TV PROGRAM ČT art

Jack Butler Yeats miloval společenské události, živou energii diváků sportovních utkání a vzrušení, jaké panovalo během dostihů. Kromě davu ho inspirovala i představa osamělé postavy uprostřed krajiny. Sám vlastně jednou takovou byl. Jako malíř nepatřil k žádné z uměleckých škol. Sám objevil způsob, jak zachytit světlo a krajinu rodné země. Jeho bratr, známý básník William Butler Yeats, se o výtvarné umění celý život zajímal a psal o něm a Jack tak vyrůstal v prostředí uměním doslova nasáklém.

Titulní britská art rocková skupina založená v roce 1967. S více než sto padesáti miliony prodaných desek se řadí mezi třicet nejprodávanějších skupin všech dob. V roce 1988 obdrželi Grammy za hudební video k písni „Land of Confusion“. Genesis vznikli v roce 1967 ze školní skupiny The Garden Wall. Zakládajícími členy byli Peter Gabriel (zpěv, flétna, hoboj), Tony Banks (klávesy), Anthony Phillips (kytara), John Mayhew (bicí) a Mike Rutherford (kytara, basová kytara). V roce 1970 Mayhewa ve skupině nahradil Phil Collins. V tomtéž roce odešel ze skupiny Phillips, kterého po půlročním hledání nového kytaristy nahradil Steve Hackett. Toto složení bývá označováno za „klasické“, a během období 1971 – 1975 vydala kapela klíčová alba Nursery Cryme, Foxtrot, Selling England By The Pound a koncepční dvojalbum The Lamb Lies Down On Broadway. Hudba tohoto období je charakteristická dlouhými instrumentálními sóly, složitou kompozicí a tendencí k experimentování. Během živých vystoupení si kapela získala osobitou tvář především díky převlekům, které Peter Gabriel používal. Po turné v roce 1975 kapelu opouští zpěvák Peter Gabriel, jeho post zaujímá Phil Collins, který až do té doby zpíval pouze výjimečně (skladba „For Absent Friends“). Během živých vystoupení kapelu na bicí doprovázeli nejprve Bill Bruford (turné 1976) a od turné k albu Wind And Wuthering až po turné We Can't Dance pak bubeník Chester Thompson. V toce 1978 během mixování živého dvojalba Seconds Out opustil kapelu kytarista Steve Hackett a vydal se na sólovou dráhu, skupina nadále zůstala ve třech, na živých vystoupeních ji doprovázel kytarista Daryl Stuermer. Phil Collins ze skupiny v roce 1996 vystoupil a nahradil jej zpěvák Ray Wilson. Od posledního evropského turné 1998 skupina nebyla až do roku 2006 aktivní. V té době hrála skupina ve složení: Ray Wilson, Tony Banks, Mike Rutherford, Nir Zidkyahu a Nick D'Virgilio. V roce 2007 se kapela vydala na turné Turn It On Again v původním složení (Phil Colins, Mike Ruthenford, Tony Banks). Jednou se zastávek na této velkolepé koncertní šňůře byla i Praha, kde Genesis vystoupili 20. června.

ČR/SR (2006). Petr Fiala a Michal Kaščák uvádějí kapely Laura a její tygři a Živé kvety

V dalším vydání pravidelného hudebního pořadu kombinujícího záznam koncertu s dokumentárním pohledem do zákulisí muzikantů a prostředí, v němž se jejich vystoupení koná, zavítáme do legendárního pražského Klubu Újezd, kde vystoupila kapela The Prostitutes. Ta se na prahu milénia stala doslova zjevením tuzemské nezávislé kytarové scény. Seskupení několika kreativců z různých reklamních agentur si našlo díky rodilému Britovi Adrianu T. Bellovi výraznou anglicky zpívanou rockovou polohu s odkazy na post-punk, která se prosadila u publika i hudebních kritiků. Díky své bezprostřední energii záhy koncertovali také v zahraničí, což jim přineslo cenné kontakty pro práci na dalších deskách. Zatím poslední čtvrté album Zum Passer vydali bez velkého rámusu na závěr loňského roku a kapele se na něm povedlo mimoděk zachytit kouzlo, které v sobě může mít hudební svoboda. A moderátory Johanu Matouškovou a Pavla Kučeru bude zajímat také pohled do jejich hudebního zákulisí, protože díky nahrávání poslední desky The Prostitutes opět zjistili, že společná radost z improvizovaného hraní jim přináší stále skvělé výsledky. Kapela se přestala schovávat za hudební vlivy, ze kterých vycházela, ale naopak se jim bohapustě a vášnivě oddala a energie, která z jejich živého koncertování proudí, zase podlamuje fanouškům i kritikům kolena.

