TV PROGRAM Film Europe + HD

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama Švéd./Fr./N (1982). Fanny a Alexander je Bergmanovou vysněnou rodinnou kronikou. Ekdahlovi jsou divadelní rodinnou z vyšší střední vrstvy, ukrytí před vzrůstajícím chaosem vnějšího světa. Očima desetiletého Alexandera sledujeme jeden bouřlivý rok v životě rodiny Ekdahlových. Alexanderovi představivost pohání kupředu kouzelné události, které vedou a následují po smrti jeho otce. Díky novému sňatku jeho matky s přísným prelátem jsou však Alexanderovi a jeho sestře Fanny odmítnuty všechna možná potěšení a děti jsou vystaveny jakémusi gotickému hororu. Biskup je Bergmanovskou postavou, jejíž přísnost překračuje zdravou mez. Jeho podlost však snímek zároveň nahrazuje „laskavostí, náklonností a dobrem“. Fanny a Alexander bylo původně zamýšleno jako Bergmanovo poslední dílo a představuje tak vrchol jeho tvorby. Oscar pro nejlepší výpravu, nejlepší kameru, nejlepší kostýmy, nejlepší cizojazyčný film a nominace na nejlepšího režiséra – Ingmara Bergmana. Celovečerní film byl digitálně zrestaurován z původního negativu a soundtracku.

Komedie N (2021). Berlín, čtvrť Prenzlauer Berg. Daniel je filmová hvězda zvyklá na úspěch. Jeho půdní byt je stylový, stejně jako jeho manželka a chůva, která má pod kontrolou děti. Všechno je tip top, a tedy připravené na to, aby odletěl na konkurz do Londýna, kde na slavného německo-španělského herce čeká role v americkém filmu o superhrdinech. Když vejde do místního baru na rohu a zjistí, že tam sedí Bruno. Jak se ukazuje každou další minutu, Bruno na tento okamžik dlouho čekal. A tak se tento věčně přehlížený muž – jeden z obětí znovusjednocení a gentrifikace bývalého východního Berlína – mstí. Daniel jako jeho cíl...

Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010).

Thriller Austr. (2021). V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Komedie N/Švéd./Nor. (2019). Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

Drama Nor. (2021). Když třiadvacetiletá Rakel příliš pozdě po nepříliš romantickém vztahu na jednu noc zjistí, že je v šestém měsíci těhotenství, její svět se změní. Její přítel, který není otcem, je s tím, že čeká dítě, v pohodě. Ale Rakel není vůbec připravená být matkou. Vzhledem k tomu, že potrat již nepřichází v úvahu, adopce je jedinou odpovědí. V tu chvíli se objeví Ninjababy, animovaná postava, která trvá na tom, že Rakel udělá z každodenního života peklo. Vyleze z jejího zápisníku, skočí do jejího šálku s čajem a neustále jí připomíná, jaká je hrozná osoba.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Drama Nor. (2021). Když třiadvacetiletá Rakel příliš pozdě po nepříliš romantickém vztahu na jednu noc zjistí, že je v šestém měsíci těhotenství, její svět se změní. Její přítel, který není otcem, je s tím, že čeká dítě, v pohodě. Ale Rakel není vůbec připravená být matkou. Vzhledem k tomu, že potrat již nepřichází v úvahu, adopce je jedinou odpovědí. V tu chvíli se objeví Ninjababy, animovaná postava, která trvá na tom, že Rakel udělá z každodenního života peklo. Vyleze z jejího zápisníku, skočí do jejího šálku s čajem a neustále jí připomíná, jaká je hrozná osoba.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama N (2021). Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí..

Válečný film Maď./Litva (2021). Druhá světová válka, okupovaný Sovětský svaz. István Semetka je prostý maďarský farmář, který slouží jako desátník ve speciální průzkumnické jednotce partyzánů. Na cestě do odlehlé dědiny se jeho rota ocitne pod nepřátelskou palbou. Když je zabit velitel, Semetka musí překonat své obavy a převzít velení nad jednotkou, protože je uvězněný v chaosu, který nedokáže ovládat.

Komedie N/Švéd./Nor. (2019). Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010).

