chalánkové.

Listening Eyes - projekt spojující hudbu, výtvarné umění a performance v Galerii města Ostravy Plato. Účinkují: Prague Modern, D. Danel, M. Srnka, P. Bakla, K. Vincourová, M. Othová a další.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 17.11./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Divadelní hra Daniela Majlinga napsaná na motivy knihy nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové se odehrává v období let 1989–2003. Na půdorysu privilegované komunistické rodiny zachycuje naděje i frustrace, které přinesl pád komunismu a rozpad sovětského impéria. Představy o blahobytném kapitalismu vzaly rychle za své. Místo tržního hospodářství přišel ekonomický propad, korupce, zločinnost. Z velmoci se stala podivná a chaotická země. Historická traumata a obsese se transformovaly do nového obdivu „silných mužů“ v čele země, ať už jde o Stalina či Vladimíra Putina. Inscenace režiséra Michala Vajdičky, kterou nastudoval se souborem Divadla v Dlouhé, získala řadu ocenění a Jan Vondráček za ztvárnění majora Alexejeva obdržel Cenu divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon i cenu diváků v anketě portálu I-divadlo.

Příběh vychází ze skutečných událostí roku 1989. Film oživuje vzrušující dny listopadu 1989, kdy se studenti, umělci a disidenti postavili za své sny o svobodě, ačkoliv všichni a všechno bylo zdánlivě postaveno proti nim. Petr, Jiří a Ondřej jsou neobvyklá trojice kamarádů. Hokejista, hudební nadšenec a umělec dospívají v komunistickém Československu osmdesátých let. S nepřejícným systémem se vyrovnávají sportem, pitím piva, poslechem “zakázané” hudby. Jejich společná a přirozená touha po svobodě nabude reálných kontur jednoho temného listopadového večera, kdy Petr, Jiří a Ondřej vykročí v předních liniích do studentského pochodu Prahou. Kluci jsou tváří v tvář Veřejné bezpečnosti donuceni k zásadnímu rozhodnutí: poddat se komunistickému režimu, jenž po generace umlčoval jejich známé a rodiny, anebo se mu postavit jednou pro vždy. GARY KEITH GRIFFIN: Scenárista, kameraman, režisér Oceňovaný kameraman, mezi jehož práce patří snímky Educating Peter (Oscar 1992), Autism is a World (Nominace na Oscara 2005), The Education of Shelby Knox (Cena za kameru na festivalu Sundance 2005), Shut up and Sing (Toronto Filim Festival 2006) a Fighter (2001). Listopad je založen na Griffinových zážitcích “z první ruky,” jelikož v době Sametové revoluce působil v Praze jako režisér a kameraman. Je držitelem titulu MFA z pražské FAMU a jako profesor působí na Americké Universitě ve Washingtonu.

Do povědomí filmových diváků se zapsal jako představitel většinou kladných hrdinů westernů (V pravé poledne), ale jeho neokázalé herectví slavilo úspěchy i ve válečných příbězích (Četař York) a dokonce v komediích. Zejména spolupráce s Frankem Caprou (Úžasná událost, To je John Doe) mu dovolila rozvinout smysl pro suchý humor i výsměch strnulým společenským konvencím. Byl ovšem také idolem žen a ani v šestapadesáti letech se nezalekl výzvy v podobě vytvoření milostného páru s Audrey Hepburnovou ve snímku Odpolední láska. Co bylo pro něho ještě příznačné? Vyhýbal se hrdinským pózám, které na rozdíl od něj zbožňoval John Wayne, naopak zdůrazňoval neokázalost svých postav, kterým nebyly cizí obavy ani strach, zvláště když musely čelit zbabělosti či nepochopení svého okolí.

Rockový zpěvák s nezaměnitelným hlasem, který prošel úctyhodnou hudební cestu. Pro Českou televizi natáčí pořad o ikonách, a přitom sám je dávno jednou z nich. Začínal v 80. letech v metalové kapele Motorband, aby se brzy stal jedním z nejvýraznějších hlasů českého rocku. V 90. letech zazářil v triu B.S.P. po boku Oty Balage a Michala Pavlíčka. Jeho kariéru definovalo i účinkování v titulní roli legendárního představení Jesus Christ Superstar. Kromě muzikálových rolí zaujal i akustickým projektem No Guitars. A dnes bude Kamil Střihavka v klubu Doupě vyprávět svůj hudební příběh za doprovodu kapely Leaders.