Dokument. Hudební dokument o muzikantech nominovaných na Ceny hudební kritiky Apollo 2019 s reflexemi současné tuzemské hudební scény v podání V. Dyka, H. Toxxxe, V. Mišíka, Margo a kapel Vypsaná Fixa, Zvíře jménem podzim a Khoiba. Kamera Z. Kunc.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 11.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Fešáci je česká country skupina, která vznikla v roce 1967. Založili ji Jan Turek, Karel Poláček a Pavel Brümer. Ve skupině se vystřídala celá řada zpěváků, hudebníků i moderátorů – např. Michal Tučný, Tomáš Linka, moderátor Petr Novotný nebo bavičská dvojice Josef Mladý – Josef Alois Náhlovský. Sestřih koncertu pořádaného v Paláci kultury (dnešní Kongresové centrum) u příležitosti 20. výročí skupiny Fešáci zachycuje nejzdařilejší vystoupení ze čtyřhodinového programu, jehož se vedle kapely zúčastnili i přední interpreti naší country a folkové hudby – mimo jiné Věra Martinová, Pavel Bobek, Wabi Daněk, duo Paleček-Janík, Karel Černoch, Ivo Jahelka, Karel Gott, slovenská skupina Lojzo, a také komici Luděk Sobota a Jiří Wimmer. Uslyšíte písně Poslední kovboj, Báječná ženská, Divnej smích, Noční blues, Oranžový expres, Chlap jak má být, Oh, Ruby, Rosa na kolejích, Buráky a mnoho jiných.

Country hudba přinášela a přináší fanouškům nejen radost, ale i naději. Nejinak tomu bylo v období hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Stále mladý hudební styl si získával v Americe stále více příznivců. Bylo i tím, že stále přicházeli noví interpreti. Gene Autry se prosadil jako zpívající kovboj, Bob Wills přidává do své hudby prvky swingových kapel a pomáhá tak vzniku druhu country, které se říká western swing. Zpěvák Roy Acuff s kapelou nastupuje do pořadu Grand Ole Opry a se stává se z něj celonárodní hvězda.

Když v roce 1969 mladí hudebníci Billy Gibbon, Frank Beard a Dusty Hill spojili síly pod značkou ZZ Top zřejmě netušili, že je čeká více než padesátiletá společná pouť. Během ní je čekaly nejen úspěchy, ale i složitá období, které se jim nakonec podařilo překonat. Přestože je kapela stále aktivní, bohužel už bez Dustyho Hilla, který zemřel v roce 2021. Podrobný obraz ZZ Top v dokumentu Sama Dunna pomáhají dotvářet upřímné rozhovory s kapelou i jejich slavnými fanoušky, kterými jsou třeba Billy Bob Thornton nebo Joshua Homme. Vše pak dokreslují dosud nezveřejněné archivní materiály nebo exkluzivnímu vystoupení v legendární Gruene Hall.

Patrick Swayze popletl svého času v roli tanečníka Johnnyho hlavy milionům dívek a žen celého světa. Málokdo ale dnes ví, kudy vedla jeho cesta k hvězdnému úspěchu. O jeho dětství, problematickém vztahu s ambiciózní matkou, o jeho sportovních, tanečních a nakonec i hereckých začátcích hovoří v dokumentu jeho nejbližší: bratr, manželka, přátelé i kolegové, mezi nimiž nechybí ani jeho partnerka z Hříšného tance Jennifer Greyová.

Francouzský dokument vypráví o životě a díle amerického podnikatele, vizionáře a také rozporuplného člověka. Mapuje jeho nelehké dětství a mládí, dotýká se jeho politického smýšlení a morálních postojů a klade i mnohé otázky.

V páté části cesty s profesorem Františkem Dvořákem se zastavíme v gotickém Týnském chrámu na Staroměstském náměstí a budeme obdivovat překrásné malby.

Marek Hlavica uvádí kontaktní pořad pro všechny, kteří se rozhodli zůstat v pátek doma. Účinkují: kapela Bratři Orffové, zpěvačka M. Bagárová s jazzovým kvartetem, režisér B. Bláhovec, fotograf J. Turek a B. Obozněnková.

Dokument (2009). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát se slovenským hercem a režisérem Martinem Hubou. Uvádí Š. Bednářová.

Trakijec z Vítkova. Dokumentární cyklus (2013). Herec a muzikant Vladislav Georgiev v dokumentárním cyklu Babylon

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 12.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Legendy a mýty Podkarpatské Rusi, překrásné části meziválečné Československé republiky, okouzlily spisovatele Ivana Olbrachta, který na jejich základě napsal knihu o velkém a slavném loupežníkovi Nikolu Šuhajovi. Kouzlo tohoto příběhu po několika desítkách let upoutalo prozaika a dramatika Milana Uhdeho, který napsal o Nikolovi divadelní hru Balada pro banditu. Písně, které jsou organickou součástí děje, a které vydržely nezávisle na hře a filmu, zkomponoval skladatel Miloš Štědroň. Některé z nich doslova zlidověly. Hru po několik sezón s velkým úspěchem a ohlasem uvádělo brněnské Divadlo na provázku. V roce 1978 se tento příběh o lásce, zradě, temných kouzlech, lidské závisti a o takřka nemožném boji za svobodu rozhodl natočit režisér Vladimír Sís. Tehdy zakázaného Milana Uhdeho "přikryl" svým jménem Zdeněk Pospíšil. Režisér ve značné míře zachoval divadelní formu muzikálu, kterou však zasadil do reálného prostředí malého lesního amfiteátru, kam přicházejí diváci, s kterými volně splývají aktéři příběhu. Vladimír Sís zachoval i herecké obsazeni, uvidíte Miroslava Donutila jako Nikolu Šuhaje, Ivu Bittovou jako Eržiku, z dalších postav jmenujme alespoň Jiřího Pechu jako velitele četníků a Bolka Polívku jako zbabělého a mazaného kupce Mageriho. Nevšední filmové dílo získalo řadu cen na domácích i zahraničních festivalech, samostatně byla oceněna Iva Bittová za ženský herecký výkon a Miloš Štědroň za hudbu.

