TV PROGRAM ČT art

Titulní britská art rocková skupina založená v roce 1967. S více než sto padesáti miliony prodaných desek se řadí mezi třicet nejprodávanějších skupin všech dob. V roce 1988 obdrželi Grammy za hudební video k písni „Land of Confusion“. Genesis vznikli v roce 1967 ze školní skupiny The Garden Wall. Zakládajícími členy byli Peter Gabriel (zpěv, flétna, hoboj), Tony Banks (klávesy), Anthony Phillips (kytara), John Mayhew (bicí) a Mike Rutherford (kytara, basová kytara). V roce 1970 Mayhewa ve skupině nahradil Phil Collins. V tomtéž roce odešel ze skupiny Phillips, kterého po půlročním hledání nového kytaristy nahradil Steve Hackett. Toto složení bývá označováno za „klasické“, a během období 1971 – 1975 vydala kapela klíčová alba Nursery Cryme, Foxtrot, Selling England By The Pound a koncepční dvojalbum The Lamb Lies Down On Broadway. Hudba tohoto období je charakteristická dlouhými instrumentálními sóly, složitou kompozicí a tendencí k experimentování. Během živých vystoupení si kapela získala osobitou tvář především díky převlekům, které Peter Gabriel používal. Po turné v roce 1975 kapelu opouští zpěvák Peter Gabriel, jeho post zaujímá Phil Collins, který až do té doby zpíval pouze výjimečně (skladba „For Absent Friends“). Během živých vystoupení kapelu na bicí doprovázeli nejprve Bill Bruford (turné 1976) a od turné k albu Wind And Wuthering až po turné We Can't Dance pak bubeník Chester Thompson. V toce 1978 během mixování živého dvojalba Seconds Out opustil kapelu kytarista Steve Hackett a vydal se na sólovou dráhu, skupina nadále zůstala ve třech, na živých vystoupeních ji doprovázel kytarista Daryl Stuermer. Phil Collins ze skupiny v roce 1996 vystoupil a nahradil jej zpěvák Ray Wilson. Od posledního evropského turné 1998 skupina nebyla až do roku 2006 aktivní. V té době hrála skupina ve složení: Ray Wilson, Tony Banks, Mike Rutherford, Nir Zidkyahu a Nick D'Virgilio. V roce 2007 se kapela vydala na turné Turn It On Again v původním složení (Phil Colins, Mike Ruthenford, Tony Banks). Jednou se zastávek na této velkolepé koncertní šňůře byla i Praha, kde Genesis vystoupili 20. června.

Dokument ČR (2017). Evropské metropole fotoaparátem Jana Šibíka s průvodcem Janem Šmídem.

Dokument ČR (2011). Jihomoravská obec Bedřichovice byla přesunuta do centra Londýna. Dokument o výjimečném mezinárodním projektu významné české výtvarnice.

Dokument (2007). Těžký život maratonského běžce A. Mészárose. Pořadem provází A. Goldflam

Dokument (2015). Setkání Zbigniewa Czendlika s ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům M. Rozumkem.

Týdeník o kultuře a jejích souvislostech. Mainstream i alternativa, díla i události. Z center i z regionů. Uvádí S. Michailidis

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 7.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Za notně zchátralým a senilním panem revírníkem, do jeho skromné světnice, která jen několika symboly připomíná slavnou mysliveckou minulost, přichází starý přítel dr. Zvonek Burke. Oba podivínští staříci se setkávají, aby spolu tak jako každý rok zavzpomínali na mládí a rozehráli velkou imaginární hru na štěstí. Díky své fantazii se octnou v kouzelném světě, kde je vše možné. Z obyčejné světnice je les, kouř z kamen je mlhou, lavor studánkou s průzračnou vodou, postel rybářovým břehem, klobouk hnízdem ptáčat, nemocniční bažant pernatou trofejí, bačkora sestřelenou slukou, židle na stole mysliveckým posedem, vlastní těla nepřekonatelnými horskými masívy... Poslední leč natočil v roce 1981 režisér Vladimír Sís podle stejnojmenné divadelní hry Boleslava Polívky, kterou s úspěchem uvádělo brněnské Divadlo na provázku. Protagonisty díla, kde se dialogy prolínají s pantomimou, jsou starý revírník Hubert z románu Viléma Mrštíka Pohádka máje a doktor Burke z divadelní grotesky Ladislava Smočka Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho. Stejně jako na jevišti i zde hlavní hrdiny brilantně zahráli Boleslav Polívka a Jiří Pecha.

Lidé si myslí, že o herci, který natočil skoro stovku filmů, vědí všechno. Přesto Jean-Paul Belmondo zůstává záhadou: proč chtěl vždycky hrát všechno a střídal autorské a komerční filmy? O co mu vlastně šlo? Na to hledají odpověď tvůrci tohoto obsáhlého dokumentu, v němž se o oblíbeném herci dozvíme kupodivu opět něco nového.

Dokument Šp. Opakování 8.7./ČTart. Běžný den v rušných sbírkách moderního umění a komentovaná prohlídka těch nejzajímavějších artefaktů Muzea Reina Sofia, nazývaného El Reina, pro ty, kdo zrovna nemají cestu do Madridu. Dokument španělské RTVE

Country hudba má své příznivce po celém světě. Nejen oni nyní mají možnost poznat celou její historii v úžasném dokumentárním cyklu. Autoři strávili dlouhých osm let přípravou a výrobou tohoto díla. Během nich udělali rozhovory s více než 100 respondenty, z nichž plných čtyřicet má své místo v Síni slávy country hudby. Navíc tvůrci nashromáždili tisíce fotek a několik hodin archivních záběrů. Část z těchto materiálů zatím nebyla nikdy zveřejněna. První díl nás zavede k úplným počátkům tohoto stylu. Do časů, kdy hráli Fiddlin' John Carson nebo Uncle Dave Macon, až k éře prvních hvězd, kterými byli the Carter Family a Jimmie Rodgers.