Komedie Niz. (1992). Temná a surrealistická komedie Seveřani se odehrává na zašlém sídlišti v 60. letech. Zatímco se z matky mladého chlapce Thomase pomalu stává světice a jeho otce naplňuje nezvladatelná frustrace, Thomase začnou pohlcovat události ve večerním zpravodajství. V tomto útěku před realitou jej podporuje pošťák Plagge, který pročítá veškerou poštu a zná všechna bizarní a intimní tajemství excentrických obyvatel sídliště.

Drama Fr. (2021). Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Drama Nor. (2021). Když třiadvacetiletá Rakel příliš pozdě po nepříliš romantickém vztahu na jednu noc zjistí, že je v šestém měsíci těhotenství, její svět se změní. Její přítel, který není otcem, je s tím, že čeká dítě, v pohodě. Ale Rakel není vůbec připravená být matkou. Vzhledem k tomu, že potrat již nepřichází v úvahu, adopce je jedinou odpovědí. V tu chvíli se objeví Ninjababy, animovaná postava, která trvá na tom, že Rakel udělá z každodenního života peklo. Vyleze z jejího zápisníku, skočí do jejího šálku s čajem a neustále jí připomíná, jaká je hrozná osoba.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Drama Fr. (2021). Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému.

Komedie N/Švéd./Nor. (2019). Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

Dokument Braz./It./Fr. (2012). Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

Drama N/Švéd. (1980). Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek. Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Drama N/Švéd. (1980). Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek. Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama N/Švéd. (1980). Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek. Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

Komedie Niz. (1992). Temná a surrealistická komedie Seveřani se odehrává na zašlém sídlišti v 60. letech. Zatímco se z matky mladého chlapce Thomase pomalu stává světice a jeho otce naplňuje nezvladatelná frustrace, Thomase začnou pohlcovat události ve večerním zpravodajství. V tomto útěku před realitou jej podporuje pošťák Plagge, který pročítá veškerou poštu a zná všechna bizarní a intimní tajemství excentrických obyvatel sídliště.

Dokument Braz./It./Fr. (2012). Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

Drama Fr. (2021). Abel a Marianne zjistí, že jejich třináctiletý syn Joseph tajně prodal jejich nejcennější majetek. Rychle pochopí, že Joseph není jediný, kdo se snaží financovat záhadný projekt – jde o stovky zapojených dětí po celém světě. Jejich posláním je zachránit planetu.

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Drama Fr. (2019). Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama Fr. (2019). Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Drama Fr. (2021). Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Drama Fr. (2021). Abel a Marianne zjistí, že jejich třináctiletý syn Joseph tajně prodal jejich nejcennější majetek. Rychle pochopí, že Joseph není jediný, kdo se snaží financovat záhadný projekt – jde o stovky zapojených dětí po celém světě. Jejich posláním je zachránit planetu.

Komedie Dán./Švéd./Fr. (2010).

Drama Rus. (2020). Když komunistická vláda v roce 1962 zvýší ceny potravin, vzpurní pracovníci z malého průmyslového města Novočerkassk vstoupí do stávky. Masakr, který poté následuje, sledujeme očima oddané členky strany. Kdysi nezpochybnitelná víra ve stranickou linii je otřesena jejím rostoucím povědomím o lidských ztrátách, které tříští její povědomí o světě.

Komedie Fr. (2021). Satira na téma zpracovávání informací televizními kanály, ve které spirála událostí zapříčiní pád hvězdné televizní novinářky. Film France zobrazuje život hvězdné televizní novinářky uvíznuté ve spirále událostí, které zapříčiní její pád. Film osciluje mezi dramatem a komedií a snaží se vytvořit paralelu mezi osobní a veřejnou krizí mladé ženy a obrazem současné Francie. Satira na téma zpracování informací televizními kanály.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama N (1920). Anglie na počátku 16. století. Anna Boleynová, která konečně uzavřela její vzdělání ve Francii, je jmenována dvorní dámou Kateřiny Aragonské, manželky krále Jindřicha VIII. V té době už je Jindřich jeho královnou unaven a vadí mu, že mu dosud neporodila syna a dědice anglického trůnu. Má v úmyslu se s Kateřinou rozvést a najít si jinou ženu. Anna si díky jejímu mládí a kráse rychle získá královu přízeň a netrvá dlouho, než jí nabídne sňatek. Jak trapné, že Anna se již zamilovala – do sira Henryho Norrise. Odmítnutí papeže Klementa VII. zrušit Jindřichův sňatek s Kateřinou krále popudí. Okamžitě přetrhává všechny svazky s Římem a sám se stává hlavou nově založené anglikánské církve. Nyní už Jindřichovi nic nebrání zbavit se královny, kterou pohrdá, a dosadit na její místo jeho milovanou Annu. Král si je jistý, že mu Anna dá mužského dědice, aby jeho dynastie pokračovala – osud však rozhodne jinak...