V titulní roli Joea vyniká Nicolas Cage jako uzavřený samotář s pestrou kriminální minulostí, který v zapadlých a nehostinných texaských končinách najímá bandu ztroskotanců na těžkou a špinavou práci, která spočívá v likvidaci a trávení stromů, které překáží těžařům. Patnáctiletý Gary (Tye Sheridan) je malý tulák s dobrým srdcem, který nutně potřebuje práci, aby alespoň on dokázal uživit rodinu, které vládne pevnou rukou despotický a věčně opilý otec Wade. Pracovitý Gary dokáže přesvědčit nedůvěřivého Joea, aby mu dal příležitost a vzal ho do své pracovní party. Postupně mezi nimi vzniká silné pouto, které oběma změní život. Gary představuje stále ještě dítě, kterého opustili rodiče a Joe se stává jeho životním vzorem a opatrovníkem. Joe se snaží Garymu pomoct postavit se na vlastní nohy, jenže velký rodinný problém vyústí v nevyhnutelnou tragédii. Syrové kriminální drama se odehrává v autentických jižanských kulisách a neutěšeném prostředí, plném bezvýchodných lidských osudů. Snímek měl premiéru v hlavní soutěži na prestižním filmovém festivalu v Benátkách, kde byl Tye Sheridan po zásluze vyznamenán Cenou Marcella Mastroianniho, která je udělována mladým hercům.

Ve filmografii některých hollywoodských herců najdeme mezi jejich ranými tituly opravdové perly. Třeba Sigourney Weaverová debutovala v ikonické Annie Hallové legendárního Woodyho Allena. Dodnes se ji filmoví fanoušci snaží ve vzdáleném záběru zahlédnout. O dva řádky výš než debut z roku 1977 se už v jejím soupisu titulů tkví ten, který ji nejvíc proslavil: Vetřelec. V průběhu své bohaté kariéry dokázala publiku, že se nezalekne žádného žánru a dokáže přesvědčivě zahrát jak potvory (Podnikavá dívka, Před svatbou ne!), tak složité charaktery (Smrt a dívka) a poradí si skvěle i v komediích (Krotitelé duchů). K jejím nejnovějším výrazným počinům patří filmová série Avatar režiséra Jamese Camerona.

Lidé si myslí, že o herci, který natočil skoro stovku filmů, vědí všechno. Přesto Jean-Paul Belmondo zůstává záhadou: proč chtěl vždycky hrát všechno a střídal autorské a komerční filmy? O co mu vlastně šlo? Na to hledají odpověď tvůrci tohoto obsáhlého dokumentu, v němž se o oblíbeném herci dozvíme kupodivu opět něco nového.

Jack Butler Yeats miloval společenské události, živou energii diváků sportovních utkání a vzrušení, jaké panovalo během dostihů. Kromě davu ho inspirovala i představa osamělé postavy uprostřed krajiny. Sám vlastně jednou takovou byl. Jako malíř nepatřil k žádné z uměleckých škol. Sám objevil způsob, jak zachytit světlo a krajinu rodné země. Jeho bratr, známý básník William Butler Yeats, se o výtvarné umění celý život zajímal a psal o něm a Jack tak vyrůstal v prostředí uměním doslova nasáklém.

Liglav Awu. Portrét přední autorky z tchajwanského kmene Paiwan.

Liao Chung-ťi. Portrét spisovatele a tchajwanského „kronikáře moře“.

ČR/SR (2006). Hip hop! Z undergroundu do hitparád. Koncerty a názory kapel Bow Wave a A.M.O. v konfrontaci s hudebními publicisty uvádějí Petr Fiala a Michal Kaščák

Nejprestižnější a největší tuzemský hudební festival Colours of Ostrava potvrdil mimořádně kvalitním line-upem svého už 18. ročníku, že stále patří k výjimečným událostem domácí hudební sezóny. V atmosféře industriálního areálu Dolní oblasti Vítkovic přivítal vůbec poprvé v České republice na Arcelor Mittal stage kapelu z americko-mexického pomezí Calexico, návykově podmanivý ambietní dream pop formace Cigarettes After Sex, novou hvězdu britského soulu a R&B Jacoba Bankse nebo pohádkově tajemný dark pop z Norska v podání zpěvačky a skladatelky Aurory. Dále fúzi balkánských beatů, cikánské muziky, mexické cumbie a karibského reggae v energické performanci slovenské dvojice Malalata, a na drive stage potom zazářila jedna z nejenergičtějších koncertních kapel současnosti Algiers, jež představila radikální transatlantický gospel-rockový manifest proti turbulencím dnešního světa. V nabitém záznamu můžete vidět všechny tyto skvělé umělce, včetně částí z jejich koncertních vystoupení a samozřejmě i exkluzivní rozhovory s nimi.

ČR (2009). Festivaly očima svých promotérů. Účinkují: M. Věchet, M. Kaščák, P. Fořt, M. Thomes a D. Urban.