Francouzský dokument vypráví o životě a díle amerického podnikatele, vizionáře a také rozporuplného člověka. Mapuje jeho nelehké dětství a mládí, dotýká se jeho politického smýšlení a morálních postojů a klade i mnohé otázky.

V dalším vydání pravidelného hudebního pořadu kombinujícího záznam koncertu s dokumentárním pohledem do zákulisí muzikantů a prostředí, v němž se jejich vystoupení koná, zavítáme do legendárního pražského Klubu Újezd, kde vystoupila kapela The Prostitutes. Ta se na prahu milénia stala doslova zjevením tuzemské nezávislé kytarové scény. Seskupení několika kreativců z různých reklamních agentur si našlo díky rodilému Britovi Adrianu T. Bellovi výraznou anglicky zpívanou rockovou polohu s odkazy na post-punk, která se prosadila u publika i hudebních kritiků. Díky své bezprostřední energii záhy koncertovali také v zahraničí, což jim přineslo cenné kontakty pro práci na dalších deskách. Zatím poslední čtvrté album Zum Passer vydali bez velkého rámusu na závěr loňského roku a kapele se na něm povedlo mimoděk zachytit kouzlo, které v sobě může mít hudební svoboda. A moderátory Johanu Matouškovou a Pavla Kučeru bude zajímat také pohled do jejich hudebního zákulisí, protože díky nahrávání poslední desky The Prostitutes opět zjistili, že společná radost z improvizovaného hraní jim přináší stále skvělé výsledky. Kapela se přestala schovávat za hudební vlivy, ze kterých vycházela, ale naopak se jim bohapustě a vášnivě oddala a energie, která z jejich živého koncertování proudí, zase podlamuje fanouškům i kritikům kolena.

Dokument. Hudební dokument o muzikantech nominovaných na Ceny hudební kritiky Apollo 2019 s reflexemi současné tuzemské hudební scény v podání V. Dyka, H. Toxxxe, V. Mišíka, Margo a kapel Vypsaná Fixa, Zvíře jménem podzim a Khoiba. Kamera Z. Kunc.

Dokument Fr. (2013). Nositel francouzského ocenění rytíř Řádu akademických palem Henri Noubel a jeho láska k flašinetu i svobodě z dokumentárního cyklu Babylon

Týdeník ArtZóna si všímá všeho podstatného, co se stalo na domácí i zahraniční kulturní scéně, a to ve všech jejích oblastech a žánrech. Nabízí nejen informace o důležitých počinech hudby, tance, divadla, filmu i literatury, výtvarného umění i designu, ale také klade otázky, hledá souvislosti a přináší kritické reflexe.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 8.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Patrick Swayze popletl svého času v roli tanečníka Johnnyho hlavy milionům dívek a žen celého světa. Málokdo ale dnes ví, kudy vedla jeho cesta k hvězdnému úspěchu. O jeho dětství, problematickém vztahu s ambiciózní matkou, o jeho sportovních, tanečních a nakonec i hereckých začátcích hovoří v dokumentu jeho nejbližší: bratr, manželka, přátelé i kolegové, mezi nimiž nechybí ani jeho partnerka z Hříšného tance Jennifer Greyová.

I přes Denisinu pomoc je pro Alex těžké se v systému státní podpory vyznat, natož splnit všechny podmínky. Navíc stále probíhá právní spor o svěření Maddy do její péče a při úklidu jednoho zdevastovaného domu si mladá matka sáhne na dno svých sil.

Počátky zbraslavské Vejvodovy kapely se datují do 2. poloviny 19. století. Založil ji Josef Vejvoda a na něj navázaly další dvě generace muzikantského rodu. Největšího věhlasu získala za kapelníka Jaromíra Vejvody, krále české polky. Ten ji však musel v roce 1948 v nových politických poměrech rozpustit. Tehdy rodina přišla o majetek a Jaromír se stal skladníkem v továrně. Jen občas mohl pohostinsky dirigovat. Vzkříšení se kapela dočkala po roce 1989 díky iniciativě Jaromírova nejmladšího syna a všestranného hudebníka Josefa. Dokumentární snímek sleduje osudy nejen nejslavnějšího rodinného člena Jaromíra, jehož skladba Škoda lásky obletěla celý svět a v řadě zemí doslova zlidověla, ale také příslušníků čtvrté a páté generace rodu. U nich se prokázalo, že hudební geny se jednoznačně dědí. Syn Josef se v 60. letech zařadil mezi naše přední jazzové hudebníky, a i jeho dcery se v hudebním světě prosadily – Monika se stala hudební skladatelkou a dirigentkou, Zuzana se jako herečka objevila v řadě muzikálů.

Jubilující český hudební skladatel, bubeník, hudební aranžér, kapelník a dirigent Josef Vejvoda se narodil 13. července 1945 v Praze jako nejmladší ze tří synů kapelníka a hudebního skladatele Jaromíra Vejvody (1902–1988). Pod vlivem svého otce hrával od dětství na klavír a housle, pak i vibrafon, do hudební školy začal chodit ve Zbraslavi nad Vltavou. Později přibral bicí nástroje, které začal studovat na Pražské konzervatoři na počátku 60. let, v té době se začal věnovat plně jazzu. Protože byl vyhledávaným spoluhráčem, vystupoval jako hráč na bicí nástroje s mnoha hudebními skupinami. K těm nejznámějším patří Taneční orchestr Československého rozhlasu (TOČR) alias Jazzový orchestr Československého rozhlasu (JOČR), Orchestr Gustava Broma, S+HQ vedený multiinstrumentalistou Karlem Velebným, Jazz Cellula trumpetisty Laca Décziho, různá uskupení klavíristy Karla Růžičky, trio klavíristy Emila Viklického, Super Quartet s multiinstrumentalistou Jiřím Stivínem a Emilem Viklickým atd. Komponoval také písničky pro Evu Pilarovou, Karla Černocha nebo Michaela Kocába. Hořice Jazz Night je festival, který vznikl v polovině devadesátých let v Podkrkonoší. Ve druhém ročníku vystoupil letošní jubilant jazzový bubeník a skladatel Josef Vejvoda, který dirigoval Big Band G. Broma a s nímž nastudoval svoje skladby jak starší, tak i některé nové. Josef Vejvoda se rovněž představil v rozhovoru s Alešem Bendou i jako velmi zajímavá muzikantská osobnost.

