TV PROGRAM Film Europe + HD

Komedie Nor. (2022). Komedie o dobrodružném životě Johana a jeho dlouhotrvajícím boji o získání své životní lásky, Solvory, kterou v mládí nešťastnou náhodou tak trochu vyhodil do vzduchu. Výbušná komedie o životě Johana, maloměstského samotáře s citem pro dynamit, který se dostává do neustálého konfliktu s venkovskou komunitou. Johan, který v mládí osiřel, je vychováván svou tetou a strýcem a po celý život se snaží najít své místo ve společnosti a vyrovnat se s celoživotní neopětovanou láskou k dívce ze sousedství, kterou během svého mládí málem rozmetal na kusy.

Dokument N (2022). Igor Levit je ve svých 34 letech ve světě klasické hudby naprosto výjimečným umělcem. Mladý rebel, který se u klavíru mění ve zkušeného hudebníka s vyzrálou duší. V devíti letech přišel do Německa jako židovský přistěhovalec ruského původu. Mít svůj názor a veřejně ho projevovat pro něj nebyla volba, ale strategie přežití, kterou uplatňuje ve svém životě i ve své hudbě. Film Igor Levit – No Fear sleduje umělce v průběhu dvou let, kdy zkoumá svůj „život po Beethovenovi“, kdy hledá další výzvu, svou uměleckou identitu. Sledujeme, jak Levit nahrává nové skladby, jsme svědky jeho intenzivního ponoření do hudby, vidíme, jak spolupracuje s dirigenty, orchestry a předními nahrávacími studii a s jakou vřelostí ho přijímá publikum. A pak udeří covid. Levit, který si nasmlouval více než 100 koncertů po celém světě, aby pak sledoval, jak se jeden po druhém ruší, je mezi prvními, kdo se na novou situaci adaptuje, a na instagramu a twitteru vytvoří hudební záchrannou linku mezi sebou a svou komunitou. Během tohoto procesu nalézá novou svobodu, vzdálenou od omezení, která diktují turné, vydavatelství a marketing.

Dobrodružný film Fr. (2013). Cevenny, 16. století. Obchodník s koňmi jménem Michael Kohlhaas vede spokojený a zajištěný rodinný život. Ve chvíli, kdy však tento zbožný, poctivý muž zakusí nespravedlnost bohatého lorda, seskupí armádu a v boji za svá práva se nebojí uvrhnout celou krajinu do nebezpečí. Chladný a krvavý středověký epos, kterému v hlavní roli dominuje Mads Mikkelsen. Michael Kohlhaas je strhující příběh pomsty, spravedlnosti a vzpoury.

Drama Fr. (2021). Film Událost je adaptací autobiografického románu Annie Ernauxové a vypráví o cestě mladé ženy, která v zoufalém závodě s časem svádí fyzický a emocionální boj o přístup k nelegálnímu potratu. Silné a strhující drama odehrávající se ve společnosti, která odsuzovala ženskou touhu a sexuální svobodu. Francie, 1963. Anne je bystrá, mladá studentka, která má před sebou slibnou budoucnost. Když však otěhotní, možnost dokončit studium a vymanit se z omezení plynoucích z jejího sociálního původu se rozplyne. S blížícími se závěrečnými zkouškami a rostoucím břichem se Anne rozhodne jednat, i kdyby měla čelit hanbě a bolesti, i kdyby kvůli tomu měla riskovat vězení....

Drama Fr. (2022). Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L’Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“.

Dokument USA (2021). Třicet let po svém filmu „JFK“ bere režisér Oliver Stone diváky na cestu po nedávno odtajněných důkazech o atentátu na prezidenta Kennedyho – nejzávažnější americké záhadné vraždě dvacátého století. Stone předkládá společně s oscarovými vypravěči Whoopi Goldbergovou a Donaldem Sutherlandem a s vynikajícím týmem lékařských a balistických expertů, historiků a svědků přesvědčivé důkazy o tom, že v případě Kennedyho se z „konspirační teorie“ stala „konspirační skutečnost“.

Drama Belg./Fr./Niz. (2022). Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele.