Dokument Fr. (2013). Nositel francouzského ocenění rytíř Řádu akademických palem Henri Noubel a jeho láska k flašinetu i svobodě z dokumentárního cyklu Babylon

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 13.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Klasikové českého televizního humoru přicházejí znovu na obrazovky České televize, aby vás obdarovali svým vzácným kořením. Pánové Miroslav Horníček, Jiří Sovák, Jaroslav Dietl, Ján Roháč a jejich příběhy na motivy románu francouzského spisovatele Gustava Flauberta Byli jednou dva písaři právě začínají. Pánové Bouvard a Pécuchet vedou nerovný donkichotský boj s nastupujícím rozmachem vědy zcela nepřipraveni, neseznámeni s novými pravidly hry. Technika je něčím zcela novým pro právě končící století encyklopedistů, romantiků a snílků. Mnoho se ve století dvacátém změnilo, ale podíváme-li se zpátky, zjistíme, že je tu něco, co zůstává: lidská zvídavost, touha poznávat, objevovat, potýkat se s neznámým. Touha, kterou jsme včera nazvali nadšeným romantismem pánů Bouvarda a Pécucheta a kterou dnes obdivujeme jako romantismus nezdolných badatelů, rezonuje i s naším dnešním pocitem.

Klasikové českého televizního humoru jsou zpět na obrazovce České televize, aby vás obdarovali svým vzácným kořením. Pánové Miroslav Horníček, Jiří Sovák, Jaroslav Dietl, Ján Roháč a jejich příběhy na motivy románu francouzského spisovatele Gustava Flauberta Byli jednou dva písaři pokračují druhou epizodou. Jak už víme z první části tohoto oblíbeného seriálu, pan Bouvard zdědil po svém otci čtvrt milionu franků a rozhodl se, že pro sebe a pro svého přítele pana Pécucheta zakoupí statek v Chavignol, aby tam mohli společně realizovat své vědecké a objevitelské touhy. A v dnešním pokračování začnou tím, že se pokusí o zcela novou pěstitelskou metodu. Bohužel jejich dobré úmysly nejsou po zásluze odměněny...

Pronikavý pohled jasně modrých očí a chování aristokrata. Tak si většina filmových fanoušků pamatuje britského herce a hrdého Ira, jemuž ani přes četné nominace nikdy nepřipadl Oscar, krom toho celoživotního v roce 2003. Nutno podotknout, že aristokratické chování měl v genech: jeho otec pocházel z irského královského rodu. Sám Peter byl od dětství přímočarým, trochu prostořekým, ale vždy okouzlujícím rebelem. K jeho nezapomenutelným filmům patří kromě Lawrence z Arábie také Lev v zimě, Becket, Jak ukrást Venuši, Sbohem, pane profesore!, ale zazářil i v nizozemském snímku českého režiséra Otakara Votočka Křídla slávy.

V roce 1992 vznikl hudebně-zábavní cyklus Legendy taneční hudby, který – jak už název napovídá – se zaměřil na období 50. a 60. let, kdy ještě neexistovala pop music a kdy naší hudební scéně kralovala tzv. taneční hudba. V tomto dílu cyklu si připomeneme řadu dnes již legendárních hitů: „Já mám ráda políra“ v podání koho jiného než Ljuby Hermanové, „Červená aerovka“ zpěváka a herce Rudolfa Pellara, „Babičko, nauč mě charleston“ Edity Štaubertové, „Docela všední obyčejný den“ Vlasty Průchové, „Hvězdy nad Brnem“ Milana Smětáka nebo „Můj manžel“ slovenské zpěvačky Gabriely Hermélyové.

Když v roce 1969 mladí hudebníci Billy Gibbon, Frank Beard a Dusty Hill spojili síly pod značkou ZZ Top zřejmě netušili, že je čeká více než padesátiletá společná pouť. Během ní je čekaly nejen úspěchy, ale i složitá období, které se jim nakonec podařilo překonat. Přestože je kapela stále aktivní, bohužel už bez Dustyho Hilla, který zemřel v roce 2021. Podrobný obraz ZZ Top v dokumentu Sama Dunna pomáhají dotvářet upřímné rozhovory s kapelou i jejich slavnými fanoušky, kterými jsou třeba Billy Bob Thornton nebo Joshua Homme. Vše pak dokreslují dosud nezveřejněné archivní materiály nebo exkluzivnímu vystoupení v legendární Gruene Hall.

Evropské metropole fotoaparátem Jana Šibíka s průvodcem Janem Šmídem.

Málokteré stavení v Čechách se může pochlubit tak neobvyklou a pečlivou dokumentací jako domek Aloise Beera. Dobrušský malíř a písmák zaznamenal v osobitých obrázkových sešitech podobu jednotlivých místnosti svého domu do nejmenších detailů, od nábytku přes nástroje denní potřeby, až po vyobrazení jednotlivých obyvatel. Svérázný "dokumentarista", průkopník novot a enfant terrible společenského života v Dobrušce A. Beer přitom nebyl zdaleka jediným pozoruhodným obyvatelem domu. V jeho dlouhé historii najdeme vedle lidí rozličných řemesel (řezníků, pekařů, koželuhů) i třeba autora monumentálního Technického slovníku naučného. A zajímaví lidé zde žijí i více než sto let po Beerově smrti.