Cyklus Tchajwanská čítanka vznikl pod režisérskou taktovkou Haruny Honcoop během 25. ročníku literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Audiovizuální antologie představí šestnáct významných autorů současné tchajwanské literatury. Autorská díla ukážou, jak přední tchajwanští spisovatelé problematizují nejen komplexní otázky národní identity, složité geopolitické situace, ale také otázky vlastních osobních perspektiv. Projekt vznikl v koprodukci Větrných mlýnů a České televize.

Cyklus Tchajwanská čítanka vznikl pod režisérskou taktovkou Haruny Honcoop během 25. ročníku literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Audiovizuální antologie představí šestnáct významných autorů současné tchajwanské literatury. Autorská díla ukážou, jak přední tchajwanští spisovatelé problematizují nejen komplexní otázky národní identity, složité geopolitické situace, ale také otázky vlastních osobních perspektiv. Projekt vznikl v koprodukci Větrných mlýnů a České televize.

Zpěvák a skladatel Lewis Capaldi vstoupil na hudební scénu v roce 2017. Velmi rychle si vysloužil přízeň nejen fanoušků, ale i hudebních kritiků. Jeho píseň „Someone You Loved“ vydaná na podzim roku 2018 setrvala ve Velké Británii sedm týdnu na vrcholu hitparády, kam se po vydání vyšplhalo i jeho debutové album „Divinely Uninspired to a Hellish Extent“. Už před jeho vydáním Capaldi oznámil, že jeho plánované turné je zcela vyprodané. Vystoupení mladého Skota jsou oceňovaná po hudební stránce, ale i díky jeho schopnosti komunikovat s publikem.

Dokument Šp. Běžný den v rušných sbírkách moderního umění a komentovaná prohlídka těch nejzajímavějších artefaktů Muzea Reina Sofia, nazývaného El Reina, pro ty, kdo zrovna nemají cestu do Madridu. Dokument španělské RTVE

Z paláců a objektů v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí se bude profesor František Dvořák věnovat především vůbec nejcennějšímu pražskému středověkému domu U Kamenného zvonu, kde se narodil císař Karel IV. Představí i nevšední historii malebného Ungeltu, jenž po staletí sloužil jako chráněné středisko zahraničního obchodu, a budovu Týnské školy s nejstarším zachovalým pražským podloubím.

ČR/SR (2006). Hip hop! Z undergroundu do hitparád. Koncerty a názory kapel Bow Wave a A.M.O. v konfrontaci s hudebními publicisty uvádějí Petr Fiala a Michal Kaščák

ČR (2009). Festivaly očima svých promotérů. Účinkují: M. Věchet, M. Kaščák, P. Fořt, M. Thomes a D. Urban.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 9.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Dokumentární film Marka Najbrta vypráví o životě a tvorbě legendární umělecké dvojice tvořené Janem Vodňanským a Petrem Skoumalem. Jejich představení bavila publikum napříč celou republikou od roku 1963 až do začátku 80. let. Největší přízeň publika si dvojice získala na počátku normalizace, kdy její absurdní texty a jinotaje provokovaly kulturní prominenty jako svérázná protiváha oficiální poezie. Dvojice se nicméně rozpadla těsně předtím, než úřady stihly vydat úplný zákaz jejich společného vystupování. "Vzpoura humorem. Humor jako nevinné, a přece ostře svědčící zrcadlo doby" – tak pojmenovává Pavel Klusák, muzikolog a autor scénáře tohoto dokumentu, svůj klíč k chápání Vodňanského a Skoumala, kteří se dají stejně tak dobře považovat za představitele zakazovaného undergroundu, jako za popkulturní figury. Ambice filmu přesahují pouhou rekapitulaci zásadních životních zvratů, písní a vtipů; režisér Marek Najbrt si zde současně klade za cíl vytvořit pro diváky představení podobně nápadité a zábavné, jako bývala představení titulní dvojice filmu. Jejich písničky jsou doprovozeny hudebními klipy vtipně sestříhanými z archivních záběrů různých momentů československé reality, z jejichž mísení a kontrapunktů vycházela poetika i absurdní humor Vodňanského a Skoumala. Dojde i na zapojení unikátních archivů a samozřejmě i na řadu známých respondentů – ve filmu vystupuje například Jan Kačer, Jiří Černý, Táňa Fischerová, Jan Hřebejk nebo Jan Burian. Především však tvůrci poskytli příležitost k poslednímu výraznému vystoupení Jana Vodňanského před televizní kamerou.

Dnes divákům přinášíme záznam dnes již legendárního divadelního představení divadla Semafor, Návštěvní den z roku 1969. Dvojice Miloslav Šímek a Jiří Grossman uvádí pásmo komických výstupů, populárních písní a improvizací, které vynikalo především specifickým inteligentním humorem. Společně s Šimkem a Grossmanem v představení vystoupí řada výrazných tváří divadla Semafor, můžeme zmínit například Naďu Urbánkovou, Milušku Voborníkovou nebo Jiřího Helekala.

Záznam celkem 5000. koncertu Václava Neckáře z pražské Lucerny. Při této příležitosti si oblíbený zpěvák a herec pozval řadu kolegů a přátel. Těšit se tak můžete na ty největší hity jako Levandulová, Nautilus, Až budu někdo a další.

