TV PROGRAM ČT art

Setkání Berthe Morisotové s Edouardem Manetem zprostředkoval v roce 1868 v muzeu Louvre malíř Fantin Latour. Berthe tam tehdy kopírovala díla velkých mistrů, se svou sestrou Edmou po boku. Manet už byl v té době hotový malíř, který před pár roky vzbudil pozdvižení svými obrazy „Olympia“ a „Snídaně v trávě“. Jejich vzájemný vztah pak trval 15 let, dodnes opředených tajemstvím.

Zemřel na počátku nového tisíciletí ve věku 86 let. Své dva Oscary získal v padesátých letech minulého století. Přesto je Anthony Quinn dodnes jednou z opravdových filmových legend. Filmy, v nichž hrál, totiž patří do zlatého fondu světové kinematografie. Posuďte sami: Viva Zapata!, Silnice, Zvoník u Matky Boží, Lawrence z Arábie, Řek Zorba. Ve všech exceloval. Syn Ira a mexické Indiánky prožil dlouhý a ve všech směrech plodný život: měl třináct potomků, natočil přes sto padesát filmů a vytvořil stovky výtvarných děl.

Zemřel na počátku nového tisíciletí ve věku 86 let. Své dva Oscary získal v padesátých letech minulého století. Přesto je Anthony Quinn dodnes jednou z opravdových filmových legend. Filmy, v nichž hrál, totiž patří do zlatého fondu světové kinematografie. Posuďte sami: Viva Zapata!, Silnice, Zvoník u Matky Boží, Lawrence z Arábie, Řek Zorba. Ve všech exceloval. Syn Ira a mexické Indiánky prožil dlouhý a ve všech směrech plodný život: měl třináct potomků, natočil přes sto padesát filmů a vytvořil stovky výtvarných děl.

Nemluvil anglicky, při práci zásadně používal tlumočníka. Přesto se o něm mluví jako o „muži, který vynalezl Ameriku" a svůj poslední snímek dokonce Americe věnoval. Sergio Leone natočil pouhopouhých sedm filmů, z nichž pět bylo „čistokrevnými" westerny. Svět si je navždy bude pamatovat nejen díky nápadité režii a skvělým hereckým výkonům amerických hvězd jako byli Clint Eastwood, Henry Fonda, Charles Bronson či Robert De Niro, ale také díky nádherné hudbě režisérova přítele a souputníka jménem Ennio Morricone. Netřeba dodávat, že nejslavnějšími Leoneovými snímky jsou Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý, Pro hrst dolarů a Tenkrát v Americe.

Nemluvil anglicky, při práci zásadně používal tlumočníka. Přesto se o něm mluví jako o „muži, který vynalezl Ameriku" a svůj poslední snímek dokonce Americe věnoval. Sergio Leone natočil pouhopouhých sedm filmů, z nichž pět bylo „čistokrevnými" westerny. Svět si je navždy bude pamatovat nejen díky nápadité režii a skvělým hereckým výkonům amerických hvězd jako byli Clint Eastwood, Henry Fonda, Charles Bronson či Robert De Niro, ale také díky nádherné hudbě režisérova přítele a souputníka jménem Ennio Morricone. Netřeba dodávat, že nejslavnějšími Leoneovými snímky jsou Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý, Pro hrst dolarů a Tenkrát v Americe.

Dokument ČR (2005). O úspěšném hudebním interpretovi a pedagogovi.

ČR (2011). Magazín hudební tolerance z Moravy: Český filharmonický sbor Brno - Schola gregoriana pragensis - Kölner Akademie ve velikonočním speciálu.

Sportoviště. Dokument (2007). O designu, architektuře a životním stylu.

Sportoviště. Dokument (2007). O designu, architektuře a životním stylu.

Dokument (2014). Slovácké divadlo uvedlo na scénu cimbál - muzikál Cena facky v režii B. Rychlíka, HaDivadlo oslavuje čtyřicátiny a politické téma se vloudilo do Reduty s L. Mňačkem a jeho knihou Jak chutná moc.

Dokument (2014). Slovácké divadlo uvedlo na scénu cimbál - muzikál Cena facky v režii B. Rychlíka, HaDivadlo oslavuje čtyřicátiny a politické téma se vloudilo do Reduty s L. Mňačkem a jeho knihou Jak chutná moc.

Zámek Nenakonice. Dokument (2008). Chcete vlastnit kousek historie? Líbil by se vám barokní zámeček nedaleko Olomouce, kterým vás provede Ondřej Havelka?

Osobnost: M. Torčík - Art týden: Cirkulum /festival nového cirkusu/ - Art týden: Věřit v šelmy /HaDivadlo/: Fenomén: kurátor umění ve 21. století. Uvádí S. Michailidis

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 14.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Pro většinu filmových diváků je Jean-Claude Van Damme jen pohledným svalovcem z hollywoodských filmů. Takovou lepší "mlátičkou". Pravdou je, že řada Univerzálních vojáků mu asi místo ve filmové síni slávy těžko zajistí. Jean-Claude je však nyní nový, lepší. Přestal být náfukou závislým na drogách, stal se zodpovědným mužem, restartoval svou kariéru a dokonce má ve své filmografii i titul, který prošel přísným sítem kritiky (belgický snímek JCVD z roku 2008 je zkratkou jeho jména). O tom všem pojednává francouzský dokument, který vám nabídne ČT art.

Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města, se přestěhovala do malého města. Otec (B. Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (E. Holubová) je pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (A. Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nebaví, je nejhorší ze třídy a má neustálé problémy se svým třídním profesorem. Synáček (T. Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou, otcem i policisty. Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou, sličnou řeznicí (M. Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc, navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu všude kolem jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor. Film Tomáše Vorla získal hlavní ceny na Novoměstském hrnci smíchu i na festivalu v Syracuse v USA.

Jaroslav Čejka (*22. 7. 1936 – †11. 10. 2022) se zařadil k předním osobnostem české pantomimy, ačkoli stál celý život mimo její hlavní proud. Vynikající klasický tanečník, jenž téměř dvacet let vystupoval na prknech Národního divadla, dospěl díky znamenitému pozorovacímu talentu, smyslu pro černý humor a sebeironii i schopnosti povýšit travesti show na vysoce profesionální uměleckou disciplínu v osobitou postavu českého šoubyznysu. Za své celoživotní mistrovství v oblasti baletu získal roku 2008 Cenu Thálie. Dokumentární portrét Gustava Skály byl natočen k příležitosti Čejkových sedmdesátých narozenin a nechává samotného umělce promlouvat o jeho životě a tvorbě prostřednictvím vzpomínek i několika etud, které zůstaly v jeho repertoáru a za těch mnoho let vyzrály do dokonalosti.

Vtipná baletní miniatura proslulého choreografa a pedagoga Pavla Šmoka (*22. 10. 1927 – †4. 4. 2016) vznikla na hudbu Franze von Suppé a je vystavěna na půdorysu baletní zkoušky v divadle. Do prázdného sálu přichází uklízečka a tajně si zkouší baletní pózy – ráda by se stala baletkou. Múzami znavený baletní mistr musí vybrat pro své představení záskok za prvního sólistu a primabalerínu. Baletní hvězdy se předvádějí a v tanci mění své partnery, dávají přednost tu tomu, tu onomu, zkrátka je to pěkný zmatek. Nakonec ale dojde k vytvoření těch správných tanečních dvojic a představení má úspěch. Jen baletní mistr opět tone v migréně... K půvabu, espritu a osvěžujícímu baletnímu zážitku přispěli samozřejmě sólisté: Jaroslav Čejka jako baletní mistr, Eva Asterová coby uklízečka, Kateřina Franková – primabalerína, Jan Klár – začátečník, Vladimír Kloubek – první sólista a oponář – Ladislav Rajn. V roce 1979 dostal tento pořad na televizním festivalu zábavných filmů v Montreux 3. cenu – Bronzovou růži.

Fáteme Ekhtesariová (*1986) je básnířka, redaktorka, aktivistka za lidská práva a porodní asistentka z Íránu. Je členkou literárního hnutí Postmoderní Ghazal, které je považováno za nejradikálnější básnickou skupinu v současném Íránu. Byla šéfredaktorkou několika literárních časopisů, v současnosti vede internetový magazín Independent Iranian Literature. Její poezie, próza i literatura faktu zkoumají témata sexuality, náboženství, genderu a boje za práva žen v Íránu i mimo něj.

Véronique Tadjoová (*1955) je spisovatelka, básnířka, prozaička a výtvarnice z Pobřeží slonoviny. Žila a působila v mnoha zemích afrického kontinentu a diaspory; cítí se být Panafričankou. To se odráží i v jejím díle. V roce 1984 vydala první básnickou knihu Rudá země, za kterou získala literární cenu Agence de Coopération Culturelle et Technique. V roce 1992 bylo její dílo zahrnuto do antologie Daughters of Africa. V roce 1998 se zúčastnila projektu Rwanda: Ecrire par devoir de mémoire (Rwanda: Psaní pro paměť) se skupinou afrických spisovatelů, kteří cestovali do Rwandy, aby podali svědectví o tamní genocidě a jejích následcích. Její román L‘Ombre d‘Imana se zrodil právě ze zkušeností ve Rwandě.

Britský zpěvák a skladatel Peter Gabriel vyrazil v roce 2012 na turné Back To Front, aby oslavil 25. výročí vydání svého přelomového alba So. Londýnský koncert v říjnu 2013 zpracoval režisér Hamish Hamilton. Nešlo ale jen o zachycení velkolepého živého vystoupení, ale také díky jemné reportáži a doplňkovým rozhovorům se všemi klíčovými protagonisty o hlubší pohled na Petera Gabriela. Přestože nosnou částí koncertu bylo kompletní provedení alba So s hity Red Rain, Sledgehammer, nebo Don't Give Up, nechyběly ani další velké pecky Solsbury Hill či Biko.

O nejpopulárnějším francouzském komikovi toho bylo napsáno, řečeno i natočeno mnoho. Člověk by řekl, že každý nový dokument bude jen opakováním předchozích. Přesto nás tvůrci dnešního portrétu překvapí dalšími zajímavostmi ze života a díla Louise de Funése, který byl a je nejen pro české fanoušky především legendárním četníkem.