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama N (1920). Anglie na počátku 16. století. Anna Boleynová, která konečně uzavřela její vzdělání ve Francii, je jmenována dvorní dámou Kateřiny Aragonské, manželky krále Jindřicha VIII. V té době už je Jindřich jeho královnou unaven a vadí mu, že mu dosud neporodila syna a dědice anglického trůnu. Má v úmyslu se s Kateřinou rozvést a najít si jinou ženu. Anna si díky jejímu mládí a kráse rychle získá královu přízeň a netrvá dlouho, než jí nabídne sňatek. Jak trapné, že Anna se již zamilovala – do sira Henryho Norrise. Odmítnutí papeže Klementa VII. zrušit Jindřichův sňatek s Kateřinou krále popudí. Okamžitě přetrhává všechny svazky s Římem a sám se stává hlavou nově založené anglikánské církve. Nyní už Jindřichovi nic nebrání zbavit se královny, kterou pohrdá, a dosadit na její místo jeho milovanou Annu. Král si je jistý, že mu Anna dá mužského dědice, aby jeho dynastie pokračovala – osud však rozhodne jinak...

Drama Fr. (2019). Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Drama N (1920). Anglie na počátku 16. století. Anna Boleynová, která konečně uzavřela její vzdělání ve Francii, je jmenována dvorní dámou Kateřiny Aragonské, manželky krále Jindřicha VIII. V té době už je Jindřich jeho královnou unaven a vadí mu, že mu dosud neporodila syna a dědice anglického trůnu. Má v úmyslu se s Kateřinou rozvést a najít si jinou ženu. Anna si díky jejímu mládí a kráse rychle získá královu přízeň a netrvá dlouho, než jí nabídne sňatek. Jak trapné, že Anna se již zamilovala – do sira Henryho Norrise. Odmítnutí papeže Klementa VII. zrušit Jindřichův sňatek s Kateřinou krále popudí. Okamžitě přetrhává všechny svazky s Římem a sám se stává hlavou nově založené anglikánské církve. Nyní už Jindřichovi nic nebrání zbavit se královny, kterou pohrdá, a dosadit na její místo jeho milovanou Annu. Král si je jistý, že mu Anna dá mužského dědice, aby jeho dynastie pokračovala – osud však rozhodne jinak...

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama Rus. (2020). Když komunistická vláda v roce 1962 zvýší ceny potravin, vzpurní pracovníci z malého průmyslového města Novočerkassk vstoupí do stávky. Masakr, který poté následuje, sledujeme očima oddané členky strany. Kdysi nezpochybnitelná víra ve stranickou linii je otřesena jejím rostoucím povědomím o lidských ztrátách, které tříští její povědomí o světě.

Romantické drama Švéd. (1967). Vizuálně dechberoucí film podle skutečné události z roku 1889 je příběhem o zoufalé a k zániku odsouzené aféře mezi mladým baronem Sixtenem Sparrem, který po sobě zanechal manželku a děti, a krásnou tanečnicí Elvirou Madiganovou.. Jejich příběh se dostal na titulky a šokoval společnost.

Životopisný film Fin./Švéd. (2020). Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Drama Fr. (2017). Raná devadesátá léta minulého století. AIDS si už deset let vybírá kruté oběti na životech, přesto aktivisté z pařížské pobočky hnutí ACT UP bojují s nezájmem veřejnosti, otupělostí vlád a machinacemi farmaceutických firem. Nováček Nathan se seznamuje s radikálem hnutí Seanem, jehož politický boj je zároveň bojem o život. Sean je HIV pozitivní a jeho čas se krátí...