Kanadský cyklus němých skečů viděli diváci poprvé v roce 2011. Prakticky okamžitě si získal oblibu po celém světě, vysílal se například v Itálii, Španělsku, ale také v Indii, Řecku či Brazílii. Každou epizodu tvoří krátké humorné scénky o délce patnácti až devadesáti vteřin, kde se opakují v zásadě čtyři hlavní tematické okruhy a kde uvidíme v různých rolích tři herce a tři herečky. Jsou jimi Réal Bossé, Martin Drainville, Antoine Vézina a Sylvie Moreauová, Julie Ménardová a Sharlene Royerová. Objeví se v různých sestavách jako manželé, kolegové, milenci, jako popletení policisté, hloupí mafiáni, svérázní chirurgové, nešikovní tatínkové malých dětí, trosečníci na ostrově, vojáci v zákopech. Na exteriérech se nešetřilo, můžeme tedy obdivovat krásy Severní i Jižní Ameriky, karibských ostrovů, ale i evropské scenérie Řecka či Švýcarska. Pilíře širokého autorského a realizačního týmu tvoří režisér Pierre Paquin a scenárista Denis Savard, řadu nápadů ovšem do pořadu přinášejí i sami herci.

Historie zámku v Náměšti nad Oslavou je spjata s rodem Žerotínů – Jan ze Žerotína jej i s kaplí přestavěl do renesanční podoby, Karel starší ze Žerotína byl čelným představitelem nekatolické moravské šlechty. I proto podporoval české bratry a vydávání Bible kralické. Noví majitelé, Verdenbergové, byli katolíci a jejich víra se projevila v barokizaci zámecké kaple. Od nich zámek přechází do vlastnictví Haugwitzů, kteří sem přinášejí bohatý hudební život a reformy Marie Terezie. S posledním členem rodiny, který se na zámku ještě narodil, Johannou El Kalak Haugwitz, jsme natáčeli přímo v kapli, kde byla pokřtěna.

Milan Paľa. Dokument ČR (2011). Cyklus profilů nejlepších českých mladých interpretů klasické hudby.

Host: P. Göbl - Týden: rekonstrukce brněnského autobusového nádraží Zvonařka - ocenění Vinyla pro jihlavské rapové trio 58G - kulturní tipy herečky M. Drahokoupilové. Fenomén: Historické osobnosti jako hrdinové seriálů. Uvádí S. Michailidis

K příležitosti 100. výročí úmrtí pražského rodáka a světově uznávaného literáta Franze Kafky uvádíme koncert konceptuálního alba Zámek skupiny Kafka Band.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 18.11./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Týdeník ArtZóna si všímá všeho podstatného, co se stalo na domácí i zahraniční kulturní scéně, a to ve všech jejích oblastech a žánrech. Nabízí nejen informace o důležitých počinech hudby, tance, divadla, filmu i literatury, výtvarného umění i designu, ale také klade otázky, hledá souvislosti a přináší kritické reflexe.

Čtvrtý díl dokumentárního cyklu představuje zámek ve Versailles v době, kdy je pro veřejnost uzavřen. Nabízí pohled do místností veřejnosti nepřístupných, ale také do památek světově proslulých, jako je Královská kaple. Jedná se o poslední stavbu, kterou si objednal Ludvík XIV. Po třech stoletích existence byly nyní v Královské kapli provedeny důkladné restaurátorské práce, které trvaly čtyři roky. Z nejvyššího místa Královské kaple ve výšce 46 metrů, kam běžně nebývá přístup a které je spjato s německou přítomností v Paříži v roce 1942, je k vidění skutečně výjimečné panorama Versailles. Svůj příběh mají také unikátní podzemní prostory a oranžerie, do níž se každoročně před zimou stěhují vzrostlé stromy z versaillské francouzské zahrady. Řadu míst, kam se běžný návštěvník nedostane, navštěvují pravidelně zámečtí hodináři, všude totiž, včetně apartmánů madame de Pompadour, musí pečovat o stav historických hodin. A je třeba si uvědomit, že jedinečnou krásu panství tvoří nejen vzhled jednotlivých památek, ale také zvukový odkaz zámku ve Versailles.

Nový domov. Seriál USA/VB (2023). Opakování 20.11./ČTart. Dycky Sheffield! Pokračování osudů party přátel z průmyslového města, kde se život s nikým nemazlí.