Dnešní putování nás bude vést po stopách stavovské rodiny Šliků. Město Jáchymov vzniklo poblíž osady Konradsgrün někdy po roce 1512, kdy dva prospektoři zjistili v místě výskyt stříbronosných rud. Brzy se sem začali hrnout další hledači, horníci ze saské strany hranice i nejrůznější dobrodruzi. Vypukla stříbrná horečka. Držitel panství, Štěpán Šlik přizval důlní podnikatele a počátkem roku 1516 se těžba stříbra rozběhla. Název Údolí svatého Jáchyma se díky převážně německé národnosti usedlíků nakonec ustálil na Sankt Joachimsthal, zkráceně Thal. Štěpán Šlik a jeho sedm bratrů uzavřelo smlouvu o prodeji stříbra s norimberskými obchodníky, ale narazili na královský zákaz vývozu stříbra z Čech do ciziny. Brzy však zjistili, že výnosnější než prodej surového stříbra bude zdejší výroba mincí a následný prodej. Právo ražby mincí patřilo ovšem výlučně králi a několika významným feudálům. Šlikové mezi ně nepatřili, ale poradili si. V roce 1519 začali obcházet představitele šlechty a nešetříce sliby ani penězi, nakonec souhlas zemského sněmu s ražbou vlastních mincí získali. S jednou podmínkou. Směli razit jen tzv. pražské groše s obrazem Ludvíka Jagellonského. Ty si brzo získaly oblibu v sousedním Sasku, Bavorsku a poté se rozšířily po celé Evropě. Jejich název Joachimsthaler gulden, zkráceně thaler se změnil staletími na tolar, až se z něj stal dnešní dolar.

Dokument (2022). Setkání Zbigniewa Czendlika s ředitelem Diecézní charity Brno O. Haičmanem.

Muzea a galerie. Dokument (2007). Váš průvodce designem a životním stylem.

Dokument (2007). Jevištěm i zákulisím divadel jižní Moravy provází Arnošt Goldflam.

Plavidla českých vod. Dokument (2007). Váš průvodce současným designem a životním stylem.

Květa Legátová, spisovatelka. Dokument (2005). O autorce próz Jozova Hanule, Želary a jiných titulů.

Hudební magazín nabídne téma vztahu hudby a filmu. Účinkují: E. Cmíral, P. Niblock, P. Vrábel, V. Mikeš, V. Pantůček, T. Semzö, P. Hébert, B. Ostertag, Filharmonie Brno a další.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 15.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Dokument vzniknul v průběhu roku 2018, kdy se čas existence Čechomoru zakulatil na 30 let. V domovském nahrávacím studiu kapely na barrandovském kopci nad Prahou tvůrci dokumentu nenašli žádné slávou zmožené „zasloužilé umělce“ dlící na vavřínech úspěchů let minulých, ale potkali zde vitální a zapálené kluky, Františka Černého a Karla Holase, kteří zrovna zase něco chystají... Namísto obligátní výběrové desky hitů (a že by se jich našlo!) si totiž ke třicátinám Čechomor nadělil práci. Na novém albu, v novém složení a tentokrát navíc i s velkým dechovým orchestrem. Kromě nahrávání cédéčka s přiléhavým názvem „Nadechnutí“ měli v tom roce odehrát desítky „běžných“ vystoupení a k tomu hned několik dalších speciálních „jubilejně“ laděných turné, miniturné a mimořádných koncertů. Do nějakého ohlížení se a vzpomínání na to, co bylo, se jim dvakrát nechtělo... Nakonec ale pozvání filmařů na výlet za svou vlastní historií přijali. Objeli společně místa, která byla pro dějiny kapely významná, a navštívili muzikanty a přátele, kteří s nimi jednotlivá údobí prožívali. Z těchto návratů a setkání ovoněných tóny zapomenutých lidových písniček, jimž Čechomor vdechnul nový život, vzniknul pestrobarevný příběh úspěšné a uznávané kapely, která třicet let předtím začínala jako parta pouličních muzikantů. Jelikož ale Čechomor opravdu nespí na bobkových listech, ale neúnavně a čile pracuje a tvoří, mohla kamera nahlédnout i do tvůrčí kuchyně – např. během nahrávání desky či při přípravě výjimečného koncertu v Českém Krumlově. Dva hlavní protagonisty, Františka Černého a Karla Holase, z nichž první si prý nepamatuje vůbec nic a druhý si naopak pamatuje úplně všechno, doplní ve filmu řada přátel a bývalých i současných spolupracovníků – Petr Zelenka, Lenka Dusilová, David Koller, Vladimír Mišík, Václav Hudeček, Ewa Farna, Tony Levin a další.

Producent Albert Ruddy se osobně setkává s obávaným představitelem italskoamerické komunity Joem Colombem, který se snaží všemi možnými způsoby zastavit výrobu Kmotra. Ruddy mu projeví respekt a navrhne, aby si udělal vlastní názor a mezi prvními si přečetl scénář k filmu, který se bude lišit od knižní předlohy. Colombo nakonec s natáčením souhlasí pod podmínkou, že v celém filmu nezazní slovo mafie. Režisér Coppola a spisovatel Puzo pokračují ve psaní scénáře. Představitel studia Paramount Robert Evans nutně potřebuje další divácký hit, aby na Kmotra do kina dorazila alespoň polovina čtenářů předlohy. Z tohoto důvodu tvrdošíjně odmítá myšlenku tvůčího týmu, aby titulní roli Michaela Corleona ztvárnil dosud neznámý divadelní herec Al Pacino.