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Drama Fr. (2017). Raná devadesátá léta minulého století. AIDS si už deset let vybírá kruté oběti na životech, přesto aktivisté z pařížské pobočky hnutí ACT UP bojují s nezájmem veřejnosti, otupělostí vlád a machinacemi farmaceutických firem. Nováček Nathan se seznamuje s radikálem hnutí Seanem, jehož politický boj je zároveň bojem o život. Sean je HIV pozitivní a jeho čas se krátí...

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Dokument Braz./It./Fr. (2012). Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Komedie Fr. (2021). Satira na téma zpracovávání informací televizními kanály, ve které spirála událostí zapříčiní pád hvězdné televizní novinářky. Film France zobrazuje život hvězdné televizní novinářky uvíznuté ve spirále událostí, které zapříčiní její pád. Film osciluje mezi dramatem a komedií a snaží se vytvořit paralelu mezi osobní a veřejnou krizí mladé ženy a obrazem současné Francie. Satira na téma zpracování informací televizními kanály.

Romantické drama Švéd. (1967). Vizuálně dechberoucí film podle skutečné události z roku 1889 je příběhem o zoufalé a k zániku odsouzené aféře mezi mladým baronem Sixtenem Sparrem, který po sobě zanechal manželku a děti, a krásnou tanečnicí Elvirou Madiganovou.. Jejich příběh se dostal na titulky a šokoval společnost.

Životopisný film Fin./Švéd. (2020). Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Drama Dán. (2017). Šestnáctiletá Ester žije se svými nábožensky založenými a konzervativními rodiči bezpečný, ale všední život v malé, izolované zátoce na Faerských ostrovech. Jednoho dne během nedělní školy potká Ragnu – dívku, která se právě přistěhovala se svou matkou alkoholičkou a osmiletým mladším bratrem. Ester v Ragně vidí něco, co celý život hledala. Potkají se protiklady a vznikne přátelství. Společně sní o útěku z jejich nudných životů, ale uvědomí si, že jediné, čemu vlastně chtějí uniknout, jsou ony samy.

Dokument USA (2020). Zkoumání desetiletí trvající kulturní fascinace nacistickým vůdcem a důsledků této fascinace v současné politice. Co nám může historie říci o současnosti? Tvůrci filmu Petra Epperlein a Michael Tucker (Karl Marx City) hledají odpovědi a inspirují se německým bestsellerem Sebastiana Haffnera z roku 1978 Hitlerův vzestup a pád. Film natočený v devíti zemích zkoumá Hitlerův význam v současných vlnách nadřazenosti bílé rasy, antisemitismu a ozbrojování dějin. Od historiků a spisovatelů, jako jsou Martin Amis, Deborah Lipstadt a Saul Friedlander, spolu se slavnými lovci nacistů Beate a Serge Klarsfeldovými, uslyšíme provokativní postřehy o tom, proč je pochopení historie naléhavější než kdy jindy.

Drama USA (1915). Kontroverzní, vysloveně rasistická, ale přelomová americká filmová předloha. Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona The Clansman (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK).

Dokument USA (2020). Zkoumání desetiletí trvající kulturní fascinace nacistickým vůdcem a důsledků této fascinace v současné politice. Co nám může historie říci o současnosti? Tvůrci filmu Petra Epperlein a Michael Tucker (Karl Marx City) hledají odpovědi a inspirují se německým bestsellerem Sebastiana Haffnera z roku 1978 Hitlerův vzestup a pád. Film natočený v devíti zemích zkoumá Hitlerův význam v současných vlnách nadřazenosti bílé rasy, antisemitismu a ozbrojování dějin. Od historiků a spisovatelů, jako jsou Martin Amis, Deborah Lipstadt a Saul Friedlander, spolu se slavnými lovci nacistů Beate a Serge Klarsfeldovými, uslyšíme provokativní postřehy o tom, proč je pochopení historie naléhavější než kdy jindy.

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Drama USA (1915). Kontroverzní, vysloveně rasistická, ale přelomová americká filmová předloha. Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona The Clansman (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK).