Animovaný film Belg./Fr. (2021). Kde je Anne Franková začíná zázrakem: Kitty, imaginární kamarádka, které Anne Franková psala svůj slavný deník, ožije v dnešním Amsterdamu. Kitty, která si neuvědomuje, že od té doby uběhlo 75 let, je přesvědčená, že když je naživu ona, musí být i Anne. Vydává se na cestu do časů Anny Frankové, aby svou milovanou přítelkyni našla. Vyzbrojena vzácným deníkem s pomocí jejího kamaráda Petra, který provozuje tajný úkryt pro uprchlíky bez dokladů, sleduje stopy Anny od úkrytu až po její tragický konec během holokaustu. Kitty, ztracena v současném světě a znechucená nespravedlností, kterou musí snášet dětští uprchlíci, chce naplnit Annin odkaz. Svou upřímností předkládá poselství naděje a štědrosti adresované budoucím generacím. Po mezinárodně uznávaném filmu Valčík s Bašírem nominovaném na Oscara se režisér Ari Folman, držitel Zlatého glóbu, vrací se svým dalším animovaným rodinným filmem Kde je Anne Franková, adaptací mezinárodně oblíbené klasiky Deník Anne Frankové.

Mysteriózní film Čína (2018). Hypnotický romantizující neo noir nejtalentovanějšího ze současných čínských filmařů Gan Biho je magickou meditací o prostoru a času i enigmatickou básní o ztrátě a bolesti. Film jako sen utkaný z nespolehlivé paměti a ještě nespolehlivější skutečnosti – barevně, světelně i kompozičně uhrančivý přelud narozený z melancholicky rozostřené přítomnosti a minulosti, která dost možná ani nebyla. Podmanivý rytmus a truchlivá obrazotvornost filmu o muži, který hledá svou dávno ztracenou lásku, evokuje ponuřejší a abstraktnější verzi raných filmů Wong Kar-Waie či vrcholných děl Andreje Tarkovského. Film, který nás zavádí do fantaskních ruin provinčního města Kaili na jihovýchodě Číny, vrcholí více než 50 minut trvajícím záběrem-zjevením natočeným bez jediného střihu ve 3D. Poslední večery na Zemi staví na mesmerizujícím efektu a náladě více než na zápletkách a zřetelné distribuci informací, činí tak ale z dobrého důvodu. Čím méně toho totiž víme, tím méně toho zapomeneme.

Dokument N (2022). Igor Levit je ve svých 34 letech ve světě klasické hudby naprosto výjimečným umělcem. Mladý rebel, který se u klavíru mění ve zkušeného hudebníka s vyzrálou duší. V devíti letech přišel do Německa jako židovský přistěhovalec ruského původu. Mít svůj názor a veřejně ho projevovat pro něj nebyla volba, ale strategie přežití, kterou uplatňuje ve svém životě i ve své hudbě. Film Igor Levit – No Fear sleduje umělce v průběhu dvou let, kdy zkoumá svůj „život po Beethovenovi“, kdy hledá další výzvu, svou uměleckou identitu. Sledujeme, jak Levit nahrává nové skladby, jsme svědky jeho intenzivního ponoření do hudby, vidíme, jak spolupracuje s dirigenty, orchestry a předními nahrávacími studii a s jakou vřelostí ho přijímá publikum. A pak udeří covid. Levit, který si nasmlouval více než 100 koncertů po celém světě, aby pak sledoval, jak se jeden po druhém ruší, je mezi prvními, kdo se na novou situaci adaptuje, a na instagramu a twitteru vytvoří hudební záchrannou linku mezi sebou a svou komunitou. Během tohoto procesu nalézá novou svobodu, vzdálenou od omezení, která diktují turné, vydavatelství a marketing.

Komedie Švéd. (1960). "Nevinnost panny je ječmenem v oku ďábelském," říká staré irské přísloví, které Ingmar Bergman převedl do filmového jazyka ve snímku Ďáblovo oko z roku 1960. Fantasy komedie je tak protikladem středověké balady Pramen panny, kterou režisér natočil v tom samém roce. Jarl Kulle ztvárnil na filmovém plátně Dona Juana, kterého na Zemi poslal ďábel, aby svedl nevinné děvče Britt-Marie (Bibi Andersson). Don Juan postupuje šikovně a zdá se, že je vše na dobré cestě ... dokud ho dívka neodmítne. Nejznámější svůdce na světě je tak navždy ztracen - jednak pro lásku ke krásné Britt-Marie, ale i proto, že se musí vrátit do Pekla, aby si odpykal si zbytek svého trestu. "Pro ty, kteří milují, není žádný trest dost tvrdý," prohlašuje ďábel.