Country hudba má své příznivce po celém světě. Nejen oni nyní mají možnost poznat celou její historii v úžasném dokumentárním cyklu. Autoři strávili dlouhých osm let přípravou a výrobou tohoto díla. Během nich udělali rozhovory s více než 100 respondenty, z nichž plných čtyřicet má své místo v Síni slávy country hudby. Navíc tvůrci nashromáždili tisíce fotek a několik hodin archivních záběrů. Část z těchto materiálů zatím nebyla nikdy zveřejněna. První díl nás zavede k úplným počátkům tohoto stylu. Do časů, kdy hráli Fiddlin' John Carson nebo Uncle Dave Macon, až k éře prvních hvězd, kterými byli the Carter Family a Jimmie Rodgers.

Lidé si myslí, že o herci, který natočil skoro stovku filmů, vědí všechno. Přesto Jean-Paul Belmondo zůstává záhadou: proč chtěl vždycky hrát všechno a střídal autorské a komerční filmy? O co mu vlastně šlo? Na to hledají odpověď tvůrci tohoto obsáhlého dokumentu, v němž se o oblíbeném herci dozvíme kupodivu opět něco nového.

Mořské sklo. Seriál USA/VB (2021). Po útěku od násilného partnera kývne mladá matka na jakoukoli úklidovou práci, aby pro sebe a svou dcerku mohla vybudovat nový domov. Seriál nominovaný na ceny Emmy i Zlaté glóby.

V páté části cesty s profesorem Františkem Dvořákem se zastavíme v gotickém Týnském chrámu na Staroměstském náměstí a budeme obdivovat překrásné malby.

Rádi cestují a rádi fotí. Jak ale pracovat s fotoaparátem profesionálně, aby snímky z cest skutečně stály za to? Jan Šmíd, který nás Florencií provází, požádal o rady kamaráda, fotoreportéra Jana Šibíka. V hlavním městě Toskánska se zajímal například o to, jak ideálně vyfotit portrét v kulisách slavných renesančních památek, jak pracovat se světlem a stínem a proč všechny tolik přitahuje socha Davida či legendární most Ponte Vecchio. Vyrovnat se s všudypřítomnými davy turistů se ukázalo být výzvou, kterou ovšem lze důvtipně zúročit.

Dokument ČR (2015). Dokument o výjimečném hudebním projektu Milana „Mejly“ Hlavsy a Vratislava Brabence, jehož premiéru připravila kapela The Plastic People of the Universe v březnu roku 1981 za neuvěřitelně dramatické konspirace v hospodě v Kerharticích u České Lípy.

Hip hop a média. Prago Union a Vec rapují a diskutují s hudebními publicisty nejen o prezentaci hip hopové muziky ve sdělovacích prostředcích. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

Josef Špaček je nejmladší koncertní mistr České filharmonie v její historii. Mluví se o něm jako o hráči, ve kterém filharmonie získala svého "Messiho" a který se objevuje jednou za desítky let. Přirovnání k fotbalovému géniovi není od věci. Josef Špaček totiž hraje skvěle nejen na housle, ale i fotbal. Jeho hudební zápas s technicky náročnou Baladou Eugena Ysaye sledovala dokumentaristka Markéta Ekrt Válková

Klavír je můj život. Fenomenální Lukáš Vondráček hvězdou slavnostního koncertu k životnímu jubileu Rudolfa Bernatíka.

Dokument (2013). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát s herečkou Simonou Stašovou. Uvádí Š. Bednářová.

Trakijec z Vítkova. Dokumentární cyklus (2013). Herec a muzikant Vladislav Georgiev v dokumentárním cyklu Babylon

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 10.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Budoucí divadelní hvězda Fanny Briceová (B. Streisandová) začíná jako sborová tanečnice v malém divadle, kde ji majitel málem vyhodí jako neschopnou. Ve skutečnosti je Fanny jen hodně svéhlavá a její hlavní předností není tanec, nýbrž zpěv a schopnost dělat si ze sebe legraci. Po úspěchu s komickým výstupem na kolečkových bruslích se jí splní největší životní sen: dostane angažmá ve vyhlášeném muzikálovém divadle Follies, které patří Florenzi Ziegfeldovi (W. Pidgeon). Fanny tam proti režisérově vůli udělá z romantické svatební scény komediální výstup. A opět má u diváků nečekaný úspěch. U její šatny se však objevuje šarmantní hazardní hráč Nick Arnstein (O. Sharif), jenž Fanny od první chvíle okouzlí. Stane se jediným mužem, kvůli kterému bude Fanny schopná divadlo opustit. A kvůli kterému bude litovat... Ve slavném americkém muzikálu zazářila populární herečka a zpěvačka Barbra Streisandová, která za roli Fanny Briceové získala Oscara. Film měl ještě sedm nominací: za nejlepší herečku ve vedlejší roli (Kay Medfordová), za kameru, zvuk, střih zvuku, původní píseň (titulní Funny Girl) a za hudbu.

Ve filmografii některých hollywoodských herců najdeme mezi jejich ranými tituly opravdové perly. Třeba Sigourney Weaverová debutovala v ikonické Annie Hallové legendárního Woodyho Allena. Dodnes se ji filmoví fanoušci snaží ve vzdáleném záběru zahlédnout. O dva řádky výš než debut z roku 1977 se už v jejím soupisu titulů tkví ten, který ji nejvíc proslavil: Vetřelec. V průběhu své bohaté kariéry dokázala publiku, že se nezalekne žádného žánru a dokáže přesvědčivě zahrát jak potvory (Podnikavá dívka, Před svatbou ne!), tak složité charaktery (Smrt a dívka) a poradí si skvěle i v komediích (Krotitelé duchů). K jejím nejnovějším výrazným počinům patří filmová série Avatar režiséra Jamese Camerona.