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Životopisný film Fin./Švéd. (2020). Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Drama Dán. (2017). Šestnáctiletá Ester žije se svými nábožensky založenými a konzervativními rodiči bezpečný, ale všední život v malé, izolované zátoce na Faerských ostrovech. Jednoho dne během nedělní školy potká Ragnu – dívku, která se právě přistěhovala se svou matkou alkoholičkou a osmiletým mladším bratrem. Ester v Ragně vidí něco, co celý život hledala. Potkají se protiklady a vznikne přátelství. Společně sní o útěku z jejich nudných životů, ale uvědomí si, že jediné, čemu vlastně chtějí uniknout, jsou ony samy.

Historický film HG/Čína (2020). Čína během kulturní revoluce. Útěk vězně z pracovního tábora. Riskuje vše při hledání ukradeného filmového kotouče, na němž se na vteřinu objeví jeho dávno ztracená dcera. Brzy se setkává se zlodějkou, osiřelou dívkou, kterou pronásleduje vlastní strašlivá ztráta. Nádherná, dojemná a hluboce osobní pocta vykupitelské síle kinematografie v duchu filmu Cinema Paradiso od Zhang Yimoua, třikrát nominovaného na Oscara® za nejlepší cizojazyčný film.

Drama N/Pol./VB/Fr. (2018). Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců k smrti. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat. Filozofická sci-fi režisérky Claire Denis o hledání podstaty lidskosti ve vesmírných kulisách.

Komedie Fr. (2017). Mladý pár Armand a Leila studují politologii. Na konci studia, mají v úmyslu odjet do New Yorku, kde chtějí absolvovat stáž v OSN. Když se Leilin starší bratr Mahmoud vrátí z dlouhého pobytu v Jemenu, který ho radikálně změnil, postaví se proti milostnému vztahu své sestry a rozhodne se, že mladý pár za každou cenu rozdělí. Pokud se chce Armand dostat do Mahmoudovho bytu a znovu se vidět s Leilou, nemá na výběr: musí si obléct nikáb, celotělový závoj! Na druhý den zazvoní u Leiliných dveřích jistá Šeherezáda se zahalenou tváří, která Mahmouda nenechá lhostejným.

Komediální drama Írán (2015). Vítězný film Berlinale 2015 z ilegální dílny Džafara Panahího triumfuje nad politickou represí. Renomovaný iránský tvůrce se ve svém druhém snímku natočeném v rámci nuceného domácího vězení proměnil v taxikáře, který prostřednictvím rozhovorů s rozličnými klienty nabízí vytříbeně kritický pohled na íránskou společnost. Panahí tu bez jakékoli sebelítosti a s odzbrojujícím humorem nastoluje otázku, jak se má chovat umělec v zemi, která mu neumožňuje svobodu projevu. S kamerou připevněnou za předním sklem svého vozu natočil Panahí film výmluvnější než mnohé sociopolitické studie.

Komedie Fr. (2017). Mladý pár Armand a Leila studují politologii. Na konci studia, mají v úmyslu odjet do New Yorku, kde chtějí absolvovat stáž v OSN. Když se Leilin starší bratr Mahmoud vrátí z dlouhého pobytu v Jemenu, který ho radikálně změnil, postaví se proti milostnému vztahu své sestry a rozhodne se, že mladý pár za každou cenu rozdělí. Pokud se chce Armand dostat do Mahmoudovho bytu a znovu se vidět s Leilou, nemá na výběr: musí si obléct nikáb, celotělový závoj! Na druhý den zazvoní u Leiliných dveřích jistá Šeherezáda se zahalenou tváří, která Mahmouda nenechá lhostejným.

Komediální drama Írán (2015). Vítězný film Berlinale 2015 z ilegální dílny Džafara Panahího triumfuje nad politickou represí. Renomovaný iránský tvůrce se ve svém druhém snímku natočeném v rámci nuceného domácího vězení proměnil v taxikáře, který prostřednictvím rozhovorů s rozličnými klienty nabízí vytříbeně kritický pohled na íránskou společnost. Panahí tu bez jakékoli sebelítosti a s odzbrojujícím humorem nastoluje otázku, jak se má chovat umělec v zemi, která mu neumožňuje svobodu projevu. S kamerou připevněnou za předním sklem svého vozu natočil Panahí film výmluvnější než mnohé sociopolitické studie.