Dokument N (2022). Igor Levit je ve svých 34 letech ve světě klasické hudby naprosto výjimečným umělcem. Mladý rebel, který se u klavíru mění ve zkušeného hudebníka s vyzrálou duší. V devíti letech přišel do Německa jako židovský přistěhovalec ruského původu. Mít svůj názor a veřejně ho projevovat pro něj nebyla volba, ale strategie přežití, kterou uplatňuje ve svém životě i ve své hudbě. Film Igor Levit – No Fear sleduje umělce v průběhu dvou let, kdy zkoumá svůj „život po Beethovenovi“, kdy hledá další výzvu, svou uměleckou identitu. Sledujeme, jak Levit nahrává nové skladby, jsme svědky jeho intenzivního ponoření do hudby, vidíme, jak spolupracuje s dirigenty, orchestry a předními nahrávacími studii a s jakou vřelostí ho přijímá publikum. A pak udeří covid. Levit, který si nasmlouval více než 100 koncertů po celém světě, aby pak sledoval, jak se jeden po druhém ruší, je mezi prvními, kdo se na novou situaci adaptuje, a na instagramu a twitteru vytvoří hudební záchrannou linku mezi sebou a svou komunitou. Během tohoto procesu nalézá novou svobodu, vzdálenou od omezení, která diktují turné, vydavatelství a marketing.

Komedie Švéd. (1960). "Nevinnost panny je ječmenem v oku ďábelském," říká staré irské přísloví, které Ingmar Bergman převedl do filmového jazyka ve snímku Ďáblovo oko z roku 1960. Fantasy komedie je tak protikladem středověké balady Pramen panny, kterou režisér natočil v tom samém roce. Jarl Kulle ztvárnil na filmovém plátně Dona Juana, kterého na Zemi poslal ďábel, aby svedl nevinné děvče Britt-Marie (Bibi Andersson). Don Juan postupuje šikovně a zdá se, že je vše na dobré cestě ... dokud ho dívka neodmítne. Nejznámější svůdce na světě je tak navždy ztracen - jednak pro lásku ke krásné Britt-Marie, ale i proto, že se musí vrátit do Pekla, aby si odpykal si zbytek svého trestu. "Pro ty, kteří milují, není žádný trest dost tvrdý," prohlašuje ďábel.

Komedie N (2021). Berlín, čtvrť Prenzlauer Berg. Daniel je filmová hvězda zvyklá na úspěch. Jeho půdní byt je stylový, stejně jako jeho manželka a chůva, která má pod kontrolou děti. Všechno je tip top, a tedy připravené na to, aby odletěl na konkurz do Londýna, kde na slavného německo-španělského herce čeká role v americkém filmu o superhrdinech. Když vejde do místního baru na rohu a zjistí, že tam sedí Bruno. Jak se ukazuje každou další minutu, Bruno na tento okamžik dlouho čekal. A tak se tento věčně přehlížený muž – jeden z obětí znovusjednocení a gentrifikace bývalého východního Berlína – mstí. Daniel jako jeho cíl...

Komedie Švéd. (1960). "Nevinnost panny je ječmenem v oku ďábelském," říká staré irské přísloví, které Ingmar Bergman převedl do filmového jazyka ve snímku Ďáblovo oko z roku 1960. Fantasy komedie je tak protikladem středověké balady Pramen panny, kterou režisér natočil v tom samém roce. Jarl Kulle ztvárnil na filmovém plátně Dona Juana, kterého na Zemi poslal ďábel, aby svedl nevinné děvče Britt-Marie (Bibi Andersson). Don Juan postupuje šikovně a zdá se, že je vše na dobré cestě ... dokud ho dívka neodmítne. Nejznámější svůdce na světě je tak navždy ztracen - jednak pro lásku ke krásné Britt-Marie, ale i proto, že se musí vrátit do Pekla, aby si odpykal si zbytek svého trestu. "Pro ty, kteří milují, není žádný trest dost tvrdý," prohlašuje ďábel.