Hip hop a média. Prago Union a Vec rapují a diskutují s hudebními publicisty nejen o prezentaci hip hopové muziky ve sdělovacích prostředcích. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

Josef Špaček je nejmladší koncertní mistr České filharmonie v její historii. Mluví se o něm jako o hráči, ve kterém filharmonie získala svého "Messiho" a který se objevuje jednou za desítky let. Přirovnání k fotbalovému géniovi není od věci. Josef Špaček totiž hraje skvěle nejen na housle, ale i fotbal. Jeho hudební zápas s technicky náročnou Baladou Eugena Ysaye sledovala dokumentaristka Markéta Ekrt Válková

Klavír je můj život. Fenomenální Lukáš Vondráček hvězdou slavnostního koncertu k životnímu jubileu Rudolfa Bernatíka.

Dokument (2013). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát s herečkou Simonou Stašovou. Uvádí Š. Bednářová.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 14.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Gustave Eiffel u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1889 uskutečnil sen všech konstruktérů, postavil nejvyšší věž na světě. V srdci Paříže se mu podařilo vztyčit do nebývalé výšky ocelový kolos o váze 7300 tun. Jeho stavební počin překročil veškeré, do té doby představitelné meze. Věž by však nikdy nestála bez třicetiletých zkušeností s inovativními postupy. Abychom pochopili, o jak geniální konstrukci se jedná, vydáme se po Eiffelových stopách a zblízka si prohlédneme jeho nejvýznamnější díla. Podíváme se na Garabitský viadukt, na železniční most v Bordeaux i na vnitřní konstrukci sochy Svobody. Jak je možné, že stavba věže vymykající se všem stávajícím měřítkům trvala pouhé dva roky? Jaké organizační a technologické výzvy musel Eiffel se svými spolupracovníky v průběhu stavby řešit? A jak díky své vědecké činnosti nakonec zabránil plánovanému odstranění věže?

Přímý přenos velkolepého koncertu u Eiffelovy věže, pořádaného k oslavě státního svátku Francie. Na programu budou nejslavnější díla světového operního a koncertního repertoáru. S francouzským národním orchestrem a sborem francouzského rozhlasu Radio France vystoupí světové hvězdy Bruno de Sá, Elina Garanča, Benjamin Bernheim, Julie Fuchsová, Alexandre Kantorow nebo Lorraine Campetová

Henri Matisse, muž, kterého historie umění často zobrazuje buď jako malíře v ateliéru oděného do bílé haleny nebo jako starého umělce, jenž pracuje upoután na lůžku, byl ve skutečnosti srdcem vždy cestovatel. Mnohé z cest pro něj představovaly důležité okamžiky života, zásadní do té míry, že se staly základní hnací silou jeho díla.

Patrick Swayze popletl svého času v roli tanečníka Johnnyho hlavy milionům dívek a žen celého světa. Málokdo ale dnes ví, kudy vedla jeho cesta k hvězdnému úspěchu. O jeho dětství, problematickém vztahu s ambiciózní matkou, o jeho sportovních, tanečních a nakonec i hereckých začátcích hovoří v dokumentu jeho nejbližší: bratr, manželka, přátelé i kolegové, mezi nimiž nechybí ani jeho partnerka z Hříšného tance Jennifer Greyová.

Country hudba přinášela a přináší fanouškům nejen radost, ale i naději. Nejinak tomu bylo v období hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Stále mladý hudební styl si získával v Americe stále více příznivců. Bylo i tím, že stále přicházeli noví interpreti. Gene Autry se prosadil jako zpívající kovboj, Bob Wills přidává do své hudby prvky swingových kapel a pomáhá tak vzniku druhu country, které se říká western swing. Zpěvák Roy Acuff s kapelou nastupuje do pořadu Grand Ole Opry a se stává se z něj celonárodní hvězda.

Exkluzivní příběh zlaté éry legendárního festivalu Bratislavská lýra. Účinkují: K. Gott, M. Kubišová, J. Košťová, V. Neckář, P. Hammel a další.

O „láznění“ a relaxaci. Dokument (2007). Váš průvodce designem a životním stylem.

O kultuře romského života.

SIAL - legenda české architektury. Dokument (2007). Váš průvodce designem a životním stylem.

Dokument (2016). Setkání Zbigniewa Czendlika s herečkou M. Bočanovou.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 15.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Byl přímo zosobněním amerického drsňáka, ať už v kladných či záporných rolích. Možná proto, že mu v žilách kolovala i indiánská a italská krev, ale taky proto, že byl synem šerifa. Od malička hrál americký fotbal a měl nakročeno na slušnou sportovní kariéru, ale těžké zranění ho nasměrovalo jinam. Odešel z domovské Floridy až do New Yorku, kde díky kaskadérství přičichl i k herectví. Vystupoval v divadle i v televizi, ve dvaceti letech debutoval na divadle a v pětadvaceti i ve filmu. Začínal jako kaskadér, popularitu si získal až díky snímku Johna Boormana Vysvobození z roku 1972 a zejména díky snímku Polda a bandita, kde své kaskadérské umění bohatě zúročil. Svého jediného Oscara dostal až po šedesátce, a to za výkon ve vedlejší roli ve snímku Hříšné noci. V životě si nic neopíral. Žil velkolepě, ale byl i milujícím otcem adoptovaného syna Quintona a štědrým podporovatelem charity. V unikátním dokumentu uvidíme vzácné záběry z hercova soukromí, z natáčení i z jeho televizních začátků. Vzpomínat na něj budou kromě manželky Loni Andersonové i syn Quinton či kolega a přítel Jon Voight.