Dokument USA (2020). Zkoumání desetiletí trvající kulturní fascinace nacistickým vůdcem a důsledků této fascinace v současné politice. Co nám může historie říci o současnosti? Tvůrci filmu Petra Epperlein a Michael Tucker (Karl Marx City) hledají odpovědi a inspirují se německým bestsellerem Sebastiana Haffnera z roku 1978 Hitlerův vzestup a pád. Film natočený v devíti zemích zkoumá Hitlerův význam v současných vlnách nadřazenosti bílé rasy, antisemitismu a ozbrojování dějin. Od historiků a spisovatelů, jako jsou Martin Amis, Deborah Lipstadt a Saul Friedlander, spolu se slavnými lovci nacistů Beate a Serge Klarsfeldovými, uslyšíme provokativní postřehy o tom, proč je pochopení historie naléhavější než kdy jindy.

Romantické drama Švéd. (1967). Vizuálně dechberoucí film podle skutečné události z roku 1889 je příběhem o zoufalé a k zániku odsouzené aféře mezi mladým baronem Sixtenem Sparrem, který po sobě zanechal manželku a děti, a krásnou tanečnicí Elvirou Madiganovou.. Jejich příběh se dostal na titulky a šokoval společnost.

Dokument Fr. (2019). Ve filmu Ach ty holky se setkává deset jedinečných osobností z rozdílných generací: Charlotte Gainsbourg, Françoise Hardy, Vanessa Paradis, Camélia Jordana, Jehnny Beth, Lou Doillon, Brigitte Fontaine, Imany, Elli Medeiros a Jeanne Added. Všechny pocházejí z jiných světů, ale spojuje je jejich láska k hudbě. Co když Edith Piaf stála u zrodu francouzského rocku? Od šedesátkového líbezného popu až k současným genderově indiferentním hymnám, od feministických rebelek sedmdesátých let až k módním ikonám éry sociálních médií, od François Hardy k Christine and The Queens, přes Vanessu Paradis, Catherine Ringer, Charlotte Gainsbourg a nespočet dalších… film Ach ty holky vypráví skrytý příběh francouzské ženské rockové scény. Průkopnický dokument s Clémence Poésy v roli vypravěčky, využívající rozhovory a ikonické archivní záběry, nabízí radikálně odlišnou perspektivu a nemilosrdně se obrací proti patriarchátu. Vítejte ve Francii, zemi, kde rock patří ženám!

Drama Dán. (2017). Šestnáctiletá Ester žije se svými nábožensky založenými a konzervativními rodiči bezpečný, ale všední život v malé, izolované zátoce na Faerských ostrovech. Jednoho dne během nedělní školy potká Ragnu – dívku, která se právě přistěhovala se svou matkou alkoholičkou a osmiletým mladším bratrem. Ester v Ragně vidí něco, co celý život hledala. Potkají se protiklady a vznikne přátelství. Společně sní o útěku z jejich nudných životů, ale uvědomí si, že jediné, čemu vlastně chtějí uniknout, jsou ony samy.

Drama N/Pol./VB/Fr. (2018). Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců k smrti. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat. Filozofická sci-fi režisérky Claire Denis o hledání podstaty lidskosti ve vesmírných kulisách.

Životopisný film Fin./Švéd. (2020). Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Drama Fr. (2019). Stéphane se nedávno připojil ke zvláštní kriminální jednotce v Montfermeilu, na předměstí Paříže.. Spolu se svými kolegy Chrisem a Gwadou - oběma zkušenými členy týmu - rychle postřehne zvyšující se napětí mezi sousedními gangy. Když se v průběhu zatýkání ocitnou na útěku, dron zachytí každý jejich pohyb, každou akci… Film inspirovaný vzpourami z roku 2005 zasadil režisér Ladj Ly do současného Montfermeilu, stejného místa, kde se odehrávali slavní „Bídníci“ Victora Huga v roce 1862. O více než 150 let později je podobnost mezi dnešní rozzlobenou mládež v mikinách a Gavrochem, hlavní postavy „Bídníků“, více než zřejmá…

Krimikomedie Írán (2018). Íránské režiséry kdosi brutálně vraždí jednoho po druhém. Hasan Kasmai je sice také režisér a podobně jako takový Džafar Panahí se nachází na černé listině islamistického režimu, ale smrt ne a ne přijít. Proč se tajemný zabiják vyhýbá zrovna jemu? Ambiciózní, lehce hysterický a pořádně chcípácký filmař se tedy vydává po krvavé stopě. Z jeho života se od té chvíle stává delirický trip plný nesmyslů, jinotajů a omylů. Mani Haghighi natočil částečně autobiografické ztřeštěné podobenství společnosti, která žije na pokraji strachu, ale nebojí se o své existenci promluvit s cynickým šklebem. Prase je drzý politický jinotaj, buranská crazy komedie i pokřivené kytarové sólo v cele autoritářského státu.