Animovaný film Belg./Fr. (2021). Kde je Anne Franková začíná zázrakem: Kitty, imaginární kamarádka, které Anne Franková psala svůj slavný deník, ožije v dnešním Amsterdamu. Kitty, která si neuvědomuje, že od té doby uběhlo 75 let, je přesvědčená, že když je naživu ona, musí být i Anne. Vydává se na cestu do časů Anny Frankové, aby svou milovanou přítelkyni našla. Vyzbrojena vzácným deníkem s pomocí jejího kamaráda Petra, který provozuje tajný úkryt pro uprchlíky bez dokladů, sleduje stopy Anny od úkrytu až po její tragický konec během holokaustu. Kitty, ztracena v současném světě a znechucená nespravedlností, kterou musí snášet dětští uprchlíci, chce naplnit Annin odkaz. Svou upřímností předkládá poselství naděje a štědrosti adresované budoucím generacím. Po mezinárodně uznávaném filmu Valčík s Bašírem nominovaném na Oscara se režisér Ari Folman, držitel Zlatého glóbu, vrací se svým dalším animovaným rodinným filmem Kde je Anne Franková, adaptací mezinárodně oblíbené klasiky Deník Anne Frankové.

Mysteriózní film Čína (2018). Hypnotický romantizující neo noir nejtalentovanějšího ze současných čínských filmařů Gan Biho je magickou meditací o prostoru a času i enigmatickou básní o ztrátě a bolesti. Film jako sen utkaný z nespolehlivé paměti a ještě nespolehlivější skutečnosti – barevně, světelně i kompozičně uhrančivý přelud narozený z melancholicky rozostřené přítomnosti a minulosti, která dost možná ani nebyla. Podmanivý rytmus a truchlivá obrazotvornost filmu o muži, který hledá svou dávno ztracenou lásku, evokuje ponuřejší a abstraktnější verzi raných filmů Wong Kar-Waie či vrcholných děl Andreje Tarkovského. Film, který nás zavádí do fantaskních ruin provinčního města Kaili na jihovýchodě Číny, vrcholí více než 50 minut trvajícím záběrem-zjevením natočeným bez jediného střihu ve 3D. Poslední večery na Zemi staví na mesmerizujícím efektu a náladě více než na zápletkách a zřetelné distribuci informací, činí tak ale z dobrého důvodu. Čím méně toho totiž víme, tím méně toho zapomeneme.

Drama N (2021). Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí..

Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010).

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Komedie Nor. (2021). Skupina filmových studentů najde tři nezaměstnané herce, aby natočili zombie film v uzavřeném motelu v norských horách. Náhle se jejich fikce promění ve skutečnost, když neznámá bytost začne terorizovat filmový plac.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Komedie Nor. (2021). Skupina filmových studentů najde tři nezaměstnané herce, aby natočili zombie film v uzavřeném motelu v norských horách. Náhle se jejich fikce promění ve skutečnost, když neznámá bytost začne terorizovat filmový plac.

Válečný film Maď./Litva (2021). Druhá světová válka, okupovaný Sovětský svaz. István Semetka je prostý maďarský farmář, který slouží jako desátník ve speciální průzkumnické jednotce partyzánů. Na cestě do odlehlé dědiny se jeho rota ocitne pod nepřátelskou palbou. Když je zabit velitel, Semetka musí překonat své obavy a převzít velení nad jednotkou, protože je uvězněný v chaosu, který nedokáže ovládat.

Drama Fr. (2022). Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L’Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“.

Dokument USA (2021). Třicet let po svém filmu „JFK“ bere režisér Oliver Stone diváky na cestu po nedávno odtajněných důkazech o atentátu na prezidenta Kennedyho – nejzávažnější americké záhadné vraždě dvacátého století. Stone předkládá společně s oscarovými vypravěči Whoopi Goldbergovou a Donaldem Sutherlandem a s vynikajícím týmem lékařských a balistických expertů, historiků a svědků přesvědčivé důkazy o tom, že v případě Kennedyho se z „konspirační teorie“ stala „konspirační skutečnost“.

Drama N (2021). Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí..

Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010).