Kašmír. Seriál USA/VB (2021). Opakování 16.7./ČTart. Po útěku od násilného partnera kývne mladá matka na jakoukoli úklidovou práci, aby pro sebe a svou dcerku mohla vybudovat nový domov. Seriál nominovaný na ceny Emmy i Zlaté glóby.

Jeho rodinné kořeny sahají hluboko do zrodu československé demokracie. Dětství prožil v Národním památníku na Žižkově. Spravoval jej totiž jeho otec Rudolf, který se vyznamenal jako legionář a spisovatel. Dědeček z matčiny strany byl malíř Antonín Slavíček, po jehož smrti se Medkova babička provdala za Masarykova syna Herberta. Takže jejich dvě dcery byly tetami Ivana Medka. Jeho mladší bratr Mikuláš se stal významným českým malířem. Umění bylo také Ivanovou vášní, tíhnul však k hudbě. Studia hudební teorie na konzervatoři nedokončil kvůli únoru 1948. Z České filharmonie ho vyhodili po podpisu Charty 77. Přesto o rok později spoluzaložil Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Když „nátlakové akce" StB proti němu začaly mít život ohrožující podobu, emigroval Ivan Medek do Vídně. To bylo v srpnu 1978. Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa v něm získaly nedocenitelného spolupracovníka: od té chvíle mohly bez strachu z podvrhů vysílat a komentovat všechny materiály Charty nebo sdělení Výboru pro obranu nespravedlivě stíhaných, kterými je takřka denně zásoboval. Od roku 1993 pracoval přes pět let pro prezidenta Václava Havla, proslulé se staly jeho rozhlasové fejetony. Za svou záslužnou novinářskou práci byl v roce 2008 oceněn Cenou Ferdinanda Peroutky.

Hrdina od Zborova, generál Rudolf Medek, patřil mezi nejvýznačnější „prvorepublikové" osobnosti. Vedle vůdčího postavení ve vojenských a politických kruzích byl talentovaný literát rovněž respektovaným lvem uměleckých salonů. Ačkoli byl výrazně pravicově orientován, lidsky si daleko lépe rozuměl s Nezvalem, Horou či Halasem než s prezidentem Masarykem, s nímž ho pojil příbuzenský vztah. Synovy vzpomínky na jeho svérázné výchovné metody, bohémské flámy i statečnost v mezních situacích vytvářejí plastický obraz předválečné společnosti a její rychlé proměny na počátku německé okupace.

Cyklus Tchajwanská čítanka vznikl pod režisérskou taktovkou Haruny Honcoop během 25. ročníku literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Audiovizuální antologie představí šestnáct významných autorů současné tchajwanské literatury. Autorská díla ukážou, jak přední tchajwanští spisovatelé problematizují nejen komplexní otázky národní identity, složité geopolitické situace, ale také otázky vlastních osobních perspektiv. Projekt vznikl v koprodukci Větrných mlýnů a České televize.

Cyklus Tchajwanská čítanka vznikl pod režisérskou taktovkou Haruny Honcoop během 25. ročníku literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Audiovizuální antologie představí šestnáct významných autorů současné tchajwanské literatury. Autorská díla ukážou, jak přední tchajwanští spisovatelé problematizují nejen komplexní otázky národní identity, složité geopolitické situace, ale také otázky vlastních osobních perspektiv. Projekt vznikl v koprodukci Větrných mlýnů a České televize.

Pronikavý pohled jasně modrých očí a chování aristokrata. Tak si většina filmových fanoušků pamatuje britského herce a hrdého Ira, jemuž ani přes četné nominace nikdy nepřipadl Oscar, krom toho celoživotního v roce 2003. Nutno podotknout, že aristokratické chování měl v genech: jeho otec pocházel z irského královského rodu. Sám Peter byl od dětství přímočarým, trochu prostořekým, ale vždy okouzlujícím rebelem. K jeho nezapomenutelným filmům patří kromě Lawrence z Arábie také Lev v zimě, Becket, Jak ukrást Venuši, Sbohem, pane profesore!, ale zazářil i v nizozemském snímku českého režiséra Otakara Votočka Křídla slávy.

Ve filmografii některých hollywoodských herců najdeme mezi jejich ranými tituly opravdové perly. Třeba Sigourney Weaverová debutovala v ikonické Annie Hallové legendárního Woodyho Allena. Dodnes se ji filmoví fanoušci snaží ve vzdáleném záběru zahlédnout. O dva řádky výš než debut z roku 1977 se už v jejím soupisu titulů tkví ten, který ji nejvíc proslavil: Vetřelec. V průběhu své bohaté kariéry dokázala publiku, že se nezalekne žádného žánru a dokáže přesvědčivě zahrát jak potvory (Podnikavá dívka, Před svatbou ne!), tak složité charaktery (Smrt a dívka) a poradí si skvěle i v komediích (Krotitelé duchů). K jejím nejnovějším výrazným počinům patří filmová série Avatar režiséra Jamese Camerona.

V páté části cesty s profesorem Františkem Dvořákem se zastavíme v gotickém Týnském chrámu na Staroměstském náměstí a budeme obdivovat překrásné malby.