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Dokument Fr. (2016). Slavný dokumentarista a kronikář francouzského života Raymond Depardon ve svém nejnovějším snímku cestuje v karavanu napříč Francií a naslouchá osobním konverzacím lidí, které potkává – intimním a minimalistickým způsobem zachycuje postupně se měnící tvář národa. Depardonův film je velkorysým milostným dopisem jeho vlasti i nezbytným korektivem stereotypního obrazu Francie: jeho unikátní dokument nám umožňuje nahlédnout tuto zemi z neobvyklého, láskyplně realistického úhlu.

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Dokument Fr. (2016). Slavný dokumentarista a kronikář francouzského života Raymond Depardon ve svém nejnovějším snímku cestuje v karavanu napříč Francií a naslouchá osobním konverzacím lidí, které potkává – intimním a minimalistickým způsobem zachycuje postupně se měnící tvář národa. Depardonův film je velkorysým milostným dopisem jeho vlasti i nezbytným korektivem stereotypního obrazu Francie: jeho unikátní dokument nám umožňuje nahlédnout tuto zemi z neobvyklého, láskyplně realistického úhlu.

Komediální drama Írán (2015). Vítězný film Berlinale 2015 z ilegální dílny Džafara Panahího triumfuje nad politickou represí. Renomovaný iránský tvůrce se ve svém druhém snímku natočeném v rámci nuceného domácího vězení proměnil v taxikáře, který prostřednictvím rozhovorů s rozličnými klienty nabízí vytříbeně kritický pohled na íránskou společnost. Panahí tu bez jakékoli sebelítosti a s odzbrojujícím humorem nastoluje otázku, jak se má chovat umělec v zemi, která mu neumožňuje svobodu projevu. S kamerou připevněnou za předním sklem svého vozu natočil Panahí film výmluvnější než mnohé sociopolitické studie.

Komedie Fr. (2017). Mladý pár Armand a Leila studují politologii. Na konci studia, mají v úmyslu odjet do New Yorku, kde chtějí absolvovat stáž v OSN. Když se Leilin starší bratr Mahmoud vrátí z dlouhého pobytu v Jemenu, který ho radikálně změnil, postaví se proti milostnému vztahu své sestry a rozhodne se, že mladý pár za každou cenu rozdělí. Pokud se chce Armand dostat do Mahmoudovho bytu a znovu se vidět s Leilou, nemá na výběr: musí si obléct nikáb, celotělový závoj! Na druhý den zazvoní u Leiliných dveřích jistá Šeherezáda se zahalenou tváří, která Mahmouda nenechá lhostejným.

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Historický film HG/Čína (2020). Čína během kulturní revoluce. Útěk vězně z pracovního tábora. Riskuje vše při hledání ukradeného filmového kotouče, na němž se na vteřinu objeví jeho dávno ztracená dcera. Brzy se setkává se zlodějkou, osiřelou dívkou, kterou pronásleduje vlastní strašlivá ztráta. Nádherná, dojemná a hluboce osobní pocta vykupitelské síle kinematografie v duchu filmu Cinema Paradiso od Zhang Yimoua, třikrát nominovaného na Oscara® za nejlepší cizojazyčný film.

Krimikomedie Írán (2018). Íránské režiséry kdosi brutálně vraždí jednoho po druhém. Hasan Kasmai je sice také režisér a podobně jako takový Džafar Panahí se nachází na černé listině islamistického režimu, ale smrt ne a ne přijít. Proč se tajemný zabiják vyhýbá zrovna jemu? Ambiciózní, lehce hysterický a pořádně chcípácký filmař se tedy vydává po krvavé stopě. Z jeho života se od té chvíle stává delirický trip plný nesmyslů, jinotajů a omylů. Mani Haghighi natočil částečně autobiografické ztřeštěné podobenství společnosti, která žije na pokraji strachu, ale nebojí se o své existenci promluvit s cynickým šklebem. Prase je drzý politický jinotaj, buranská crazy komedie i pokřivené kytarové sólo v cele autoritářského státu.