Gloria Estefan během své skvělé kariéry získala řadu ocenění a spolupracovala s hudebními ikonami jakými jsou Frank Sinatra, B. B. King, Luciano Pavarotti, Placido Domingo, José Carreras nebo třeba Tony Bennett. V roce 2013 nahrála album The Standards, na kterém zazpívala klasické písně americké populární hudby. Kubánsko-americká zpěvačka společně s Henry Mancini Institute Orchestra dirigovaným Shellym Bergem písně z alba následně předvedla i na koncertě v Miami. Mezi odehranými písněmi nechyběly "Good Morning Heartache" známá v podání Billie Holiday, "What a Wonderful World" proslavená Louisem Armstrongem nebo "Smile", na jejímž vzniku se podílel Charlie Chaplin.

Jack Butler Yeats miloval společenské události, živou energii diváků sportovních utkání a vzrušení, jaké panovalo během dostihů. Kromě davu ho inspirovala i představa osamělé postavy uprostřed krajiny. Sám vlastně jednou takovou byl. Jako malíř nepatřil k žádné z uměleckých škol. Sám objevil způsob, jak zachytit světlo a krajinu rodné země. Jeho bratr, známý básník William Butler Yeats, se o výtvarné umění celý život zajímal a psal o něm a Jack tak vyrůstal v prostředí uměním doslova nasáklém.

Titulní britská art rocková skupina založená v roce 1967. S více než sto padesáti miliony prodaných desek se řadí mezi třicet nejprodávanějších skupin všech dob. V roce 1988 obdrželi Grammy za hudební video k písni „Land of Confusion“. Genesis vznikli v roce 1967 ze školní skupiny The Garden Wall. Zakládajícími členy byli Peter Gabriel (zpěv, flétna, hoboj), Tony Banks (klávesy), Anthony Phillips (kytara), John Mayhew (bicí) a Mike Rutherford (kytara, basová kytara). V roce 1970 Mayhewa ve skupině nahradil Phil Collins. V tomtéž roce odešel ze skupiny Phillips, kterého po půlročním hledání nového kytaristy nahradil Steve Hackett. Toto složení bývá označováno za „klasické“, a během období 1971 – 1975 vydala kapela klíčová alba Nursery Cryme, Foxtrot, Selling England By The Pound a koncepční dvojalbum The Lamb Lies Down On Broadway. Hudba tohoto období je charakteristická dlouhými instrumentálními sóly, složitou kompozicí a tendencí k experimentování. Během živých vystoupení si kapela získala osobitou tvář především díky převlekům, které Peter Gabriel používal. Po turné v roce 1975 kapelu opouští zpěvák Peter Gabriel, jeho post zaujímá Phil Collins, který až do té doby zpíval pouze výjimečně (skladba „For Absent Friends“). Během živých vystoupení kapelu na bicí doprovázeli nejprve Bill Bruford (turné 1976) a od turné k albu Wind And Wuthering až po turné We Can't Dance pak bubeník Chester Thompson. V toce 1978 během mixování živého dvojalba Seconds Out opustil kapelu kytarista Steve Hackett a vydal se na sólovou dráhu, skupina nadále zůstala ve třech, na živých vystoupeních ji doprovázel kytarista Daryl Stuermer. Phil Collins ze skupiny v roce 1996 vystoupil a nahradil jej zpěvák Ray Wilson. Od posledního evropského turné 1998 skupina nebyla až do roku 2006 aktivní. V té době hrála skupina ve složení: Ray Wilson, Tony Banks, Mike Rutherford, Nir Zidkyahu a Nick D'Virgilio. V roce 2007 se kapela vydala na turné Turn It On Again v původním složení (Phil Colins, Mike Ruthenford, Tony Banks). Jednou se zastávek na této velkolepé koncertní šňůře byla i Praha, kde Genesis vystoupili 20. června.

ČR/SR (2006). Petr Fiala a Michal Kaščák uvádějí kapely Laura a její tygři a Živé kvety

V dalším vydání pravidelného hudebního pořadu kombinujícího záznam koncertu s dokumentárním pohledem do zákulisí muzikantů a prostředí, v němž se jejich vystoupení koná, zavítáme do legendárního pražského Klubu Újezd, kde vystoupila kapela The Prostitutes. Ta se na prahu milénia stala doslova zjevením tuzemské nezávislé kytarové scény. Seskupení několika kreativců z různých reklamních agentur si našlo díky rodilému Britovi Adrianu T. Bellovi výraznou anglicky zpívanou rockovou polohu s odkazy na post-punk, která se prosadila u publika i hudebních kritiků. Díky své bezprostřední energii záhy koncertovali také v zahraničí, což jim přineslo cenné kontakty pro práci na dalších deskách. Zatím poslední čtvrté album Zum Passer vydali bez velkého rámusu na závěr loňského roku a kapele se na něm povedlo mimoděk zachytit kouzlo, které v sobě může mít hudební svoboda. A moderátory Johanu Matouškovou a Pavla Kučeru bude zajímat také pohled do jejich hudebního zákulisí, protože díky nahrávání poslední desky The Prostitutes opět zjistili, že společná radost z improvizovaného hraní jim přináší stále skvělé výsledky. Kapela se přestala schovávat za hudební vlivy, ze kterých vycházela, ale naopak se jim bohapustě a vášnivě oddala a energie, která z jejich živého koncertování proudí, zase podlamuje fanouškům i kritikům kolena.