Thriller Austr. (2021). V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama Švéd./Fr./N (1982). Fanny a Alexander je Bergmanovou vysněnou rodinnou kronikou. Ekdahlovi jsou divadelní rodinnou z vyšší střední vrstvy, ukrytí před vzrůstajícím chaosem vnějšího světa. Očima desetiletého Alexandera sledujeme jeden bouřlivý rok v životě rodiny Ekdahlových. Alexanderovi představivost pohání kupředu kouzelné události, které vedou a následují po smrti jeho otce. Díky novému sňatku jeho matky s přísným prelátem jsou však Alexanderovi a jeho sestře Fanny odmítnuty všechna možná potěšení a děti jsou vystaveny jakémusi gotickému hororu. Biskup je Bergmanovskou postavou, jejíž přísnost překračuje zdravou mez. Jeho podlost však snímek zároveň nahrazuje „laskavostí, náklonností a dobrem“. Fanny a Alexander bylo původně zamýšleno jako Bergmanovo poslední dílo a představuje tak vrchol jeho tvorby. Oscar pro nejlepší výpravu, nejlepší kameru, nejlepší kostýmy, nejlepší cizojazyčný film a nominace na nejlepšího režiséra – Ingmara Bergmana. Celovečerní film byl digitálně zrestaurován z původního negativu a soundtracku.

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama Švéd./Fr./N (1982). Fanny a Alexander je Bergmanovou vysněnou rodinnou kronikou. Ekdahlovi jsou divadelní rodinnou z vyšší střední vrstvy, ukrytí před vzrůstajícím chaosem vnějšího světa. Očima desetiletého Alexandera sledujeme jeden bouřlivý rok v životě rodiny Ekdahlových. Alexanderovi představivost pohání kupředu kouzelné události, které vedou a následují po smrti jeho otce. Díky novému sňatku jeho matky s přísným prelátem jsou však Alexanderovi a jeho sestře Fanny odmítnuty všechna možná potěšení a děti jsou vystaveny jakémusi gotickému hororu. Biskup je Bergmanovskou postavou, jejíž přísnost překračuje zdravou mez. Jeho podlost však snímek zároveň nahrazuje „laskavostí, náklonností a dobrem“. Fanny a Alexander bylo původně zamýšleno jako Bergmanovo poslední dílo a představuje tak vrchol jeho tvorby. Oscar pro nejlepší výpravu, nejlepší kameru, nejlepší kostýmy, nejlepší cizojazyčný film a nominace na nejlepšího režiséra – Ingmara Bergmana. Celovečerní film byl digitálně zrestaurován z původního negativu a soundtracku.

Komedie N (2021). Berlín, čtvrť Prenzlauer Berg. Daniel je filmová hvězda zvyklá na úspěch. Jeho půdní byt je stylový, stejně jako jeho manželka a chůva, která má pod kontrolou děti. Všechno je tip top, a tedy připravené na to, aby odletěl na konkurz do Londýna, kde na slavného německo-španělského herce čeká role v americkém filmu o superhrdinech. Když vejde do místního baru na rohu a zjistí, že tam sedí Bruno. Jak se ukazuje každou další minutu, Bruno na tento okamžik dlouho čekal. A tak se tento věčně přehlížený muž – jeden z obětí znovusjednocení a gentrifikace bývalého východního Berlína – mstí. Daniel jako jeho cíl...

Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010).

Thriller Austr. (2021). V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Komedie N/Švéd./Nor. (2019). Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

Drama Nor. (2021). Když třiadvacetiletá Rakel příliš pozdě po nepříliš romantickém vztahu na jednu noc zjistí, že je v šestém měsíci těhotenství, její svět se změní. Její přítel, který není otcem, je s tím, že čeká dítě, v pohodě. Ale Rakel není vůbec připravená být matkou. Vzhledem k tomu, že potrat již nepřichází v úvahu, adopce je jedinou odpovědí. V tu chvíli se objeví Ninjababy, animovaná postava, která trvá na tom, že Rakel udělá z každodenního života peklo. Vyleze z jejího zápisníku, skočí do jejího šálku s čajem a neustále jí připomíná, jaká je hrozná osoba.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Drama Nor. (2021). Když třiadvacetiletá Rakel příliš pozdě po nepříliš romantickém vztahu na jednu noc zjistí, že je v šestém měsíci těhotenství, její svět se změní. Její přítel, který není otcem, je s tím, že čeká dítě, v pohodě. Ale Rakel není vůbec připravená být matkou. Vzhledem k tomu, že potrat již nepřichází v úvahu, adopce je jedinou odpovědí. V tu chvíli se objeví Ninjababy, animovaná postava, která trvá na tom, že Rakel udělá z každodenního života peklo. Vyleze z jejího zápisníku, skočí do jejího šálku s čajem a neustále jí připomíná, jaká je hrozná osoba.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama N (2021). Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí..