Bryan Adams, jedna z největších rockových hvězd všech dob, vystoupila v květnu 2024 na pódiu slavné londýnské Royal Albert Hall. Za doprovodu své kapely nabídl kanadský zpěvák a skladatel směsici rockové energie a baladického bluesového stylu, která je již pět desetiletí jeho poznávacím znamením. Fanouškům nabídl své největší hity v klasickém provedení nebo i ve spojení s Londýnským komunitním gospelovým sborem.

Elektrizující atmosféru plnou latinskoamerických rytmů a největších hitů slavné zpěvačky, ale i zajímavý pohled do zákulisí hudební show nabízí koncertní film „Shakira: El Dorado World Tour“. Diváci ve 22 zemích světa se v roce 2018, rok po vydání alba, dočkali bombastického představení, divokého tance a hitů jako „Chantaje“, „Hips Don't Lie“ nebo „Waka Waka“. Příběh turné umocnil i fakt, že pro Shakiru šlo o návrat na pódia po těžkém zranění hlasivek. Vážné zdravotní problémy, rodinné zázemí, ale i přípravy na velkolepou show přiblížila v exklusivních rozhovorech nejen samotná interpretka, ale i její nejbližší spolupracovníci.

Dnešní putování nás zavede opět do Jáchymova za badatelkou Marií Curie-Sklodowskou. Narodila se 7. listopadu 1867 ve Varšavě a stala se nejvýznamnější vědkyní polského původu. Zabývala se výzkumem v oblasti fyziky a chemie. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových chemických prvků: radia a polonia. Pod jejím vedením byly prováděny také první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivního ozařování. Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 v oblasti fyziky spolu s manželem Pierrem Curie za výzkumy radioaktivity a podruhé v roce 1911 za chemii, díky izolaci čistého radia. První gram tohoto prvku izolovala ze smolince pocházejícího právě z Jáchymova.

Pro většinu filmových diváků je Jean-Claude Van Damme jen pohledným svalovcem z hollywoodských filmů. Takovou lepší "mlátičkou". Pravdou je, že řada Univerzálních vojáků mu asi místo ve filmové síni slávy těžko zajistí. Jean-Claude je však nyní nový, lepší. Přestal být náfukou závislým na drogách, stal se zodpovědným mužem, restartoval svou kariéru a dokonce má ve své filmografii i titul, který prošel přísným sítem kritiky (belgický snímek JCVD z roku 2008 je zkratkou jeho jména). O tom všem pojednává francouzský dokument, který vám nabídne ČT art.

Setkání Berthe Morisotové s Edouardem Manetem zprostředkoval v roce 1868 v muzeu Louvre malíř Fantin Latour. Berthe tam tehdy kopírovala díla velkých mistrů, se svou sestrou Edmou po boku. Manet už byl v té době hotový malíř, který před pár roky vzbudil pozdvižení svými obrazy „Olympia“ a „Snídaně v trávě“. Jejich vzájemný vztah pak trval 15 let, dodnes opředených tajemstvím.

Dokument (2012). Magazín o jevištích a zákulisích divadel na jihu Moravy

Tomáš Klus uvádí autora J. Hutku a jeho knihu Prózy I.

Dokument (2018). Setkání Zbigniewa Czendlika se signatářkou a bývalou mluvčí Charty 77, novinářkou a překladatelkou P. Šustrovou.

Světové produkce oper L. Janáčka, B. Bartóka a A. Schönberga uvedené v rámci festivalu Janáček Brno 2016.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 16.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Výpravný hollywoodský muzikál Divotvorný hrnec oživuje slavnou broadwayskou předlohu, kterou v českém prostředí nesmazatelně zpopularizovala legendární adaptace Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Režisér Francis Ford Coppola vdechl moderní dynamiku původnímu muzikálovému hitu z roku 1947 a vytvořil barvité dílo, které v sobě dodnes pojí irskou mytologii, nakažlivou energii a ostrou sociální satiru. Hlavním magnetem filmu se stal návrat legendárního Freda Astaira na stříbrné plátno v jeho vůbec poslední velké roli v klasickém hollywoodském muzikálu. Astaire zde zazářil v ústřední roli Finiana McLonergana, charismatického irského podivína, který ukradne skřítkovi Ogovi (Tommy Steele) kouzelný hrnec zlata. Společně se svou půvabnou dcerou Sharon (Petula Clarková) odjíždí do Ameriky a usazuje se v malém jižanském městečku, kde chce hrnec zakopat v naději, že se mu podaří rozmnožit zlato. Cesta za pohádkovým bohatstvím se však nečekaně zvrtne. Když Sharon nad magickým hrncem vysloví neuvážené přání, rozpoutá tím sled fantastických událostí, které v Údolí duhy převrátí život naruby. Snímek uvádíme s původním televizním dabingem.