Čtvrtý díl dokumentárního cyklu představuje zámek ve Versailles v době, kdy je pro veřejnost uzavřen. Nabízí pohled do místností veřejnosti nepřístupných, ale také do památek světově proslulých, jako je Královská kaple. Jedná se o poslední stavbu, kterou si objednal Ludvík XIV. Po třech stoletích existence byly nyní v Královské kapli provedeny důkladné restaurátorské práce, které trvaly čtyři roky. Z nejvyššího místa Královské kaple ve výšce 46 metrů, kam běžně nebývá přístup a které je spjato s německou přítomností v Paříži v roce 1942, je k vidění skutečně výjimečné panorama Versailles. Svůj příběh mají také unikátní podzemní prostory a oranžerie, do níž se každoročně před zimou stěhují vzrostlé stromy z versaillské francouzské zahrady. Řadu míst, kam se běžný návštěvník nedostane, navštěvují pravidelně zámečtí hodináři, všude totiž, včetně apartmánů madame de Pompadour, musí pečovat o stav historických hodin. A je třeba si uvědomit, že jedinečnou krásu panství tvoří nejen vzhled jednotlivých památek, ale také zvukový odkaz zámku ve Versailles.

V dnešním dílu Swingových legend se zaměříme na Big Band Českého rozhlasu v čele se zkušeným aranžérem a skladatelem Václavem Kozlem. Václav Kozel byl již od dětství fascinován hudbou, miloval jazz a vystudoval hru na klarinet. Poté působil v řadě jazzových orchestrů, například v orchestru Vlastimila Kloce nebo později ve slavném orchestru Karla Vlacha. V 60. letech založil svůj první big band, který se rozrostl v All Stars Big Band. Od září 2002 pracoval jako dirigent Big bandu Českého rozhlasu. Uvidíme a uslyšíme Václava Kozla a jeho swingová aranžmá v podání Big bandu Českého rozhlasu a zaposloucháme se do skladeb Cole Portera, George Gershwina nebo z repertoáru Edith Piaf. Hosty koncertu bude i řada pěveckých osobností, které diváci znají z jiných žánrů, např. Ondřej Ruml (They Can't Take That Away From Me), Michal Malátný (I've Got You Under My Skin) nebo Ilona Csáková (Docela všední obyčejný den). Ostatně o tom i o jiném hovoří mezi skladbami sám dirigent v rozhovoru s Alešem Bendou.

Prostředí německého Porýní konce 60. let se stalo určující pro vznik uznávané kapely Kraftwerk. Samotářští mladíci se stali průkopníky elektronické hudby a svým zcela originálním industriálním zvukem inspirovali nespočet dalších umělců po celém světě. Příběh skupiny dokreslují nejen archivní záběry sahající až do roku 1970, ale také výpovědi blízkých spolupracovníků kapely i hvězd, které hudba německé legendy ovlivnila. O své vzpomínky se podělí třeba průkopník techna Derrick May, zakladatele skupiny Can Holgera Czukay, fotograf skupiny Peter Boettcher nebo kurátorka Tate Modern Caroline Woodová. A právě ukázky z vystoupení kapely Kraftwerk v londýnské galerii dotváří celkové vyznění dokumentu.

Tragická opera Síla osudu měla premiéru roku 1862 a je výsledkem spolupráce Giuseppe Verdiho a jeho věrného libretisty Francesca Márii Piaveho. Jako předlohu zvolili španělské drama „Don Alvaro aneb síla osudu“ – od Angela de Saavedry, třetího vévody z Rivasu. Má poněkud složitý děj, v němž jsou hlavní hrdinové lapeni ve spárech osudu a náhody, což je jeden z Verdiho častých motivů, a zároveň podléhají pověrčivosti a touze po pomstě. Rivasovo dílo bylo kritikou aristokratické tradice a morálky, která nepřipouštěla manželský svazek dvou lidí různého společenského postavení. Slavná předehra, v níž zaznívají klíčové hudební motivy díla, má své stálé místo v programech koncertního repertoáru. Děj se odehrává v osmnáctém století v andaluské Seville. Dona Leonora s výčitkami svědomí přeje svému otci, markýzi z Calatravy, dobrou noc. Rozhodla se, že večer uteče se svým milým, donem Alvarem, který pochází z rodu původní peruánské aristokracie. Sevillští šlechtici jím však pohrdají, a proto jejich lásce není přáno. Leonora smutně pomýšlí na to, že ji čeká život bez otce a bratra, daleko od rodného města. Don Alvaro však přijde později, než bylo domluveno, a Leonořin otec se jim snaží v útěku zabránit. Don Alvaro nešťastnou náhodou zastřelí španělského markýze a ten oba milence těsně před smrtí prokleje. V nastalém zmatku Leonora i don Alvaro utečou každý jinam. Oba však věří, že ten druhý žije. Leonořin bratr don Carlo di Vargas přísahá, že se vrahovi svého otce a svůdci své sestry pomstí, a vydává se ho navzdory válečné vřavě hledat.