Dokument. Hudební dokument o muzikantech nominovaných na Ceny hudební kritiky Apollo 2019 s reflexemi současné tuzemské hudební scény v podání V. Dyka, H. Toxxxe, V. Mišíka, Margo a kapel Vypsaná Fixa, Zvíře jménem podzim a Khoiba. Kamera Z. Kunc.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 11.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Fešáci je česká country skupina, která vznikla v roce 1967. Založili ji Jan Turek, Karel Poláček a Pavel Brümer. Ve skupině se vystřídala celá řada zpěváků, hudebníků i moderátorů – např. Michal Tučný, Tomáš Linka, moderátor Petr Novotný nebo bavičská dvojice Josef Mladý – Josef Alois Náhlovský. Sestřih koncertu pořádaného v Paláci kultury (dnešní Kongresové centrum) u příležitosti 20. výročí skupiny Fešáci zachycuje nejzdařilejší vystoupení ze čtyřhodinového programu, jehož se vedle kapely zúčastnili i přední interpreti naší country a folkové hudby – mimo jiné Věra Martinová, Pavel Bobek, Wabi Daněk, duo Paleček-Janík, Karel Černoch, Ivo Jahelka, Karel Gott, slovenská skupina Lojzo, a také komici Luděk Sobota a Jiří Wimmer. Uslyšíte písně Poslední kovboj, Báječná ženská, Divnej smích, Noční blues, Oranžový expres, Chlap jak má být, Oh, Ruby, Rosa na kolejích, Buráky a mnoho jiných.

Country hudba přinášela a přináší fanouškům nejen radost, ale i naději. Nejinak tomu bylo v období hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Stále mladý hudební styl si získával v Americe stále více příznivců. Bylo i tím, že stále přicházeli noví interpreti. Gene Autry se prosadil jako zpívající kovboj, Bob Wills přidává do své hudby prvky swingových kapel a pomáhá tak vzniku druhu country, které se říká western swing. Zpěvák Roy Acuff s kapelou nastupuje do pořadu Grand Ole Opry a se stává se z něj celonárodní hvězda.

Když v roce 1969 mladí hudebníci Billy Gibbon, Frank Beard a Dusty Hill spojili síly pod značkou ZZ Top zřejmě netušili, že je čeká více než padesátiletá společná pouť. Během ní je čekaly nejen úspěchy, ale i složitá období, které se jim nakonec podařilo překonat. Přestože je kapela stále aktivní, bohužel už bez Dustyho Hilla, který zemřel v roce 2021. Podrobný obraz ZZ Top v dokumentu Sama Dunna pomáhají dotvářet upřímné rozhovory s kapelou i jejich slavnými fanoušky, kterými jsou třeba Billy Bob Thornton nebo Joshua Homme. Vše pak dokreslují dosud nezveřejněné archivní materiály nebo exkluzivnímu vystoupení v legendární Gruene Hall.

Patrick Swayze popletl svého času v roli tanečníka Johnnyho hlavy milionům dívek a žen celého světa. Málokdo ale dnes ví, kudy vedla jeho cesta k hvězdnému úspěchu. O jeho dětství, problematickém vztahu s ambiciózní matkou, o jeho sportovních, tanečních a nakonec i hereckých začátcích hovoří v dokumentu jeho nejbližší: bratr, manželka, přátelé i kolegové, mezi nimiž nechybí ani jeho partnerka z Hříšného tance Jennifer Greyová.

Francouzský dokument vypráví o životě a díle amerického podnikatele, vizionáře a také rozporuplného člověka. Mapuje jeho nelehké dětství a mládí, dotýká se jeho politického smýšlení a morálních postojů a klade i mnohé otázky.

V páté části cesty s profesorem Františkem Dvořákem se zastavíme v gotickém Týnském chrámu na Staroměstském náměstí a budeme obdivovat překrásné malby.

Marek Hlavica uvádí kontaktní pořad pro všechny, kteří se rozhodli zůstat v pátek doma. Účinkují: kapela Bratři Orffové, zpěvačka M. Bagárová s jazzovým kvartetem, režisér B. Bláhovec, fotograf J. Turek a B. Obozněnková.

Dokument (2009). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát se slovenským hercem a režisérem Martinem Hubou. Uvádí Š. Bednářová.

Trakijec z Vítkova. Dokumentární cyklus (2013). Herec a muzikant Vladislav Georgiev v dokumentárním cyklu Babylon

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 12.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Legendy a mýty Podkarpatské Rusi, překrásné části meziválečné Československé republiky, okouzlily spisovatele Ivana Olbrachta, který na jejich základě napsal knihu o velkém a slavném loupežníkovi Nikolu Šuhajovi. Kouzlo tohoto příběhu po několika desítkách let upoutalo prozaika a dramatika Milana Uhdeho, který napsal o Nikolovi divadelní hru Balada pro banditu. Písně, které jsou organickou součástí děje, a které vydržely nezávisle na hře a filmu, zkomponoval skladatel Miloš Štědroň. Některé z nich doslova zlidověly. Hru po několik sezón s velkým úspěchem a ohlasem uvádělo brněnské Divadlo na provázku. V roce 1978 se tento příběh o lásce, zradě, temných kouzlech, lidské závisti a o takřka nemožném boji za svobodu rozhodl natočit režisér Vladimír Sís. Tehdy zakázaného Milana Uhdeho "přikryl" svým jménem Zdeněk Pospíšil. Režisér ve značné míře zachoval divadelní formu muzikálu, kterou však zasadil do reálného prostředí malého lesního amfiteátru, kam přicházejí diváci, s kterými volně splývají aktéři příběhu. Vladimír Sís zachoval i herecké obsazeni, uvidíte Miroslava Donutila jako Nikolu Šuhaje, Ivu Bittovou jako Eržiku, z dalších postav jmenujme alespoň Jiřího Pechu jako velitele četníků a Bolka Polívku jako zbabělého a mazaného kupce Mageriho. Nevšední filmové dílo získalo řadu cen na domácích i zahraničních festivalech, samostatně byla oceněna Iva Bittová za ženský herecký výkon a Miloš Štědroň za hudbu.