Strhující osudy hudebníků, kteří vyjádřili svůj nesouhlas během normalizačního období festivalu Bratislavská lýra. Účinkují: H. Ulrychová, P. Žák, N. Urbánková, M. Kubišová, K. Černoch, L. Semelka a další.

Dokument (2016). Setkání Zbigniewa Czendlika s publicistou a politologem J. Fištejnem.

Týdeník o kultuře a jejích souvislostech. Mainstream i alternativa, díla i události. Z center i z regionů. Uvádí S. Michailidis

Arnošt Goldflam mapuje dluhy brněnských urbanistů.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 16.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Marie Rottrová (*13. 11. 1941) je výrazná a významná česká zpěvačka, pianistka, hudební skladatelka, textařka a moderátorka. Pochází z hudebně orientované rodiny, otec byl varhaník, matka zpěvačka. Od mládí se učila hrát na klavír. Po maturitě na gymnáziu pracovala jako úřednice ostravské pobočky Československé státní spořitelny. Tehdy se zúčastnila hudební soutěže, která hledala mladé talenty a kterou doprovázel Orchestr Gustava Broma. Na základě této soutěže dostala pozvánku do Československé televize a rozhlasu. Později se objevilo i několik vynikajících textařů, kteří pro ni dokázali napsat kvalitní písňové texty. Především se jednalo o Jiřinu Fikejzovou, Vladimíra Čorta, Jaroslava Wykrenta a Jaromíra Nohavicu. V soulovém období jí byla vzorem například Aretha Franklinová, podle níž jí byl dán přídomek „česká Lady Soul“. Zpěvačka začínala v ostravských skupinách Majestic a Flamingo-Plameňáci, později se vydala na sólovou dráhu, v době natáčení tohoto dokumentu spolupracovala se skupinou Neřež. V dokumentu Jana Mudry zpěvačka dává nahlédnout do svého soukromí a otevřeně dozná, že život není pouze o úspěších a vítězstvích. O její hudebním i životním naturelu také hovoří řada spolupracovníků, mezi nimiž je např. M. Zapletal, P. Němec, J. Nohavica, P. Bobek, Z. Vřešťál, i řada jejích fanoušků. Po všech prohrách a nelehkém životě zůstala především velkým člověkem a umělkyní.

Dnes divákům přinášíme záznam dalšího z legendárních představení divadla Semafor "Návštěvní den" z roku 1970. Dvojice Miloslav Šimek a Jiří Grossmann uvádí pásmo komických výstupů, populárních písní a improvizací, které vynikalo především specifickým inteligentním humorem. Společně s Šimkem a Grossmannem v představení vystoupí řada výrazných tváří divadla Semafor, můžeme zmínit například Naďu Urbánkovou, Milušku Voborníkovou, Jiřího Helekala nebo Pavla Bobka.

Legenda československé populární hudby Miroslav Žbirka (*21. 10. 1952 – †10. 11. 2021) oslavil své životní jubileum výjimečným koncertem. V pražské O2 areně, kde svůj věk v žertovném bonmotu zkrátil na polovinu, jej vedle jeho kapely a Moravské filharmonie Olomouc doprovodil i bývalý spoluhráč Laco Lučenič, zpěvačka Martha a další. Aby všem poděkoval a vyšel vstříc fanouškům, kteří se na jeho vyprodané koncerty nedostali, připravil několikanásobný zlatý a slovenský Slavík výjimečnou událost, kterou zaznamenala Česká televize. Na koncertě v O2 areně představil své největší hity v tradičním, symfonickém, rockovém i akustickém provedení.

Country hudba přinášela a přináší fanouškům nejen radost, ale i naději. Nejinak tomu bylo v období hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Stále mladý hudební styl si získával v Americe stále více příznivců. Bylo i tím, že stále přicházeli noví interpreti. Gene Autry se prosadil jako zpívající kovboj, Bob Wills přidává do své hudby prvky swingových kapel a pomáhá tak vzniku druhu country, které se říká western swing. Zpěvák Roy Acuff s kapelou nastupuje do pořadu Grand Ole Opry a se stává se z něj celonárodní hvězda.

Gustave Eiffel u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1889 uskutečnil sen všech konstruktérů, postavil nejvyšší věž na světě. V srdci Paříže se mu podařilo vztyčit do nebývalé výšky ocelový kolos o váze 7300 tun. Jeho stavební počin překročil veškeré, do té doby představitelné meze. Věž by však nikdy nestála bez třicetiletých zkušeností s inovativními postupy. Abychom pochopili, o jak geniální konstrukci se jedná, vydáme se po Eiffelových stopách a zblízka si prohlédneme jeho nejvýznamnější díla. Podíváme se na Garabitský viadukt, na železniční most v Bordeaux i na vnitřní konstrukci sochy Svobody. Jak je možné, že stavba věže vymykající se všem stávajícím měřítkům trvala pouhé dva roky? Jaké organizační a technologické výzvy musel Eiffel se svými spolupracovníky v průběhu stavby řešit? A jak díky své vědecké činnosti nakonec zabránil plánovanému odstranění věže?

Kašmír. Seriál USA/VB (2021). Po útěku od násilného partnera kývne mladá matka na jakoukoli úklidovou práci, aby pro sebe a svou dcerku mohla vybudovat nový domov. Seriál nominovaný na ceny Emmy i Zlaté glóby.