Výrazný vysoký muž s nesporným komediálním talentem, producent a režisér mnoha žánrů. To byl Sydney Pollack. Ať se objevil v jakémkoli svém filmu, byť třeba jen na okamžik, byl nezaměnitelný a nezapomenutelný. Přestože za režii dostal „jen" jednoho Oscara, jeho snímky sbíraly ocenění v mnoha kategoriích, ať už jde o Vzpomínky na Afriku, Tootsie, Návrat do Cold Mountain či Předčítače. Velkou pozornost ale vzbudil už v šedesátých letech sociálním dramatem Koně se také střílejí. K jeho nejoblíbenějším hercům patřil Robert Redford.

Uznává americká zpěvačka a skladatelka Sheryl Crow vydala v polovině roku 2010 kritikou kladně hodnocené album „100 Miles From Memphis“. To do konce roku podpořila řadou koncertů. Jeden z nich se uskutečnil 16. listopadu v Pantages Theatre v Hollywoodu. Díky jednoduché, ale elegantní scéně vynikla zpěvačka, její skvělá kapela, ale hlavně samy písně. Skladby z tehdy aktuálního alba doplnily i prověřené hity, mezi kterými nechyběly „Strong Enough“, „Every Day is a Winding Road“ nebo „If It Makes You Happy“.

Konec sedmdesátých let zastihl disco na absolutním vrcholu. Na vlně úspěchu se ale také vezly méně kvalitní projekty, které renomé tanečního žánru značně poškodili. Vše vyvrcholilo hnutím Steva Dahla, které proti discu bojovalo i značně neotřelými způsoby. Řada rádií a nahrávacích společností začala upřednostňovat jiné hudební žánry. Další ránu zasadila hudební komunitě nová nemoc AIDS, která připravila o život mnoho průkopníků a novátorů disca. Konec jedné éry však předznamenává příchod nového žánru. Někteří umělci totiž pokračují ve své tvorbě, a tak v Chicagu na scénu přichází house music.

Kanadský cyklus němých skečů viděli diváci poprvé v roce 2011. Prakticky okamžitě si získal oblibu po celém světě, vysílal se například v Itálii, Španělsku, ale také v Indii, Řecku či Brazílii. Každou epizodu tvoří krátké humorné scénky o délce patnácti až devadesáti vteřin, kde se opakují v zásadě čtyři hlavní tematické okruhy a kde uvidíme v různých rolích tři herce a tři herečky. Jsou jimi Réal Bossé, Martin Drainville, Antoine Vézina a Sylvie Moreauová, Julie Ménardová a Sharlene Royerová. Objeví se v různých sestavách jako manželé, kolegové, milenci, jako popletení policisté, hloupí mafiáni, svérázní chirurgové, nešikovní tatínkové malých dětí, trosečníci na ostrově, vojáci v zákopech. Na exteriérech se nešetřilo, můžeme tedy obdivovat krásy Severní i Jižní Ameriky, karibských ostrovů, ale i evropské scenérie Řecka či Švýcarska. Pilíře širokého autorského a realizačního týmu tvoří režisér Pierre Paquin a scenárista Denis Savard, řadu nápadů ovšem do pořadu přinášejí i sami herci.

Dnešní putování nás zavede opět do Jáchymova za badatelkou Marií Curie-Sklodowskou. Narodila se 7. listopadu 1867 ve Varšavě a stala se nejvýznamnější vědkyní polského původu. Zabývala se výzkumem v oblasti fyziky a chemie. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových chemických prvků: radia a polonia. Pod jejím vedením byly prováděny také první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivního ozařování. Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 v oblasti fyziky spolu s manželem Pierrem Curie za výzkumy radioaktivity a podruhé v roce 1911 za chemii, díky izolaci čistého radia. První gram tohoto prvku izolovala ze smolince pocházejícího právě z Jáchymova.

ČR (2011). Magazín hudební tolerance z Moravy: Český filharmonický sbor Brno - Schola gregoriana pragensis - Kölner Akademie ve velikonočním speciálu.

Sportoviště. Dokument (2007). O designu, architektuře a životním stylu.

Dokument (2014). Slovácké divadlo uvedlo na scénu cimbál - muzikál Cena facky v režii B. Rychlíka, HaDivadlo oslavuje čtyřicátiny a politické téma se vloudilo do Reduty s L. Mňačkem a jeho knihou Jak chutná moc.

Zámek Nenakonice. Dokument (2008). Chcete vlastnit kousek historie? Líbil by se vám barokní zámeček nedaleko Olomouce, kterým vás provede Ondřej Havelka?

Osobnost: M. Torčík - Art týden: Cirkulum /festival nového cirkusu/ - Art týden: Věřit v šelmy /HaDivadlo/: Fenomén: kurátor umění ve 21. století. Uvádí S. Michailidis

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 17.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Jedna z žijících legend naší folkové scény skupina Spirituál kvintet oslavila v roce 1995 neuvěřitelných 35 let existence. K tomuto výročí se v pražské Lucerně uskutečnil ojedinělý koncert, na kterém společně se současným složením skupiny vystoupila také většina jejich někdejších členů. Zveme diváky ke sledování zkráceného záznamu této unikátní akce.