Válečný film Maď./Litva (2021). Druhá světová válka, okupovaný Sovětský svaz. István Semetka je prostý maďarský farmář, který slouží jako desátník ve speciální průzkumnické jednotce partyzánů. Na cestě do odlehlé dědiny se jeho rota ocitne pod nepřátelskou palbou. Když je zabit velitel, Semetka musí překonat své obavy a převzít velení nad jednotkou, protože je uvězněný v chaosu, který nedokáže ovládat.

Komedie N/Švéd./Nor. (2019). Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010).

Komedie Niz. (1992). Temná a surrealistická komedie Seveřani se odehrává na zašlém sídlišti v 60. letech. Zatímco se z matky mladého chlapce Thomase pomalu stává světice a jeho otce naplňuje nezvladatelná frustrace, Thomase začnou pohlcovat události ve večerním zpravodajství. V tomto útěku před realitou jej podporuje pošťák Plagge, který pročítá veškerou poštu a zná všechna bizarní a intimní tajemství excentrických obyvatel sídliště.

Drama Fr. (2021). Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Drama Nor. (2021). Když třiadvacetiletá Rakel příliš pozdě po nepříliš romantickém vztahu na jednu noc zjistí, že je v šestém měsíci těhotenství, její svět se změní. Její přítel, který není otcem, je s tím, že čeká dítě, v pohodě. Ale Rakel není vůbec připravená být matkou. Vzhledem k tomu, že potrat již nepřichází v úvahu, adopce je jedinou odpovědí. V tu chvíli se objeví Ninjababy, animovaná postava, která trvá na tom, že Rakel udělá z každodenního života peklo. Vyleze z jejího zápisníku, skočí do jejího šálku s čajem a neustále jí připomíná, jaká je hrozná osoba.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Drama Fr. (2021). Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému.

Komedie N/Švéd./Nor. (2019). Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

Dokument Braz./It./Fr. (2012). Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

Drama N/Švéd. (1980). Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek. Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Drama N/Švéd. (1980). Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek. Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama N/Švéd. (1980). Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek. Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

Komedie Niz. (1992). Temná a surrealistická komedie Seveřani se odehrává na zašlém sídlišti v 60. letech. Zatímco se z matky mladého chlapce Thomase pomalu stává světice a jeho otce naplňuje nezvladatelná frustrace, Thomase začnou pohlcovat události ve večerním zpravodajství. V tomto útěku před realitou jej podporuje pošťák Plagge, který pročítá veškerou poštu a zná všechna bizarní a intimní tajemství excentrických obyvatel sídliště.

Dokument Braz./It./Fr. (2012). Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

Drama Fr. (2021). Abel a Marianne zjistí, že jejich třináctiletý syn Joseph tajně prodal jejich nejcennější majetek. Rychle pochopí, že Joseph není jediný, kdo se snaží financovat záhadný projekt – jde o stovky zapojených dětí po celém světě. Jejich posláním je zachránit planetu.

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Drama Fr. (2019). Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama Fr. (2019). Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Drama Fr. (2021). Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Drama Fr. (2021). Abel a Marianne zjistí, že jejich třináctiletý syn Joseph tajně prodal jejich nejcennější majetek. Rychle pochopí, že Joseph není jediný, kdo se snaží financovat záhadný projekt – jde o stovky zapojených dětí po celém světě. Jejich posláním je zachránit planetu.

Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010).

Drama Rus. (2020). Když komunistická vláda v roce 1962 zvýší ceny potravin, vzpurní pracovníci z malého průmyslového města Novočerkassk vstoupí do stávky. Masakr, který poté následuje, sledujeme očima oddané členky strany. Kdysi nezpochybnitelná víra ve stranickou linii je otřesena jejím rostoucím povědomím o lidských ztrátách, které tříští její povědomí o světě.