Šesté zastavení je celé věnováno Staroměstské radnici. Málokomu se podaří navštívit všechny sály a místnosti. Proto nás pan profesor historickou budovou provede a prozradí mnohá tajemství.

Rádi cestují a rádi fotí. Jak ale pracovat s fotoaparátem profesionálně, aby snímky z cest skutečně stály za to? Jan Šmíd, který nás Londýnem provází, požádal o rady kamaráda, fotoreportéra Jana Šibíka. Jak se fotí z londýnského double-deckeru? Jak fotit lidi v pohybu anebo kolemjdoucí bezpečně na ulici? Čím je přitažlivá Oxford street? Kdy je důležité pozadí a jak lze fotit proti světlu? A může být Londýn také romantický?

Vzestup a pád festivalu, který celých 30 let své existence upíral pozornost na malou krajinu v srdci Evropy. Účinkují: J. Ráž, P. Lipa, R. Müller, V. Merta, R. Grigorov a další.

ČR (2005). Česká kultura v Paříži I.

Dokument (2016). Setkání Zbigniewa Czendlika se spisovatelem a scenáristou L. Navarou.

Logománie. Dokument (2007). Váš průvodce designem a životním stylem.

Týdeník o kultuře a jejích souvislostech. Mainstream i alternativa, díla i události. Z center i z regionů. Uvádí S. Michailidis

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 17.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Ve volném pokračování úspěšného muzikálu Funny Girl se Barbra Streisandová vrací opět v roli zpěvačky Fanny Briceové. Její hrdinka dozrála, avšak stále se potýká s milostnými problémy. Manžel Nick Arnstein (Omar Sharif) se s ní rozvedl a její poslední představení bylo navíc zastaveno. Fanny si je sice vědoma své hodnoty, ale potřebuje někoho, kdo by jí napsal a produkoval novou show. Osudového muže najde v lehkomyslném majiteli zábavního podniku Billym Roseovi (James Caan), který je nejen věčným optimistou, ale i talentovaným textařem. Jeho velkorysé nápady na kostýmy a výpravu však premiéru nového muzikálu dokonale zruinují. Brzy se však všechno vyřeší a Fanny slaví úspěch v New Yorku. Jenže na dveře její šatny zaklepe stejný osudový muž jako kdysi: Nick Arnstein... Snímek, natočený v roce 1975, byl nominován na Oscary v kategoriích kamera, kostýmy, původní píseň (How Lucky Can You Get), hudba a zvuk.

I když je Meg Ryanové teprve něco málo přes šedesát let, bývá často považována za herečku "za zenitem". Je tomu tak do jisté míry i kvůli typu rolí, jimiž se proslavila v mládí. Namátkou jmenujme její slavné tituly Když Harry potkal Sally, Top Gun, Samotář v Seattlu, Láska přes internet či Francouzský polibek. Po roce 2000 však z pláten kin začala mizet. Jejím posledním filmovým hitem byl titul Kate a Leopold. Její jméno bylo stále častěji zmiňováno v souvislosti s plastickými operacemi či v úvahách nad tím, jak některé filmové divy neumějí stárnout. Málokdo ví, že Meg Ryanová se právě na přelomu čtyřicítky vydala i na dráhu nejprve producentky a poté i scenáristky a režisérky. Je tedy pravděpodobné, že o ní ještě uslyšíme.

Skupina Eurythmics odstartovala svou kariéru vydáním alba In the Garden, ale zásadní zlom přišel po vydání další desky Sweet Dreams (Are Made of This) v lednu roku 1983. V témže roce kapela odehrála koncert ve vyhlášeném londýnském klubu Heaven, který se stal základem koncertního filmu režiséra Dereka Burbidge. Mimo samotného koncertu s efektní světelnou show, dílo obsahuje i klipy k písním Love Is a Stranger, Who's That Girl a Sweet Dreams.

Ve druhé polovině 19. století Monet, van Gogh, Gauguin i Bonnard objevili japonské umění. Tento fakt hluboce poznamenal celé západní malířství. Tento příběh začíná v roce 1853, kdy americká flotila pronikla do Tokijského zálivu, který byl pro cizí plavidla po dvě století uzavřen. A pak byl dobyvatelský Západ sám dobyt. Japonským uměním! Rozvíjela se obchodní výměna. Do Paříže začaly proudit lakované předměty, porcelán a dřevořezy. To, čemu se říká „japonérie“, mělo v celé Evropě neuvěřitelný úspěch. Japonsko dráždilo evropskou fantazii.

Henri Matisse, muž, kterého historie umění často zobrazuje buď jako malíře v ateliéru oděného do bílé haleny nebo jako starého umělce, jenž pracuje upoután na lůžku, byl ve skutečnosti srdcem vždy cestovatel. Mnohé z cest pro něj představovaly důležité okamžiky života, zásadní do té míry, že se staly základní hnací silou jeho díla.

Exkluzivní příběh zlaté éry legendárního festivalu Bratislavská lýra. Účinkují: K. Gott, M. Kubišová, J. Košťová, V. Neckář, P. Hammel a další.

O „láznění“ a relaxaci. Dokument (2007). Váš průvodce designem a životním stylem.

O kultuře romského života.

Týdeník o kultuře a jejích souvislostech. Mainstream i alternativa, díla i události. Z center i z regionů. Uvádí S. Michailidis