V průběhu roku 2016 vyměnili skotští Simple Minds své originální nástroje za jejich akustickou verzi a natočili album „Acoustic“. V listopadu téhož roku ho představili nadšeným fanouškům na pódiu The Hackney Empire v Londýně. Koncert zahrnoval akustické verze některých z jejich největších hitů a nejoblíbenějších skladeb spolu s cover verzemi některých písní, které je formovaly. Hlavní osobnosti skupiny Jim Kerr a Charlie Burchill společně se zkušenými spoluhráči a hosty tak publiku zahráli hity „Waterfront“, „Promised You a Miracle“ nebo „Alive and Kicking“.

„Všechno dobré na světě pochází z Řecka," říkal prý tatínek malého Aristotela Savalase. Je to ale obvyklé (a jistě částečně oprávněné) tvrzení všech Řeků, kteří se usadili v Americe a snaží se udržet kulturu a zvyky své původní vlasti. Telly Savalas se sice narodil v New Yorku, ale než nastoupil do školy, domluvil se pouze řecky. Na herectví zpočátku vůbec nepomýšlel. Narukoval do války a po ní vystudoval psychologii. V padesátých letech minulého století začal vystupovat na divadle a v televizi a v roce 1961 debutoval i ve filmu. Televize k němu byla ohledně příležitostí přece jen štědřejší a díky ní se také proslavil. Zatímco ve filmech hrával záporné role, televizní diváci si ho zamilovali jako poručíka Kojaka.

Kanadský cyklus němých skečů viděli diváci poprvé v roce 2011. Prakticky okamžitě si získal oblibu po celém světě, vysílal se například v Itálii, Španělsku, ale také v Indii, Řecku či Brazílii. Každou epizodu tvoří krátké humorné scénky o délce patnácti až devadesáti vteřin, kde se opakují v zásadě čtyři hlavní tematické okruhy a kde uvidíme v různých rolích tři herce a tři herečky. Jsou jimi Réal Bossé, Martin Drainville, Antoine Vézina a Sylvie Moreauová, Julie Ménardová a Sharlene Royerová. Objeví se v různých sestavách jako manželé, kolegové, milenci, jako popletení policisté, hloupí mafiáni, svérázní chirurgové, nešikovní tatínkové malých dětí, trosečníci na ostrově, vojáci v zákopech. Na exteriérech se nešetřilo, můžeme tedy obdivovat krásy Severní i Jižní Ameriky, karibských ostrovů, ale i evropské scenérie Řecka či Švýcarska. Pilíře širokého autorského a realizačního týmu tvoří režisér Pierre Paquin a scenárista Denis Savard, řadu nápadů ovšem do pořadu přinášejí i sami herci.

O nejpopulárnějším francouzském komikovi toho bylo napsáno, řečeno i natočeno mnoho. Člověk by řekl, že každý nový dokument bude jen opakováním předchozích. Přesto nás tvůrci dnešního portrétu překvapí dalšími zajímavostmi ze života a díla Louise de Funése, který byl a je nejen pro české fanoušky především legendárním četníkem.

Jedinečný hlas zpěvačky a skladatelky Macy Grayové je okamžitě rozpoznatelný jako jeden z nejvýraznějších v celé pop music. Navzdory k jeho jedinečnosti to byl právě hlas, který mladou Natalie McIntyre, což je původní jméno zpěvačky, vyčleňoval z kolektivu. Shodou náhod se ale Macy Gray postavila za mikrofon a nastartovala svou skvělou kariéru. Díky hitu „I Try“ z jejího debutového alba „On How Life Is“ si v roce 2001 mohla dojít pro cenu Grammy za nejlepší ženský popový vokální výkon. Její následná kariéra sice byla trochu jak na horské dráze, ale status světové hvězdy si nakonec dokázala udržet. Svou kariéru ale nezúžila jen na hudební pódia. Přijala řadu filmových a televizních rolí nebo spolupracovala na tvorbě módní kolekce.

Producent Albert Ruddy se osobně setkává s obávaným představitelem italskoamerické komunity Joem Colombem, který se snaží všemi možnými způsoby zastavit výrobu Kmotra. Ruddy mu projeví respekt a navrhne, aby si udělal vlastní názor a mezi prvními si přečetl scénář k filmu, který se bude lišit od knižní předlohy. Colombo nakonec s natáčením souhlasí pod podmínkou, že v celém filmu nezazní slovo mafie. Režisér Coppola a spisovatel Puzo pokračují ve psaní scénáře. Představitel studia Paramount Robert Evans nutně potřebuje další divácký hit, aby na Kmotra do kina dorazila alespoň polovina čtenářů předlohy. Z tohoto důvodu tvrdošíjně odmítá myšlenku tvůčího týmu, aby titulní roli Michaela Corleona ztvárnil dosud neznámý divadelní herec Al Pacino.

Minojci. Dokument N/VB. Vyspělá civilizace doby bronzové po staletí vzkvétala na Krétě, než její kultura náhle zanikla. Co bylo příčinou úpadku Minojců, bájných mořeplavců a otců legendy o Minotaurovi?

Pasivní domy. Dokument (2007). Váš průvodce designem a životním stylem.