Poutavý hudební cyklus vypráví o ženách, které se prosadily na kdysi výhradě mužské rockové scéně navzdory všem překážkám. Nabízí příběhy největších umělkyň, které se podělily o své intimní příběhy a postřehy, o své inspirace, touhy a motivace. Druhá část mapuje období, kdy se hudebnice inspirovaly punkem a dokazovaly, že i ony umí hrát tvrdě, nekompromisně a velmi nahlas. Chtěly všem ukázat, že to, co dokáží muži, umí stejně, možná i lépe. Tehdejší atmosféru přibližují například Jayne Countyová, Kate Piersonová z kapely The B-52’s nebo Joan Marie Larkinová vystupující jako Joan Jett.

Dokument (2019). Setkání Zbigniewa Czendlika s uměleckým šéfem Baletu Národního divadla Brno M. Radačovským.

Koncert legendární art rockové kapely Progres 2 k příležitosti 50. výročí existence.

Host: A. Elbel - Týden: true horror podcast Anatomie strachu /splitting recenze/ - XY 2021 procházka výstavami/Opava v Olomouci POV. Fenomén: Vize budoucnosti v umění. Uvádí S. Michailidis

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 19.11./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

12. ročník slavnostního předávání cen z divadla Hybernia v Praze. Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe je název cen vyhlašovaných Národním památkovým ústavem od roku 2014. Smyslem a cílem večera je ocenit výjimečnou práci při záchraně nebo obnově kulturní památky, její příkladnou správu, propagaci a popularizaci či nalezení nového využití pro kulturně významná místa. Večerem provede již tradičně Daniel Stach za doprovodu hudební kapely Vanua2.

Paul Zaentz se narodil a vyrůstal v Passaicu v New Jersey a studoval ekonomii na Wharton School v Pensylvánii. Jeho rodiče vlastnili restauraci a Paul v mládí chodil se svým otcem na rybí trh, kde se – podle svých slov – naučil vyjednávat, což mu později pomohlo v praxi při práci na filmech. Ve filmové produkční společnosti svého strýce Saula Zaentze pracoval na řadě významných snímků. Byl vedoucím produkce filmů Miloše Formana Amadeus a Goyovy přízraky. Miloše Formana dodnes považuje za jednoho z největších režisérů všech dob. Zaentz se podílel například také na produkci filmů Nesnesitelná lehkost bytí, Talentovaný pan Ripley, Anglický pacient, Hráči na vinici Páně a mnoha dalších.

Většinu lidí, kteří se byť jen trochu orientují ve světě zábavy, nejspíš napadnou při vyslovení jména Nicole Kidmanová dvě věci: krásná žena a bývalá manželka Toma Cruise. Na obojí je prý Nicole vyloženě alergická, i když na kráse si podle všeho zakládá i po padesátce. Ze všeho nejvíc touží po tom, aby ji svět uznával jako dobrou herečku. A udělala pro to za celou svou kariéru opravdu dost. Svého jediného Oscara ostatně získala za strhující výkon v roli Virginie Woolfové ve snímku Hodiny, kde téměř není k poznání. O to víc si ocenění váží.

V roce 2004 slavný filmový režisér Terry Gilliam (*22. 11. 1940) tvořící ve Velké Británii a USA na čas přesídlil svou nespoutanou filmovou obrazotvornost do ateliérů na Barrandově. Vznikal zde jeho snímek Kletba bratří Grimmů, jenž si vyžádal obrovské tvůrčí nasazení a nevšední požadavky na profesionální tým českých tvůrců filmové výpravy. Během natáčení vznikl rozhovor s režisérem, který se vyjádřil nejen k podmínkám ve filmovém studiu, jež překonalo veškerá jeho očekávání, ale i k inspirativní magii Prahy a ke svému pohledu na Hollywood z pohledu nezávislého tvůrce. Jeho sdílené zkušenosti doplňují exkluzivní záběry přímo z natáčení. Temně fantastický film Kletba bratří Grimmů se zařadil mezi úspěchy jeho tvorby, která již čítala legendární díla jako Brazil, Král rybář, 12 opic či svérázné filmové počiny britské komediální skupiny Monty Python. I dnes, po dvaceti letech, je Terry Gilliam stejně činorodým a energickým tvůrcem, který tvoří originální světy pro velké plátno.