Komedie Fr. (2021). Satira na téma zpracovávání informací televizními kanály, ve které spirála událostí zapříčiní pád hvězdné televizní novinářky. Film France zobrazuje život hvězdné televizní novinářky uvíznuté ve spirále událostí, které zapříčiní její pád. Film osciluje mezi dramatem a komedií a snaží se vytvořit paralelu mezi osobní a veřejnou krizí mladé ženy a obrazem současné Francie. Satira na téma zpracování informací televizními kanály.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama N (1920). Anglie na počátku 16. století. Anna Boleynová, která konečně uzavřela její vzdělání ve Francii, je jmenována dvorní dámou Kateřiny Aragonské, manželky krále Jindřicha VIII. V té době už je Jindřich jeho královnou unaven a vadí mu, že mu dosud neporodila syna a dědice anglického trůnu. Má v úmyslu se s Kateřinou rozvést a najít si jinou ženu. Anna si díky jejímu mládí a kráse rychle získá královu přízeň a netrvá dlouho, než jí nabídne sňatek. Jak trapné, že Anna se již zamilovala – do sira Henryho Norrise. Odmítnutí papeže Klementa VII. zrušit Jindřichův sňatek s Kateřinou krále popudí. Okamžitě přetrhává všechny svazky s Římem a sám se stává hlavou nově založené anglikánské církve. Nyní už Jindřichovi nic nebrání zbavit se královny, kterou pohrdá, a dosadit na její místo jeho milovanou Annu. Král si je jistý, že mu Anna dá mužského dědice, aby jeho dynastie pokračovala – osud však rozhodne jinak...

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama N (1920). Anglie na počátku 16. století. Anna Boleynová, která konečně uzavřela její vzdělání ve Francii, je jmenována dvorní dámou Kateřiny Aragonské, manželky krále Jindřicha VIII. V té době už je Jindřich jeho královnou unaven a vadí mu, že mu dosud neporodila syna a dědice anglického trůnu. Má v úmyslu se s Kateřinou rozvést a najít si jinou ženu. Anna si díky jejímu mládí a kráse rychle získá královu přízeň a netrvá dlouho, než jí nabídne sňatek. Jak trapné, že Anna se již zamilovala – do sira Henryho Norrise. Odmítnutí papeže Klementa VII. zrušit Jindřichův sňatek s Kateřinou krále popudí. Okamžitě přetrhává všechny svazky s Římem a sám se stává hlavou nově založené anglikánské církve. Nyní už Jindřichovi nic nebrání zbavit se královny, kterou pohrdá, a dosadit na její místo jeho milovanou Annu. Král si je jistý, že mu Anna dá mužského dědice, aby jeho dynastie pokračovala – osud však rozhodne jinak...

Drama Fr. (2019). Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Drama N (1920). Anglie na počátku 16. století. Anna Boleynová, která konečně uzavřela její vzdělání ve Francii, je jmenována dvorní dámou Kateřiny Aragonské, manželky krále Jindřicha VIII. V té době už je Jindřich jeho královnou unaven a vadí mu, že mu dosud neporodila syna a dědice anglického trůnu. Má v úmyslu se s Kateřinou rozvést a najít si jinou ženu. Anna si díky jejímu mládí a kráse rychle získá královu přízeň a netrvá dlouho, než jí nabídne sňatek. Jak trapné, že Anna se již zamilovala – do sira Henryho Norrise. Odmítnutí papeže Klementa VII. zrušit Jindřichův sňatek s Kateřinou krále popudí. Okamžitě přetrhává všechny svazky s Římem a sám se stává hlavou nově založené anglikánské církve. Nyní už Jindřichovi nic nebrání zbavit se královny, kterou pohrdá, a dosadit na její místo jeho milovanou Annu. Král si je jistý, že mu Anna dá mužského dědice, aby jeho dynastie pokračovala – osud však rozhodne jinak...

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama Rus. (2020). Když komunistická vláda v roce 1962 zvýší ceny potravin, vzpurní pracovníci z malého průmyslového města Novočerkassk vstoupí do stávky. Masakr, který poté následuje, sledujeme očima oddané členky strany. Kdysi nezpochybnitelná víra ve stranickou linii je otřesena jejím rostoucím povědomím o lidských ztrátách, které tříští její povědomí o světě.

Romantické drama Švéd. (1967). Vizuálně dechberoucí film podle skutečné události z roku 1889 je příběhem o zoufalé a k zániku odsouzené aféře mezi mladým baronem Sixtenem Sparrem, který po sobě zanechal manželku a děti, a krásnou tanečnicí Elvirou Madiganovou.. Jejich příběh se dostal na titulky a šokoval společnost.