V titulní roli Joea vyniká Nicolas Cage jako uzavřený samotář s pestrou kriminální minulostí, který v zapadlých a nehostinných texaských končinách najímá bandu ztroskotanců na těžkou a špinavou práci, která spočívá v likvidaci a trávení stromů, které překáží těžařům. Patnáctiletý Gary (Tye Sheridan) je malý tulák s dobrým srdcem, který nutně potřebuje práci, aby alespoň on dokázal uživit rodinu, které vládne pevnou rukou despotický a věčně opilý otec Wade. Pracovitý Gary dokáže přesvědčit nedůvěřivého Joea, aby mu dal příležitost a vzal ho do své pracovní party. Postupně mezi nimi vzniká silné pouto, které oběma změní život. Gary představuje stále ještě dítě, kterého opustili rodiče a Joe se stává jeho životním vzorem a opatrovníkem. Joe se snaží Garymu pomoct postavit se na vlastní nohy, jenže velký rodinný problém vyústí v nevyhnutelnou tragédii. Syrové kriminální drama se odehrává v autentických jižanských kulisách a neutěšeném prostředí, plném bezvýchodných lidských osudů. Snímek měl premiéru v hlavní soutěži na prestižním filmovém festivalu v Benátkách, kde byl Tye Sheridan po zásluze vyznamenán Cenou Marcella Mastroianniho, která je udělována mladým hercům.

Ve filmografii některých hollywoodských herců najdeme mezi jejich ranými tituly opravdové perly. Třeba Sigourney Weaverová debutovala v ikonické Annie Hallové legendárního Woodyho Allena. Dodnes se ji filmoví fanoušci snaží ve vzdáleném záběru zahlédnout. O dva řádky výš než debut z roku 1977 se už v jejím soupisu titulů tkví ten, který ji nejvíc proslavil: Vetřelec. V průběhu své bohaté kariéry dokázala publiku, že se nezalekne žádného žánru a dokáže přesvědčivě zahrát jak potvory (Podnikavá dívka, Před svatbou ne!), tak složité charaktery (Smrt a dívka) a poradí si skvěle i v komediích (Krotitelé duchů). K jejím nejnovějším výrazným počinům patří filmová série Avatar režiséra Jamese Camerona.

Lidé si myslí, že o herci, který natočil skoro stovku filmů, vědí všechno. Přesto Jean-Paul Belmondo zůstává záhadou: proč chtěl vždycky hrát všechno a střídal autorské a komerční filmy? O co mu vlastně šlo? Na to hledají odpověď tvůrci tohoto obsáhlého dokumentu, v němž se o oblíbeném herci dozvíme kupodivu opět něco nového.

Jack Butler Yeats miloval společenské události, živou energii diváků sportovních utkání a vzrušení, jaké panovalo během dostihů. Kromě davu ho inspirovala i představa osamělé postavy uprostřed krajiny. Sám vlastně jednou takovou byl. Jako malíř nepatřil k žádné z uměleckých škol. Sám objevil způsob, jak zachytit světlo a krajinu rodné země. Jeho bratr, známý básník William Butler Yeats, se o výtvarné umění celý život zajímal a psal o něm a Jack tak vyrůstal v prostředí uměním doslova nasáklém.

Liglav Awu. Portrét přední autorky z tchajwanského kmene Paiwan.

Liao Chung-ťi. Portrét spisovatele a tchajwanského „kronikáře moře“.

ČR/SR (2006). Hip hop! Z undergroundu do hitparád. Koncerty a názory kapel Bow Wave a A.M.O. v konfrontaci s hudebními publicisty uvádějí Petr Fiala a Michal Kaščák

Nejprestižnější a největší tuzemský hudební festival Colours of Ostrava potvrdil mimořádně kvalitním line-upem svého už 18. ročníku, že stále patří k výjimečným událostem domácí hudební sezóny. V atmosféře industriálního areálu Dolní oblasti Vítkovic přivítal vůbec poprvé v České republice na Arcelor Mittal stage kapelu z americko-mexického pomezí Calexico, návykově podmanivý ambietní dream pop formace Cigarettes After Sex, novou hvězdu britského soulu a R&B Jacoba Bankse nebo pohádkově tajemný dark pop z Norska v podání zpěvačky a skladatelky Aurory. Dále fúzi balkánských beatů, cikánské muziky, mexické cumbie a karibského reggae v energické performanci slovenské dvojice Malalata, a na drive stage potom zazářila jedna z nejenergičtějších koncertních kapel současnosti Algiers, jež představila radikální transatlantický gospel-rockový manifest proti turbulencím dnešního světa. V nabitém záznamu můžete vidět všechny tyto skvělé umělce, včetně částí z jejich koncertních vystoupení a samozřejmě i exkluzivní rozhovory s nimi.

ČR (2009). Festivaly očima svých promotérů. Účinkují: M. Věchet, M. Kaščák, P. Fořt, M. Thomes a D. Urban.

Dokument Fr. (2013). Nositel francouzského ocenění rytíř Řádu akademických palem Henri Noubel a jeho láska k flašinetu i svobodě z dokumentárního cyklu Babylon

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 13.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Klasikové českého televizního humoru přicházejí znovu na obrazovky České televize, aby vás obdarovali svým vzácným kořením. Pánové Miroslav Horníček, Jiří Sovák, Jaroslav Dietl, Ján Roháč a jejich příběhy na motivy románu francouzského spisovatele Gustava Flauberta Byli jednou dva písaři právě začínají. Pánové Bouvard a Pécuchet vedou nerovný donkichotský boj s nastupujícím rozmachem vědy zcela nepřipraveni, neseznámeni s novými pravidly hry. Technika je něčím zcela novým pro právě končící století encyklopedistů, romantiků a snílků. Mnoho se ve století dvacátém změnilo, ale podíváme-li se zpátky, zjistíme, že je tu něco, co zůstává: lidská zvídavost, touha poznávat, objevovat, potýkat se s neznámým. Touha, kterou jsme včera nazvali nadšeným romantismem pánů Bouvarda a Pécucheta a kterou dnes obdivujeme jako romantismus nezdolných badatelů, rezonuje i s naším dnešním pocitem.