Pavla Horáková je česká spisovatelka, která se narodila v Plzni, žije střídavě v Praze a v Mikulově. Vystudovala překladatelství, tlumočnictví a serbistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Spolupracuje s Českým rozhlasem. Za svůj román Teorie podivnosti získala Magnesii Literu. Dokumentární série, na níž pracovaly režisérky Adéla Jandec Sirotková, Petra Všelichová a Eva Tomanová, se věnuje fenoménu posledních let, kdy na českém literárním nebi září řada žen.

Rockový zpěvák s nezaměnitelným hlasem, který prošel úctyhodnou hudební cestu. Pro Českou televizi natáčí pořad o ikonách, a přitom sám je dávno jednou z nich. Začínal v 80. letech v metalové kapele Motorband, aby se brzy stal jedním z nejvýraznějších hlasů českého rocku. V 90. letech zazářil v triu B.S.P. po boku Oty Balage a Michala Pavlíčka. Jeho kariéru definovalo i účinkování v titulní roli legendárního představení Jesus Christ Superstar. Kromě muzikálových rolí zaujal i akustickým projektem No Guitars. A dnes bude Kamil Střihavka v klubu Doupě vyprávět svůj hudební příběh za doprovodu kapely Leaders.

Ladislav Smoljak se jako zapálený turista vydává za hudebními velikány a po jejich stopách, které zanechali na českých hradech a zámcích. Nešetří námahy, aby se na vlastní oči podíval na místa spjatá s událostmi, která většinou známe jenom jako heslo z učebnice... Tentokrát se vydává po stopách velkého hudebníka a cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Navštíví legendární Polžice a Bezdružice, odkud Kryštof Harant pocházel. Pak si vyjde na hrad Pecku, který vyženil a kde založil největší šlechtickou vesnickou kapelu v Čechách. Posléze do Vídně, odkud Kryštof Harant jako velitel dělostřelectva ostřeloval sídlo Ferdinanda II. A nakonec na Staroměstské náměstí v Praze, kde pouť tohoto známého českého komponisty, cestovatele a dobrodruha pod sekyrou popravčího kata skončila. Kryštof Harant z Polžic a Bezdruřic, český hudebník skončil na popravišti spolu s českými pány roku 1621.

V letech 2011 až 2012 uspořádala skupina Olympic sérii deseti koncertů, na kterých si připomněla klíčová alba ze své dlouholeté existence. Počátky se datují v roce 1968 prvním a hned velmi úspěšným albem Želva. Pak následují další – Pták Rosomák, Prázdniny na Zemi, Laboratoř... až po 17. album Sopka. Kapela koncerty odehrála v tehdejší sestavě Petr Janda, Milan Broum, Jiří Valenta a Milan Peroutka a na několika koncertech se objevili i hosté Pavel Chrastina, Ladislav Klein, Jiří Korn a další. Vznikl tak unikátní projekt, který připomněl některé i méně hrané skladby, ale vždy zazněly i obecně známé hity z toho kterého období.

John Mayall je mezi bílými bluesmany naprosto ojedinělým zjevem. Spolu s Alexisem Kornerem a Grahamem Bondem patřil mezi první průkopníky elektrického blues. Bývá nazýván „otcem bílého blues". V jeho kapele hráli snad všichni skvělí muzikanti od šedesátých let až do současnosti. Kytaristé Eric Clapton, Jack Bruce, Peter Green, John McVie, Mick Fleetwood, Mick Taylor, Harvey Mandel, Jon Hiseman, Andy Fraser, Coco Montoya a další. Rodáka z nevelké vesnice poblíž Manchesteru na svět a posléze k hudbě přivedl jednoznačně jeho otec Murray Mayall, kytarista a jazzman tělem i duší. Po vojně Johna Mayalla přijali na Manchester College of Art. Studoval výtvarné umění, ale muzika mu nedala. V roce 1963 se práce ve výtvarném designu vzdal a rozhodl se pro bluesovou hudbu. Přestěhoval se do Londýna, kde v Marquee klubu viděl hrát Alexise Kornera, a to urychlilo jeho rozhodnutí dát se definitivně do služeb profesionální muziky. Ostatně to, že jeho předchozí praxe nebyla ztracenými lety, se dá i dnes poznat v tiráži mnohých obalů jeho alb. Osobité blues Johna Mayalla vám přinášíme prostřednictvím jeho pražského koncertu v Kongresovém paláci, jenž se uskutečnil roku 2011.