Host - spisovatel a nakladatel M. Reiner - týden - výstava Periferní vidění - fotografka V. Lukášová; fenomén - Divadelní a filmový muzikál. Uvádí S. Michailidis

Magazín hudební tolerance z Moravy: Vox Iuvenalis - Návrat J. Nováka - Winchester Cathedral Choir.

Dokument (2022). Setkání Zbigniewa Czendlika s ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a zvoníkem O. Boháčem.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 18.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Společně s M. Šimkem budeme vzpomínat na J. Grossmanna prostřednictvím výběru scének a písniček z Návštěvních dnů a také z pořadu Hop dva tři Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna. I v tomto sestřihu plném osobitých výstupů Jiří Grossmann dokázal, že inteligentní humor a kvalitní zábava byly náplní jeho života. U televizní obrazovky si dnes můžeme znovu vychutnat jeho mistrovství. Zajímavé jsou především Šimkovy vzpomínkové pasáže a ukázka z posledního Grossmannova vystoupení. Účinkují N. Urbánková, M. Voborníková a další.

Záznam legendárního divadelního představení z divadla Semafor z cyklu Návštěvní den nese název Potoky modré krve. Jeho autorská dvojice Miloslav Šimek a Jiří Grossmann jej s nadsázkou nazvala dramatem, ale můžete se opět těšit na komediální pásmo doplněné populárními písněmi a improvizacemi, které vyniká především specifickým inteligentním humorem. Společně s Šimkem a Grossmannem v představení vystoupí řada výrazných tváří divadla Semafor, můžeme zmínit například Naďu Urbánkovou, Milušku Voborníkovou, Jiřího Helekala nebo Pavla Bobka

Setkání s Matthiasem zasáhne mladého učitele Philippa jako blesk z čistého nebe. V ten okamžik mu dojde, co tušil a na co celý svůj život podvědomě čekal. Je tu ale Tanja, která Matthiase miluje a čeká s ním dítě. A jsou tu také společenské předsudky vůči homosexuálům. Philipp se neodvažuje říci Tanje ani Mathhiasovi pravdu a ocitne se tak v hluboké krizi. I přes pocity osamělosti a zmatenosti si stále zřetelněji uvědomuje, že musí přijmout svoji identitu. Přes protest studia DEFA se Heinerovi Carowovi, režisérovi slavné Legendy o Paule a Paulovi, povedlo natočit citlivý milostný příběh jako obhajobu tolerance. V roce 1990 obdržel Coming Out na Berlinale Stříbrného medvěda a ocenění Teddy Award, které se uděluje jako nestatutární cena nejlepším snímkům s queer tématem.

Skotská rocková legenda v čele s Jimem Kerrem a Charlie Burchillem v listopadu 2016 předvedla v Londýně nové verze svých hitů

Výrazný vysoký muž s nesporným komediálním talentem, producent a režisér mnoha žánrů. To byl Sydney Pollack. Ať se objevil v jakémkoli svém filmu, byť třeba jen na okamžik, byl nezaměnitelný a nezapomenutelný. Přestože za režii dostal „jen" jednoho Oscara, jeho snímky sbíraly ocenění v mnoha kategoriích, ať už jde o Vzpomínky na Afriku, Tootsie, Návrat do Cold Mountain či Předčítače. Velkou pozornost ale vzbudil už v šedesátých letech sociálním dramatem Koně se také střílejí. K jeho nejoblíbenějším hercům patřil Robert Redford.

Kanadský cyklus němých skečů viděli diváci poprvé v roce 2011. Prakticky okamžitě si získal oblibu po celém světě, vysílal se například v Itálii, Španělsku, ale také v Indii, Řecku či Brazílii. Každou epizodu tvoří krátké humorné scénky o délce patnácti až devadesáti vteřin, kde se opakují v zásadě čtyři hlavní tematické okruhy a kde uvidíme v různých rolích tři herce a tři herečky. Jsou jimi Réal Bossé, Martin Drainville, Antoine Vézina a Sylvie Moreauová, Julie Ménardová a Sharlene Royerová. Objeví se v různých sestavách jako manželé, kolegové, milenci, jako popletení policisté, hloupí mafiáni, svérázní chirurgové, nešikovní tatínkové malých dětí, trosečníci na ostrově, vojáci v zákopech. Na exteriérech se nešetřilo, můžeme tedy obdivovat krásy Severní i Jižní Ameriky, karibských ostrovů, ale i evropské scenérie Řecka či Švýcarska. Pilíře širokého autorského a realizačního týmu tvoří režisér Pierre Paquin a scenárista Denis Savard, řadu nápadů ovšem do pořadu přinášejí i sami herci.

„Všechno dobré na světě pochází z Řecka," říkal prý tatínek malého Aristotela Savalase. Je to ale obvyklé (a jistě částečně oprávněné) tvrzení všech Řeků, kteří se usadili v Americe a snaží se udržet kulturu a zvyky své původní vlasti. Telly Savalas se sice narodil v New Yorku, ale než nastoupil do školy, domluvil se pouze řecky. Na herectví zpočátku vůbec nepomýšlel. Narukoval do války a po ní vystudoval psychologii. V padesátých letech minulého století začal vystupovat na divadle a v televizi a v roce 1961 debutoval i ve filmu. Televize k němu byla ohledně příležitostí přece jen štědřejší a díky ní se také proslavil. Zatímco ve filmech hrával záporné role, televizní diváci si ho zamilovali jako poručíka Kojaka.