Klasikové českého televizního humoru jsou zpět na obrazovce České televize, aby vás obdarovali svým vzácným kořením. Pánové Miroslav Horníček, Jiří Sovák, Jaroslav Dietl, Ján Roháč a jejich příběhy na motivy románu francouzského spisovatele Gustava Flauberta Byli jednou dva písaři pokračují druhou epizodou. Jak už víme z první části tohoto oblíbeného seriálu, pan Bouvard zdědil po svém otci čtvrt milionu franků a rozhodl se, že pro sebe a pro svého přítele pana Pécucheta zakoupí statek v Chavignol, aby tam mohli společně realizovat své vědecké a objevitelské touhy. A v dnešním pokračování začnou tím, že se pokusí o zcela novou pěstitelskou metodu. Bohužel jejich dobré úmysly nejsou po zásluze odměněny...

Pronikavý pohled jasně modrých očí a chování aristokrata. Tak si většina filmových fanoušků pamatuje britského herce a hrdého Ira, jemuž ani přes četné nominace nikdy nepřipadl Oscar, krom toho celoživotního v roce 2003. Nutno podotknout, že aristokratické chování měl v genech: jeho otec pocházel z irského královského rodu. Sám Peter byl od dětství přímočarým, trochu prostořekým, ale vždy okouzlujícím rebelem. K jeho nezapomenutelným filmům patří kromě Lawrence z Arábie také Lev v zimě, Becket, Jak ukrást Venuši, Sbohem, pane profesore!, ale zazářil i v nizozemském snímku českého režiséra Otakara Votočka Křídla slávy.

V roce 1992 vznikl hudebně-zábavní cyklus Legendy taneční hudby, který – jak už název napovídá – se zaměřil na období 50. a 60. let, kdy ještě neexistovala pop music a kdy naší hudební scéně kralovala tzv. taneční hudba. V tomto dílu cyklu si připomeneme řadu dnes již legendárních hitů: „Já mám ráda políra“ v podání koho jiného než Ljuby Hermanové, „Červená aerovka“ zpěváka a herce Rudolfa Pellara, „Babičko, nauč mě charleston“ Edity Štaubertové, „Docela všední obyčejný den“ Vlasty Průchové, „Hvězdy nad Brnem“ Milana Smětáka nebo „Můj manžel“ slovenské zpěvačky Gabriely Hermélyové.

Když v roce 1969 mladí hudebníci Billy Gibbon, Frank Beard a Dusty Hill spojili síly pod značkou ZZ Top zřejmě netušili, že je čeká více než padesátiletá společná pouť. Během ní je čekaly nejen úspěchy, ale i složitá období, které se jim nakonec podařilo překonat. Přestože je kapela stále aktivní, bohužel už bez Dustyho Hilla, který zemřel v roce 2021. Podrobný obraz ZZ Top v dokumentu Sama Dunna pomáhají dotvářet upřímné rozhovory s kapelou i jejich slavnými fanoušky, kterými jsou třeba Billy Bob Thornton nebo Joshua Homme. Vše pak dokreslují dosud nezveřejněné archivní materiály nebo exkluzivnímu vystoupení v legendární Gruene Hall.

Evropské metropole fotoaparátem Jana Šibíka s průvodcem Janem Šmídem.

Málokteré stavení v Čechách se může pochlubit tak neobvyklou a pečlivou dokumentací jako domek Aloise Beera. Dobrušský malíř a písmák zaznamenal v osobitých obrázkových sešitech podobu jednotlivých místnosti svého domu do nejmenších detailů, od nábytku přes nástroje denní potřeby, až po vyobrazení jednotlivých obyvatel. Svérázný "dokumentarista", průkopník novot a enfant terrible společenského života v Dobrušce A. Beer přitom nebyl zdaleka jediným pozoruhodným obyvatelem domu. V jeho dlouhé historii najdeme vedle lidí rozličných řemesel (řezníků, pekařů, koželuhů) i třeba autora monumentálního Technického slovníku naučného. A zajímaví lidé zde žijí i více než sto let po Beerově smrti.

Hip hop a média. Prago Union a Vec rapují a diskutují s hudebními publicisty nejen o prezentaci hip hopové muziky ve sdělovacích prostředcích. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

Josef Špaček je nejmladší koncertní mistr České filharmonie v její historii. Mluví se o něm jako o hráči, ve kterém filharmonie získala svého "Messiho" a který se objevuje jednou za desítky let. Přirovnání k fotbalovému géniovi není od věci. Josef Špaček totiž hraje skvěle nejen na housle, ale i fotbal. Jeho hudební zápas s technicky náročnou Baladou Eugena Ysaye sledovala dokumentaristka Markéta Ekrt Válková

Klavír je můj život. Fenomenální Lukáš Vondráček hvězdou slavnostního koncertu k životnímu jubileu Rudolfa Bernatíka.

Dokument (2013). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát s herečkou Simonou Stašovou. Uvádí Š. Bednářová.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 14.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Gustave Eiffel u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1889 uskutečnil sen všech konstruktérů, postavil nejvyšší věž na světě. V srdci Paříže se mu podařilo vztyčit do nebývalé výšky ocelový kolos o váze 7300 tun. Jeho stavební počin překročil veškeré, do té doby představitelné meze. Věž by však nikdy nestála bez třicetiletých zkušeností s inovativními postupy. Abychom pochopili, o jak geniální konstrukci se jedná, vydáme se po Eiffelových stopách a zblízka si prohlédneme jeho nejvýznamnější díla. Podíváme se na Garabitský viadukt, na železniční most v Bordeaux i na vnitřní konstrukci sochy Svobody. Jak je možné, že stavba věže vymykající se všem stávajícím měřítkům trvala pouhé dva roky? Jaké organizační a technologické výzvy musel Eiffel se svými spolupracovníky v průběhu stavby řešit? A jak díky své vědecké činnosti nakonec zabránil plánovanému odstranění věže?