Životopisný film Fin./Švéd. (2020). Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Drama Fr. (2017). Raná devadesátá léta minulého století. AIDS si už deset let vybírá kruté oběti na životech, přesto aktivisté z pařížské pobočky hnutí ACT UP bojují s nezájmem veřejnosti, otupělostí vlád a machinacemi farmaceutických firem. Nováček Nathan se seznamuje s radikálem hnutí Seanem, jehož politický boj je zároveň bojem o život. Sean je HIV pozitivní a jeho čas se krátí...

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Drama Fr. (2017). Raná devadesátá léta minulého století. AIDS si už deset let vybírá kruté oběti na životech, přesto aktivisté z pařížské pobočky hnutí ACT UP bojují s nezájmem veřejnosti, otupělostí vlád a machinacemi farmaceutických firem. Nováček Nathan se seznamuje s radikálem hnutí Seanem, jehož politický boj je zároveň bojem o život. Sean je HIV pozitivní a jeho čas se krátí...

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Dokument Braz./It./Fr. (2012). Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Komedie Fr. (2021). Satira na téma zpracovávání informací televizními kanály, ve které spirála událostí zapříčiní pád hvězdné televizní novinářky. Film France zobrazuje život hvězdné televizní novinářky uvíznuté ve spirále událostí, které zapříčiní její pád. Film osciluje mezi dramatem a komedií a snaží se vytvořit paralelu mezi osobní a veřejnou krizí mladé ženy a obrazem současné Francie. Satira na téma zpracování informací televizními kanály.

Romantické drama Švéd. (1967). Vizuálně dechberoucí film podle skutečné události z roku 1889 je příběhem o zoufalé a k zániku odsouzené aféře mezi mladým baronem Sixtenem Sparrem, který po sobě zanechal manželku a děti, a krásnou tanečnicí Elvirou Madiganovou.. Jejich příběh se dostal na titulky a šokoval společnost.

Životopisný film Fin./Švéd. (2020). Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Drama Dán. (2017). Šestnáctiletá Ester žije se svými nábožensky založenými a konzervativními rodiči bezpečný, ale všední život v malé, izolované zátoce na Faerských ostrovech. Jednoho dne během nedělní školy potká Ragnu – dívku, která se právě přistěhovala se svou matkou alkoholičkou a osmiletým mladším bratrem. Ester v Ragně vidí něco, co celý život hledala. Potkají se protiklady a vznikne přátelství. Společně sní o útěku z jejich nudných životů, ale uvědomí si, že jediné, čemu vlastně chtějí uniknout, jsou ony samy.

Dokument USA (2020). Zkoumání desetiletí trvající kulturní fascinace nacistickým vůdcem a důsledků této fascinace v současné politice. Co nám může historie říci o současnosti? Tvůrci filmu Petra Epperlein a Michael Tucker (Karl Marx City) hledají odpovědi a inspirují se německým bestsellerem Sebastiana Haffnera z roku 1978 Hitlerův vzestup a pád. Film natočený v devíti zemích zkoumá Hitlerův význam v současných vlnách nadřazenosti bílé rasy, antisemitismu a ozbrojování dějin. Od historiků a spisovatelů, jako jsou Martin Amis, Deborah Lipstadt a Saul Friedlander, spolu se slavnými lovci nacistů Beate a Serge Klarsfeldovými, uslyšíme provokativní postřehy o tom, proč je pochopení historie naléhavější než kdy jindy.

Drama USA (1915). Kontroverzní, vysloveně rasistická, ale přelomová americká filmová předloha. Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona The Clansman (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK).

Dokument USA (2020). Zkoumání desetiletí trvající kulturní fascinace nacistickým vůdcem a důsledků této fascinace v současné politice. Co nám může historie říci o současnosti? Tvůrci filmu Petra Epperlein a Michael Tucker (Karl Marx City) hledají odpovědi a inspirují se německým bestsellerem Sebastiana Haffnera z roku 1978 Hitlerův vzestup a pád. Film natočený v devíti zemích zkoumá Hitlerův význam v současných vlnách nadřazenosti bílé rasy, antisemitismu a ozbrojování dějin. Od historiků a spisovatelů, jako jsou Martin Amis, Deborah Lipstadt a Saul Friedlander, spolu se slavnými lovci nacistů Beate a Serge Klarsfeldovými, uslyšíme provokativní postřehy o tom, proč je pochopení historie naléhavější než kdy jindy.

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Drama USA (1915). Kontroverzní, vysloveně rasistická, ale přelomová americká filmová předloha. Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona The Clansman (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK).

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.