Dokument (2022). Setkání Zbigniewa Czendlika s ředitelem Diecézní charity Brno O. Haičmanem.

Mezinárodní festival JazzFest Brno 2008 z brněnského Semilassa, E. Elias - klavír, zpěv, M. Johnson - kontrabas, A. Nussbaum - bicí.

Muzea a galerie. Dokument (2007). Váš průvodce designem a životním stylem.

Hudební magazín nabídne téma vztahu hudby a filmu. Účinkují: E. Cmíral, P. Niblock, P. Vrábel, V. Mikeš, V. Pantůček, T. Semzö, P. Hébert, B. Ostertag, Filharmonie Brno a další.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 19.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Dnes vám přinášíme vzpomínky Miroslava Horníčka na jeho legendární televizní zábavný pořad Hovory H, které vznikaly na sklonku 60. let a získaly si u diváků obrovskou oblibu. U sklenky dobrého vína se společně s Miroslavem Horníčkem a jeho hosty ohlédneme za jednotlivými epizodami hovorů H, budeme vzpomínat na jeho tvůrce a dozvíme se řadu milých příběhů a zajímavostí ze zákulisí. V dnešní epizodě budeme vzpomínat společně s přítelem a kolegou Miroslava Horníčka Jiřím Sovákem.

Mladinká Sidonie-Gabrielle Colette se zamiluje do o 15 let staršího, charismatického pařížského literáta Willyho. Poté, co se vezmou, je Colette z klidného venkovského prostředí katapultována do světa zářivých pařížských salónů a opojných večírků francouzské smetánky. Colette se přizpůsobuje novému životu, noří se do bohémského světa svého manžela. Inspirativní prostředí v ní probouzí kreativitu a spisovatelský talent. Píše první dílo ze série o Claudine. Willy jí dovolí publikovat pouze, pokud román vyjde pod jeho jménem. Fenomenální úspěch Claudine dělá z Willyho slavného spisovatele a z manželského páru opravdové celebrity. Jenže emancipovaná Colette touží po uznání. Jejich manželství se nejen vlivem Willyho nevěry a Colettina vzrůstajícího zájmu o ženy začíná hroutit.

Zpěvák, textař, divadelní autor a muzikant Jiří Grossmann (*20. 7. 1941 – †5. 12. 1971), který v pouhých třiceti letech zemřel na rakovinu, byl spjatý s pražským divadlem Semafor. Tvořil autorskou a hereckou dvojici s Miloslavem Šimkem. Jejich humor patřil ve své době (přelom šedesátých a sedmdesátých let minulého století) k vrcholu české politické satiry, psali však i texty a skeče ryze absurdního typu. Svou jedinou filmovou roli ztvárnil v muzikálu z pera Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého Zločin v šantánu (1968). Poetické texty tvořil povětšinou na americkou country hudbu pro zpěvačky a zpěváky Semaforu – Naďu Urbánkovou, Miluši Voborníkovou, Evu Olmerovou, Zuzanu Burianovou, Pavla Bobka, Milana Drobného, některé písně sám interpretoval. Sestřih z pořadu Kam zmizel ten starý song představí jeho největší hity, až na výjimky byly natočeny v rámci semaforských představení: Závidím, Jako kotě si příst, Skála, Blizzard, Křížem krážem, Bláznivé slabiky, Drahý můj, Ano, pane Jiří, Ó, ty to nepochopíš, Vzdálené bubny, Čekej tiše, Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát, Svatební průvod, Onehdy jsem po ránu (parodie na vznik písňového textu v době cenzury)...

Pro většinu filmových diváků je Jean-Claude Van Damme jen pohledným svalovcem z hollywoodských filmů. Takovou lepší "mlátičkou". Pravdou je, že řada Univerzálních vojáků mu asi místo ve filmové síni slávy těžko zajistí. Jean-Claude je však nyní nový, lepší. Přestal být náfukou závislým na drogách, stal se zodpovědným mužem, restartoval svou kariéru a dokonce má ve své filmografii i titul, který prošel přísným sítem kritiky (belgický snímek JCVD z roku 2008 je zkratkou jeho jména). O tom všem pojednává francouzský dokument, který vám nabídne ČT art.

Kanadský rockový bard v nejlepší formě na pódiu slavného londýnského koncertního sálu

Fáteme Echtesáríová. Portrét íránské básnířky, redaktorky a porodní asistentky.

Véronique Tadjoová. Portrét prozaičky, básnířky a výtvarnice z Pobřeží slonoviny.

Setkání Berthe Morisotové s Edouardem Manetem zprostředkoval v roce 1868 v muzeu Louvre malíř Fantin Latour. Berthe tam tehdy kopírovala díla velkých mistrů, se svou sestrou Edmou po boku. Manet už byl v té době hotový malíř, který před pár roky vzbudil pozdvižení svými obrazy „Olympia“ a „Snídaně v trávě“. Jejich vzájemný vztah pak trval 15 let, dodnes opředených tajemstvím.