Drama N/Pol./VB/Fr. (2018). Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců k smrti. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat. Filozofická sci-fi režisérky Claire Denis o hledání podstaty lidskosti ve vesmírných kulisách.

Akční dobrodružné drama Irs./Thaj. (2019). Film inspirovaný skutečnými událostmi, které se odehrály v Thajsku v létě roku 2018. Dvanáctičlenný chlapecký fotbalový tým v čele s trenérem se tehdy vydal na procházku do jeskynního komplexu Tham Luang v oblasti Chiang Rai na severu země. Náhlý prudký déšť zvedl hladinu vody, která zaplavila přístupovou cestu a uvěznila všech 13 chlapců ve svých útrobách. Vysvobození se jim dostalo až po více jak dvou týdnech za pomoci početného týmu zkušených potápěčů a záchranářů z různých koutů světa.

Drama N (1930). Pedantský středoškolský učitel profesor Immanuel Rath je v šoku. Jeho studenti místo toho, aby leželi v noci v posteli, tráví čas v nočním kabaretu Modrý anděl. Aby je přistihl při činu, vydává se Immanuel za nimi do tohoto pochybného podniku, kde se seznámí se zpěvačkou Lolou a propadne jejímu šarmu. Když je jeho noční dobrodružství odhaleno a on se Lole přizná, je propuštěn. Požádá ji o ruku a doprovází ji na jejím turné. Zatímco se během let Lola stává uznávanou umělkyní, kdysi vážený profesor se promění v ubohého klauna. Tento snímek je jedním z nejvýznamnějších filmů Výmarské republiky. Role noční klubové zpěvačky zrodila legendu Marlene Dietrich a vydláždila jí cestu ke světové slávě, celý filmový Hollywood ji pak ležel u nohou.

Drama Fr. (2019). Vánoční noc v Roubaix. Policejní šéf Daoud projíždí městem, ve kterém se narodil. Vypálená auta, násilná přepadení… Tváří v tvář chudobě, podvodům a úzkosti, Daoud pozná, kdo lže a kdo říká pravdu. Louis je nováček z policejní akademie, který nedávno přibyl do Daoudova týmu. Je mladý, nešikovný a nechá se snadno zmást. Daoud a Louis jsou konfrontováni s vraždou staré ženy. Vyslýchány budou dvě mladé ženy – Claude a Marie – zcela bez prostředků, alkoholičky, milenky….

Drama N (1930). Pedantský středoškolský učitel profesor Immanuel Rath je v šoku. Jeho studenti místo toho, aby leželi v noci v posteli, tráví čas v nočním kabaretu Modrý anděl. Aby je přistihl při činu, vydává se Immanuel za nimi do tohoto pochybného podniku, kde se seznámí se zpěvačkou Lolou a propadne jejímu šarmu. Když je jeho noční dobrodružství odhaleno a on se Lole přizná, je propuštěn. Požádá ji o ruku a doprovází ji na jejím turné. Zatímco se během let Lola stává uznávanou umělkyní, kdysi vážený profesor se promění v ubohého klauna. Tento snímek je jedním z nejvýznamnějších filmů Výmarské republiky. Role noční klubové zpěvačky zrodila legendu Marlene Dietrich a vydláždila jí cestu ke světové slávě, celý filmový Hollywood ji pak ležel u nohou.

Drama Fr. (2019). Vánoční noc v Roubaix. Policejní šéf Daoud projíždí městem, ve kterém se narodil. Vypálená auta, násilná přepadení… Tváří v tvář chudobě, podvodům a úzkosti, Daoud pozná, kdo lže a kdo říká pravdu. Louis je nováček z policejní akademie, který nedávno přibyl do Daoudova týmu. Je mladý, nešikovný a nechá se snadno zmást. Daoud a Louis jsou konfrontováni s vraždou staré ženy. Vyslýchány budou dvě mladé ženy – Claude a Marie – zcela bez prostředků, alkoholičky, milenky….